Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Theo T

Dobrý den, vážení kolegové. Mezi novými články se objevil článek: Theo T. V něm je použit neobvyklý termín "prostornost". Je neobvyklý, ale Slovník č. jazyka ho uznává. Autor však uvedl, že prostornost toho plavidla je 40 017 tun. Dovolil jsem si ty tuny opravit na m³, protože velikost prostoru přece nelze uvádět v tunách. Také jsem si dovolil poopravit vyjádření "Měří 227,28 metrů na délku" kratším vyjádřením: Je dlouhý 228,28 m. Autor článku tyto opravy a úpravy šmahem, bez jakéhokoliv vysvětlení revertoval. Prosím, můžete někdo napsat jak to tedy má být? Moc děkuji a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 09:56 (CET)

Prostornost je jiný výraz pro tonáž, která se udává většinou v tunách (resp. v tzv. registrovaných tunách), méně často v metrech čtverečních (m²). --Dvorapa (diskuse) 23. 1. 2016, 10:01 (CET)

Děkuji za odpověď. Pokud bych byl odborník na lodní dopravu, napsal bych článeček na téma Prostornost. Slovník č. jazyka uvádí pouze: prostornost je vlastnost toho, co zaujímá něj. (nejč. velký) prostor. Jinak se autorovi toho článku omlouvám. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 11:16 (CET)

jak ověřit zdroje u článku, kde zdroje nejsou :)

ahoj všem, mám takový problém, jsem začátečník v této oblasti a vybrala jsem si téma (z práva) svoboda pohybu, píše se tam že článek není dostatečně ozdrojován, ale já upřímně řečeno nevím, jak začít :( můžete mi prosím někdo poradit? --Jana.molnarova (diskuse) 24. 1. 2016, 12:39 (CET)

@Jana.molnarova: Zdravím a vítám, nejlepší bude doplnit reference. Příště prosím podobné otázky pokládejte na Wikipedie:Potřebuji pomoc. Zdraví. OJJ, Diskuse 24. 1. 2016, 12:41 (CET)

@Jana.molnarova: Doplním kolegu. V článku je problém s tím, že informace nejsou ověřitelné. Zkus najít literaturu anebo internetové zdroje (ty však musí být věrohodné), které dokládají informace uvedené v článku. Ty pak jednoduše přidej tlačítkem Citace (zobrazí se v případě použití VisualEditoru v horním menu), pro internetové zdroje stačí vložit jejich adresu URL, pro ty papírové, pokud mají DOI, stačí ho tam zadat, jinak přes záložku ručně vyplnit potřebné informace. Na konec článku je pak třeba vložit sekci Reference, pod niž vložíš tlačítkem vložení, více a Seznam referencí seznam referencí. Více viz na odkazovaných stránkách. Příště takové dotazy na kolegou odkazované stránce Potřebuji pomoc, tahle slouží spíše pro diskuse. Nic se ale neděje, tuhle žádost dořešme klidně zde. Zdraví, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 12:47 (CET)

(

dala jsem, jak bylo v článku uvedeno u toho zdroje - neověřeno..ale ve změnách se mi nic neobjevilo, a dál to chce ozdrojovat.....to je šílené...už vážně ztrácím trpělivost...a náš učitel nám vyhrožuje, že když nám to neschválí...tak se nedostaneme do dalšího ročníku a bylo mi doporučené, ať to nepíšu sem..ty dotazy, ale kam to teda mám psát? :) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jana.molnarova (diskuse)

@Jana.molnarova: Nevadí, možná jste se nepochopili, ale jak píšu. Dořešme to klidně zde, ničemu to zde nevadí. Zkus si najít zdroje ke tvrzením, která nejsou obecně známá (pro laika samozřejmě). Ty mohou mít podobu elektronickou, popřípadě papírovou. Pak klikneš na editovat, kurzor přemístíš za tvrzení, ke kterému chceš zdroj (referenci) přidat, klikneš na citace a pokud je to elektronický zdroj dostupný na internetu, vložíš do zobrazeného políčka adresu URL toho zdroje (zobrazí se nahoře v prohlížeči, v tom řádku). Klikneš pak na vytvořit a nakonec na vložit. Takhle to uděláš s každým tvrzením, které potřebuje zdroj (čili s každým tvrzením, které není pro laika obecně známé anebo je nějakým způsobem výjimečné, čili používá slova jako nejlepší, největší nebo jiná superlativa). Nakonec klikneš na uložit změny, vyplníš něco jako reference, potvrdíš a je to. Pokud by to nefungovalo, sem vlož ty zdroje, vyzkouším to sám. Mimochodem, ten „nápis“ (šablona) nezmizí sám, musí to udělat člověk. Tu stránku sleduji, až tam zdroje budou, šablonu sundám. Článek by také potřeboval prodloužit (jak upozorňuje text dole), to ale uděláme až po ozdrojování. --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 13:17 (CET)

a kam vám tedy mohu osobně napsat další dotazy? aby to nebylo např. sem? :(

jsem z toho zmatená, zkoušela jsem Vám napsat nějak na vaši stránku, ale nikde jsem nenašla...nějaké políčko, co by mě k vám přímo odkázalo -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jana.molnarova (diskuse)

@Jana.molnarova:Přímo mě můžete dotaz napsat sem stejným způsobem jako zde (přidat téma a napsat dotaz), zeptat se celé komunity můžete zde. Povedlo se Vám to vložení zdrojů? Omlouvám se za tykání, nabádal mě k tomu úvodní pozdrav, doufám, že jsem moc neurazil. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 17:34 (CET)

URL linky v citačních šablonách

Neměly by se tyto linky, ve tvaru klikatelného textového odkazu "Dostupné online", zobrazovat až na konci citace? V současné podobě za příslušným linkem ještě mohou následovat identifikátory jako doi, issn či isbn. Link se potom uvnitř citace poněkud ztrácí. Netuším, jestli toto nějak specifikuje příslušná norma, ale osobně bych dal přednost odkazu na konci citace, kde jej ihned vidím a nehrozí, že bych jej přehlédl. --Vachovec1 (diskuse) 27. 1. 2016, 19:45 (CET)

@Michal Bělka: Podle příslušné normy (ČSN ISO 690:2010) myslím na pořadí těchto dvou položek nezáleží, ale v interpretacích normy jsem se setkával spíše s pořadím 1. identifikátory 2. dostupné z, čili máte pravdu, bylo by to lepší a rozhodně ne proti normě. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 01:18 (CET)

Já bych primárně byl pro použití selského rozumu místo trvání na ČSN ISO 690 a klikatelný odkaz dal normálně na název citovaného díla (na en to tak mají a je to lepší i z hlediska přístupnosti). Jinak ano, i v ČSN ISO 690 se tyto údaje uvádějí v pořadí „Standardní identifikátor (ISSN, DOI, atd.)“ a za ním „[Dostupnost a přístup]“, což asi dává smysl. Ale ta norma navíc tvrdí, že „Pokud je informačnímu zdroji přiděleno číslo DOI, může se uvést na místo informace o elektronickém umístění. DOI nebo jiný trvalý identifikátor je preferován před adresou URL, která se může měnit.“, což už bych tedy rozhodně nedoporučoval. --Mormegil ✉ 28. 1. 2016, 11:58 (CET)

Nezobrazování stránek ve jmenném prostoru Wikipedista ve vyhledávačích

V diskusi pod technickou lípou jsme řešili zobrazování uživatelských pískovišť ve vyhledávačích (např. v Googlu). Zobrazování všech stránek v jakémkoliv jmenném prostoru ve vyhledávačích lze v MediaWiki vypnout, proto by možná bylo dobré to tak na cswiki s uživatelským jmenným prostorem udělat. Na enwiki to již mají vypnuté (viz phab:T104797), navíc by se tím částečně uvolnilo napětí u kontroly/patroly obsahu uživatelských stránek na podezřelé propagační texty apod. Já bych byl Pro Pro, co myslíte?

Napadá vás kdyžtak ještě nějaký jmenný prostor, který by bylo dobré takto ve vyhledávačích vypnout? Nebo nějaká určitá stránka/skupina stránek? Wikipedie:Pískoviště? Jiné? Jednu stránku lze lokálně vypnout jednoduše, o větší počet by se kdyžtak mohl postarat bot, kdyby bylo zapotřebí, o celý jmenný prostor je potřeba zažádat na Phabricatoru po vzoru enwiki.

--Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 10:55 (CET)

1. Jednoznačně Pro Pro Jiný jmenný prostor mě nenapadá. --Urbanecm (diskuse) 28. 1. 2016, 10:59 (CET)
2. Pro Pro --Jan Polák (diskuse) 28. 1. 2016, 11:28 (CET)
3. Pro Pro --Bazi (diskuse) 28. 1. 2016, 11:30 (CET)
4. Pro Pro --Hugo (diskuse) 28. 1. 2016, 11:35 (CET)
5. Pro Pro, konečně nebudu muset dávat noindex do každé podstránky. --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 1. 2016, 11:36 (CET)
6. Pro Pro ubudou pokusy obcházet 2nnvz--Horst (diskuse) 28. 1. 2016, 11:40 (CET)
7. Pro Pro, alespoň se nebudu muset naučit dávat noindex do každé podstránky.--RPekař (diskuse) 28. 1. 2016, 11:41 (CET)
8. Asi Pro Pro, jinak bych vypnul všechny podstránky Wikipedie:Diskuse o smazání/ (je otázkou, jestli jen vlepit do šablony, nebo si to nechat nastavit systémově (což by bylo asi čistší). --Mormegil ✉ 28. 1. 2016, 11:47 (CET)
9. Asi Pro Pro jako Mormegil.--frettie.net (diskuse) 28. 1. 2016, 11:56 (CET)
10. Pro Pro, Diskuse o smazání bych ale nechal být, protože Google (zdejší vyhledávání buď neumím ovládat, nebo...) používám pro vyhledávání v nich (navíc tam nelze smazané stránky dohledat, takže to vlastně ani ničemu moc nepomůže). --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 12:03 (CET)

    @Palu: Zkuste Speciální:Search/luštěla prefix:Wikipedie:Diskuse o smazání/

    Nejde o to, že by se někdo z Googlu dostal až na smazanou stránku, ale při zadání jména nějaké žijící osoby do Googlu často na prvních místech vyskočí naše diskuse o smazání, ve které se o té osobě píše značně necitlivě („bezvýznamný“, „ješitný článek“ atp.). Cf. též právo na zapomnění.

    --Mormegil ✉ 29. 1. 2016, 09:54 (CET)

    Jo, to dává smysl. --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 10:34 (CET)

11. Pro Pro Uživatelského diskusního se to týká taky? Matěj Suchánek (diskuse) 28. 1. 2016, 12:35 (CET)

    Podle podstránek na mw:Manual:Robot policy by nemělo, mohu se ale někde zeptat (na MW, IRC vývojářů, Phabu, technické pumpě enwiki…) --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 12:45 (CET)

12. Pro Pro. --Vachovec1 (diskuse) 28. 1. 2016, 15:25 (CET)
13. Pro Pro A máme to tu podepsané jako petici . Ano, plně s tím souhlasím, není zrovna nejlepší napsat si do Googlu nějaký termín, ze kterého vyleze pískoviště. Nás, wikipedisty, jako je Vachovec1 nebo Urbanecm to nemusí zajímat, my víme o co se jedná, ale už jsem tady několikrát viděl, že někdo začal editovat soukromé pískoviště, což by se dělat nemělo. Právě z tohoto potencionálně problémového důvodu dávám {{pro}} skrytí. --OJJ, Diskuse 28. 1. 2016, 15:35 (CET)
14. Pro Pro naprostý souhlas.Mirek256 28. 1. 2016, 15:36 (CET)
15. Pro Pro u pískovišť a osobních stránek. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:22 (CET)
16. Nevím, ale dovoluju si upozornit na několik negativ: Na uživatelských podstránkách jsou někdy uloženy různé poznámky nebo verze stránek, které se do hlavního prostoru nehodí nebo jen dosud nebyly správně zařazeny (Příadně z něj byly vymazány). Já mám třeba na jedné stránce seznam obcí, které mají nespojité území. Do článku to medle není, ale mohl by to někdo hledat. Vypnutím indexace se tento seznam stane neviditelným. Stejně tak moje uživatelská stránka - už několikrát se mi stalo, že mne někdo dohledal právě podle uživatelské stránky - hledám člověka, o kterém vím, jak se jmenuje ale nemám na něj kontakt. Což naopak může být dvojsečné a v případě využívání userpage k osobní propagaci i nežádoucí. Tuším, že by měl existovat i opačný příkaz k __NOINDEX__ - je to __INDEX__? JAn (diskuse) 31. 1. 2016, 21:40 (CET)

    Ano, vždy existuje možnost vynutit indexaci příkazem __INDEX__. Viz mw:Help:Magic words/cs. --Urbanecm (diskuse) 31. 1. 2016, 21:44 (CET)

    To mi připomíná… Když na své hlavní uživatelské stránce používám části inkludované z podstránek, jak se to bude chovat, případně jak by se to pobilo s ručně vloženým __INDEX__ na hlavní uživatelské stránce? --Bazi (diskuse) 31. 1. 2016, 22:21 (CET)

    Doufám, že chápu správně, co máte na mysli. Vyhledávač by měl indexovat vše, co je vidět na stránce s __INDEX__ nebo na stránce, kde není indexování jakkoliv vypnuto (__NOINDEX__ nebo globálně přes phab). Takže pokud bude vložená do indexované stránky podstránka, která bude obsahovat třeba „lorem ipsum“, tak z Googlu po vyhledání „lorem ipsum Dvorapa wikipedie“ povede odkaz na stránku, nikoliv na podstránku. Pokud bude naopak do neindexované stránky vložená podstránka s __INDEX__ uvnitř, tak způsobí i indexování hlavní stránky (analogicky pro noindex). Na enwiki to někdy využívají v určitých šablonách, takže vlastně pomocí šablony neindexují určité nevhodné stránky, nebo naopak pomocí šablony indexují uživatelský profil. (viz en:Wikipedia:Controlling_search_engine_indexing). --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 22:35 (CET)

---

Samá Pro Pro, dovolil jsem si tedy vytvořit požadavek na Phabricatoru už teď a nečekat déle, jestli se nenajde nějaké závažné proti. O průběhu/výsledku tu budu kdyžtak informovat. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 15:46 (CET)

@Dvorapa: Máte nějaké aktuální informace, v jakém to je stavu? Díky za info. --Jan Kovář^BK (diskuse) 13. 2. 2016, 21:16 (CET)

@Jan Kovář BK: Nic nového se pravděpodobně neudálo, zeptám se, jestli na tom někdo pracuje. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:35 (CET)

@Urbanecm, Jan Polák, Bazi, Hugo, Jak Kovář BK:@Horst, RPekař, Frettie, Palu, Vachovec1:@OJJ, Mirek256, Zbrnajsem, JAn Dudík, Matěj Suchánek: Tak jsem to popohnal a hned se do toho jeden z vývojářů pustil. Ale kromě uživatelského jmenného prostoru přidal i prostor uživatelské diskuse. Je to tak správně? Dle mého ne. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 10:27 (CET)

Já nejsem proti ani u diskusí, ty uživatelské asi nikdo z venku prohledávat nebude. --Urbanecm (diskuse) 14. 2. 2016, 10:29 (CET)

Já jsem s diskusemi počítal tak nějak automaticky, je pravda že v hlasu jsem to speciálně nekomentoval, nicméně to bylo spíše z nevědomosti. Takže za mne ano, diskuse neindexovat také. --Jan Kovář^BK (diskuse) 14. 2. 2016, 20:44 (CET)

Také nevidím důvod, čemu by neindexace měla vadit. Takže klidně ať se neindexují. --Jan Polák (diskuse) 14. 2. 2016, 20:53 (CET)

U uživatelských stránek nepodporuji ani nezavrhuji zákaz indexace, u diskusí naopak podporuji zákaz indexace. JAn (diskuse) 14. 2. 2016, 22:45 (CET)

Podle plánu bude nasazeno zítra mezi pátou a šestou odpoledne našeho času (i když vyhledávačům to může zabrat delší dobu). Matěj Suchánek (diskuse) 15. 2. 2016, 17:42 (CET)

Hotovo Hotovo. Vývojáři nastaveno. __NOINDEX__ z uživ. stránek možno odebrat, vyhledávače již mají zakázáno stránky indexovat. Platí to i pro diskuse uživatelů. Pokud by někdo chtěl dosáhnout indexace uživ. stránek, musí vložit nahoru __INDEX__. --Urbanecm (diskuse) 16. 2. 2016, 18:45 (CET)

Povzdech kolegy 90.181.10.91

To, co tu všichni děláte, neni na místě. Chápu, že se držíte pravidel a ani se nezasmějete - koneckonců s prominutím Váš problém, že nebudete mít holku.

Ale co je horší, je to, že se všichni Wikipedisté (jmenovitě Wikipedista:Horst a hlavně vy) tváří jako nějací roboti. Bohužel je ale na jejich článcích dobře vidět, jak jsou subjektivní. Zajímavé je, že čím více Wikipedista prosazuje NPOV, tím více je zaujatý. Víte, že by se v článcích neměly vůbec vyskytovat fráze jako bohužel, zajímavé je, naštěstí, je oblíbený/neoblíbený, je vhodné/nevhodné a spousta dalších frází, které, jak vidím, tady i přes NPOV máte na denním pořádku. Jak tady vůbec může existovat něco jako Šablona:Nejlepší článek? Měli byste se držet svých pravidel. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.181.10.91 (diskuse)

Co ten poslední příspěvek tady má znamenat? --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:25 (CET)

Psaní zlomků a mocnin

Ve většině článků, které upravuji, je vždy veliký bordel ve psaní zlomků a mocnin. Se zlomky se setkávám v těchto podobách:

číselně:	1/4
znakem:	¼
šablonou {{zlomek}}:	1⁄4

S mocninami je to ještě trochu složitější:

číselně:	^2
HTML kódem <sup>:	3 (případně <sub>)
znakem:	³
šablonou {{sup}}:	3 (případně {{sub}})
šablonou {{su}}:	3
šablonou {{indexy}}:	{{indexy||3}}
šablonou {{supsub}}:	{{supsub|3}}

Trochu se ten stav podařilo zlepšit sjednocením posledních 3 šablon (su, indexy, supsub) se stejnou funkcí do jediné šablony su, ale stále je to dost chaotické. Málokdy se respektuje jednotný styl v jednom článku, což mě děsí. HTML značky mají svoje opodstatnění, stejně tak jako šablona su a šablona zlomek. Šablony sup a sub, které jsou vpodstatě totožné s HTML značkami, mi však přijdou zbytečné. Co mě však netěší nejvíc jsou zápisy speciálními znaky. Jednak v nich nelze upravit třeba jenom čitatel, vždy je nutné změnit celý znak nebo jej nahradit šablonou. A jednak se zobrazují jinak, než jak zobrazují zlomky/mocniny šablony nebo HTML značky. V tabulce výše jsem porovnal všechny možnosti, se kterými se běžně setkávám a lze vidět, že (kromě {{sup}} a <sup>, kde šablona obsahuje pouze samotné <sup>, takže jsou vlastně totožné) nejsou žádné dva zápisy vzhledově stejné. Pak když v pár větách chemických nebo fyzikálních článků člověk narazí na několik různě velikých a různě odsazených indexů, tak přemýšlí, zda ten menší než všechny ostatní je schválně tím zvýrazněn nebo není. I to je matoucí. Chtěl bych se tedy zeptat na názor ohledně nahrazování těch speciálních znaků šablonou nebo HTML kódem a případně na zavedení povinného subst u šablon sub a sup. Myslíte, že je to dobrý nápad? Napadá vás jiné řešení? --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 21:22 (CET)

Speciální znaky jsou zlo, pryč s něma. Obávám se však, že pokud někdo píše třeba ve Wordu, tak po zkopírování se to překopíruje s těmi znaky. Ale jinak, výhodu šablony vidím v tom, ž to je pak jednoduše změnit. Naráz.--frettie.net (diskuse) 31. 1. 2016, 22:05 (CET)

Zlomky IMHO buď normálně slovy, pokud to je běžný výraz v textu („z toho čtvrtina byli žlabavy“), asi lze i běžnými číslicemi a lomítkem v nějakých odbornějších, ale přitom ne úplně matematických kontextech; v matematice nic jiného než ${\frac {7}{15}}$ či ${\tfrac {7}{15}}$ nebrat.

Jednoduché číselné indexy jsou IMHO nejlepší normálně příslušným znakem („m²“); ve speciálních kontextech odpovídající speciální věci (např. v chemii/fyzice u nuklidů {{su}}, v matematice math), explicitní sup/sub moc užitečné nevidím, tím méně pak šablonou, která nedělá nic víc. Pokud někdo v jedné řádce míchá víc věcí, samozřejmě sjednotit.

--Mormegil ✉ 31. 1. 2016, 23:27 (CET)

Za sebe dodávám:

• Zlomek v matematických а fyzikálních článcích bych doporučil psát pomocí ${\frac {a}{b}}$ resp. ${\tfrac {a}{b}}$, v ostatních případech bych uvnitř textu toleroval čitelný a řádek nezvyšující zobrazení pomocí šablony {{zlomek}} (¹⁄₂, ¹⁄₄) (ne však pro algebraické výrazy, pouze pro konkrétní jednociferné číslice v čitateli i jmenovateli, klidně i v technických článcích, kde je takový zápis běžnou praxí), znaky ½, ¼ bych nedoporučoval
• horní index/mocninu nejlépe pomocí kódu <sup>, tedy tlačítkem v liště editačního pole (čitelnost i dobré výškové umístění); znaky ²,³ pouze v textu pro čtvereční a krychlové jednotky, bude-li však rozměr složitější nebo u nábojů v chem. vzorci, pak důsledně pomocí sup nebo <math> vzorcem (u záporných mocnin v prvním případě dbát na korektní minus, kvůli výškovému zarovnání s plusem (spojovník,plus,minus:-+−, v indexu ^-+−), naopak uvnitř vzorců pomocí <math> je třeba psát spojovník, protože správné minus v některých prohlížečích bůhvíproč zlobí);
• šablona {{su}} má tu nectnost, že index hodně povyšuje nad základní úroveň a výškově rozšiřuje řádek (aby i v případě zarovnání indexů nad sebou písmenné indexy jako "j" nezasahovaly do spodního indexu). Omezil bych ji proto jen na případy, kdy je třeba zajistit indexy nad sebou nebo jejich speciální zarovnání (tenzory obecné relativity, nuklidy). Mimochodem, u označení nuklidů vypadá hnusně, když se ve větě/odstavci sejde šablona {{su}} ( 235
  92 U) s indexem pomocí <sup> (²³⁵U) – jsou jinak vysoko, přitom zasahování do dolního indexu nehrozí - číslice jsou celé nad řádkem; asi by se hodila spec. šablona pro nuklid, tedy značka prvku obalená čtyřmi indexy ve standardní výšce jako pomocí <sub>, pomocí <sup>, zarovnané k symbolu prvku (levé vpravo, pravé vlevo), tedy jako  14
  6 C 4−
  2 , ale s výškou indexů ¹⁴₆C⁴⁻₂, aby nerozšiřovala řádek, a aby případný spojovník v (horním pravém) indexu zobrazovala jako korektní minus.
• Pro úplnost dodávám, že různé prohlížeče se při zobrazení šablon a spojovníku chovají různě, já popisuji IE11. Petr Karel (diskuse) 1. 2. 2016, 10:47 (CET)

Děkuji za reakce. Šablonu su by možná šlo opravit, aby zobrazovala menší čísla a vypadala tak podobně jako <sup> a <sub>. Korektní mínus samozřejmě (třeba konkrétně u chemických článků) málokdo vkládá, což je také špatné. U většiny chemických článků je spojovník, kde má být korektní mínus, hlavně tedy v infoboxech. Zatím jsem tento problém nijak neřešil a ignoroval jej, ale vím o něm už dlouho a také je to jedna z věcí, které mě v jistém smyslu vadí. Možná by se to dalo řešit roboticky (stejně tak jako tečka místo krát v zápisech 1,2×10⁻¹² apod.). --Dvorapa (diskuse) 1. 2. 2016, 11:28 (CET)

Joseph Goebbels

Zdravím, kvůli této editaci se ptám, jestli by někdo byl schopen ověřit pravdivost reference. Já tuto knihu k dispozici nemám a tedy raději nerevertuji. Díky za pomoc, --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:36 (CET)

Také zdravím, uznávám, že je to z mé strany sporné, ale informaci jsem odstranil s následujícím shrnutím - [1] --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:47 (CET)

Díky. Všiml jsem si. Ref jste ověřoval? --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:48 (CET)

Ne, knihu nemám. Jinak, snad jsem nebyl příliš tvrdý a dotyčného neodradil od přispívání, uznávám že je to věc názoru. Napsal jsem mu pro jistotu info do diskuze. --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:57 (CET)

MUDr. Radim Uzel, CSc. - Pohlavní styk podle Wikipedie

Podle http://www.planovanirodiny.cz/clanky/kongres-k-sv-olomouc-2016 se bude v Olomouci ve středu 9. března 2016 konat 7. moravský regionální kongres k sexuální výchově. Jednu z přednášek bude držet MUDr. Radim Uzel, CSc. Bude mít název Pohlavní styk podle Wikipedie. Předpokládám že myslí tu českou nikoliv en verzi wikipedie, kde není nic. Pokud se někteří wikipedisté zajímají o "to" a chtějí hesla o "tom" na wikipedii upravit (je to žádoucí), mohli by požádat wikipedii dokonce o dotaci na vstupenku a cestu. Předpokládám a lze to očekávat, že přednáška bude zčásti kritická, což by mohlo napomoci představě o úpravě hesla podle jednoho z nejpopulárnějších a velmi otevřeně vystupujících sexuologů. Tedy o přeorganizování hesla o "tom" na wikipedii. Ačkoliv jeho názory nejsou vždy úhelným kamenem oboru jsou v oboru respektovány. R.Uzel je autor řady publikací, které jsou často používány k vzdělávání o "tom". Mimo samotné přednášky se bude konat i osobní debata s přednášejícími což nabízí další možnost upřesnění případných dotazů.

Je možné že u R.Uzla jde o způsob odpovědi, v roce 2015 jsem se jej pokoušel kontaktovat s dotazem ohledně zhodnocení správnosti obsahu, koncepce, rozsahu u hesla o "tom". Možná byste tuto šanci měl někdo využít. Třeba nějaký sociální nebo zdravotnicky fundovaný wikipedista, kterému se hodí doklad o absolvování kursu, jako další vzdělávání.

Za zprávu děkuji nejmenované sexuoložce z SPRSV, která slíbila wikipedii pomáhat. Jako zdroj pro úpravy bude možné použít sborník. --I.Sáček, senior (diskuse) 6. 2. 2016, 09:33 (CET)

LocMap~

přesunuto pod technickou lípu --Dvorapa (diskuse) 8. 2. 2016, 23:05 (CET)

Hledají se hlášení o uživatelích přihlášených jako někdo jiný

Ahoj všichni,

dostali jsme hlášení o závažné chybě autentizace, která měla za následek, že se uživatelé hlásili ke špatnému účtu. Snažíme se posbírat informace o tom, co se stalo a kolika lidem se to mohlo stát. Pokud něco víte o takové věci, která se stala v posledních několika týdnech, řekněte nám to prosím na jednom z následujících míst:

• https://phabricator.wikimedia.org/T126069
• mw:User_talk:Tgr (WMF)/Session pollution
• gtisza@wikimedia.org

Více informací můžete najít na phab:T126069. /Johan (WMF) (diskuse) 8. 2. 2016, 11:20 (CET)

Rozcestníky o pojmech nebo názvech

Zdravím. Na příslušné diskuzi je možné se vyjádřit k tomu, zda rozcestníky slouží k rozlišení článků se stejnými názvy, nebo článků o pojmech, které mohou mít stejný název. Mám pocit, že jsem zde vždy narážel pouze na variantu 1, ovšem ukazuje se, že tomu tak není. Další názory vítány. --Vlout (diskuse) 9. 2. 2016, 10:49 (CET)

ČSFD z Wikidat

Výzva pro zájemce o filmové články: Na Wikidatech je nyní možné uvádět identifikační číslo filmu v databází ČSFD. Import stávajících dat již proběhl, ale stále zbývá asi 550 článků, které mají vyplněný {{Infobox - film}}, ale nemají uvedené číslo z ČSFD. Na jednoho člověka je to práce na delší dobu, ale jak známo, pokud každý udělá pár stránek, za chvíli to bude hotové. Přebírání tohoto čísla z Wikidat již také funguje - např. v Četník ve výslužbě. JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 14:10 (CET)

Díky. Projel jsem zatím písmeno A. Chci se ale zeptat, jaká se dá očekávat pružnost aktualizace. Když to bude dělat víc lidí najednou, tak abychom moc nenaráželi na filmy, které už tu položku mají vyplněnou. Stačí asi jen promazat cache, na ničem dalším ta kategorizace nezávisí. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2016, 15:41 (CET)

Skvělé, už jsme pod 490. Cache se u těchto Wikidatových kategorií aktualizuje velmi pomalu, většinou je třeba jí pomoci (například prázdnou editací - jen dnes jsem na tuhle kategorii pouštěl bota touch.py asi pětkrát). JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 22:09 (CET)

Dotaz: Pokud je odkaz v IB, co ext. odkazy? Smazat kde jsou, doplnit kde nejsou? B.mertlik (diskuse) 9. 2. 2016, 22:20 (CET)

O W U Ř G E R N by mělo být hotovo. Chrzwzcz (diskuse) 11. 2. 2016, 20:29 (CET)

Bohužel ten import toho naimportoval víc než je vhodné (ono tedy nebylo jak to poznat), protože odkaz na ČSFD tu máme zdaleka nejen ve smyslu autoritního odkazu, ale často i libovolného odkazu na film nějak související s tématem, což ale samozřejmě na Wikidata nepatří. Takže bude ještě spousta práce s opravami. --Mormegil ✉ 10. 2. 2016, 09:55 (CET)

Kategorii jsem prohnal touch.py (čili aktualizoval její obsah), máme tedy 357 článků s chybějícím záznamem na ČSFD na WD. Jestli import neproběhl plně správně, byl bych pro jeho úplný revert a poloautomatické znovuimportování (bez přepínače -always). --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 10:13 (CET)

Ad import: Souhlasím, že v některých případech mohl bot naimportovat id i k článkům, ke kterým nepatří. To už se tak u importů někdy stává. Odkazovaná stránka ukazuje 200 článků, kde to není zcela v souladu, ale z nich valná část nemá prostě vyplněno o co se jedná a odkaz tam může být dobře. Ale revertovat kvůli cca 70 chybným odkazům (3,5%) 2000 editací je zbytečný kanón na vrabce, chápal bych to, kdyby byla chybovost v desítkách procent. To bude jednodušší projít těch 70 odkazů ručně.

Problémem můžou být některé hraniční případy - narazil jsem na muzikál, který má {{infobox - film}} a existuje jeho filmový záznam, který má položku na ČSFD. Tedy sice na první pohled nesoulad, ale na druhý soulad. Obdobný případ je hned první odkazovaná položka na seznamu - záznam opery.

Stejně tak byly některé šablony vyplněny špatně. Ale díky tomu reportu je nyní můžeme opravit. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 10:36 (CET)

Bylo by to jednoduší. Vědět ovšem, jakých 70 odkazů to je. Nebo to víme? --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 19:26 (CET)

Už je asi z větší části opraveno, ale v podstatě se jednalo o ten hned první seznam 202 článků, ve kterém ovšem nebyly uvedeny ty bez vyplněného P31 (což byly většinou televizní seriály importované ze sk.wiki). Uvidíme zítra, co bude zbývat za problémy. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jen tak mimochodem, neměla by ta údržbová kategorie být skrytá? Nebo chceš, aby ji viděli i případní pomocníci, kteří nemají zobrazovány skryté kategorie? --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 19:24 (CET)

Vzhledem k ostatním podobným kategoriím, ESO. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Já to ESO chtěl použít, ale nevěděl jsem, zda to neskrytí nemělo nějaký hlubší – mne v tu chvíli neznámý – důvod. Evidentně nikoliv. --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 22:15 (CET)

V seznamu zbývá už jen 23 položek, mělo by jít a) hlavně o filmové série, které přirozeně na ČSFD nemají souborný záznam, b) o filmy, které zkrátka na ČSFD chybějí. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 10:01 (CET)

Díky za pomoc :-) Dáme ještě druhé kolo - zprovozníme kategorizaci v {{Infobox - televizní pořad}}. JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 11:12 (CET)

No nazdar :) Když už jsme u těhle infoboxů ... a možná to nepatří zrovna sem... - nedalo by se nějak sjednotit a udělat nějaké nabízené možnosti nebo zpětně robotem poupravit? Protože jak to teď upravuju tak tam vidím Země původu "Česko", Česká republika", "ČR", to všechno krát dvě protože někdo tam dává vlajku někdo ne, jazyk Česky/český/Čeština/čeština (x2 - s vlajkou/bez)... TV stanice Nova, TV Nova, NOVA... Takže to působí takovým neuspořádaným dojmem. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 16:51 (CET)

Zajímavé. POznamenám si, něco sjednotit půjde. BTW, ještě přemýšlím o výmazu prázdných položek z infoboxů, které brání přebírání z Wikidat (ČSFD už jsem takto odstranil) JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 22:16 (CET)

Možná by šlo vymazat prázdné parametry ve všech infoboxech využívajících Wikidata. Anebo rovnou ve všech infoboxech kompletně. To by zabránilo běžné praxi, kdy se do článku vloží celý infobox, poté se vyplní zčásti, později se např. přejmenuje položka v kódu infoboxu, není provedeno přejmenování botem nebo je provedeno chybně a poté někdo doplní informaci do přítomné chybné položky, aniž by si ověřoval, jestli daná položka skutečně v infoboxu je. O to bych se kdyžtak postaral. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:23 (CET)

S bezhlavým mazáním bych byl opatrný. Někde může právě nevyplněný parametr bránit tomu, aby se přebíraly závadné hodnoty z Wikidat. A obzvlášť u infoboxů, které data nepřebírají, je žádoucí spíš to, abychom v článku měli prázdný parametr, protože to pak vybízí a ulehčuje doplňování chybějících hodnot. Přejmenovávání parametrů v infoboxech by se mělo dít výhradně způsobem, který zachová kompatibilitu a pokud tak někdo nečiní, je to závadné, to by se nemělo podporovat. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2016, 23:00 (CET)

Dobrá, mimochodem je to ještě trochu horší problém než to vypadá. Kromě nezachovávání zpětné kompatibility (každý druhý prostě upraví infobox a nestará se, jak se to projeví v článcích) se ještě setkávám s další skupinou wikipedistů, kteří si nevšimnou existujícího parametru infoboxu a do článku vloží prostě data pod svým vlastním názvem parametru. Kromě toho (ale to už nelze považovat za chybu) pak někdo přidá do infoboxu chybějící položku a už nezkontroluje, že v nějakých článcích je třeba už vyplněna (byť dosud neexistovala) pod trochu jiným názvem (viz předchozí bod vymýšlení názvů parametrů). Se všemi případy se často setkávám a vůbec nevím, jak to řešit lépe než ruční editací všech článků, které obsahují v infoboxu nějakou chybu. Dost mi k tomu pomáhá Templatetiger, kde si nechám vyjet jednotlivé parametry v článcích, porovnám je s existujícími parametry infoboxu a ručně ty desítky překlepů, vymyšlených názvů, nepřejmenovaných názvů, chybných zásahů bota apod. v jednotlivých článcích upravím. Nejhorší na tom všem je, že ve většině všech infoboxů, které jsem už takto procházel, jsem se setkal s podobným poměrem 90/10 – 90 % neexistujících parametrů chybné názvy parametrů atd. a 10 % neexistujících parametrů parametry, které v infoboxu opravdu chybí. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 23:27 (CET)

To se asi pohybujeme v jiném prostředí, já s takovou mírou závadnosti parametrů a infoboxů do styku nepřicházím. A ani nezaznamenávám tak masivní neuvážené zásahy do infoboxů. Editace infoboxu ostatně není úplně triviální záležitost, takže pochybuju, že by to běžně dělali úplní nováčci. Nevím, opravdu nemůžu toto potvrdit. Každopádně to tedy spíš potvrzuje, že bychom měli všechny parametry v článcích uvádět, jak je ostatně tuším zmíněno v příslušném doporučení. Mělo by to být návodné k vyplňování těch skutečně existujících, namísto přidávání nových smyšlených parametrů. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2016, 00:40 (CET)

Já jen když otevřu jakýkoliv infobox v Templatetigeru (sháním třeba jen drobnost), tak mi pak lezou oči z důlků, co tam najdu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 11:32 (CET)

@JAn:Teď je to vážně v některých položkách dost rozkolísané a nějaké sjednocení možností by se hodilo (a to nakonec neplatí jen u těchto TVfilmoých infoboxexh.Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

@JAn: Aktuální seznam - chtěl jsem zase ve volné chvíli něco povyplňovat, ale všiml jsem si, že mnohé ze seriálů a pořadů jsou tam neprávem, protože csfd v infoboxu vyplněné mají a z nějakého důvodu se neprovedl export do wikidat. Nešlo by nějak prověřit než se budou dělat manuální dodělávky? Např. Čapkovy kapsy, někdy se to dá poznat podle toho, že se v infoboxu píše nedokončené např. "Čapkovy kapsy na" (a ČSFD chybí). A pak tu máme Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat, která obsahuje také nesprávné položky, třeba Pán prstenů: Návrat krále má vyplněno csfd úplně stejně jako na wikidatech! A některé z daných položek mají na spodku infoboxu jen "ČSFD" a ne "Seriál XYZ na ČSFD" - jako třeba Chasing Life. Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

Ad import: Z nějakého důvodu se to napoprvé nenaimportovalo. Hotovo Hotovo.

Ad liší se: Mám dojem, že zde můžou hrát roli tzv. bílé znaky - rozdíl není pouhým okem viditelný. JAn (diskuse) 15. 2. 2016, 12:27 (CET)

@JAn Po importu toho vážně ubylo a většinu jsem zadal do wikidat, někde to na ČSFD chybí, jindy je na Wikipedii sjednocující název za více dílů, který na ČSFD není...

Liší se - to co píšte se mi zatím neprokázalo...

Chasing Life, kde se na konci infoboxu objevuje jen "ČSFD" trvá.

Měl bych složitější návrh - Šlo by nějak zjistit, jestli se český název (nebo štítek) liší od ČSFD? Narazil jsem na několik rozdílů, hlavně názvy nebyly počeštěné (dlouho neaktualizovaný seriál začali mezitím u nás vysílat), někdy byl i trochu jiný název v češtině než ČSFD... Čímž netvrdím, že to má být vždy stejně. Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 20:18 (CET)

Pozor k něm názvům, ČSFD uvádí mnohdy různé alternativní názvy, mimo jiné třeba i festivalové (což se týká spíš filmů než seriálů) a nemusí být vždy špatně, že se název na Wiki liší od toho, který upřednostnila ČSFD. Nevzácně se výběr primárního názvu liší mezi ČSFD, FDB a dalšími. Takže zjistit určitě ano (a pozor na rozlišovače), ale jen bych varoval, abychom automaticky nepřebírali z ČSFD všechny názvy. Dobré je právě prozkoumat, který z alternativních názvů se používal při jakém vydání/distribuci apod.

Jinak to zobrazování „XY na ČSFD“ vs. jen „ČSFD“ vs. jen „XY na“ souvisí asi se špatným zapodmínkováním zobrazení toho úvodu, který zřejmě závisí na existenci hodnoty v infoboxu/článku a nezohledňuje přítomnost hodnoty na Wikidatech. Asi nedostatek úpravy infoboxu. bylo způsobeno chybou v diakritice - v TV infoboxech používáme parametr „csfd“ bez diakritiky, ale doplněný parametr byl pojmenovaný „čsfd“. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:19 (CET) Edit. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:30 (CET)

Ano, šlo mi o to jen zjistit rozdíly od ČSFD, ne automaticky přejímat, úprava by se dělala manuálně po zvážení. Při téhle akci jsem nějakých 10 filmů a seriálů přesouval na český název a to určitě festivalové a neoficiální nebyly (to navíc na ČSFD označují). ohledně zobrazování jen "ČSFD" - fajn zmatek, prima že se vyjasnilo. Ale proč Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat obsahuje články, i když v infoboxu ani čsfd/csfd parametr není, a přesto "je různé". Jo a Na vodě nemá Wikidata, čím to? Vznikl 7. února.... Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 22:23 (CET)

Ad Na vodě - zatím nemá založenou položku na Wikidatech (nikdo to neudělal ručně a bot zakládá až po týdenní existenci článku). JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

Nešlo by nějak (na Wikidatech nebo v infoboxu) hromadně udělat, aby se u českých filmů (tj. když je shodný s názvem filmu) nezobrazoval parametr „původní název“? Snad ho nepotřebujeme 3x – nahoře, hned pod ním a dole u eo. Díky. – Tento příspěvek přidal(a) Ben Skála (diskuse • příspěvky)

Mám takový malý dotaz – lze považovat Wikipedii za zdroj odkazu k filmu ČSFD? Toto právě znemožňuje u zdrojové wiki doplnit odkaz z Wikidat. Konkrétně článek Olověná vesta je považován za zdroj odkazu, takže nelze odkaz smazat, aby byl posléze doplněn z Wikidat, kde je jako zdroj právě uveden konrétně tento článek na zdejší wiki. Je to nějaká výjimka z pravidla nebo jak to vlastně funguje na těch Wikidatech? Skutečně je tam potřeba zdroj a je možné použít i nějakou jazykovou mutaci Wikipedie? Zrovna u ČSFD se hodně používá česká nebo slovenská mutace. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 09:07 (CET)

U externích identifikátorů myslím nejsou zdroje nějak potřebné, při hromadné importu je však vhodné uvést, odkud to pochází. Jinak Wikipedii nelze považovat za zdroj pro Wikidata. Matěj Suchánek (diskuse) 16. 2. 2016, 14:26 (CET)

Bot při importu uvádí, ze které wikipedie hodnotu čerpal. Vzhledem k tomu, že ČSF kromě cs a sk používá jen id a to v pěti článcích, asi tam jiné hodnoty nebudou :-) Formálně správný postup je při změně hodnoty tuto referenci smazat. JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

@Matěj Suchánek, JAn Dudík: Tak děkuju za informace. Zdá se, že u Olověné vesty se asi položka upravovat nebude, pro jistotu tam teda nechám položku ČSFD vyplněnou, kdyby to někdo chtěl nějak hledat, tak ať najde, bránit nebudu. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 19:33 (CET)

Hm, tak jsem se pokoušel sjednotit zápis některých položek a při tom narazil na to, že u některých zahraničních filmů je vyplněn jazyk = čeština. Případně (trochu lépe) jazyk = angličtina, český dabing. Kam se hrabe nějaká snaha o strojovou čitelnost, když budou strojově čitelné nepřesné informace :-) JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 15:36 (CET)

ČSFD není na Wikidatech - Ty zbylé už asi na ČSFD vážně nejsou, nebo by neměly mít takový infobox (?!) - filmové série apod.. Zajímovost - Zázrak (film) - viz tamější diskuze, je to část dvojfilmu.Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 18:56 (CET)

Některé na ČSFD opravdu nesjou (lze tam navrhnout jejich založení [2] - pouze pro přihlášené)

Já postupně procházím filmy podle let a přidávám infoboxy tam, kde chybí, jsem někde u roku 1956 - a u takových čsfd id obvykle existuje

Třetí skupinou jsou filmové série, které se skládají z více filmů, z nichž každý má čsfd id, ale série nemá. Neznamená to ale nutně, že by byl infobox špatně. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat - vůbec to nebylo tím, že by snad parametr čsfd měl jinou hodnotu, ale většinou špatně vyplněnými jinými parametry - např "délka:" místo "délka =" a zejména uvedením šířky už v parametru obrázek např. "obrázek = Ralph Fiennes.jpg|250px|" - vůbec svislice na nečekaném místě byl problém největší, aby ne když je to oddělovač parametrů. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 19:46 (CET)

Vida :-) já zatím tyto články ignoroval, ale zkusím tyhle zbylé parametry aspoň částečně vyházet. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Smazaná historie článku Alan Rickman

Pokud se kouknu do historie článku Alan Rickman, vidím, že jsou všechny revize před 16. 1. 2016 smazané. Zároveň nevidím nikde odůvodnění takového kroku. Jelikož se s tím setkávám poprvé, prosím o stručné vysvětlení, ať jsem chytřejší. Díky. --Adam Hauner (diskuse) 12. 2. 2016, 14:26 (CET)

Příspěvky -> Protokolovací záznamy: porušení autorských práv. I když je trochu divné, že Stránky, které odkazují na Alan Rickman najde jen Wikipedie:Archiv porušení práv/4 z roku 2006 a ne novější. Asi to Urbanecm sám odhalil a rovnou opravoval. --12. 2. 2016, 14:44 (CET), Utar (diskuse)

@Adam Hauner, Utar:Odkazuje sem najde jen tento odkaz z toho důvodu, že se (pokud vím) porušení práv nearchivuje, ale maže ze seznamu (a jako archiv slouží historie). Smáznul jsem to tedy dle tohoto záznamu ve Wikipedie:PP. Ten samý den jsem to pravděpodobně (jak to bylo přesně si bohužel již nevzpomínám, bylo to přeci jen před měsícem) mazal kvůli jeho nedávnému úmrtí a tedy pravděpodobné vysoké návštěvnosti článku. --Urbanecm (diskuse) 12. 2. 2016, 16:27 (CET)

Díky všem za vysvětlení, řešení deset let starého copyvio s tímdle dopadem jsem ještě neviděl. --Adam Hauner (diskuse) 12. 2. 2016, 17:44 (CET)

Římskokatolické farnosti, telefon

Zdravím opravdu musí být v infoboxu o římskokatolických farnostech doručovací adresa i telefon? Články mají nulovou návštěvnost, ale stejně. Kdyby to udělala soukromá firma, to by bylo povyku. Jeden z mnoha příkladů Římskokatolická farnost Dolní Poustevna.--Mirek256 12. 2. 2016, 17:56 (CET)

Telefon určitě ne, adresa se někomu může hodit. E-mail bych dal taky pryč. --Urbanecm (diskuse) 12. 2. 2016, 20:17 (CET)

Proč by tam ten telefon a e-mail být nemohly? U článků o obcích jsou, ne? A farnost přeci není nějaká privátní firma… --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2016, 21:55 (CET)

@Jan Polák: nic ve zlém, děláte velké množství záslužné práce, články jsou na jedničku, ale správce by neměl podporovat porušování závazných pravidel wikipedie, ale když jsou podle něj špatné, měl by se pokusit je změnit.--Mirek256 13. 2. 2016, 09:02 (CET)

Ač katolík, jsem pro neuvádění těchto údajů. Myslím si, že tyto údaje jsou obecně veřejně dostupné a jejich uvádění je v rozporu s Wikipedie:CWN. Konečně článek je o farnosti, ne o farním úřadu. Navíc předpokládám, že adresa Římskokatolická farnost xy je naprosto dostatečná, protože názvy farností jsou jedinečné.--Rosičák (diskuse) 12. 2. 2016, 22:08 (CET)

Souhlasím, Wikipedie nejsou Zlaté stránky, ale encyklopedie. Hledali byste v papírové encyklopedii telefon/adresu na farnost? --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 10:53 (CET)

Jiný úhel pohledu. Proč nikomu tyto údaje nevadily již v době, kdy je tam kolega Martin Davídek vkládal? Pokud tam nemají co dělat, měl na to být upozorněn již při prvním článku o farnosti. Pokud jsou stejné informace v článcích o všech farnostech Litoměřické diecéze (mnoho desítek článků), jsou tam uvedené již dlouho a najednou to hromadně vadí, je něco špatně. Nechápu, proč si toho někdo všimne ve chvíli, kdy se bude mazat velké množství informací. Přinejmenším je to znehodnocování něčí práce.Gumideck (diskuse) 13. 2. 2016, 11:18 (CET)

Problém je i v tom, jakým způsobem jsou informace vložené (hromadná položka infoboxu). Osobn si myslí,, že web a adresa by měly stačit, email a telefon už jsou navíc. U obcí taky neuvádíme telefon, maximálně ten email... JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 11:22 (CET)

Pro Gumidecka: Špatně je to, že si kolega Martin Davídek nepřečetl Wikipedie:Co Wikipedie není. Že ho nikdo neupozornil dřív, to je sice smutné, ale neznamená to, že tím pravidlo pozbývá platnosti.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2016, 11:55 (CET)

Od kolegy Martina Davídka jsem to zkrátka vnímal jako snahu o poskytnutí kompletní servisu těm, kteří článek o farnosti ve Wikipedii najdou. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 12:46 (CET)

Měla by stačit adresa a web. Tam se najde i aktuální telefon. Vždyť je to údaj, který se může kdykoliv změnit, tak ať se najde po kliknutí na "oficiální" stránku, kde to snad ve většině případů asi je aktuální. --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2016, 17:30 (CET)

Vlastně souhlasím s Urbancemm. Adresa mi přijde smysluplná – komu se nepozdává, že je v článku poštovní adresa subjektu, tak ať to chápe jako informaci o umístění fary – drtivá většina farností bude mít sídlo na faře, ta ne vždycky je hned vedle kostela (praktický význam tohoto údaje) a současně obdobně jako kostel je často významnou a někdy i historickou budou v obci (hlavně na vesnici), takže informace o její poloze se v článku hodí – asi tak, jako já u fakult Masarykovy univerzity uvádím, ve kterých budovách a na kterých náměstích sídlí. Taky asi stále ne každá maličká farnost má svůj web (nebo pokud má, nemusí být funkční a udržovaný) a jeho adresa je proměnlivá mnohem víc (v řádu let) než umístění fary (často stejné po staletí). Přesto by tu adresa webu měla být, protože jsme webová encyklopedie a externí odkazy jsou dokonce „povinnou“ součástí článku. Telefonní čísla obecně na Wikipedii neuvádíme, protože asistence uživatelům s komunikací poněkud přesahuje účel encyklopedie (adresu ostatně taky myslím neuvádíme primárně pro to, aby jim tam někdo psal dopis, ale aby podle toho bylo možné objekt – faru či obecní úřad – lokalizovat). E-mailové adresy sdílejí negativa webu i telefonu současně, navíc je jejich uvedením zde zbytečně vystavujeme dalšímu spamu a tím i nepřímo zkracujeme jejich životnost. A ostatně pokud mají ve farnosti web, tak asi bude e-mail k dohledání na něm. Já jsem tedy pro uvádění jen webu a poštovní adresy, ačkoliv se mi současně příčí mazat kvůli tomu hromadu údajů, kterou už nám sem někdo z vlastní píle povkládal, zvlášť pokud se dotyčný v této diskuzi k problematice dosud ani nevyjádřil. Pozval ho sem už někdo? --Blahma (diskuse) 13. 2. 2016, 12:31 (CET)

Já jsem ho pozval, wikipedista odmítá diskuzi. Diskuse_s_wikipedistou:Martin_Davídek#.C5.98.C3.ADmskokatolick.C3.A9_farnosti -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Mirek256 (diskuse • příspěvky)

Já, ale s editačním konfliktem s Tvým příspěvkem. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 12:46 (CET)

A nebylo by, kolegyně a kolegové, nejjednodušší zkrátka z kódu infoboxu tu položku „telefon“ odmáznout? Nebude se tak již v infoboxu objevovat a bude splněna litera zdejších závazných pravidel, jak uvádí kolega Mirek256. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 17:51 (CET)

Určitě, ale zrovna v případě výše odkazovaného článku Římskokatolická farnost Dolní Poustevna to nepomůže. Telefon a e-mail je ručně vepsaný do parametru adresa. Bude nutné články projít manuálně. --Michal Bělka (diskuse) 13. 2. 2016, 17:55 (CET)

A nešlo by to aspoň naimportovat jako položku do Wikidat, aby to 1) nepřišlo vniveč a 2) bylo dohledatelné ve wikiprostoru? --Palu (diskuse) 13. 2. 2016, 18:02 (CET)

A v této souvislosti jsem již vyzýval i k aktualizaci jednotlivých infoboxů na stránkách farností podle současné podoby. Mimochodem, když už jsme u toho, dalo by se při tom provést takovou úpravu, aby se články s infoboxy do nějaké údržbové kategorie vypisovaly podle stáří, kdy byly aktualizovány? Nějaké řešení mne napadlo a pokud by ho nějaký technicky zdatný kolega chtěl probrat, nechť se mi, prosím, ozve na mou diskusní stránku. Nechci tím tady ostatní kolegyně a kolegy zatěžovat. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 18:05 (CET)

Vážení kolegové, jsou už některé farnosti (lhostejno zda katolické, evangelické, pravoslavné aj. - omlouvám se zástupcům ostatních církví pro zkrácený výčet) na českých wikidatech? Bylo by systémovým řešením řešit infobox - farnost podobně jako např. infobox - osoba. Tím by dostaly stránky o farnostech vyšší úroveň a odpadlo by mnoho zbytečného dohadování. Omlouvám se, že jsem se do diskuse nezapojil již dříve. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 18:20 (CET)

@Martin Davídek, Mirek256, Jan Polák, Rosičák, GumideckUrbanecm, Palu, Michal Bělka, Blahma, MONUDETTchoř, JAn Dudík: Vložil jsem do infoboxu možnost data brát z datové položky. Ovšem u některých položek jsem si nevěděl rady, proto bych poprosil, jestli by někdo zkušenější nedoplnil další položky na Wikidata (nezaložil chybějící property) a poté nepřidal nové položky a další chybějící položky do infoboxu. Poté bude třeba roboticky nejprve rozházet telefonní čísla a případně e-maily do příslušných kolonek (často jsou odřádkovány pod adresou v kolonce adresa) a následně roboticky nebo ručně naházet daná data z infoboxů do Wikidat (a případně je aktualizovat podle databáze MK ČR nebo databází jednotlivých biskupství). O většinu z toho se zkusím postarat, ale kdyby chtěl někdo přiložit ruku k dílu, pak budu jenom rád. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 20:36 (CET)

Skvělé. Už to alespoň hází tu řádku propojení s wikidaty. Teď ještě někoho kdo umí nadefinovat ty správné výroky, já to neumím. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:12 (CET)

A než to začneme dělat, můžeme se pokusit o sjednocení infoboxu pro farnosti všech církví, ne? Nebo alespoň několika. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 20:15 (CET)

Kolego Jane, máte nějakou položku, která tam chybí? Mě napadla personální farnost - typickým příkladem je Personální farnost pro pastoraci vysokoškolských studentů, ale asi pro to není třeba dělat zvláštní položku. Personálních farností je málo. Zatím se ten ib hodí pro teritoriální farnosti. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:27 (CET)

@Martin Davídek: Spíše jsem to myslel, aby nemuselo být více téměř totožných infoboxů, tak se nějak pokusit sloučit například {{Infobox - farnost}} s {{Infobox - českobratrská farnost}} a {{Infobox starokatolická farnost}}. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 20:31 (CET)

U Infoboxu starokatolická farnost jsou stejné položky jako u ib-farnost, tady asi není problém. U českobratrské farnosti jsou názvy některých funkcí navíc a pak čas bohoslužeb. Když je více kostelů, kapli nebo bohoslužebných prostor ve farnosti, tak to nefunguje. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:44 (CET)

@Dvorapa, Martin Davídek, Rosičák, Lukáš Král, Ben Skála, Blahma: Udělal jsem takovou srovnávací tabulku. U evangelíků jsem navíc ještě přidal několik sloupečků, které tam zatím nejsou, ale býti by tam mohly. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:07 (CET)

Tak, když se odstraní telefon, fax a email, trochu se to zmenší. Pak by klidně mohla zmizet položka: Filiálky a mohla by se nahradit společným slovem obce. Vikariát je ve srovnávací tabulce 2x. U nás by se místo pastorační pracovník hodilo pastorační asistent. Pak nevím to IČO a Evangnet. V CPO to IČO dává, ale klidně tam může být. Evagnet moc nevyužijeme. To je zatím, co mě k tomu napadá. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 21:17 (CET)

@Martin Davídek: Pokud to dobře chápu, tak ty „filiálky“ jsou vlastně obce, kde má římskokatolická církev uprázdněné kostely, o které se daná farnost stará, ne? Kdežto ty „obce“ to byly vesnice a města (i bez kostelů), které leží na území dané farnosti. Proto to rozdělení. Nebo se pletu? --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:33 (CET)

No ten pojem filiálka je problematický, protože je mnohoznačný. Jak to bylo v infoboxu doteď, tak filiálky byly vlastně obce, s kostely i bez nich, prostě obce, které patří do farnosti. Kdyžto pojem filiálka se může vztahovat k filiálnímu kostelu, tedy k dalším kostelům ve farnosti s výjimkou farního kostela; k němu jsou právě ostatní kostely ve farnosti filiálkami. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 21:51 (CET)

@Jan Polák: Perfektní, mohl bys přidat ještě přímo samotný Infobox - farnost? Abychom věděli, jaké parametry tu již máme, čili které infoboxy lze sloučit a které spíše ne? K těm prázdným sloupečkům, nikde je tam nevidím, asi koukám špatně, ale můžeš všechny infoboxy porovnat s vyplněnými parametry v jednotlivých článcích pomocí odkazu Parameter před daným infoboxem v Templatetigeru. Zjistíš tak, jaké další položky jsou ve článcích vyplněny, i když neexistují a tím pádem i, jaké by třeba bylo třeba přidat. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:22 (CET)

@Dvorapa: Ten Infobox - farnost je hned ten první (Římskokatolická církev). Zatím jsem tu tabulku spíše koncipoval jako základ pro stanovení, jaké položky budou vůbec potřeba. Docela se mi zamlouval princip šablony {{Infobox sakrální budova}}, což jest maxi-infobox, na který odkazují šablony {{Infobox - kostel}}, {{Infobox synagoga}}, {{Infobox buddhistický klášter}}, {{Infobox židovský hřbitov}} využívající již jen pouze některé parametry toho maxi-infoboxu. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:33 (CET)

Myslím, že je to dobrý nápad. Jestliže se tato šablona infoboxu používá ve všech ostatních infoboxech, pak by bylo rozumné ji použít i zde. A samozřejmě jak jsem psal výše sloučit existující infoboxy (obecný, starokatolíků, českých bratří, aj. – omlouvám se za případný chybný pravopis) do jednoho, pokud to jen trochu půjde. Je v tom maxi-infoboxu používáno dat z Wikidat? Kdyžtak je třeba jej upravit, aby tahal co nejvíce dat odtamtud. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:42 (CET)

Asi jsme si špatně rozuměli. Žádný maxi-infobox zatím neexistuje, ale myslím, že by jej šlo vytvořit. Bylo by to asi, dle mého názoru, i celkem elegantní řešení, ne? Jinak s Wikidaty bych rád počítal, to jo. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:48 (CET)

┌─────────────────────────┘

Aha, pokud neexistuje, pak na jeho vytvoření nemám názor žádný. Záleží na tom, kolik je odlišností u jednotlivých katolíků a jednotlivých sakrálních budov v tom, co by měl infobox obsahovat. Pokud jich je mnoho, pak by možná šlo vytvořit maxi-infobox. Pokud jich však mnoho není, asi by stačil jeden souhrnný infobox (Infobox - farnost) a pokud těch odlišností většinou není mnoho a odlišuje se výrazně pouze jedna církev/jeden typ budovy, tak by měl/a vlastní (s řádnou poznámkou v dokumentaci souhrnného, že pro speciální případ existuje jiný infobox), jak už jsem výše navrhl. Udělej to tak, pokud myslíš, že je to dobrý nápad. Pokud se do toho pustíš a potřeboval bys pomoc, rád pomohu s technickou stránkou, kdyžtak piš na moji diskusní stránku (nebo případně i sem). --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:15 (CET)

Import na Wikidata zkusím provést, i když v tomto případě bych řekl, že málokterý článek o farnosti bude mít někdy ekvivalent v jiném jazyce. Pokud by někdo do srovnávací tabulky přidal i čísla příslušných vlastnostík na wikidatech , bude to pomoc. Ale k importu se asi nedostan dřív, než ve čtvrtek... JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 22:11 (CET)

S těmi číslami vlastností asi nebude schopný moc pomoci, ale u některých farností mě prosí přátelé z Německa a z USA, aby udělal i anglickou a německou wiki stránku, protože jejich předkové odtud pocházejí (je toho poměrně hodně), takže i v tom bude časem posun. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 22:19 (CET)

Já už jsem také slíbil pomoc v importu, ale také nevím, kdy se k tomu dostanu, takže uvidíme kdo se k tomu dřív dobere. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:15 (CET)

s edit.k.: Co se týče obcí ve farnosti/sboru: Je to podle mě dost zajímavý údaj (i když často spíše z historického hlediska), ale do infoboxu nevhodný, protože těch obcí, které spadají pod jeden sbor, může být hrozně moc, zvláště u evangelíků, kde je hustota sborů řidší. Takže jsem pro současný stav, tj. uvádění jen kazatelských stanic. V tabulce o evang. sborech mi chybí parametr „seniorát“. Pokud je sbor neobsazen, je nyní zvykem to v infoboxu psát do parametru farář i se jménem administrátora, po sjednocení infoboxů by bylo možné využít parametr administrátor. Možná bych přidal i obecnější parametr „kazatel“, např. pro jiné církve nebo pro méně časté případy, kdy kazatelem sboru není de facto farář, např. ve Veselí, sbor tedy podle církevního práva musí být ještě navíc administrován.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:17 (CET)

Teď ještě koukám do knihy Církev v proměnách času, kde má každý sbor ČCE svůj „infobox“ a je tu skutečně „parametr“ počet obcí (vyjádřen pouze číslem), pak je zde pro zajímavost (kromě jmenovaných) ještě „rok založení“ a „počet členů“.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:40 (CET) A samozřejmě, pokud je sbor starší než rok 1918, tak i, jestli šlo o a.v. nebo h.v.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:42 (CET)

Ten rok jsme, Bene, schopni asi určit u všech, co? Ale s tím a.v. a h.v. už bych asi byl opatrný – je to potřeba strkat do infoboxu? I když, proč ne…? Mimochodem, máš i první díl té knížky? --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 23:07 (CET)

Rok lze určit vždycky jako rok od kdy je sbor samostatným farním sborem (v textu článku pak je třeba popsat případy, kdy byl třeba před osamostatněním kazatelskou stanicí nebo filiálním sborem jiného sboru, opět by neměl být problém včetně letopočtů). Co se týče a.v./h.v., vcelku se na to dbá, je to vidět i třeba na podobě interiérů některých kostelů, ale kromě nějakých hodně tradičních sborů je to dneska asi vcelku jedno, navíc některé sbory se v průběhu času mohly z a.v. změnit na h.v. nebo naopak. První díl Církve v proměnách času samozřejmě mám.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 23:42 (CET)

Infoboxy a Wikidata

Koukám, že dvě největší diskuse pod lípou se vedou o infoboxech a Wikidatech. Nestálo by za to založit nějaký WikiProjekt, kde by se sešli plniči Wikidat a tvůrci infoboxů? (Já nejsem ani jedno, tak jen navrhuju.) Jasně že je trochu problém, že z principu je každý infobox o jiném tématu, ale třeba by vznikl nějaký princip, který by ty diskuse jako jsou ty dvě probíhající trochu „profesionalizoval“, urychlil atd.--Ben Skála (diskuse) 14. 2. 2016, 09:08 (CET)

Myslím, že většina "hromadných plničů" wikidat je sdružena ve Wikipedie:WPSZ. Navrhuji nezakládat další WP, ale třeba jen podstránku na tomto WP věnovanou jen plnění WD. --Wesalius _d|^p 14. 2. 2016, 10:40 (CET)

WikiProjekt Infoboxy existuje. Matěj Suchánek (diskuse) 14. 2. 2016, 10:41 (CET)

Je fakt, že je práce na infoboxech roztříštěna všude možně. Zkusil jsem vytvořit jakýsi proces na usnadnění práce na infoboxech zde. Je to primárně orientováno na plnění Wikidat, ale lze pomocí toho postupu začít pracovat i na klasickém sjednocení infoboxu. Pokud se nebude líbit, klidně navrhněte ke smazání/smažte. Inspiroval jsem se procesem u DOSu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 13:20 (CET)

Měl bych přesunout celé ty dvě velké diskuse týkající se infoboxů na tuto nově vytvořenou stránku? Nebo pouze založit prázdnou diskusi a upozornit všechny učastníky zde, že přesouvám diskusi tam? --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 18:12 (CET)

Návrh: Přesunout a nechat tady navěky odkaz na stránky o infoboxové tématice. Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 18:15 (CET)

Dopadlo to nějak? Mám k infoboxům (a potažmo ke vztahu k Wikidatům) dotaz a rád bych ho položil na vhodném místě, když na Diskuse k šabloně:Infobox - organizace#Sídlo vs. místo podruhé konkrétní stránce zatím neměl žádný ohlas... --Okino (diskuse) 18. 2. 2016, 15:52 (CET)

Bohoslužby

Když už jsem začal téma farností, zeptám se u poslední vytvořené Římskokatolická farnost Ždírec, musí tam být i čas bohoslužeb? Nikde jsem to na jiné wikipedii neviděl, navíc si myslím, že opravdu nikdo nepůjde na wikipedii, zjistit kdy má kostel bohoslužby, navíc když čas bohoslužeb bude na svých stránkách aktualizovat v tomto případě Královéhradecká diecéze, na wikipedii to nikdo neudělá. Zde podle mě stačí odkaz na webové stránky, a navíc se mi zdá, že v žádné papírové encyklopedii není, kdy mají církve bohoslužby. A wikipedie je opravdu encyklopedie, a zde se mi zdá, už už trošku propagujeme církve. Nic ve zlém. Budou zde mít i muslimové, či jiná náboženství, kdy mají své náboženské obřady? Dám ještě další příklad Římskokatolická farnost Hořice v Podkrkonoší. --Mirek256 14. 2. 2016, 14:42 (CET)

Ne, „otevírací/úřední doba“ na Wikipedii nepatří, ani u kostelů, ani u muzeí, ani u jiných institucí. U služeb zajímavých pro cestovatele nebo turisty, kam asi spadá i čas bohoslužeb, je možné tuto informaci uvést na wikicestách. S těmi českými je ovšem problém, že zatím obvykle nemáme ani článek o obci… --Tchoř (diskuse) 14. 2. 2016, 15:03 (CET)

Hlavně české Wikicesty zoufale potřebují editory, jinak se z inkubátoru nedostanou. Nejlepší by bylo, kdyby do ní začali více přispívat ti, kteří cestují a mají tedy potřebné zkušenosti a zážitky, se kterými se mohou podělit. Já bohužel necestuju, nemám k tomu finanční prostředky a ani vybavení, takže mohu psát jen o omezeném množství informací (zejména z okolí mého bydliště). Nejvíce je zarážející, že nejsou vytvořeny články o státech a krajích, ale některá města své články mají. Také by se hodilo nějakým způsobem vytvořit odpovídající nápovědu a nějaké standardy, podle kterých by bylo vhodné články Wikicest vytvářet. Už se tamní komunita (o pár členech) dohodla na užívání čechocentrismu (je nejpravděpodobnější, že častým návštěvníkem české mutace bude Čech s bydlištěm v Česku), byla vytvořená centrální diskusní stránka projektu, kde se jednotlivé návrhy projednávají, vznikla základní kostra struktury článku (která potřebuje doladit a hlavně vysvětlit). — Polda18 (diskuse • příspěvky) 14. 2. 2016, 15:44 (CET)

Do článku o kostelu patří informace o všech významných událostech týkajících se kostela i o všech charakteristikách dlouhodobějšího charakteru. Pravidelné konání bohoslužeb a jejich frekvenci bych většinou za takovou charakteristiku považoval. V článku o farnosti by mi podrobný rozpis různých činností farnosti přišel už nepřiměřeně podrobný, za přiměřené bych považoval stručné shrnutí, například ve kterých kostelích jsou pravidelné bohoslužby a ve kterých ne, popřípadě ve kterých jsou i mimo neděli, popřípadě nějaké specifické zaměření bohoslužeb či specifické rozdělení (v létě v kostele, v zimě v kapli atd.). Rovněž u jiných článků považuji za důležitý encyklopedický údaj, jestli je objekt veřejně přístupný nebo ne, jestli jen dvě hodiny v týdnu nebo jen na předchozí objednání, anebo třeba non-stop. Totéž platí pro služby, například dopravu. To, že nějak jezdí jen jeden autobus v pracovní den ráno a dva odpoledne anebo tam jezdí celý týden v hodinovém intervalu, je poměrně důležitý údaj charakterizující danou obec. I čísla linek jsou leckdy dlouhodobým příslušenstvím identity obce. Ale není nutno v encyklopedii uvádět kompletní jízdní řád či podrobné návody, jak se kam dostat. Bohoslužby "zavedených církví", zejména katolické, ale i evangelické a husitské, obvykle mají v našich končinách poměrně veřejný charakter, z čehož vyplývá i encyklopedická relevance o něco vyšší, než rozvrh využití místní sokolovny, což bývá spíše "klubová" záležitost. Ale třeba v článku o zábavním parku nebo koupališti bych základní informaci o délce sezóny nebo otvírací době také očekával.

U Wikicest, Wikizpráv, Wikislovníku atd. obecně je problém, že pokud by měly být kvalitní, tak by musely zčásti duplikovat encyklopedický obsah. Encyklopedie by se od Wikicest měla lišit hlavně tím, že aktuální (tedy "užitečné") informace by v ní neměly mít větší váhu než historické. Tj. údaj o dnešním starostovi, nynější pořad bohoslužeb nebo nynější adresa úřadu či fary má mít stejnou váhu jako tentýž údaj z doby před padesáti lety. Jinak řečeno, na "neencyklopedický" bych považoval takový údaj, který bychom v případě jeho změny odstranili namísto abychom ho jen doplnili o novější údaj. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 04:43 (CET)

Zase nějaký kurz editování?

Zdravím, dnes dopoledne se vyrojila kupa nových účtů, které do článku vkládaly nepříliš vhodné informace (pov, nezdrojované), případně rovnou copyvia. Neprobíhá zas nějaký kurz? Zeptala bych se těch účtů, ale nikdo z nich nemá povolení posílat e-maily. Jde např. o účty Veronikasus, Ajja1530, Anette_De. Díky --Jana Lánová (diskuse) 17. 2. 2016, 12:19 (CET)

Já žádný takový kurz neeviduji, ale něco punkového se odehrávat může.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 2. 2016, 12:40 (CET)

Prohlédl jsem si pár těch editací a mnohé jsou skutečně dost nepříjemné. Sám o tom nic taky nevím, ale jak teď zase občas Wikipedii vyučuju (a na pravidla se upozorňovat snažím), všímám si, že i poučení začátečníci to tu mají bohužel v počátcích dost těžké. Tak to jenom jako poznámka, že není „kurz editování“ jako „kurz editování“ – ne každý musí být na škodu. Snad těch aktivit nepoučených uživatelů bude ubývat. --Blahma (diskuse) 18. 2. 2016, 19:55 (CET)

Zánik Rakouska-Uherska a vznik Československa - data

Přes diskuzi o tom, zda psát české země nebo České země (Diskuse_s_wikipedistou:OISV#.C4.8Cesk.C3.A9.2F.C4.8Desk.C3.A9_zem.C4.9B) a mou následnou úpravu článku České země https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_zem%C4%9B&type=revision&diff=13357758&oldid=13357739 jsem se dostal k otázce, jestli tedy Rakousko-Uhersko zaniklo okamžikem vzniku Československa, nebo jestli mezi tím bylo nějaké „vakuum“. V článku Rakousko-Uhersko se (pro mě překvapivě) píše, že Rakousko-Uhersko zaniklo až 31. října (zatímco Československo, jak je všeobecně známo - nebo aspoň jak se učíme ve škole :) - vzniklo 28. října). To tedy znamená, že formálně existovaly teoreticky vzato ty tři (mimochodem: nebo čtyři?) dny oba tyto státy současně? To by byla myslím dobrá perlička, vhodná podle mě i do Wikipedie:Zajímavosti/Návrhy - měli byste pro to někdo prosím nějaké zdroje? Děkuji, --Jiří Janíček (diskuse) 17. 2. 2016, 14:50 (CET)

PS: Proč tři nebo čtyři dny: Předpokládám asi od 00:00 28. října do 23:59 30. října - nebo RU zaniklo 31. října až během dne, typicky podpisem smlouvy? Stejně tak vlastně Československo mohlo vzniknout taky až podpisem smlouvy 28. října během dne, pokud nebyla smlouva podepsána dřív, nebo pokud v ní není stanoveno např. že „počínaje půlnocí 28. října vzniká nový samostatný stát Čechů a Slováků“ apod., nebo „dnem 28. října“ - ale to už jsou spíš blbosti / drobnosti pro fajnšmekry... :) ). --Jiří Janíček (diskuse) 17. 2. 2016, 14:58 (CET)

Tak to není nic zvláštního, stačí se podívat na Ukrajinu, že. :) --Silesianus (diskuse) 17. 2. 2016, 15:21 (CET)

Jugoslávie se také rozpadla postupně až nakonec zanikla úplně, proč by to mělo být jinak v případě Rakouska-Uherska? Prostě se Rakousko-Uhersko rozpadlo nejdříve na dva státy - nově vzniklé Československo a zbytek území R-U, až potom se zbytek R-U rozdělil na Rakousko a Maďarsko. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 17. 2. 2016, 15:57 (CET)

Tady jde spíše o to, že když někdo někde něco vyhlásí (Československo), tak to neznamená, že to někdo jiný někde jinde musí ihned uznat (Rakousko-Uhersko). --Silesianus (diskuse) 17. 2. 2016, 16:06 (CET)

Patroláři a revertéři - hlasování o přijetí závazného pravidla

Probíhá hlasování o přijetí závazného pravidla Wikipedie:Patroláři a revertéři (do 1. 3. 2016). Hlasovat můžete zde. --Vachovec1 (diskuse) 17. 2. 2016, 21:33 (CET)

Přejmenování kategorií

V kategoriích k přejmenování už delší dobu čeká několik kategorií s návrhem. Jelikož obsahují ve svém názvu "Česko", tak dávám upozornění i sem, abych při případných následujících přesunech nevyvolal zbytečné emoce. Můžete se na navrhované přesuny podívat a vyjádřit se k nim? --Wesalius _d|^p 18. 2. 2016, 10:14 (CET)

Tak jo, vyjádření jsem napsal. Protože je to všechno naprosto to samé, tak by se jistě mělo rozhodnout za všechny naráz (buď přejmenovat všechny nebo žádnou), zvolil jsem si tu první v pořadí, takže Diskuse ke kategorii:Lidé podle měst Česka. Chrzwzcz (diskuse) 18. 2. 2016, 19:22 (CET)

Patroláři a revertéři

Zdravím, pravidlo Wikipedie:Patroláři a revertéři je v hlasování. Prosím o vyjádření v probíhajícím hlasování o tom, zda pravidlo bude přijato. Hlasování trvá 14 dní. --Urbanecm (diskuse) 18. 2. 2016, 19:53 (CET)

Kategorie hvězd

Zdravím, malý problém Kategorie:Hertzsprungova-Russellova klasifikace, možná se pletu, ale některé podkategorie jsou výmysl či ne? A pokládám technicjou otázku. Dle mé maličkosti, je zná jen česká wikipedie.--Mirek256 19. 2. 2016, 18:04 (CET)

A které to jsou? Jak koukám, tak k dotyčným kategoriím analogie existují (na enwiki i dalších), akorát někde nám chybí interwiki. --Jann (diskuse) 19. 2. 2016, 18:50 (CET)

Kde konkrétně má být problém? Ja vidím problém hlavně v kategorii samotné. Jde totiž o smíchání dvou různých typů klasifikace. Jednak podle zářivosti (to je ta "barva" – od oranžové až po modrou) a jednak podle spektra (to je "velikost" – od veleobra až k podtrpaslíkovi). Čili označení hvězdy například za žlutého veleobra říká, že jde o vysoce zářivou hvězdu (typ Ia či Ib) spektrálního typu F nebo G. Když se to spojí, dá to výsledné označení například FIa. --Vachovec1 (diskuse) 19. 2. 2016, 18:54 (CET)

To však není problém, ale běžný způsob kategorizace.--Jann (diskuse) 20. 2. 2016, 13:05 (CET)

Jde např. o žlutého jasného obra, červeného jasného obra...na to interwiki asi nenajdeme.--Mirek256 20. 2. 2016, 07:26 (CET)

Najdu snadno: kliknu na Kategorie:Žlutí jasní obři, v ní na Sham, v něm na interwiki (třeba ruské, nazývají kategorie přesně stejně jako my; nebo anglické, tam ale musím přemýšlet kvůli použití písmen místo barev), dostanu se na ru:Альфа Стрелы (resp. en:Alpha Sagittae), sroluju na kategorie a vidím co potřebuji: ru:Категория:Жёлтые яркие гиганты (resp. en:Category:G-type bright giants). Takhle jsem prošel jsem podkategorie obrů a veleobrů a doplnil interwiki. --Jann (diskuse) 20. 2. 2016, 13:05 (CET)

Problém vidím v tom, že názvy takových skupin v češtině nejspíš nejsou používané, nesetkal jsem se s nimi. Třeba s termínem "žlutý jasný obr" jsem se nesetkal. Pojmenovávejme i kategorie podle používaných názvů. Máme spektrální třídy W, O, B, A, F, G, K, M; jsou veleobři, nadobři(jasní obři), obři, podobři, hvězdy hlavní posloupnosti, bílí trpaslíci,.... Paul E (diskuse) 21. 2. 2016, 16:51 (CET)

Aktivní sledování diskuzí

Dlouhodobě si všímám, že velkou slabinou naší Wikipedie je nedostatečná pozornost věnovaná diskuzním stránkám. Ty jsou přitom pro naše čtenáře (a hlavně pak ty technicky nedostatečně odvážné či nedostatek času mající z nich) hlavním nástrojem pro komunikaci s námi a připomínkování obsahu článků, které u nás čtou. Mnoho diskuzních stránek dosud neexistuje, tudíž nikoho z nás editorů nenapadne kontrolovat jejich obsah, a mnoho článků nikdo z aktivních editorů nesleduje, takže si příspěvku v diskuzi nikdo nevšimne ani přesto, že sledování článku automaticky znamená i sledování související diskuzní stránky. Zvláště u „jednou napsaných“ a dále už nerozšiřovaných starších článků je toto velký problém, protože původní autor je často už neaktivní, takže si příspěvků v diskuzi nevšimne, a současně je přitom u starých článků největší pravděpodobnost, že obsahují zastaralé informace, na jejichž neaktuálnost nás někdo v diskuzi upozorní.

Já jsem takto např. dnes konečně zareagoval na příspěvek na Diskuse:Habsburský zákon, kterým nás nějaká náš čtenář před 4,5 lety upozornil na aktualitu, která změnila platnost jednoho důležitého tvrzení v článku. Protože ale nikdo dříve nezareagoval, uváděli jsme celou tu dobu neaktuální informaci (kdyby tam byla aspoň šablona {{Aktualizovat}}), zmýlili tím za tu dobu víc než 5600 návštěvníků (článek naštěstí není příliš navštěvovaný) a minimálně dotyčného připomínkovatele jsme utvrdili v tom, že Wikipedie je neaktuální a dokonce ani nemá smysl se snažit na chyby v ní upozorňovat. Vím, že teď někteří z vás mohou chtít reagovat „tak proč to neopravil sám“, ale dle svých zkušeností s dlouhodobou propagací Wikipedie např. na univerzitní půdě si dovolím oponovat tomuto přístupu, který nepočítá s tím, že jsou lidé (a takových je zřejmě ve veřejnosti dokonce většina!), kterým prostě jiné aktivity nedovolí se pustit do aktivního editování Wikipedie či zkoumat podrobněji její pravidla a přesto naše články čtou a chtěli by přispět k jejich aktuálnosti – tak proč jim to neumožnit aspoň na diskuzních stránkách? Na větších Wikipediích je to dokonce už dávno běžná praxe – že ten, kdo nemá za možné či vhodné (technicky, strukturně, pro střet zájmů…) článek rozšířit, je vyzýván k uvádění připomínek do diskuzní stránky, kde se jich pak může někdo z jiných wikipedistů ujmout a dle možnosti je zapracovat. Neříkám, že by to měla být odteď povinnost každého z nás, nicméně nechat poměrně důležitou obsahovou připomínku spát po mnoho let už mi zas přijde přespříliš – tak prosím na takové případy do budoucna alespoň více upozorňujme, ať jsou na očích.

"TLDR": Založil jsem stránky Wikipedie:Poslední změny/Diskuse a Wikipedie:Poslední změny/Diskuse/Anonymní a budu rád, pokud je někteří z vás budou občas navštěvovat, prohlížet příspěvky do diskuzí ke článkům a alespoň základním způsobem na ně reagovat (poděkováním, vysvětlením, šablonou {{Aktualizovat}}, ideálně pak přímo aktualizací dle podnětu, pokud je vhodný). Vysvětlení obsahu stránek a tip na další zpřehlednění té první je uvedeno v jejich úvodu. Jde vlastně jen o filtr z Speciální:Poslední změny, ale přijde mi užitečné mít toto snadno dostupné. Pokud se to někomu zalíbí a najde vhodný způsob, jak přidat jeden nebo oba tyto odkazy do {{OznámeníRC}}, aby to bylo víc na očích všem, budu rád. S pozdravem --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 00:00 (CET)

P.S. Ještě jsem našel tenhle zajímavý odkaz: náhodná diskuzní stránka. V současnosti máme 346051 stránek v hlavním prostoru a k nim 35467 diskuzních stránek, tj. nějakou diskuzi má zatím každý desátý článek. --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 23:43 (CET)

To založení diskuzních stránek v RC je dobrý počin a aktivnější přístup v této věci (pokud na to někdo bude mít čas) by byl fajn. Jinak, co se týče toho odpovídání, bych ještě dodal, a asi neřeknu nic nového, že zkrátka "nejsou lidi" :). Sám jsem několikrát odpověděl lidem (sleduju RC), které jsem vůbec neznal, ale týkalo se to spíš obecných záležitostí, pravidel wiki atd. Některé podněty na diskuz. stránkách jsou dost specializované a na wiki není nikdo, kdo by dokázal reagovat nebo měl potřebné zdroje k osvětlení problému. --Remaling (diskuse) 21. 2. 2016, 01:45 (CET)

Takový problém jistě existuje a netýká se jen diskusních stránek, ale i prakticky všech typů údržbových a varovných šablon. V první řadě asi bude potřeba se smířit s tím, že jakékoliv podněty a připomínky tu fungují pouze na principu "až/pokud to někoho zaujme, tak se tomu bude věnovat". Každopádně dík za ty dvě nové přehledové stránky – nic zásadního asi nevyřeší, ale určitě je to zajímavý příspěvek do mozaiky možností. Teoreticky by se dalo uvažovat, že bychom zavedli nějaké značkování diskusí a na základě těch značek pak filtrovali vyřízené/ukončené a nevyřízené diskuse, ale obávám se, že bychom to stejně nestíhali sledovat, a kdybychom si tu zavedli nějaké lhůty a pořadníky k vyřizování, mohlo by to sklouznout k nějakému nekonstruktivnímu alibistickému vyřizování a planému odpálkovávání podnětů, jak to obvykle funguje u různých úřadů atd. Koneckonců takto dopadá i Phabricator, že drobné banální opravy, jaké dříve byly provedeny takřka obratem, jen co se připomínka mihla někde pod nějakou Lípou, tam dnes dostanou příznak nízké priority a pak se na mnoho let ztratí v tom byrokratickém moři. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 03:40 (CET)

Názvy okresů

Setkal jsem se s názorem, že Okresy v Česku a Okresy na Slovensku (a další) jsou nestandardní názvy a mají být přesunuty na Okres (Česko) a Okres (Slovensko). Zdá se mi zvláštní, že by nevhodná pojmenování zrovna u Česka a Slovenska přežila tak dlouho, nicméně, je to tak a mají být přesunuty? (Problém se zjevně týká regionálních celků obecně, nejen okresů) --Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:17 (CET)

Proč by to tak mělo být? Články prostě pojednávají o okresech v Česku a na Slovensku. --Vlout (diskuse) 21. 2. 2016, 20:20 (CET)

Nejspíše názor vychází z Wikipedie:Název článku#Dávejte přednost jednotnému číslu. Lépe by však odpověděl Palu, jehož aktivita [3] [4] vyvolala můj dotaz zde.--Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:41 (CET)

Taková varianta by ovšem znamenala, že okres je v Česku něco jiného než např. na Slovensku a proto je zapotřebí rozlišovače – k rozlišení různých pojmů. Tak tomu zde ale asi nebude, pro obecný pojem zde máme článek okres s jednotným číslem, zatímco odkazované články pojednávají ne o okrese, ale o okresech v konkrétních zemích (srov. např. Soud a Soudy v Česku, byl by snad na místě článek „Soud (Česko)“?). Nevidím proto důvod pro nějaké unáhlené přesuny. Možná by se mohl vyjádřit i kolega ŠJů, který se tomu také věnuje. --Vlout (diskuse) 21. 2. 2016, 21:27 (CET)

To ať se tady radši představí v celé šíři, to jako vše "v Česku" z kategorie Kategorie:Administrativní dělení Česka a jiných by se měnilo taky? Ať se ukáže, že Česko a Slovensko vybočují z nějaké symetrie a systematičnosti. Chrzwzcz (diskuse)

Ano, bylo by vhodné vše sjednotit. Nejsem si však jistý na čem.--Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:41 (CET)

Skutečně bylo motorem mých aktivit sjednotit názvy článků. Kdyby to nebylo na variantu "co (kde)" (dosavadně Německo), bylo by to na variantu "co v kde" (dosavadně Polsko a ČLR). Vzhledem k pravidlům mi přišlo vhodnější sjednotit na první variantu s rozlišovačem "Pokud jsou např. ve více městech stejně nazvané objekty, uveďte u méně obvyklého do závorky takzvaný rozlišovač, např. Národní divadlo, tj. v Praze, a Národní divadlo (Brno)." "Jednotlivé významy se v názvech článků rozliší někdy přirozeně (železniční stanice a stanice metra), v ostatních případech pomocí rozlišovače, upřesňujícího výrazu v závorce." "Pokud nelze určit hlavní, převládající význam názvu, je potřeba pod tímto názvem vytvořit rozcestník a odkázat na jednotlivé významy. (Liška – víceznačný pojem, u kterého žádný z významů není nepřevládající)." K té domněnce, že jde o preferenci jednotného čísla - to ani ne, spíš jde o ten princip stejné názvy rozlišovat rozlišovači. Je ale dost možné, že jsem to jen špatně pochopil, něco mi uniklo a nebo jen pravidla nejsou dokonalá a tento typ rozlišení do nich bylo zapomenuto zaznamenat, a že by to mělo být sjednoceno na druhý typ (vzhledem k tomu, že tomu odpovídá praxe - oblasti, olympiády, kraje,...). Pak by bylo kromě opravného sjednocení na druhý typ také nanejvýš vhodné zaznamenat tento typ do pravidel (pakliže jsem ho jenom nepřehlídl), aby instrukce nesváděly k chybám. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 01:58 (CET)

Jistě bude vždy spousta mezních případů, nicméně použití rozlišovače v závorce bych omezil na rozlišení více objektů se stejným vlastním jménem a rozlišení více významů téhož slova. Přičemž přinejmenším u nás a na Slovensku má slovo okres zcela shodný význam, i když se v jednotlivých zemích může lišit počet okresů, velikost okresů nebo jejich organizační využití. Pro regionální omezení obecného tématu (obecného pojmu) považuji závorkové rozlišovače za nevhodné. Takže raději "Příroda v Česku" než "Příroda (Česko)", raději Vývoj administrativního dělení Česka než Administrativní dělení (vývoj, Česko), raději Geografie Evropy než Geografie (Evropa). A rovněž dávám přednost názvu typu Radnice v Sušici, Radnice města Cách nebo Jáchymovská radnice před názvem Radnice (Hustopeče), protože "radnice" v tomto případě není vlastním jménem (u Starých radnic a Nových radnic je to složitější).

Určitý problém tu vidím v tom, že pokud založíme článek o určité regionálně či historicky vymezené množině objektů (nikoliv tedy o obecném pojmu označující daný typ objektu), například Řeky v Česku, někteří kolegové tu mají tendenci to automaticky (dogmaticky a bez rozmyslu) přejmenovávat na Seznam řek v Česku (pokud ne na Řeka (Česko)). A přitom takové články by nikdy neměly být jen prostým seznamem (ve smyslu nějaké databázové tabulky), ale vždy by měly mít i nějakou obecnou část, nějaký úvod a shrnutí, komparaci, kontext atd.

Příliš ukvapené sjednocování za každou cenu nám tu už napáchalo docela velké škody třeba u hradů a zámků: používat název Lišnice (zámek) místo obvyklého a očekávatelného označení Zámek Líšnice mi připadá podobně nemístné, jako kdybychom místo článku Zbrojovka Brno měli článek Brno (zbrojovka). Jen v malém množství případů je název města či vsi zároveň sám o sobě i názvem hradu či zámku – ve většině případů je v označení stavby ten místní název čímsi jako nominativním přívlastkem. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 02:45 (CET)

Mě naopak připadá z hlediska elementární systematičnosti daleko průhlednější systém Líšnice (zámek) než Zámek v Líšnici nebo Zámek Líšnice. Je to jednoznačnější. Nicméně skutečně to patří spíše do modelu, který popisujete, kde je rozlišení opisem jazykově daleko přirozenější, čili na obecné encyklopedii vhodnější. Čili z širšího nadhledu je systematičtější zase to, co popisujete. Jsem přitom ale přesvědčen, že oba používané typy rozlišování by měly být zaměnitelné a měla by tak existovat přesměrování z jednoho typu na druhý, v tom daném případě preferovaný (z městský okres (Polsko) na městské okresy v Polsku (či Polska - měli bychom také standardizovat) a asi i naopak z říše hub liška na liška (říše hub)), protože pakliže je někdo zvyklý hledat články pod jedním systémem, může se snadno podivit, proč mu v některých oblastech nejdou jiné články nalézt (přitom díky možnosti technického řešení pomocí rozcestníků zcela zbytečně). Nakonec by také bylo nanejvýš vhodné vše, co tu zaznělo, co nejkonkrétněji a nejsrozumitelněji (i s nejčastějšími příklady) sepsat a ve formě nějaké nápovědy nebo rozšíření zapracovat do zmiňovaných pravidel. Jinak hrozí, že příště podobný přesun třeba neprovedu já, protože vím o této diskusi, ale někdo jiný, který bude vycházet ze současné podoby pravidel, která je v tomto ohledu nejasná. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 09:48 (CET)

Jedna věc je systematický přístup k souboru článků, jiná věc je očekávatelnost názvů u jednotlivých článků. Mimochodem „zámek v Líšnici“ je jen opisem, zatímco „zámek Líšnice“ může být plnohodnotným názvem. Např. zámek ve Slavkově se prezentuje pod označením, které k českému názvu přidává ještě historický a v zahraničí obvyklý název Austerlitz. Výsledkem je název organizace „Zámek Slavkov - Austerlitz“, na Mapách nacházíme „zámek Slavkov“, historicky třeba „Státní zámek Slavkov“, přesto máme nepochopitelně uměle vnucený název článku Slavkov u Brna (zámek). --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 11:37 (CET)

Souhlasím s Bazim i Šjů, Zámek Lišnice vnímám jako rozhodně srozumitelnější a očekávatelnější název, než Lišnice (zámek). Analogicky u lodních článků také zakládám kategorie Americké torpédoborce a ne Torpédoborec (USA). Měl bych pocit, že píšu spíš v nějakym ptydepe. --Nadkachna (diskuse) 22. 2. 2016, 12:05 (CET)

Ano, je to přirozenější. Mělo by se to ale nějakým způsobem zaznamenat i do pravidel - teď tam tento typ není vůbec zmíněn (jestli jsem to nepřehlédl). --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 12:19 (CET)

Byť nemá status doporučení, poměrně návodné by mohlo být Wikipedie:Rozlišovač#Rozlišení bez rozlišovače. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 12:22 (CET)

Myslím, že tím hradem Žebrák to nedostalo adekvátní prostor a pozornost, aby si někdo všiml, že to je tak obsáhlý typ. Mělo by to být podrobnější. Navíc by to mělo být obsaženo i v dalších souvisejících pravidlech a stránkách, například WP:Název článku. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 13:05 (CET)

Ono to vcelku jednoznačně vyplývá i z požadavku očekávatelnosti názvu. A za druhé z logiky a smyslu těch názvů. My Češi například víme, že zatímco "město Kolín" je totéž jako "Kolín", tak "okres Kolín" prostě nelze pojmenovat samotným slovem "Kolín", tedy ani s rozlišovačem "Kolín (okres)" (nechápou to třeba na italské, portugalské, srbské a vietnamské Wikipedii). Je třeba mít jazykový cit i určitou znalost k tomu, aby člověk ty dva pojmenovávací typy od sebe rozeznal. Hrady Vadlštejn, Karlštejn nebo Křivoklát se tak skutečně samy jmenují, jméno obce je od nich až druhotně odvozené (v případě Valdštejna ani to ne). Ale naprostá většina menších a historicky mladších zámků svoje vlastní jméno nemají a tedy "zámek Kotěhůlky" je podobný pojmenovávací typ jako "pivovar Vratislavice" nebo "pošta Horní Lhota". Není to tak, že by existovala nějaká Horní Lhota, která by byla poštou, nebo nějaké Vratislavice, které by byly pivovarem, nebo nějaké Kotěhůlky, které by byly zámkem.

Co nám v pravidlech a nápovědách opravdu chybí je zmínka o tom, kdy je vhodný název článku v množném čísle. Tedy kromě typů Láčkovci nebo Čtyři artikuly pražské bych tam řadil třeba právě ty Okresy v Česku. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 13:33 (CET)

Souhlasím, že pro Wikipedii je lepší „okres Kolín“ než „Kolín (okres)“, jen bych upozornil na to, že kupř. v MČsE je to, pokud se šeredně nepletu (nemám ji teď po ruce), právě takhle: „Kolín, město v Středočeském kraji...“ a „Kolín, okres ve Středočeském kraji...“. Asi je to ale taky kvůli abecednímu řazení, které na Wikipedii fakt řešit nemusíme.--Ben Skála (diskuse) 22. 2. 2016, 15:35 (CET)

Bylo by hezké, kdyby tu bylo počítáno s každým, i s tím, kdo má horší jazykový cit nebo má sklony upřednostňovat systematiku před jazykem, a kdyby se i tito lidé měli šanci dozvědět správné instrukce a nemuseli je zpětně dohledávat skrze podobné diskuse jako je tato. Čili skutečně si myslím, že by měly být nápověda/doporučení doplněny na vhodných místech o vhodné zmínky. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 19:50 (CET)

Vidím to podobně jako Vlout: pokud by se měly články jmenovat Okres (Česko) a Okres (Slovensko), pak by to znamenalo, že pojednávají hlavně o tom, co pojem okres znamená v Česku a co na Slovensku. Ale tak to není: články obsahují především seznamy okresů a jejich historii; o pojmu okres je tam jen pár řádek nebo ani ne. Tedy článek by se mohl jmenovat Okresy v Česku, Okresy Česka, Okresy České republiky, České okresy, Seznam českých okresů apod. (čímž neříkám, že některé názvy nejsou vzhledem k pravidlům nebo zvyklostem Wikipedie špatně nebo že některé netahají za uši), ale ne Okres (Česko).

@Ben Skála: myslím, že v současné době už samotné "Kolín" neoznačuje okres, ale jen město. --Packa (diskuse) 23. 2. 2016, 01:39 (CET)

Názvy šablon

Na základě dvou diametrálně odlišných diskusí u anglicky pojmenovaných šablon Diskuse k šabloně:Flagicon#Počeštění názvu a Diskuse k šabloně:Clear#Nešla by šablona počeštit? bych zde chtěl rozebrat názvy šablon a jejich případné počešťování a zkusit dosáhnout případného konsenzu (a zároveň pozvat k vyjádření názoru do zmíněných diskusí). U obou šablon (clear i flagicon) nedávno začala diskuse nad počeštěním jejich názvu. Částečně lze aplikovat doporučení Wikipedie:Název článku, lze se i inspirovat doporučením Wikipedie:Pojmenování kategorií, ale stále to není ono. Argumentů pro i proti počeštění názvů je celá řada, viz první odkazovaná diskuse. Mají být tyto šablony počeštěny? A nestálo by za to případně vytvořit pravidlo/doporučení/podsekci existujícího pravidla na pojmenování šablon (v případě samostatného pravidla pak s podsekcemi pro infoboxy, kde již bylo dosaženo konsenzu v ŽOKu, i pro moduly)? --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 00:42 (CET)

Obecně počešťovat ano, ale nepočešťovat to, co je dlouho zažité. Navíc šablony jdou už maličko směrem k programování a tam taky nikdo nechce, aby se programovací příkazy GOTO a IF pro české uživatele jmenovaly JDINA a JESTLIZE. --Packa (diskuse) 23. 2. 2016, 01:03 (CET)

Než přejdeme ke složitým šablonám, nejdříve počeštěme např. primitivní __NOTOC__ A výstižně s domácí diakritikou. __Potlačenéshrnutíobsahu__ --Tomas62 (diskuse) 23. 2. 2016, 01:45 (CET)

To už ale počeštěné dávno je – __BEZOBSAHU__ (viz soubor MessagesCs.php (sekce $magicWords)) --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 02:08 (CET)

Rozšířil jste mi obzory, takovou pitsch jsem netušil. Jste tuhý a důsledný soupeř v diskusi. Zamyslím se a zkusím odpovědět.--Tomas62 (diskuse) 23. 2. 2016, 02:54 (CET)

Chtěl bych připomenout, že odkazovaný ŽOK k infoboxům proběhl už před dvěma a půl lety a dodnes nebylo přejmenovávání infoboxů podle jeho výsledku (tím spíš sjednocování parametrů) dotaženo do konce (i když na tom v poslední době zase byla nějaká vydatnější práce odvedena, jak jsem zaznamenal). Takže se zamysleme nad tím, jestli důsledné překládání šablon do češtiny pojmout nějak systematicky (jinak by to asi nemělo moc smysl) a co všechno by to obnášelo za práci (a kdo by ji udělal).

Obecně myslím, že české názvy šablon můžou být užitečné neznalcům angličtiny (nebo němčiny a jiných jazyků) a mohly by napomáhat intuitivní práci s nimi, ale zároveň to obnáší taky obtížnější překlady článků a bez nějakého funkčního překladače šablon by se zhoršila kompatibilita k enWiki. Další věc je, že čeština není tak vhodná ke zkracování a mohly by z toho vznikat buď podivně zkomolené zkratky, nebo zbytečně dlouhé názvy. Ale obecně bych nebyl třeba proti postupnému zavádění nějaké české názvové standardizace v souvislosti s nástroji pro VisualEditor, které by umožňovaly vkládat časté šablony a vylňovat jejich parametry (nejen ty citační). --Bazi (diskuse) 23. 2. 2016, 01:57 (CET)

Možná by pomohlo, kdyby se na Wikidata třeba doplnily k šablonám/infoboxům ekvivalenty jednotlivých parametrů v různých jazycích (třeba enwiki:ImageSize > cswiki:velikost obrázku) a vývojáři by to pak zapracovali do beta funkce Překlad obsahu (která by z Wikidat mohla tahat i názvy šablon viz T127783) a třeba i do VisualEditoru. --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 02:33 (CET)

Pokud bychom např. flagicon zakládali v roce 2016, pak asi s českým názvem. Jestliže tu funguje 10 let pod zažitým názvem, pak přejmenování jedné (nebo několika podobných) šablon nepovažuji za vhodné a potřebné. Ledaže by to byl systémový přístup, tedy všechno do češtiny, což ovšem automaticky nemusí znamenat zkvalitnění.--Kacir 23. 2. 2016, 02:17 (CET)

Úplného počeštění beztak nikdy nedosáhneme, už dnes se zde vyskytují poločeské a nečeské hybridy jako infobox, navbox, locmap apod. u kterých by počeštění bylo dost na pováženou (i když navbox se běžně překládá jako navigační šablona).

Ale byl bych pro, pojmenovávat šablony výstižně (tzn. česky), a u těch nejpoužívanějších, které se často přebírají z en.wiki nechat redirect z anglického názvu, pokud nebude kolidovat s něčím jiným.

Jinou věcí je, že zde máme celé skupiny šablon, které jsou téměř stejné, ale mají jednu funkci jinak. Například zmiňovaný {{flagicon}} má sestřičku {{Vlajka a název}}, máme zde celou škálu prapodivně pojmenovaných šablon rodiny {{lh}} a {{fb}} (odkazy na hokejové a fotbalové reprezentace), které se liší typem reprezentace, polohou vlaječky a podobnými drobnostmi, které by šlo snadno ošetřit dodatečným paramterem. Případně, a to je případ i těchto sportovních šablon, se šablony používají tam, kde by stačil běžný wikitext, protože šablony by se měly používat tam, kde se dá očekávat jejich budoucí změna nebo tam, kde je třeba složitějšího formátování...

JAn (diskuse) 23. 2. 2016, 09:21 (CET)

K tomu překládání bych jen upřesnil, že i slovíčko „box“ má svůj český význam, takže infobox jako zkratka z informačního boxu i navbox jako zkratka z navigačního boxu dává v češtině smysl. Locmap zůstává nedokonalým překladem jen v tom, že lokalizační mapu (nebo mapu lokace) bychom zkracovali na lokmap. Takže v těchto případech je potřeba nějakého dalšího upravování a posouvání blíž k češtině minimální.

Podobně jako u iniciálových zkratek, kdy nám může původní význam klidně unikat, aniž by to mělo vážnější vliv na využitelnost. Třeba u DTS je poměrně lhostejné, že v originále to znamená zkratku z „Date Time Sorting“, my si to můžeme vyložit klidně jako „Datum v Tabulce k Setřídění“. :)

Potvrzuju ovšem, že pro převoditelnost je hlavně důležité, aby se šablony chovaly podobně a používaly podobně. To je případ problému s DTS, kdy anglická verze parametry řadí y-m-d, zatímco česká d-m-r. A pak se to musí při „překladu“ celé překopávat, nestačí jen hromadně nahradit anglický název šablony českým (lze to obejít přidáním parametru „formát“, to ale není moc šikovné, když jinak velmi stručná šablona má obsahovat zbytečně parametr navíc). A podobných případů je víc. Přiznám se teď, že nerozumím, v čem spočívá problém se sestřičkou Vlajka a název, jestli v samotné její existenci, nebo v (ne)návaznosti na anglický protějšek. --Bazi (diskuse) 23. 2. 2016, 14:55 (CET)

Podobné názvy: Novohradsko a Novohrad

Ahoj, další věc - co třeba Novohradsko a Novohrad (a Novohradské hory, Nové Hrady) - fakt na takové případy nezavedeme rubriku Podobné názvy? Nesouvisí to spolu nijak, jedno je v jižních Čechách, druhé na středním Slovensku, takže do Souvisejících článku to asi (?) nepatří, zároveň jsou ty názvy tak podobné a záměnné (navíc předpokládám, že i Novohradu se říká Novohradsko - ale i kdyby neříkalo...), že si to lidi můžou z pochopitelně plést a tohle by jim mohlo pomoct...? --Jiří Janíček (diskuse) 24. 2. 2016, 12:00 (CET)

Dobrý den. K tomu slouží Šablona:Různé významy. Myslím, že dostatečně. Herigona (diskuse) 24. 2. 2016, 16:23 (CET)

Řady seriálů v názvech článků

V kategoriích Kategorie:Série Simpsonových, nebo Kategorie:Epizody Simpsonových, 2. série a Kategorie:Řady seriálů je vidět, že se používají různé způsoby na označení sérií seriálu v názvu článku.

• (1. série)
• (první řada)
• (první série)
• (sezóna 1)

Nestálo by za to to nějak sjednotit? "Číslovky v názvu vypisujte" ale přesto mi to k číslování řad seriálu nějak nesedí. Chrzwzcz (diskuse) 24. 2. 2016, 17:59 (CET)

Ano, stálo by to za sjednocení. Částečně už proběhlo sjednocení u seznamů dílů. Určitě upřednostňujeme řadu před sérií a sezónou. A zřejmě by bylo češtější předřazení čísla před řadu. Jen si nejsem jistý tím, jestli pořadí uvádět číslem, nebo vypisovat slovem. V nadpisech sekcí rozhodně volím slovní, protože v úvodním obsahu se nadpisy číslují a číslo automaticky dosazené by se bilo s číslem v nadpisu. Ale v rozlišovačích názvů tato potřeba není. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 12:18 (CET)

Taky je v plánu dopřeklad šablon typu Šablona:Infobox Televizní epizoda a parametrů v nich, abychom používali přednostně řadu a díl oproti sérii a epizodě. Diskuse k tomu probíhala zde. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 12:21 (CET)

Fajn, ale závěr zatím není, že? Já bych to viděl takhle "série seriálu" zní hloupě, tak "řada seriálu", "díl v řadě" a "epizoda seriálu".Chrzwzcz (diskuse) 25. 2. 2016, 17:05 (CET)

Za mě patří všude přednostně řada namísto série nebo sezóny (v případech, kdy sjednocujeme, což jsou názvy kategorií, názvy univerzálních šablon a parametrů apod.; v individuálních případech lze upřednostnit to, co převládá ve zdrojích právě u daného seriálu, např. v podrobných textech článků apod.). U dílů vs. epizod není převaha tak zřetelná a existuje možnost, že by díl mohl mít mírně odlišný význam než epizoda, jak zaznělo v odkazované diskusi, ale bohužel bez doložení věrohodnými zdroji, takže dokud se to nepodaří prokázat, opět bych preferoval spíš díl před epizodou, protože ho považuji za univerzálnější a tak nějak češtější. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 17:31 (CET)

Wikipedie:Rychlé smazání - smazání stránek blokovaného wikipedisty

Na stránce Rychlé smazání je v bodě 3 uvedeno pravidlo vycházející z domněnky arbitrážního výboru, a sice, že smazat se má bez diskuse stránka vytvořená zablokovaným uživatelem bez ohledu na její užitečnost. Netuším, jak se žádá arbitrážní výbor o revizi stanoviska, nebo jak může komunita vyslovit nesouhlas s určitým jeho stanoviskem a jestli musí respektovat vše co arbitrážní výbor řekne, ale rád bych, aby se tento bod znovu otevřel.

Wikipedie není byrokracie, stane-li se třeba při vkládání nominace nebo návrhu procedurální chyba, nemělo by se to stát automaticky důvodem zneplatnění onoho příspěvku. Stejně tak by nemělo být automaticky důvodem pro zneplatnění příspěvku, když ho přidá někdo, kdo je sice zablokovaný, ale zvýšil úroveň Wikipedie. Proto by podle mě měla následovat komunitní diskuse o smazání, která probere okolnosti, nikoliv automatické smazání. Wikipedie je tu pro budování encyklopedického obsahu, nikoliv pro upřednostňování výchovy wikipedistů nebo komunitních procesů před samotným obsahem. V duchu Wikipedie je tvořit, Wikipedie má být otevřenou encyklopedií pro ty, kteří přišli tvořit, nikoliv pro ty, kteří chtějí něco vytvořit a zároveň nejsou zablokování pro nějaký jiný "delikt". Děkuji za názory. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:19 (CET)

Já se domnívám, že komunita má právo revidovat cokoliv, co vyřkl AV formou konsenzu vyjádřeného například v ŽoKu. Ten by tedy bylo vhodné založit a nechat komunitu vyjádřit se v něm. V případě konsenzu na ponechání platných příspěvků se tím toto stanovisko reviduje. Domnívám se, že toto stanovisko je na hranici pravomocí AV, ne-li za ní, AV nerozhoduje o obsahu ale o sporech mezi uživateli. To jen tak na okraj. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:23 (CET)

@Palu: Již v první větě je chyba, když mluvíte o tom, že to pravidlo vychází z domněnky AV. To pravidlo tam je od roku 2006. To pak bude celá následující diskuse zkreslená, viz příspěvek Urbanecm. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:29 (CET)

@Jan Kovář BK: Toto pravidlo tam je a říká, že může být smazáno. Stanovisko (a vlastně můžeme říkat domněnka, v tomto nemá AV větší právo než kdokoliv z nás) AV k tomu říká, že by příspěvek (za určitých podmínek) měl být smazán. To, zda může a zda by měl být smazán je dle mě dost rozdílné. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:33 (CET)

@Urbanecm: Nech si to politikaření se slovíčky, to mne nezajímá, ať to dopadne jakkoliv. Já mluvím o tom, že pravidlo zavedené v roce 2006 nemůže vycházet z něčeho, co bylo sepsáno v roce 2014. To znamená, že ten bod 3 tam nepřidal AV. Vy tvrdíte, že za to může AV. V tom je rozdíl. Mimochodem, v čem není jasné, že osoba, která má zakázáno editovat, prostě nesmí editovat? --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:41 (CET)

Netušil jsem, že to AV je tam přidáno, ale nemění to nic na věci, že to není správné. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:45 (CET)

Ad slovíčkaření) Potom jsme se nepochopili, myslel jsem, že narážíš právě na tento rozdíl. V tom, že WP:RS nemůže vycházet ze stanoviska AV se shodujeme. Jasné to je, ale naším cílem je primárně vylepšit projekt, nikoliv dodržovat opatření/pravidla/etc.. Proto by bylo dobré celý bod 3 vyřadit. Na vandalské články se uplatní jiné body. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:48 (CET)

@oba: Tak je to vyjasněno, Palu se spletl a s Urbanecm jsme se pouze nepochopili.

Nyní můj názor. Pokud má osoba zakázáno editovat Wikipedii, nemůže být tento zákaz bez sankcí obcházen za pomoci loutkových účtů, které možná přidají něco, co by Wikipedii obohatilo, na druhou stranu ale vzápětí pokračují ve vandalské činnosti, za kterou byl zablokován hlavní účet osoby. Za to prostě těch pár potenciálně (teď ale slovíčkařím já) hodnotných příspěvků nestojí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:55 (CET)

Nemůže, ale když už to udělá... Tak smazat? Jaký je rozdíl ve smazání automatickém a ve smazání pouze jasných vandalismů a zbytek dát k diskusi? Podle mě to tolik práce pro správce nepřinese a podle mě za ní zachráněný článek stát může. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

Nejde o práci pro správce, ale hlavně o signál vyslaný loutkařícímu vandalovi. Za „vydržování si“ vandala jeden nebo pár „zachráněných“ článků nestojí. Pokud je ale mermomocí někdo touží zachraňovat, nechť je napíše sám za sebe, tomu se, pokud vím, meze nekladou. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:30 (CET)

Kladou kvůli autorským právům (paradoxně vandalů), pokud by to byla kopie.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Ano, měl jsem samozřejmě na mysli nové sepsání článku s vlastním autorským vkladem, ne že by někdo vzal na sebe cizí dílo. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:50 (CET)

Ten signál by měl dostat jinak než narušováním Wikipedie (což jistě je mazání přínosných článků, k tomu také doporučení Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení). Dělat znovu práci, kterou už někdo udělal, by sice možné bylo, ale co je na tom racionálního? Samozřejmě, že můžu udělat něco, co už někdo udělal, ale jaká z toho plyne výhoda, než že vandal dostane výchovný políček (snad nebudeme vychovávat lidi, místo toho bychom se měli věnovat obsahu)? Wikipedie přijde buď o tento článek a nebo o ten, který jsem mohl vytvořit místo již jednou hotového a smazaného. Tohle ideologické trestání tak nepřinese nic ani správcům, ani vandalovi (pokud mu nepomůže blok, tak mu těžko pomůže zrušení článku, které může stejně snadno obejít). Wikipedii to nepomůže už tuplem, protože přijde o jeden článek a výchovný efekt tím oproti již udělenému bloku nikterak nezvýší. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 20:54 (CET)

Mazání (jinak přínosných) článků dle pravidel je podle vás „narušování Wikipedie“? Tedy i mazání copyvií? To je hodně svérázný výklad. Mohl byste se vyjádřit k potenciální demotivaci ostatních editorů, když to dle vás Wikipedii nepomůže už tuplem?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

V žádném případě se nejedná o mazání „automatické“, když to není povinnost ani nutnost a ani se tak v praxi neděje. Několik provokativně založených zachráněných článků (většinou nevalné kvality) nestojí za rozsáhlé diskuse, větší míru zatěžování komunity, ale především praktické nemožnosti vynucovat zákaz editace a tím potenciální demotivaci ostatních editorů k dodržování pravidel.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Proč je vlákno založeno tady a nikoliv na diskusi u pravidla (pokud chcete změnit část pravidla)?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 18:51 (CET)

Protože jsem myslel, že se to váže na AV a netušil jsem, kde to správně řešit. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

V době, když jsem byl já arbitrem - je to dávno, už v roce 2007 - výbor řešil případ wikipedisty, který měl (při přerušení úplného zákazu kvůli obnovení arbitráže) zákaz zasahovat do hlavního jmenného prostoru. Přitom ale vytvořil článek, který dokonce získal stříbrný puclík dobrého článku.

V arbitrážním výboru tehdy převládl názor, že provedení jinak celkově pozitivní editace, která porušuje nějaké omezení udělené arbitrážním výborem, může být důvodem např. k novému zablokování nebo prodloužení platnosti omezení, ale že se tato editace automaticky nemaže. (Mimochodem, tehdy dokonce bylo rozporováno i to, zda vůbec má být taková pozitivní editace důvodem k postihu uživatele, ale výbor se rozhodl trvat na dodržování omezení a upozornil, že v naprosté většině případů má uživatel možnost postihu se vyhnout kupříkladu podáním návrhu na úpravu místo toho, aby úpravu provedl sám.) Smazání článku tehdy tuším z výboru nepožadoval vůbec nikdo.

Z toho, že se arbitrážní výbor v nynějším složení (a také významná část komunity) rozhodl od této praxe odklonit a publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací, je mi smutno. Dodnes si myslím, že tu arbitrážní výbor upřednostnil nad cílem projektu ne zcela jasný zájem komunity. Revizi směřující k tomu, že před smazáním se hodnotí nejen zákaz/zablokování autora, ale především přínos editace, vždy podpořím. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 21:14 (CET)

Pro Pro Tehdejší závěr popisovaného případu mi přijde naprosto logický a nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být i dnes. I já bych (jakkoliv je to možné) podpořil změnu k původní praxi. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jak se stavíte ke zjevným provokacím (a tím výsměchu čehokoliv) zablokovaným editorem? Dosud se bavíme pouze o nových článcích, příště se můžeme bavit o jakékoliv užitečné editaci a nakonec o smyslu AV i smyslů bloků vůbec (protože by nic nebylo prakticky vymahatelné).--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

@Okino: K tomu nyní probíranému vandalovi (třeba i ve srovnání s oním dávným případem) bych připomněl, že dotyčný má ve zvyku mimo jiné využívat uživatelská jména svých mnoha loutkových účtů k dehonestačnímu vyjadřování a napadání ostatních wikipedistů. Představa, že by se měla podporovat takováto jeho činnost zachováváním článků a editací tzv. „užitečných“ při nemožnosti skrýt uživatelské jméno, je IMHO opravdu dost problematická a nepřímo taková praxe vybízí k dalšímu zneužívání takovýchto praktik. Pokud není vyřešen proces přejmenovávání vandalských účtů a dostáváme se do konfliktu s autorským právem, tak kromě smazání už moc jiných možností nezbývá. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 22:13 (CET)

Asi jste, Bazi i Zdenkku, přehlédli spojení "jinak celkově pozitivní editace". Tzn. ta editace by měla být celkově pozitivní, nebo by její negativní stránka měla být jen marginální. Zjevná provokace bude sotva "celkově pozitivní editace", ale jestli je negativní marginálně, nebo významně, to už se a priori říct nedá. Založení celkově dobrého článku jako provokace - tam vidím negativní stránku spíš marginální. Provedení stovek marginálních editací, jejichž cílem navíc třeba není provokovat jen obcházením bloku, ale navíc třeba i dalším pohybováním na hranici pravidel, přiděláváním práce ostatním a podobně (nechci navádět k olizování zmrzlého zábradlí, a tak nebudu uvádět konkrétní příklady, ale dokonce to může být i zjevné nerespektování prostých dobrých zvyklostí jako cílené zaplácávání posledních změn) - tam je negativní stránka nepochybně významná. A v takovém případě si pochopitelně dokonce dovedu představit, že se prostě masově odmažou/zrevertují. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

Promiňte, už se v tom neorientuji; kdeže arbitrážní výbor v nynějším složení publikoval výslovné stanovisko podporující mazání pozitivních editací? Něco mi uniklo?--RPekař (diskuse) 28. 2. 2016, 20:13 (CET)

Osobně si myslím, že je třeba koukat na celkový přínos uživatele, tedy součet jeho plusů a mínusů pro Wikipedii. Co na tom, že udělal jeden dobrý článek, když zaměstnal třeba i desítky jiných wikipedistů, kteří museli ve stovkách jiných článků opravovat jeho chyby, revertovat, argumentovat atd. Kdyby toto nemuseli dělat, mohli napsat třeba čtyři dobré články. Takže i když to vypadá kontraproduktivně: ano, pro klid ve Wikipedii a podmínky pro dobrou práci mazat. --Packa (diskuse) 26. 2. 2016, 22:07 (CET)

Osobně si myslím, že není třeba koukat na celkový přínos uživatele, ale celkový přínos editace či jejich souboru. Posuzovat uživatele má arbitrážní výbor, pokud k tomu dostane podnět, u ostatních bych parafrázoval Wikipedie:Wikietiketa: neposuzujte uživatele, posuzujte editace. Stejně jako výše Bazimu a Zdenkkovi navíc odpovídám, že si i já dovedu představit hromadné odmazání/revertování souboru editací provedených pod zákazem/zablokováním, pokud to bude jasně jednodušší k odstranění jejich vad než jejich jednotlivé probírání - ale nikoli jen kvůli tomu zákazu/zablokování, ale kvůli celkovému posouzení jejich přínosu (byť třeba jen podle jejich vzorku). --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

@Okino: Eh? Kde AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace takového uživatele mohou být mazány, pokud je to nezbytné pro vynucení uloženého zákazu editace. Tj. správce takovou editaci může smazat v procesu rychlého smazání, bez toho, že by se to muselo zdlouhavě řešit skrz DoS či jinými prostředky. Ovšem nejde o dogma, pokud komunita projeví jednoznačný zájem o zachování nějakého článku, je samozřejmě možné učinit výjimku. Ta by měla být vyjadřena například konsenzem v DoSu či v revizi smazání. Vámi zmíněný článek se stříbrným puclíkem bych považoval za vhodného kandidáta právě na takovou výjimku a pravděpodobně bych sám hlasoval pro jeho zachování. Na další aspekt problému upozornil kolega Packa. Představme si wikipedistu zabanovaného za neustálé vkládání copyvií, od kterého se přes veškerou snahu nenechal odradit. Pokud se zjistí, že zmíněný wikipedista obcházel zákaz editace prostřednictvím loutkového účtu, správci mají možnost smazat veškeré jím založené články, aniž by u každého museli podrobně zkoumat původ textu. Což je podle mě dobře. Pokud by někdo trval na zachování nějakého takového článku, měl by (třeba v revizi smazání) jako navrhovatel sám doložit, že se nejedná o copyvio. O to ale u Toma646 nejde. Když se podíváme na tento konkrétní případ, vidíme že uživatel nepřestává vandalizovat Wikipedii prostřednictvím svých loutkových účtů, včetně toho, že nevybíravými způsoby útočí na jiné wikipedisty. Proto je nutné, aby zákaz editace byl v tomto případě důsledně vynucován. Wikipedie si nemůže dovolit tolerovat podobné chování, pokud nechce rychle ztrácet seriózní přispěvatele. --Vachovec1 (diskuse) 27. 2. 2016, 00:07 (CET)

@Vachovec1: "Eh?" Kde tvrdím, že AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? Napsal jsem [cituji]: "Arbitrážní výbor v nynějším složení [...] publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací."

A skutečně AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace mohou být smazány, pokud je to nezbytné? Napsali jste [cituji]: "Arbitrážní výbor se domnívá, že v případě uživatele, který má zakázané přispívání a přesto nadále pokračuje v trollingu, nezdvořilém či útočném chování, nebo jinak poškozuje projekt Wikipedie, by měl být příspěvek vždy smazán, a to bez ohledu na to, z jakého účtu byl vložen, a bez ohledu na jeho užitečnost." To není svolení, že může, to je jasná podpora, ne-li požadavek - viz slova, která jsem použil výše - že to tak má vždy být.

Důraz je třeba klást na kritiku slova "vždy", které arbitrážní výbor použil. Dnešní AV zatím ještě nevydal stanovisko, že pozitivní editace musejí být smazány. Naštěstí. Jenže ve srovnání s AV z roku 2007 se k tomu svým obecným stanoviskem velmi blízko přiblížil.

Na vše ostatní jsem v podstatě už jasně a podrobně odpověděl. Dokonce v přímé odpovědi právě Packovi, kterého konkrétně citujete. A tak tedy kvůli Vašemu ignorování mých vysvětlujících komentářů budu bez výčitek ignorovat také já Vaše námitky. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:08 (CET)

Samozřejmě vhodné je individuální posuzování každého případu, jedná se zpravidla o raritní případy.
Předně, pokud se zablokovaný uživatel chová nenápadně, je málo pravděpodobné, aby byl odhalen pod loutkou – navíc v dnešní době, kdy lze odhalení potvrdit jen „technickou shodou“. Takže k odhalení je většinou zapotřebí nějaká forma provokace zablokovaného, kterou se může stát i téma zvoleného článku. Pokud by např. déle zablokovaný nijak netroloval, a následně se – shodou okolností – ukázalo, že pod loutkou zakládal články, z mého pohledu by to (s velkou pravděpodobností) nebyl důvod k jejich smazání. Napravený editor je vždy vítán a smaz by neměl žádný smysl.
Za nebezpečné naopak považuji absolutní vypuštění možnosti takového mazání, a to zejména u déle zablokovaných, kteří i nadále poškozují projekt.
Budu se opakovat, ale neumím si představit, aby vandal se zákazem editace psal přes den články z loutek a v noci se odreagovával vulgárními nájezdy na Wikipedii. Jaký je potom důvod bloku/banu, když na ochranu projektu rezignujeme? Proč ho potom nezrušíme úplně, aby daná osoba neztrácela čas zakládáním loutek, když se stala nepostiželnou? Vždyť kromě odstranění 3. bodu RS by to znamenalo i vypuštění bodu B při checku. Nechť vandal edituje jak chce, sice kontrolou zaměstná více lidí, ale ty nevhodné prostě revertujeme a útoky skryjeme. A že obchází blok je jedno, když vesele edituje dál.
Takový přístup naprosto odmítám: Zablokovanému uživateli, který i nadále pokračuje v napadání Wikipedie – tedy vandalovi, musí být dáno najevo, že svými příspěvky poškozuje Wikipedii, a bude si muset ujasnit, jestli se vydá cestou normálního přispěvatele, nebo setrvá jako vandal. Hlavně se nedostat do schizofrenní, rozdvojené pozice – obutý–neobutý, ve dne normál – v noci vandal. Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu. Uživatel si bude muset zvolit, čím chce na Wikipeii být… --Kacir 27. 2. 2016, 00:10 (CET)

Doufám, že k této strategii arbitrážní výbor nikdy nepřistoupí. Opět se vrátím do minulosti. Celou dobu jsem v AV zdůrazňoval, že AV (a taktéž správci nebo Wikipedie a projekty Wikimedia obecně) nemá žádné své uživatele trestat, že všechna ochranná opatření mají být opravdu jen ochranná opatření. Nemají se nikdy stát trestem.

Jestli ale přistoupíme na zásadu "Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu", tak to tuto hranici definitivně zruší. Arbitrážní výbor, který na tuto zásadu přistoupí, pak může klidně rozhodnout: Za 100 vandalských editací a dvacet osobních útoků provedených uživatelem XY v listopadu 2015 ať je též smazáno deset článků, které XY vytvořil v prosinci 2015, a podmíněně dalších 15 článků z ledna 2016, pokud se nenapraví.

A já tu tedy velmi neústupně varuji před zaváděním takového přístupu na Wikipedii. Takovou - trestající a mstivou - jsme ji tehdy před lety nejen my arbitři, ale i většina uživatelů opravdu nechtěli mít. Tehdy na tom panovala víceméně shoda. Už tehdy se museli Wikipedie a arbitři bránit kritice za údajnou pomstu spočívající v zabránění přístupu, v zákazu editace, tuto pomstychtivost vyčítá Wikipedii i Toma - a já souhlasím s arbitry a většinou wikipedistů, že neprávem. Zabránění přístupu ale byl vždy jen prostředek ochrany. Nikdy Wikipedie nesklouzla k tomu, že bychom zvolili kromě vykázání i destrukci. To je věc nová a špatná. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:23 (CET)

Spojité nádoby – ač si to někdo přizná nebo ne – mazání příspěvků zablokovaného uživatele, který dál vandalizuje projekt, je ochranou projektu, právě a pouze proto, že spojitou nádobou je také současná snaha přimět vandala o změnu stylu jeho editací, tedy v nepokračování poškozování. Jinou možnost totiž tento projekt nemá, jestliže blok nijak neochránil Wiki před pokračujícím vandalizováním obsahu danou osobou.
Abych si vypůjčil slova o „destrukci“. 3. bod WP:RS se může na první pohled jevit jen jako „destrukce“, protože umožňuje mazání „konstruktivních“ příspěvků – stejně jako mažeme „konstruktivní“ subpahýly, hesla jen bez EV –, ale při hlubším pohledu zjistíme, že se o nejedná jen o „destrukci“ – smaz, ale naopak o „konstruktivní“ ochranu projektu před vandalem. Wikipedie už dávno sklouzla k „destrukci“ v mazání obsahu, který by za jiných podmínek mohl být přínosný – včetně těch subpahýlů a článků bez doložené významnosti, ale to je právě ten krátkozraký pohled, který nereflektuje výsledný přínos projektu. V opačném případě nevím, proč nikdo za 10 let nenavrhl změnu WP:RS.--Kacir 27. 2. 2016, 01:53 (CET)

Vy se tu více méně nebavíte o zablokování, ale o banu, tedy zákazu editace. Pokud si k tomu někdo ve volné chvilce přečte patřičná pravidla na metě (a tam i další), tak zjistí, že jakákoli editace takového zabanového uživatele je porušením podmínek užití (terms of use) a jako taková musí být smazána. -jkb- disk de: 27. 2. 2016, 01:54 (CET)

Podepisuju. S důrazem na musí. Zabanovaný uživatel musí vědět, že že další příspěvky budou smazány. Budeme-li postupovat jinak, dláždíme cestu do pekel.--Tomas62 (diskuse) 27. 2. 2016, 02:41 (CET)

@-jkb-:: Děkuji za rozšíření obzorů. Je dobré si uvědomit kupř. existenci věty "Zavazujete se plnit konečná rozhodnutí orgánů pro řešení sporů vytvořených komunitami jednotlivých verzí Projektů (např. arbitrážních výborů); tato rozhodnutí mohou zahrnovat sankce zavedené pravidly příslušné verze Projektu." v Podmínkách užití. O tom žádná. Dokonce by stálo za to tuto větu použít na stránkách arbitrážního výboru, aby si každý, kdo s AV bude mít něco do činění, uvědomil, že plnění rozhodnutí AV je volba, ke které se sám dobrovolně zavázal.

Také by bylo snadné dohodnout se tu na dogmatičnosti rovnice: porušení zákazu editování = porušení podmínek užití = povinné smazání. Jenže mám pocit, že tato rovnice dogmaticky neplatí, nebo přesněji platí jen v první polovině. Ale to už se dostáváme na hranici právního výkladu, který by bylo lepší místo vzájemného přesvědčování o tom, jak to opravdu nadace myslela, vyřešit dotazem na nadaci. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 03:25 (CET)

Zas se nám tu rozjíždí diskuse na x KB... Arbitrážní výbor má, když už jsme si ho zvolili, jakože třeba na skwiki ho nemají, svůj význam, ale mazání článků je opravdu poškození Wiki. Je tu ještě jedna sci-fi možnost, že správce článek smaže a text vloží sám, čímž bude vkladatel on a text zůstane zachován, případně založit DoS. Celkově Toma je tu alfa omega všeho, i já tu s tím odhalováním blbnul, protože mi psal vulgarity, které na druhou stranu ani nemusely být jeho. Kdyby se to povedené opatření zrušilo, tak má prasečí radost, že si tu může psát a dá pokoj. To je můj posl. koment k T646. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 06:09 (CET)

Kdyby správce článek vložil svým jménem bez zmínky o původním vkladateli, tak to není možnost vědeckofantastická, ale nelegální – porušil by jeho autorská práva.--Tchoř (diskuse) 27. 2. 2016, 07:39 (CET)

@Tchoř: Ano, právě proto sci-fi. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

Pokud přistoupím na argumentaci: „mazání konstruktivních příspěvků zablokovaného uživatele je pouze trestem, nikoli ochranou projektu“, pak budou správci muset:

• a) odblokovat všechny zablokované, kteří konstruktivními editacemi z loutky prokázali, že umí blok obejít – tj. chránit projekt před nimi už dále nemá význam, protože se na něj stejně dostanou – ochrana blokem se ukázala jako neúčinná,
• b) a naopak od té chvíle bude mít blok výlučně charakter trestu, už nikoli ochrany projektu (viz a), což se neslučuje s přístupem Wikipedie – pouhého trestání, a to se skutečně neslučuje. --Kacir 27. 2. 2016, 08:02 (CET)

• @Kacir: Už od začátku se tu všichni učí, že blok je ochranou, ne trestem, teď naopak. Já si upřímně myslím, že Wikipedie je encyklopedie, ne republika a třeba celý AV je už jen taková "zbytečnost". V tom souhlasím s @Auvajs:em, že hlavní důvod, proč je tu tento projekt, je psaní článků, příp. patrola, bez toho ostatního by se Wiki klidně obešla. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

• + neděláme Wiki pro nás, ale pro ostatní. Důležité jsou články a jejich údržba a čtenáře, kteří ani pravidla neznají, nezajímá indef, AV, byrokrat, správce a další. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:21 (CET)

Ano, to je to, co říkám. Celý tento humbuk (správci, AV, ...) je tu pro podporu tvorby encyklopedie, což je cíl číslo 1 tohoto projektu. Pokud tento humbuk začne mazat přínosné editace, pak to není ochrana projektu, ale poškozování projektu. A něco jako "účel světí prostředky" je irelevantní, protože pravým účelem nemá být trest pro wikipedistu, ale ochrana před jeho škodlivými editacemi. --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 09:13 (CET)

Pokud bychom měli projekt chránit jen před škodlivými editacemi, a nikoli před samotným vandalem-wikipedistou, pak budeme muset nejdřív zrušit blokování jako zbytečný trest postihující právě wikipedistu, a pouze revertovat, případně skrývat jeho škodlivé editace. To je další příklad cesty do pekel dlážděné dobrými úmysly.--Kacir 27. 2. 2016, 10:37 (CET)

Nikoliv. Blokovat užvatele proto, že existuje vysoké riziko problémových editací je v pořádku a nijak to neporušuje jakékoliv principy. Pokud ale dojde přesto k pozitivní editaci, není to hodno dalšího trestu. Zatímco první (blok) není trestem, ale ochranou, druhé (smazání editace blokovaného) není ochranou, ale trestem. Pokud bychom přece jen nějaký trest za toto chování měli, nemělo by to být v podobě smazání přínosné editace, ale například v podobě prodloužení bloku blokovaného. I s takovou formou trestání bych osobně nikterak nesouhlasil, ale aspoň by neodporovala základnímu principu "budování encyklopedie" (odporovala by "jen" principu že blok je k ochraně projektu, nikoliv ke trestání uživatelů). --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 13:21 (CET)

To se ale točíme v začarovaném kruhu; pokud zablokovaný obejde blok přínosnou editaci, pak bychom podle dané logiky měli blok zrušit, protože ochrany více netřeba – předpokládáme napravení, které ukázal. Představa, že mu naopak za dobrou editaci ještě blok prodloužíme, je IMO absurdní bez reálného důvodu. Řadu let už zde správci praktikují přístup, kdy zablokovaný může požádat o odblok s tím, že problém nebude pokračovat a v takovém případě k jeho zrušení většinou dochází. Rychlé a efektivní.
@Okino:Ke vztahu „ochrana projektu – trest“ dodávám, že se jedná o dvě strany jedné mince. Zatímco Wikipedie svůj projekt blokem/banem chrání, pro zablokovaného daná restrikce představuje vždy trest. Stačí se zablokovaných zeptat, jak to pociťují. Z emailů jsem si udělal závěr jasný. Tento duální charakter bloku nelze od sebe oddělit, jen záleží na tom, z jaké strany se na blok člověk dívá.--Kacir 27. 2. 2016, 23:45 (CET)

Ostatně trest obecně má více funkcí. --Vlout (diskuse) 28. 2. 2016, 10:49 (CET)

@OJJ: Důležité na Wikipedii nejsou jednotlivé články, ale projekt jako celek, tedy soubor všech článků i všeho dalšího, a ten vzniká jedině díky fungující komunitě, resp. otevřenosti projektu a vstřícné kooperativní atmosféře. Všechno souvisí se vším, nelze vytrhnout jednu editaci z kontextu všech těch dalších faktorů, protože je jimi ovlivněna. Zájmy jednotlivců jsou hodnotné, ale nemůžou převážit nad zájmy projektu jako celku. Stejně tak jednotlivé editace můžou mít hodnotu, protože z nich se projekt utváří, ale nemůžou být chráněny s větší prioritou než projekt jako celek. Jistěže chápu, že někteří můžou sdílet radikálně inkluzionistické představy, že každá jednotlivá editace musí být zachována, ale to není jediný pohled na Wikisvět. Hodnotná je IMHO taková editace, která přispívá k lepšímu celku, k lepšímu projektu, což ovšem může být jak editace vkládající, tak editace mazající. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 11:38 (CET)

Bylo by možné tuto diskusi přesunout pod pravidelnou lípu? (btw proč se jmenuje pravidelná? Nemělo by to sémanticky spíš být pravidlová nebo tak něco? @Bazi:) --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:10 (CET)

Jako že byste to schoval před ostatními, protože tohle je nejsledovanější lípa ze všech existujících? --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:18 (CET)

Jakože toto téma patří spíš tam, jak už tu ostatně někdo zmínil dříve. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:27 (CET)

Tím zmíněním se mýlíte, jediné co bylo zmíněno byla diskuse u pravidla, ne pravidelná lípa. Na druhou stranu, tam by to zapadlo úplně stejně jako tohle. A ano, podle mne to je lepší tady, kde to má ve sledovaných přes 500 lidí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:32 (CET)

Aha, je to tak, máte pravdu, ale stejně. Pravidelnou lípu má ve sledovaných sice jen přes 200 lidí, ale to by podle mě nemělo být důvodem k vedení diskuse zrovna zde, pokud existuje užší lípa pro toto téma. Je tu od toho, aby se k takovým účelům používala ne? Ale třeba je to pouze můj názor. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:45 (CET)

Ano, a já ten názor rozporuji. O tom je diskuse, ne? Počkejme, až se k tomu vyjádří někdo další. Můj názor je, že Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku. toto téma naplňuje. S pozdravem --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:49 (CET)

Proto existují specializované „lípy“, aby se náležité věci řešily pod nimi a mohli je sledovat ti, kteří se o tu oblast wikiživota zajímají. Obecná lípa zůstává pro témata nezařaditelná nebo prostě pro neznalce/nováčky, kteří by tápali ve výběru správné lípy. Obecné uvítání se IMHO vztahuje na Lípu celou, včetně jejích jednotlivých „stolů“. Neměla by se nadužívat nebo vyloženě zneužívat jen pro svou větší sledovanost. Pojmenování už se dříve řešilo, „pravidelná“ je slovní hříčka, pokus o odlehčení, ostatně je uvedena v uvozovkách, technická je zas ve wikiodkazu. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 13:29 (CET)

Nemyslím si, že by měl být problém to přesunout pod jinou lípu: ti kdo měli o toto téma zájem, si přesunu všimnou, když diskuse začala tady, takže o žádné schovávání nejde. Jen myslím, že se tu nediskutuje jen o pravidlech, ale i o celkovém pohledu na "wikiživot", takže to tu zůstat může. --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:41 (CET)

Jen podpořím kolegy nahoře: důležitější než jednotlivé editace je opravdu ochrana projektu jako celku. Navíc se zdá, že si mnozí neuvědomují, že když někdo dostane zákaz editace, tak to nebylo za jedno jeho "pochybení": ten člověk musel předtím dostat několik trestů, kterým se zřejmě vzpouzel, které obcházel, takže odpovědným už nezbylo nic jiného než ten zákaz editace. Absolutně nevěřím, že takový člověk se během pár dní nebo týdnů napraví. To opravdu spraví už jen čas... --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:55 (CET)

Je třeba si uvědomit, že nelze nikdy zcela ochránit projekt před vandalem, který se rozhodl vyttrvale vandalizovat. A Wikipedii nezbývá nic jiného, než čekat až ho to přestane bavit. Jedinou šanci, že ho přestane bavit vandalizace, vidím v tom, že ho více začne bavit přínosná činnost. Toma646 není prvoplánovitý vandal, jehož cílem by bylo zničit Wikipedii. Má nějaké problémy, které by lépe popsali znalci lidských duší. Představa, že mu to správci a arbitři vyženou z hlavy je naivní a hloupá. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:30 (CET)

Kdyby uvedené pravidlo mělo být zrušeno, znamenalo by to, že by už nikdy nemohl být nikdo (míněno osoba, nikoli je jeden účet) zablokován „do odvolání“. Jestliže by totiž po takovém zablokování vytvářel loutky a činil pouze prospěšné editace, které by nemohly být smazány, vůbec by zablokován „do odvolání“ nebyl. Bylo by tedy záhodno zároveň stanovit, že zablokovat „do odvolání“ mohou být pouze jednotlivé účty, ne jedinec. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 15:37 (CET)

Hm a co kdyby nějaký dlouholetý a prospěšný wikipedista si ve slabé chvilce z důvodu krátkodobé frustrace založil loutkový účet a byl do odvolání zablokován a prasklo to ? Už by měl smůlu i z hlavního účtu ? Myslím, že není potřeba nějaká změna pravidel, stačí jen jednotlivé případy posuzovat s citem a zdravým rozumem, jak nabádá WP:IAR. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:52 (CET)

Moje poznámka směřovala k té variantě, že by možnost mazání všech editací určitého uživatele byla zcela odstraněna (což by správci a arbitři jistě měli radost…). Jinak bych řekl, že dané pravidlo dává možnost, nikoli povinnost, což nezpochybňuje ani odkazované stanovisko arbitrážního výboru, a že v konkrétním případě konkrétní osoby může arbitrážní výbor rozhodnout o mazání všech jejích editací. Což znamená, že v případě, kdy takto nerozhodne, závisí rozhodnutí o smazání na úvaze správce. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 16:02 (CET)

Kolegové, myslím, že si neuvědomujete 2 základní věci. První, že tresty mají sloužit k ochraně projektu a ne k trestání uživatelů, už jsme probrali. Rád bych teď zmínil i tu druhou: Uživatel, který provede tak pozitivní editaci, jakou je založení neproblematického hesla, tím jistě prokazuje vůli jednat konstruktivně. Jistě, porušil pravidlo hry (blokaci), ale nelze tím trestat Wikipedii a všechny její čtenáře, ale jen jeho (třeba prodloužení blokace, vynadání, veřejné lynčování, nebo co si kdo představí, nikoliv ale mazání konstruktivních editací). A pokud trestat, tak jen kvůli zamezením škodlivých editací, nikoliv kvůli zamezení jakýchkoliv editací. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 11:48 (CET)

Z čeho usuzujete, že si kolegové (a kteří?) něco neuvědomují? Domněnka, že jedna tak říkajíc „pozitivní editace“ je důkazem o vůli konstruktivně jednat, vychází IMHO z nepřiměřeného výkladu PDV. Předpoklad dobré vůle funguje jen do určité míry a příslušné doporučení výslovně uvádí: „Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Myslím, že dotyčný exwikipedista dostatečně prokázal masivní vandalismy, osobní útoky i zneužívání loutek, prakticky vše, co tradičně PDV vylučuje. A dostal celou řadu příležitostí ke změně svého přístupu, které nevyužil nebo využil jen částečně. Ban rozhodně nepřišel jen tak z čistého nebe.

Naopak tedy vedle dobré vůle můžeme klidně předpokládat i jiné motivace, např. že tzv. „pozitivní editace“ je forma trollingu nebo snaha vykoupit si jakési právo na pokračování ve své ostatní, škodlivé činnosti. Pokud uživatel stojí o tzv. nový začátek, musí především definitivně skončit s tou negativní činností, kvůli které dostal ban. Nemůže přijít s tím, abychom mu to či ono promíjeli výměnou za to, že třeba nebude škodit ještě víc nebo že sem tam udělá něco, co není vyloženě škodící. Toma646 (nebo uživatel využívající jeho postupů) právě teď a tady znovu dokázal, že škodit hodlá, že tu chce a bude nadále vystupovat s vulgárními osobními útoky a zneužívat loutkové účty a tím si vynucovat, aby bylo po jeho. Na takové postupy přece nemůžeme přistoupit. Ban měl být právě vyjádřením finální rezignace na všechny předchozí pokusy nalézt způsob, jímž bychom omezili jenom negativní působení při zachování alespoň minimálního pozitivního přínosu. Všechny ty snahy předtím už proběhly. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:13 (CET)

„Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Z toho vyplývá, že mezi činy neslučující se s dobrou vůlí neřadíme zakládání neproblematických stránek na Wikipedii. Důkaz o opaku dobré vůle není trvalý, absolutní, nezlomný. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 22:44 (CET)

To jako po založení článku budeme u (zdůrazňuji dlouhodobého vytrvalého) vandala předpokládat dobrou vůli až do další vandalizace, poté budeme předpokládat zlou vůli až do založení dalšího článku a takto pořád dokola? Připadá vám to normální?--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 23:22 (CET)

Samozřejmě, že ne. Založení článku je projev dobré vůle, ale ne deklarace konce projevu zlé vůle. Blokování by mělo pokračovat, protože důvody blokování nepominuly.. Článku by se to ale nijak dotknout nemělo. Pokud trest, tak pro uživatele (třeba prodloužení bloku za jeho porušení), nikoliv pro obsah Wikipedie, pro čtenáře, kteří si to nepřečtou, pro kolegy, kteří to musí napsat znovu. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 23:45 (CET)

Co přesně nechápete na tom, že faktická (plošná) nemožnost vynucování pravidel by v konečném důsledku nadělala víc škody než by byl přínos několika nesmazaných článků? Začínám mít pocit trolingu z vaší strany, protože jen stále dokola opakujete argumenty, které již byly odmítnuty.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 17:23 (CET)

Nemožnost donutit někoho, aby nevandalizoval je realita. Vandal bude vandalizovat dokud ho to bude bavit, na tom nikdo bohužel nic nezmění. Jediná šance je, že ho více začnou bavit prospěšné editace a ty mu chcete ničit... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:34 (CET)

Nikoliv, jinou šancí je, že vandal ztratí o Wikipedii zájem, když mu nebude umožněno se tady jakkoli realizovat, a najde si jiné pískoviště. K čemu by mimochodem přispělo, kdyby nebyl troll neustále krmen novými pokusy o oživování jeho sporů. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:39 (CET)

Jak vidíte, tak Toma neztrácí o Wikipedii zájem, i když je maximální snaha zabránit mu v jakékoliv činnosti. A zřejmě jen tak neztratí... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:48 (CET)

No to se nedivte, když o něm někdo někde furt plká... --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 17:50 (CET)

Nedivím se, když je úzkostlivě hlídáno, jestli náhodou neučinil nějakou prospěšnou editaci, aby mohla být odstraněna a správce si mohl udělat další zářez na pažbu. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:56 (CET)

Cílem trolla je bavit se rozvracením diskuse. Pokud jej diskusní komunita bude ignorovat, přestane jej jeho činnost bavit. Tato diskuze se rozpoutala po příspěvku jistého čerstvého účtu, zcela jistě ne Tomovy loutky. Je to již jeho x-tý pokus o podobnou diskuzi. A takoví Paluové a Joweové mu na to vždycky skočí a pořádně ho nakrmí. Gratuluji, s vaší pravidelnou výživou zde vydrží hodně dlouho. --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 18:01 (CET)

Diskuse o tom, zda mazat přínosné články jen kvůli osobě zakladatele se přímo dotýká základního poslání Wikipedie, kterým je tvorba encyklopedie. Není proto divu, že se o tom diskutuje už po několikáté a vždy s velkým počtem příspěvků. Pokud s tím někteří Silesianové mají problém, mohu jim jen doporučit takové diskuse vůbec nečíst a nepřispívat do nich. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 18:52 (CET)

Alternativně by se dalo navrhnout, takový prkot vůbec nezačínat. -jkb- disk de: 28. 2. 2016, 18:57 (CET)

Přesně tak = základním posláním Wikipedie je pouze tvorba, nikoliv střídavá tvorba a úmyslné ničení podle momentální nálady.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 19:34 (CET)

Ano tvorba, nikoliv simulace právního systému či soudu. Jako ničení se bohužel dá chápat i smazání užitečného článku pro čtenáře jen kvůli osobě zakladatele článku. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 19:44 (CET)

Pokud ve svém krátkozrakém nazírání nejste schopen vidět ochranu projektu (tedy nikoliv soud či trest) před dalekosáhlejšími škodami úplnou rezignací i na pokusy o vymáhání dodržování pravidel, pak je další debata zbytečná a je možno ji ukončit.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:09 (CET)

Projekt je potřeba ochraňovat před škodlivými editacemi, nikoliv pře těmi přínosnými. Uvědomte si prosím, že žádné blokování projekt před vandalem neochrání, jen vandala malinko zbrzdí. Mazání prospěšných článků už vůbec žádnou účinnost v ochraně před vandaly nemá. Pokud tohle nejste schopen pochopit vy, je opravdu s váma debata zbytečná. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 20:19 (CET)

Projekt je potřeba chránit před vším škodlivým, nikoliv pouze před škodlivými editacemi, tedy i před vandaly. Netvrdím, že mazání článků chrání projekt před vandaly. Tvrdím, že mazání článků chrání před destrukcí projektu úplnou rezignací na vynucování pravidel. I z psychologického hlediska je pro většinu ostatních/slušných/rozumných editorů nemožné, aby někdo společně tvořené dílo střídavě (podle nálady) tvořil a bořil. Ani zedníci by mezi sebou netolerovali „kolegu“, který by ve dne s nimi stavěl a v noci společné dílo bořil.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:47 (CET)

Když jste dal příklad s těma zedníkama... To je jako kdyby zedníci zbořili kvalitně postavenou zeď, kterou postavil kolega průšvihář a postavili ji znova. To připomíná Kocourkov. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 21:00 (CET)

Až na to, že vandal nepostaví celou zeď (=rozsáhlou část projektu), maximálně položí pár cihel (=pár článků), zato je při rozsáhlé vandalizaci schopen celou (jinou) zeď zbořit.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 21:40 (CET)

Tak to už se dostáváme trochu jinam. Dohadovat se jestli ekvivalentem článku je zeď nebo cihla se nehodlám. Podstatné je to, že ničit nějakou smysluplnou práci, která je ku prospěchu projektu, jen kvůli osobě autora je ke škodě čtenářů a pro ty Wikipedie tvoříme. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 21:57 (CET)

Zkuste se vžít do pocitu čtenáře, kterého zaujme nově založený článek na téma, které ho velmi zajímá a vzápětí je mu článek smazán s nějakým pro něj nesrozumitelným odůvodněním, že jde o článek zablokovaného uživatele. Opravdu si myslíte, že tohle pověsti Wikipedie pomůže ? --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 22:09 (CET)

Srovnávat sestavení informací do článku s pouhým kliknutím na "zrušit editaci" je velmi zavádějící. Čili spíš je to jako když mu kolegové zničí jeho položení třech cihel kvůli tomu, že jinde dvě cihly trochu pokřivil a někdo jiný do nich musel trochu klepnout kladívkem, aby je zase narovnal. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 22:52 (CET)

Samozřejmě jste tu v noci nebyl a tyto šílené příspěvky se musí skrývat, ale srovnávat kliknutí na zrušit editaci s tím, co tady v noci předvedl ten, jehož se tu tak horlivě zastáváte, je velmi zavádějící. Je to, jako … Ne, do toho se již pouštět nebudu, Vaše neustálé opakování napsaného a argumentace v kruhu mi za to nestojí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 2. 2016, 23:04 (CET) (typo --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 2. 2016, 23:35 (CET))

Jen malá technická poznámka - nezastávám se někoho, ale obsahu Wikipedie. Nezajímá mě dobro nebo naopak nepohodlí problémových uživatelů, natož konkrétních, ale dobro Wikipedie, tj. kvalita (a kvantita) obsahu a její zvyšování. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 23:51 (CET)

Nikoliv. Je to jako bránění vandalovi ve stavbě, pokud jinde na společném díle úmyslně dlouhodobě a cíleně křiví velké množství cihel.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 23:22 (CET)

Dámy a pánové, mazat články zablokovaného uživatele, pokud jsou věcně v pořádku je holý nesmysl a zvůle. Jak jsem pochopil, vyšlo to z jakéhosi rozhodnutí AV, který tímto naprosto překročil svou pravomoc. Pokud nedojde k nápravě, obrátím se na vyšší orgány wikipedie se stížností. Nikdy jsem nevěřil. že je česká wikipedie v rukou jakési skupiny "spiklenců", ale nyní začíná být moje víra otřesena. --Chalupa (diskuse) 28. 2. 2016, 19:51 (CET)

Ještě než se na ty „vyšší orgány“ obrátíte, možná byste si mohl přečíst ono pravidlo (viz shora) i zmíněné rozhodnutí arbitrážního výboru. --Vlout (diskuse) 28. 2. 2016, 19:58 (CET)

Velmi doporučuji vám i Jowemu přestat předpokládat zlou vůli u oponentů a přestat s napadáním typu „spiklenci“ či „zářez na pažbě“. U ostatního by bylo jen opakování již řečeného výše.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:09 (CET)

Kolego, jediného oponenta jsem zde nenařkl z toho, že je spiklenec. Mé konstatování bylo obecné a ozval jste na ně Vy.--Chalupa (diskuse) 28. 2. 2016, 21:31 (CET)

A kterou „skupinu spiklenců“ jste měl na mysli?--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 21:40 (CET)

@Chalupa: Vzhledem k tomu, že daleko větším projektem – s řádově vyšším dopadem – je anglická verze, doporučuji nezapomenout při informování „vyšších orgánů“, také upozornit na stejný bod – G5. Creations by banned or blocked users na stránce rychlého smazání. Přitom bude nutné odstranit nebo přepsat sekci: Bans apply to all editing, good or bad, která hovoří o tom, že řada zabanovaných hraje s Wikipedií hru na „dobré editace,“ aby dokázala, že blok přišel neprávem, respektive nemá smysl. Přesto jsou dané loutky opět blokovány a jejich editace může kdokoli revertovat bez udání důvodu, tyto jsou vyjmuty z pravidla WP:3RR + takto založené stránky lze smazat – Edits by and on behalf of banned editors. Lze předpokládat, že na dalších interwiki to bude obdobné, takže bude nutné opravdu dobrého zdůvodnění pro IMO největší wikipedickou změnu za poslední roky. Zdraví.--Kacir 28. 2. 2016, 22:59 (CET)

Wikimania 2016: call for posters, discussions and trainings

Hi people,
the calls for posters, discussions and trainings for Wikimania 2016 are officially opened, you can find all the relevant links on the conference wiki:

https://wikimania2016.wikimedia.org/wiki/Submissions

The calls will be closed on March 20.

Posters will be reviewed just to make sure that there aren't things which are too much out of scope. Since we have a whole village we will surely find places to attach them, even if we they will be a lot!

Discussions will be managed by a guiding committee who will work on the wiki to meld all the proposals and suggestions.

Trainings will be reviewed by the programme committee. Please note that we request that each training has at least 3-5 interested attendees in order to be put in the programme.

By the beginning of April we will have a first list of all the accepted proposals.

If you have questions we suggest you to ask them on the discussion pages on wiki, so that everyone will be able to see them (and their answers, of course).

We are looking forward to read your ideas! --Yiyi (diskuse) 28. 2. 2016, 14:54 (CET)

Účast na přednášce „Pohlavní styk podle Wikipedie“ na 7. moravském regionálním kongresu k sexuální výchově

Přihlásil se někdo že se zúčastní akce 9.3. kvůli Uzlově referátu Pohlavní styk podle Wikipedie ? Požádal někdo o příspěvek na cestovné? --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 16:59 (CET)

Pro zájemce přidávám externí odkaz na prezentaci kongresu. --Jan Polák (diskuse) 28. 2. 2016, 17:05 (CET)

Předpokládal jsem že to některý správce bude vědět nebo může odpověď zjistit s výsledkem Ano/Ne. Zjišťovat u jednotlivých čtenářů Pod lípou zda se náhodou nepřihlásil nemusí být ani nejlepší ani nejjistější metoda. --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 20:41 (CET)

Zda se někdo přihlásil, by měli vědět organizátoři. Zda někdo požádal o cestovné, by mohli vědět na pobočce.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 20:50 (CET)

Myslím, že katedra VŠ v Olomouci nebo Sdružení pro rodinu mi asi nesdělí kolik na akci kterou pořádá pojede wikipedistů. Zejména pokud neví, že účastník je wikipedista. Nechme to plavat, je to zjevně velmi složitá otázka. Někdo třeba pojede, nebo třeba nepojede nikdo. --I.Sáček, senior (diskuse) 28. 2. 2016, 22:23 (CET)

O cestovné nikdo pobočku nepožádal. Upřímně řečeno, nevidím příliš smysl v tom proplácet cestu na takový kongres (jaké by byly cíle takové cesty z pohledu Wikipedie?) ale kdyby někdo býval požádal, zvážili bychom to. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 2. 2016, 22:30 (CET)