Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2008/05

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí: Následující:
2008/04 2008/05 2008/06

Kategorizace uměleckých děl podle tématu[editovat | editovat zdroj]

Pokoušel jsem se článek Pohádky o mašinkách vložit do kategorie Železniční doprava a kolegové Tlusťa, Aktron a MiroslavJosef změnu postupně revertovali, aniž by se pokusili seriózně diskutovat (Tlusťa se ve shrnutí editace dotázal „bude snad Rákosníček a hvězdy v kat. Výzkum vesmíru?“, Aktron použil vyčerpávající argument „tohle tam nepatří“ a MiroslavJosef jako odůvodnění revertu uvedl „ředitel ČSD si je poušti při večeři“). Já jsem reverty v popisu editace zdůvodnil „samozřejmě že umělecká díla patří do kategorie tématu, k němuž se úzce vztahují“ a „Rozhodně monotématická umělecká díla musí být kategorizována i podle tématu, nejen žánru.“, což mi přijde o stupínek věcnější zdůvodnění – asi moc složité na to, aby na ně někdo ze jmenovaných kolegů věcně reagoval. Ta zdůvodnění kolegy Tlusti bych diagnostikoval nejspíš takto a takto, ve vyjádření kolegy MiroslavaJosefa neshledávám tolik logiky, aby se z takového hlediska dalo hodnotit, ale je-li tam nějaká, nejspíše tato).

Nicméně aniž bych chtěl předjímat, jak naložit právě s tímto článkem, myslím, že bychom měli otevřít širší diskusi na téma, jestli umělecká díla (zejména literární, filmová atd.) mají být kategorizována opravdu pouze podle uměleckého stylu a žánru, případně roku vytvoření, autora, jazyka atd., anebo zda snad u některých uměleckých děl nemůže mít přece jenom jejich ústřední téma až takovou důležitost, že je vhodné je také zohlednit v kategorizaci. Mám samozřejmě na mysli hlavní námět, nikoliv nějaké dílčí nebo okrajové motivy. Patří My děti ze stanice ZOO do nějaké kategorie ohledně drogové problematiky? Patří 120 dnů Sodomy do nějaké psychologické či sociologické kategorie? Patří foglarovky třeba do kategorie Pedagogika volného času? Jistě vás napadnou i další případy, kdy zájemce o určité téma by mohl chtít najít v příslušné kategorii také klíčová umělecká díla, které téma zpracovávají. Tedy otázka: myslíte si, že alespoň některá umělecká díla by měla být kategorizována i podle svého hlavního tématu? Jaká, která, za jakých okolností, jakým způsobem? --ŠJů 20. 8. 2008, 19:08 (UTC)

Na první otázku odpovídám: rozhodně ano, druhou ponechávám prozatím bez odpovědi ;-) Jedudědek 20. 8. 2008, 19:12 (UTC)
Za prvé ano; za druhé je to však velmi těžké obšírně vymezit. --Limojoe 21. 8. 2008, 01:47 (UTC)
Doporučuji se podívat jak to řeší jinde. Na enwiki mají en:Category:Rail transport in fiction, čímž izolují tyto články od těch, které se vážně zabývají příslušným oborem. Zavedení podobné (mezi)kategorie dovoluje významově propojit systémem kategorií i věci, u nichž by přímé zařazení působilo "jako pěst na oko". --Beren 21. 8. 2008, 02:17 (UTC)
Kategorizace má být podle především podle předmětu článku. Když už jsme u pohádek – je děj pohádky to, podle čeho by měla být prováděna kategorizace? Například hlavním tématem filmu Jak krteček ke kalhotkám přišel je Krtečkova (Kategorie: Krtkovití) splněná touha pořídit (Kategorie:Textilní průmysl) si kalhotky (Kategorie:Druhy oděvů) s kapsami, aby mohl přenášet (Kategorie:Doprava s využitím zvířat) pro něj důležité věci. Svého cíle dosáhne spoluprací s ostatními zvířátky (Kategorie:Zoologie), kdy každé z nich pomůže pro něj typickou dovedností (Kategorie:Řemesla).
Je to přehnané? Je. Ale stejně jako ta železniční doprava.
Berenův návrh je rozumný kompromis, jen se obávám, aby kolega ŠJů nevytvořil pod tímto dojmem kategorii "Spalovací zařízení, která sice nespalují, ale občas se jim tak říká". ([1]). Nejsem si jist, zda nejsou mé argumenty podle kolegy ŠJů opět logickým klamem, počet oponentů při některých jeho kategorizačních krocích mi však dodává pocit naděje :) --Tlusťa 21. 8. 2008, 08:43 (UTC)
Plně s Tlusťou souhlasím. S kategorizací tu ŠJů naráží už od svého příchodu. Kategorizace pohádek pod vážná témata je podle mne nesmysl. Pokud se umělecké dílo zabývá danou věcí nějak hlouběji a zodpovědněji, tak dejme tomu. Dokážu si představit román Kola Arthura Haileyho pod automobilovým průmyslem.
Jinak spalovací zařízení je názorná ukázka, jak ŠJů při kategorizaci uvažuje. To, že debaty s ním na toto téma většinou odumřou bez výsledku je dáno tím, že nikdo nemá dost sil se s ním na toto téma bavit dost dlouho. --Karakal 21. 8. 2008, 09:01 (UTC)
Následující příspěvek reaguje na tuto diskusi a zároveň na spalovací zařízení.

Chápat a interpretovat informace neznamená vymýšlet si nesmysly, které tam nejsou. Kdybychom kategorizovali na základě lingvistické příbuznosti a podobných naprosto volných příbuzností (Krteček do Kategorie:Metro), vznikl by naprostý chaos v tom, v čem mají právě kategorie dělat pořádek. ŠJů se tu prakticky od svého příchodu snaží prosadit tento svůj POV na kategorizaci proti všem a periodicky zaměstnává ostatní diskusemi. Začíná to být na pováženou. --egg 21. 8. 2008, 09:47 (UTC)

Kdy dát nějaké umělecké dílo nebo postavu z díla přímo do „vážných“ kategorií, navrhuji rozlišit podle toho, zda se jedná o dílo věrohodně popisující skutečnou událost nebo život skutečné osoby, na rozdíl od děl založených na fikci, které by byly vloženy prostřednictvím podkategorie typu Filmy s tou či onou tematikou. --Milda 21. 8. 2008, 15:57 (UTC)

Jen zdánlivě nesouvisející otázka: proč nacházím u řady hesel o sci-fi filmech, korábech šablonu vesmírný pahýl? Jsou tam velice dlouho a svědčí to tom, že nejen kolega Šjů chtěl propojit uměleckou fikci a realitu šablonami. --Zákupák 21. 8. 2008, 16:18 (UTC)

Pokusím se tedy shrnout, jak jsem pochopil dosavadní příspěvky, a zároveň na některé reagovat:
  • Jedudědek a Limojoe se domnívají, že i umělecká díla by měla být kategorizována podle svého tématu, ale neodvažují se formulovat přesnější kritéria a metodiku.
  • Beren naznačil, že zpracování tématu založené na fikci sice patří pod příslušné téma, ale mělo by být jako fiktivní v rámci tématu izolováno (k tomu se připojil i Tlusťa). Pak mě napadá otázka, jak naložit například s takovými uměleckými díly, jejichž děj je zjevně uměleckou fikcí, třebaže v nich vystupují skutečné historické postavy a dílo je inspirováno historiografickými poznatky. A další otázka: pokud pod příslušné téma patří i fantazijní nebo fiktivní zpracování tématu, neměla by být do samostatné "fiktivní" kategorie vyčleňovány teprve tehdy, bude-li takových článků na založení podkategorie dost?
  • Milda by zřejmě podle tématu kategorizoval jen přísně dokumentaristická díla. Připomínám, že touto diskusí jsem otevřel otázku uměleckých děl, nikoliv zpravodajské nebo populárně-odborné publicistiky, kterou bych pod umění v užším smyslu slova neřadil. Pak si tedy Mildův názor mohu vyložit tak, že umělecká díla by podle tématu vůbec nekategorizoval.
  • Zákupák se k předmětu této diskuse přímo nevyjádřil, ale mezi řádky lze tušit, že by zřejmě také umělecká díla raději nekategorizoval podle jejich tématu.
  • Karakal považuje za hlavní kritérium, zda se umělecké dílo zabývá tématem „hlouběji a zodpovědněji“. Není mi úplně zřejmé, co tou hloubkou a odpovědností rozumíš. Úplnou nepřítomnost fikce i fantazie? Nějakou populárně-odbornou angažovanost? Absenci humoru a nadsázky? Mohli bychom třeba článek o knize „Proč bychom se netopili“ zařadit do kategorie Vodáctví?
  • Egg k předmětu této diskuse neříká prakticky nic a podobně jako Karakal a Tlusťa zde dokazuje, že věcně diskutovat není jeho silnou stránkou. Chcete-li rozvíjet diskusi o tom, kdy lingvistická příbuznost vyjadřuje bytostnou příslušnost k jednomu konzistentnímu pojmu a kdy je pouhou nahodilostí, tak k tomu prosím otevřte samostatnou diskusi. Když budete takto míchat jedno přes druhé, tak se pak nedivte, že máte z diskusí nepříjemné pocity a nevěříte, že by mohly k něčemu vést. Diskuse o tom, co znamenají termín „spalování“ a „spalovací“, nijak zvlášť nesouvisí s otázkou, jestli umělecká díla mají být kategorizována podle svého tématu. Také obecné diskuse o základních principech kategorizace rozvíjejte, prosím, na k tomu vhodných místech, pokud tedy dokážete nějakou koncepční otázku formulovat věcně a nikoliv jen poukázáním na moji osobu nebo na skupinku kolegů, kterou považujete za "všechny ostatní".
  • Tlusťa, zdá se, sází na to, že tento způsob ironizování názorů kolegy je úspěšnější diskusní strategií než věcná diskuse a pokus formulovat vlastní konzistentní názor. Bohužel se zdá, že tato jeho kultura vystupování nachází vděčné publikum. Máš pravdu, že budu tuto argumentaci považovat za demagogickou. Už proto, že srovnáváš nesrovnatelné a ignoruješ otázky, které jsou předmětem této diskuse.
Kterou jsem ignoroval? Jasně jsem řekl, že kategorizovat se má podle předmětu článku, čili nemíchat témata jen volně související. Je lhostejné, zda se jedná o jazykovou podobnost (a věcně nesprávnou, jako u spalovacího zařízení), či zdánlivou tématickou shodu. Předmětem článku je pohádka v knižní a filmové podobě, ne železniční doprava. Uváděný příklad (je trochu ironický, vím, že bys neduplikoval kategorie nadřazené, jako jsou například Druhy oděvů a Textilní průmysl) mi připadá mnohem srozumitelnější, než několik kilobajtů opisných slov. Jinak jsi mi neřekl, co konkrétně ti vadí na příkladu s Krtečkem – která z navrhovaných kategorií je významově odlišná od tebou prosazované? A nakonec – ironizace a lehké osobní útoky, třebaže většinou nekonkrétní, jsou tvojí parketou, měř sobě stejně jako jiným :) --Tlusťa 22. 8. 2008, 17:05 (UTC)
Zatím se tedy zdá, že několik kolegů se domnívá, že umělecká díla by v určité míře měla být kategorizována i podle svého tématu, několik jiných kolegů je spíše opačného názoru a asi dva kolegové zdůraznili potřebu umělecká zpracování i v rámci kategorie věcného tématu důsledně izolovat v podkategoriích. Zatím nikomu z diskutujících se nepodařilo použitelně zformulovat, jak úzká by měla být vazba uměleckého díla k tématu, aby to bylo dostatečným důvodem k zohlednění v kategorizaci. Počkáme tedy, zda se tu někdo schopný konstruktivní věcné diskuse ještě neobjeví, a pokud ne, tak holt zůstaneme takto v patu, jehož jediným výsledkem bude, že kategorie železniční dopravy nebude zneuctěna kultovní knížkou dětských pohádek. --ŠJů 22. 8. 2008, 16:37 (UTC)
Myslím, že ano, ale omezeně. Železnice 22. 8. 2008, 19:24 (UTC)
Myslím, že až výjimky (potvrzující pravidlo) ne. Tedy Pohádky o mašinkách do kategorie železniční doprava rozhodně ne, naopak proti Souostroví Gulag v Kategorie:Komunismus nic nemám. --Jklamo 25. 8. 2008, 01:07 (UTC)

Lahve a jiné produkty firem[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, zeptám se přímo, smím vyfotit a k článku přiložit lahev s logem určitého výrobku? Například, firma ZON vyrábí a prodává svoje nápoje i v typických 0,33 l lahvích, smím ji vyfotit a dát do článku?--frettie.net 23. 8. 2008, 18:51 (UTC)

V článcích např. Mattoni, či Budvar to takhle je, tak by to nemusel být problém :) --Jakubisko 23. 8. 2008, 19:02 (UTC)
Sice může být, ale víš co, raději se zeptám, protože, co když je třeba design lahve pod známkou? Jak třeba matonky nový design je ...--frettie.net 23. 8. 2008, 23:31 (UTC)
Pod známkou je určitě i třeba Fabia a přesto se její fotografie normálně používají...--Jakubisko 24. 8. 2008, 17:49 (UTC)

CS logo Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

Jsem si všiml, že naše logo je jedno z těch, které mají ten bílý okraj okolo "koule" [2]. Umí to někdo spravit? --Doktory 24. 8. 2008, 18:10 (UTC)

<joke>hruza asi se kvuli tomu nevyspim :o)</joke> Zdravim --Zacatecnik 24. 8. 2008, 23:01 (UTC)
Někdo musí strážit Tvůj klidný spánek ;-) --Doktory 25. 8. 2008, 02:34 (UTC)
Není vhodná chvíle na vtipkování – přece jen, úprava loga k lepšímu by zabrala několik minut. Jen se musí najít pověřená osoba. --Nefronus 4. 10. 2008, 19:26 (UTC)

Wikiverzita hledá učitele polštiny[editovat | editovat zdroj]

Zdravím! Vím, že je tu několik lidí co umějí dobře polsky. Zrovna, hledáme někoho, kdo by nám pomohl se tento krásný jazyk naučit: v:Wikiverzita:Diskusní prostor#hledá se učitel polštiny.--Juan de Vojníkov 25. 8. 2008, 18:04 (UTC)

Hodnocení článků na de wiki[editovat | editovat zdroj]

De wiki zavedla nějaké hodnocení každého článku pro čtenáře? (What do you think of this page?). To je nějaká globální novinka, nebo to budou mít jen oni lokalně?--Lenka64 26. 8. 2008, 10:44 (UTC)

Zatím asi jen oni, jsou takoví experimentátoři a prošlapávají nové cesty. Jde jim o to vytipovat články, které jsou nekvalitní. Je to popsáno na de:Hilfe:Bewertung. Moc nevěřím, že by to fungovalo - kdo se bude s tím pořád vyplňovat?--Ioannes Pragensis 26. 8. 2008, 11:04 (UTC)
Mně se to líbí. Když se to osvědčí, chtěl bych to na cs taky. Nemyslím, že vyplňovat je to nějak složité. Spíš by to ale chtělo nějaký sofistikovaný algoritmus (asi zatím takový není), který by odfiltrovával úlety a tendenčně nebo extrémně hodnotící uživatele. Podobně by větší váhu mohlo mít hodnocení uživatele, který hodnotí mnohem často. Je to docela složité, ale ne nemožné. Miraceti 26. 8. 2008, 13:21 (UTC)
Takový algoritmus opravdu neexistuje a hlavně je předem jisté, že hodnotitelé budou z velké části obvyklá směska internetových trollů a trotlů, tedy žádný reprezentativní vzorek populace. A taky se mi zdá, že to nedává žádnou odpověď na otázku, co je tedy s článkem špatně. Souhlasím s Vámi, že ta idea je zdravá, ale muselo by se to podle mne dělat jinak: muselo by tam být textové okénko s výzvou jako "Chybí článku něco? Napište, jak bychom ho měli vylepšit!" Potom by se to, co čtenáři napíší, muselo ukládat na zvláštní stránku, kde by registrovaní uživatelé umazávali jasné bláboly a zbylých 10 % rozumných příspěvků buď na místě řešili, nebo kopírovali na diskusní stránky příslušných článků jako náměty k vylepšení. Pak věřím, že by nám to něco dalo.--Ioannes Pragensis 26. 8. 2008, 16:32 (UTC)
Samozřejmě, dokonalý algoritmus asi nenajdeme. Ale používají se různě vychytané (a dokonce i tajené) algoritmy. Třeba na IMDB. Tím "asi zatím takový není" jsem myslel, že na de zatím takový nepoužívají. Třeba se i ukáže, že je zbytečný, že zrovna na Wikipedii tro-ové výsledky neovlivní.
Vypovídající hodnotu to má samozřejmě jen po statistické stránce. Nelze po zaškrtávacím průzkumu chtít přesnější odpovědi.
To překopírovávání je celkem zbytečné. Možná bychom mohli alespoň u některých článků explicitně upozorňovat, že existuje diskuse, kam lze psát přání a stížnosti, ale i to mi přijde jako zbytečné. Tlačítko "diskuse" asi pohodlně najde každý.
Počkal bych si, jak se to osvědčí na de, případně pak i někde jinde. Nemusíme to zavádět hned taky. Miraceti 27. 8. 2008, 09:18 (UTC)

Oproti tomu jejich útoku na nováčky, jimž se musí schvalovat u značné části článků jejich editace tohle vidím jako docela zajímavý nápad. Nemohl by to někdo vysvětlit v češtině? --Dezidor 27. 8. 2008, 09:23 (UTC)

Hm, tak už to stopli. Důvody:předčasné, nedodělané a jestli to dobře chápu, ten nápad nevychází přímo z de wiki, ale byla jen "pokusným králíkem". --Lenka64 27. 8. 2008, 10:57 (UTC)

To je škoda, zase se nic nedovíme.
@Miraceti ("Vypovídající hodnotu to má samozřejmě jen po statistické stránce.") - Každý rok učím své studenty, že takové věci právě žádnou vypovídací hodnotu po statistické stránce nemají. Pokud nemáte pod kontrolou výběr statistických jednotek, tak nemůžete udělat žádný korektní zobecňující závěr. Celá matematická statistika je založena na tom, že vybraný vzorek (zde tedy hlasující) nějakým způsobem reprezentuje celou populaci, o které pak děláte úsudek, a to tady není zaručeno. Podívejte se, jak dopadají různé internetové ankety - věříte opravdu, že dobře odrážejí názory celé populace, byť jen té internetové? - A co se týče tvrzení, že tlačítko "diskuse" pohodlně najde každý, tak je to sice pravda, že by ho našel, kdyby ho hledal, ale jde taky o to ho motivovat a zjednodušit mu způsob, jak se vyjádřit. Divil byste se, jaké divy takové jednoduché věci s návratností dotazníků dělají.--Ioannes Pragensis 27. 8. 2008, 11:07 (UTC)
Jistě víš, že to zaručeno není nikdy, jen se tomu můžeš více či méně přiblížit a nezjistíš opravdovou míru přiblížení dříve, než prošetříš celou populaci. Záleží tedy jen na nás, zda vybraný vzorek budeme považovat za dostatečný. Samozřejmě že při malém vzorku to nebude moc vypovídající. Ale při desítkách odpovědí je už slušná šance, že bude dobře odpovídat celé populaci, protože populace čtenářů není zas tak velká a vzorek se bude blížit celé populaci. Nedá se to samozřejmě odhadnout výpočtem, ale pro naše účely by klidně stačil úsudek "je to dobrý" založený na tom, že se nevyskytují excesy. Problém internetových dotazníků je spíš v tom, že často docela dobře s hlasujícími manipulují otázky a nabízené odpovědi nebo okolnosti těch anket.
Nebudu nijak blokovat nějakou decentní úpravu motivující čtenáře ke komentářům. Uvidíme, co to přinese. Miraceti 28. 8. 2008, 07:25 (UTC)

A mohl by někdo uvést link a přeložit to trochu? Pro nás co němčinu neovládáme.--Juan de Vojníkov 28. 8. 2008, 07:30 (UTC)

@Miraceti: Problém je v tom, že návratnost podobných internetových anket se v nejlepším případě pohybuje v jednotkách procent, tady bych ji hádal spíš na zlomky procenta, To znamená, že se celé populaci významněji nepřiblížíme nikdy, na tisíc čtenářů budeme mít jednotky nebo desítky odpovědí, a tudíž ta šance, že se to bude podobat celé populaci, bude jen hypotetická. Navíc pravděpodobnost odpovědí není stejná pro všechny čtenáře, lze např. čekat, že na článek o komunismu budou spíš reagovat vyložení komunisté a ostří antikomunisté, zatímco běžní čtenáři, kteří by měli nejobjektivnější pohled, se toho budou účastnit méně často. Tím pádem bude ten vzorek vychýlený, nereprezentativní.
&Juan: Link jsem už uvedl, ale ještě jednou: de:Hilfe:Bewertung. Znění ankety (je tam na obrázku) bylo: "Co si myslíš o této stránce?" (Doslova je tam "To si myslíš o této stránce?", ale to byl asi překlep) "Prosím udělej si chvíli čas a ohodnoť tuto stránku. Tvoje odezva je cenná a pomůže nám vylepšit nabídku." A pak se tam na nějaké tuším pětibodové stupnici hodnotily čtyři parametry: Spolehlivost, úplnost, neutralita, prezentace.--Ioannes Pragensis 29. 8. 2008, 19:10 (UTC)

Rozcestníky[editovat | editovat zdroj]

Má smysl vytvářet rozcestníky mezi články jen třeba proto, že se v historii vyskytli lidé stejného jména? Nebylo by lepší to prostě nechat, až někdo článek, který má stejný název, napíše a teprve pak vytvořit rozcestník? Třeba rozcestník Jan Koukal na mě působí velmi divně. Články o dalších lidech asi hned tak nikdo nenapíše, jestli vzhledem k významnosti vůbec někdo. Chápu, že je někdy dost těžké odhadnout, který nositel jména je významnější - nechceme přeci nikoho urazit, ale na druhou stranu, nemá valného smyslu zrovna u jmen upřednostňovat rozcestník před článkem o široce nejznámějším člověku daného jména. Je to takové divné. Miraceti 26. 8. 2008, 13:15 (UTC)

Souhlasím, ale stejně jako v mnoha jiných případech je i tady složité určit tu "hranici" :( --Jakubisko 26. 8. 2008, 13:20 (UTC)
V tomto případě bych vytvořil jediný rozcestník Koukal (viz Novák), kam bych všechny dotyčné přemístil.--Kacir 26. 8. 2008, 13:24 (UTC)
(S EK)
To záleží také na tom, o kom ten článek máme. Pokud bychom měli třeba článek Václav Havel (kanoista) dříve než článek o exprezidentovi a byl založen na nerozlišeném názvu, pak by mělo smysl i beztak ho přesunout a na původním názvu udělat už raději rozcestník (za hypotetické situace, že není čas/schopnosti/… vyrobit alespoň pahýl), než poněkud matoucí přesměrování. Zrovna u Jana Koukala ale pochybuji, že kterýkoli z dalších významů může jakkoli „soupeřit“ s tím politikem. --Mormegil 26. 8. 2008, 13:28 (UTC)
A jak je to v případě, že je dejme tomu vytvořen rozcestník pro 5 jmen, článek má jen jedno z nich, ale v rozcestníku je v každém z pěti případů jednou větou přiblíženo, o koho se jedná? To přeci určitou a nikoli nevýznamnou informační hodnotu má i stran těch jmen, která nemají vlastní článek. --EdmundSquirrel 26. 8. 2008, 13:57 (UTC)

@ Miraceti 26. 8. 2008, 13:15 (UTC): Nevím, na základě čeho soudíš, že je hned tak někdo nenapíše. Materiály pro pahýl o squashistovi (ten sport vůbec neznám, ale z prohledávání Googlu jsem vyrozuměl, že onen hráč je velice významný) jsem si nějaké už sebral, materiály o baskytaristovi se snažím dát dohromady. O redaktorovi, jehož jsem našel při hledání osob stejného jména zmíněného v článku Informační materiály jsem zatím nic nenašel, takže ten asi opravdu bude muset počkat na někoho jiného. Kromě toho ještě vím o člověku z vysokého školství téhož jména, ale tam jsem posoudil významnost jako nedostačující k založení článku.

Na základě toho, že ho zatím nikdo nenapsal. Pravděpodobnost, že zítra nevyjde Slunce taky není nulová, přesto se s ní moc nepočítá. Hlavně ale nejde o to nezmínit se o daném squashistovi, ale o to, aby se neupřednostňoval prakticky prázdný rozcestník před významem mezi lidmi běžně známým. Až bude článek o squashistovi, můžeme se bavit o tom, zda na Jan Koukal bude ten, či onen, nebo rozcestník. Do té doby se nabízí lepší řešení. Miraceti 27. 8. 2008, 09:10 (UTC)

@ Kacir 26. 8. 2008, 13:24 (UTC): Na názvu Koukal má být především článek o daném příjmení a pak samozřejmě seznam zaznamenáníhodných nositelů onoho příjmení. Vizte např. Masaryk nebo Paroubek.
@ Mormegil 26. 8. 2008, 13:28 (UTC): Ne každého zajímá politika a ne každý je Pražák. Myslet si, že jeden z nejlepších českých hráčů squashe nebo člen uznávané world-music kapely, která úzce spolupracuje se zahraničními špičkami téže scény, nemůže soupeřit s exprimátorem, mi přijde jako mít takové ty koňské klapky na očích.
@ EdmundSquirrel 26. 8. 2008, 13:57 (UTC): Ano, ony krátké popisky v rozcestnících fungují de facto jako takový naincludovaný minipahýl, aby byla alespoň nějaká nejzákladnější informace pro představu. A mj. přesně proto se snažím takovéto rozcestníky zakládat.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 26. 8. 2008, 15:38 (UTC)

Hmm...mě jsi přesvědčil :) --Jakubisko 26. 8. 2008, 15:49 (UTC)
Mám za to, že došlo k nepochopení. Ty jsi rozšířil mou myšlenku, neb jsem jí nevypsal. --Kacir 26. 8. 2008, 16:30 (UTC)

Lelek lesní - fix šablony?, fix latinského názvu?[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, kdos má chuť ať jde na Lelek lesní a pokusí se zjistit interwiki (a popř. tak doplní foto), zda je správně latinská název a zda není pokažená šablona citace sborníku (mými špatně umístěnými informacemi + se ve výsledku kategorie umísťuje se slovem kategorie: kategorieAvifauna). Díky za ochotu, já dneska už nemám náladu --Zacatecnik 28. 8. 2008, 16:36 (UTC)

jiz neni treba --Zacatecnik 7. 9. 2008, 09:40 (UTC)

Starostové obcí[editovat | editovat zdroj]

Nevíte existuje někde na netu oficiální aktualizovaný seznam současných starostů všech obcí ? Narazil jsem na článek Louňovice pod Blaníkem kde byl nejspíše uveden ještě starosta z minulého volebního období. A takových článků tu bude zcela určitě víc a chtělo by to zkontrolovat. --Jowe

O takovém seznamu nevím, ale nejspíš někde ty údaje dostupné jsou. Podívej se, kdo ty údaje v minulosti do infoboxů systematicky dával, a zeptej se ho, odkud čerpal.
K prováděným editacím mám připomínku: Wikipedie není telefonní seznam ani příručka pro konakt s obcemi, ale encyklopedie – nové informace by se měly přidávat bez odstraňování starých. Jména dřívějších starostů by měla v článku zůstat a ne být úplně odstraněna (dokud nebude v článku dopracován historicky úplný seznam starostů, tak aspoň seznam starostů za dobu existence článku je lepší informací než pouze jméno aktuálního starosty. --ŠJů 31. 8. 2008, 15:46 (UTC)
S tím ponecháním předešlých starostů souhlasím, jen nevím jak to začlenit do infoboxu nebo do článku. Napsat jen informaci že minulý starosta se jmenoval Josef Novák ? Aspoň kdyby se dalo najít od kdy do kdy byl ve funkci.. ale to nevím jestli je někde dostupné..--Jowe 31. 8. 2008, 15:54 (UTC)
No, na volby.cz se dají najít výsledky voleb, i obecních za pár let zpět, tak tam. Nebo se to dá najít třeba, třeeeba v archivech obcí, kronikách obcí, často i v ročenkách.--frettie.net 31. 8. 2008, 17:50 (UTC)
Na http://www.volby.cz najdeš pouze zvolené zastupitelstvo ale ne kdo byl zvolen starostou. No a v archivech, ročenkách, www stránkách a podobně se něco pro pár obcí taky najde, ale mě šlo spíše o to kde najít na jednom místě údaje pro všechny obce. --Jowe 31. 8. 2008, 18:23 (UTC)
Jména bývalých starostů jsou dostupná v historii článku, ale jistě se dají uvést i v textu. O centrálnm seznamu starostů nevím, ale často je pro daný obvod lze dohledat na stránkách obce s rozšířenou působností.
Snažili jsme se v rámci wikiprojektu udržovat tyto informace aktuální, což ale šlo v době, kdt bylo článků o obcích 1000 a ne nynějších 6249 (+-). JAn 7. 9. 2008, 08:35 (UTC)

Sehnal jsem copyright k fotografii[editovat | editovat zdroj]

Na Commons jsem umístil fotografii Image:AloisMusil1914.jpg která je ze sbírek [3]. Nyní jsem dodatečně získal povolení muzea k publikaci na wiki. Jak s tímto povolením správně naložit? Vím, že např. na en: a de: se jaksi centrálně skladují... Mám to ve formě českého mailu. Díky za radu neb pomoc--Gampe 1. 9. 2008, 20:33 (UTC)

ahoj, říkám to nerad, ale pokud je předmětem toho emailu pouze uvolnění pro další použití na wikipedii, pak se jedná o nesvobodnou licenci a bude potřeba takový obrázek smazat. Proto, aby mohl být na Wikipedii použit, je potřeba, aby byl pod zcela svobodnou licencí, pak si s ní může kdokoliv dělat cokoliv. Jinak takové emaily se přeposílají do Wikipedie:OTRS, kde se prověří a vyhodnotí. --Chmee2 1. 9. 2008, 20:35 (UTC)
Nejsem si jist, jestli jsem tě dobře pochopil. Muzeum souhlasí s uveřejněním fotky na wiki se všemi důsledky zcela volného použití. Příslušnou pracovnici muzea jsem - myslím - informoval dost vyčerpávajícím způsobem. Můžu ti to přeposlat a pokud by bylo potřeba to přeformulovat, myslím, že to nebude problém. Muzeum k tomu přistoupilo velmi konstruktvně.--Gampe 1. 9. 2008, 20:52 (UTC)
Muzeum to musí přeposlat do OTRS ne?--Kozuch 6. 9. 2008, 10:41 (UTC)

Blogerský článek o Wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Nikde jsem nenašel tento příspěvek na wikipedii, tedy snad se nebudu opakovat.

Vkládám jako zajímavost týkající se wikipedie: 26.06.2008: Lesk a bída Wikipedie na Aktuálně.cz. Jedná se o pohled jednoho z wikipedistů Jana Berwida-Buquoye. --Kacir 2. 9. 2008, 23:32 (UTC)

Dal jsem to na Wikipedie:Ohlasy v médiích, blogy na Akutálně jsou hodně čtenou záležitostí, tak doufám, že tam s tím nebude problém. --Dezidor 2. 9. 2008, 23:42 (UTC)

WikiProjekt Historie[editovat | editovat zdroj]

Byl založen nový WikiProjekt Historie. Přijďte se podívat! Každý, kdo má zájem se projektu zúčastnit, je pochopitelně vítán :-) --Mozzan 5. 9. 2008, 06:13 (UTC)

Blokování a svoboda slova na Wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Někdo byl zablokován? Tak to si musí dát na svou uživatelskou stránku něco na obměkčení blokovačů.

Pořád mi vrtá v hlavě případ, který se řešil na nástěnce správců, ale tam není vhodné místo pro diskusi, tak to přenáším sem. Raději ho uvedu beze jmen, jen ze zkratkami X a Y, protože na jménech nezáleží a jen by mohla budit emoce.

V žádosti o komentář týkající se údajně urážlivého chování wikipedisty X pronesl wikipedista Y výrok ([4]): "Kolega X dříve nebo později skončil vykázán ze všech internetových projektů a diskusí, do nichž se významněji zapojil. Urážet a trollovat je jeho přirozenost." Za to byl zablokován na dva dny na základě Wikipedie:Žádné osobní útoky.

V každé společnosti je nějaká rovnováha mezi zdvořilostí či „politickou korektností“ (neříkat vše, co mi přijde na mysl, zejména když to může druhého ranit) a svobodou slova (právo se svobodně vyjádřit, pojmenovat věci pravými jmény). Extrémy toho i onoho druhu, tedy cenzura nebo anarchie, nejsou zdravé a dialogu ani rozvoji komunity neprospívají. Navíc mohou existovat situace a místa, kde je z dobrých důvodů zdůrazněna zdvořilost (na něčím pohřbu například nebudeme nad rakví uvádět nebožtíkovy chyby, i kdyby jich bylo sebevíc a sebevětších), a jiné situace a místa, kde se mluví neobvykle otevřeně (např. u lékaře). V parlamentu dokonce bývá dobrým zvykem svobodu slova rozšířit nad rámec jinak běžných zákonů a poslancům dát imunitu vzhledem k jejich projevům na parlamentní půdě. Je to proto, že svobodná společnost musí mít možnost beztrestně vyjádřit a zvážit každou myšlenku, i tu nevhodnou nebo „kacířskou“.

A myslím si, že žádosti o komentář, hlasování, arbitráže a podobně jsou parlamentem Wikipedie. Neznamená to, že bychom tam směli druhé bezdůvodně urážet, používat hrubá slova a podobně. Pokud však někdo slušně a argumentovaně pronese negativní úsudek o člověku, o němž se právě vede diskuse, tak to podle mého názoru nelze paušálně posuzovat jako osobní útok. Nesmíme podle mého názoru dovolit, abychom se v takových situacích museli bát mluvit otevřeně, pokud chceme dál editovat.

Jsem už trochu starší člověk, zažil jsem dobu, kdy byla celá vládnoucí kasta a její ideologie vyňata z jakékoli kritiky. Byla tu proto velmi nezdravá a dusivá společenská atmosféra, jakou bych nechtěl znovu zažít. Přátelé, snažme se, aby tady byla atmosféra zdvořilá a přátelská, ale zároveň i otevřená a svobodná.--Ioannes Pragensis 5. 9. 2008, 13:28 (UTC)

Já osobně považuji dvoudenní trest v tomto konkrétním případě za nepřiměřený. (Obsah sdělení není zas tak daleko od pravdy, bohužel forma vyjádření tohoto sdělení do Wikipedie opravdu nepatří.) Tj. nepovažuji trest za neoprávněný, ale pouze za příliš vysoký. Problém je, že výše trestu záleží zcela na (libo- nebo dokonce zlo?-)vůli správců. Neměla by vzniknout obdoba trestního sazebníku, aby správci při udělování trestů byli něčím omezeni (rozmezím např. blok na 12-24 hodin odstupňovaných podle obecných případů) a nemohli tak měřit každému jiným metrem? Aby nemohla nastat situace, že někdo dostane za prkotinu týdenní zákaz a jiným budou obdobné způsoby tolerovány. Takový "trestní zákoník" by měl tyto výhody:
1) Správci by se mohli při rozhodování o výši trestu o něco opřít. Výše trestu by tak nemohla být tolik ovlivněna osobními sympatiemi a antipatiemi, momentální náladou apod. jak je to MOŽNÉ (tj. netvrdím, že se tak nutně děje, ale možné to je) dnes.
2) Trestání by bylo spravedlivější.
3) Každý by dopředu věděl, co po spáchání "trestného činu" může čekat. --Čočkin 5. 9. 2008, 14:55 (UTC)
Případ mi vrtal hlavou taky, ale než bych reagoval, řekl jsem si, bude lepší dát si tři dny pohov a pomalu počítat do deseti. Jsem tedy rád, že Ioannes P. mne předběhl a vybraným stylem problém přednesl komunitě. Podobně jako i on jsem jako mladistvý zažil jedno jisté období, na jejíž atmosféru jsem byl ještě dobře patnáct let po mé emigraci připomínán nočními můrami. Proto je mi Ioannesovo vystoupení pro možnost se zde svobodně vyjadřovat tak důležité. Mám totiž sám v poslední době jednu znepokojující zkušenost, přinejmeněším dojem (psal jsem zde něco podobného v posledních třech dnes již jednou). Zdá se mi, že mnohdy, snad jen občas, zde v rozhodování (hlasování, blokování ...) nehrají tu nejdůležitější roli věcné argumenty, ale tzv. argumenty ad hominem. Tedy: Není důležité, proč jak a kde a čím někdo něco udělal či řekl, ale kdo (= Y). Tohle se netýká jen onoho Ioannesem nejmenovaného wikipedisty Y, musel jsem si přečíst či se doslechnout pár věcí i o mně. Wikipedista Y zde byl v posledních pár dnech dvakrát zablokován, v obou případech s pochybným a silně pochybným zdůvodněním; jeho ztížnost, která tu již pár hodin visí, zatím velké odezvy nedoznala; zdá se mi, že má smůlu, protože je právě wikipedistou Y a ne X nebo A nebo B. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit: zdůvodnění jeho posledního bloku je hovadsky nesmylsné (kritizuji jednání, ne osobu), wikipedista Y pouze popsal to (a souhlasil s tím), co wikipedista M......i formuloval v ŽoKu. Mám dojem, že této doméně nepomůže, když ten jeden a snad i druhý/á wikipedista/stka se nad sebou zamyslí, tohle asi bude muset udělat celá doména. Šoupněte mne klidně opět jednou (ne po prvé) do šuplíku tam a tam, zvykl jsem si tu na to. Jde mi ale skutečně o to, že mechanismy rozhodování zde dosti odporují podmínkám svobodného projevu (že, jak se traduje, Wikipedie není demokracií, vím a nemá to s tím nic společného). S pozdravem, -jkb- (cs.source) 5. 9. 2008, 17:13 (UTC)
Není ani fórem pro neregulovanou svobodu projevu. Honza Záruba 5. 9. 2008, 17:21 (UTC)
Děkuji za tak profesionálně kvalifikovanou reakci. Potlesk dostaneš odjinud. -jkb- (cs.source) 5. 9. 2008, 17:25 (UTC)
? Honza Záruba 5. 9. 2008, 17:30 (UTC)
My se tady totiž právě bavíme o tom, jak má být svoboda projevu na Wikipedii regulovaná. Neodpustím si citovat Radiantův zákon vážné diskuse: „Ať už je diskuse sebevíc seriózní a sebelépe podložená argumenty, vždy se najde nejméně jeden účastník, který nic nepochopí a bude se snažit ji uzavřít jednořádkovým výkřikem do tmy.“--Ioannes Pragensis 5. 9. 2008, 18:01 (UTC)
Aha. Nemyslím, že by bylo na místě se bavit o svobodě projevu na Wikipedii, tady má být pokud možno všechno (teoreticky), včetně diskuze, podřízeno tvorbě encyklopedie. Pokud si někdo myslí, že tu nemůže dostatečně projevovat, ať se jde ventilovat jinam, kde ho nebude nikdo omezovat. Můj příspěvek nebyl výkřik do tmy, ale přímá reakce na závorku v poslední -jkb-ově větě, tím míň to byl pokus o uzavření diskuze. Honza Záruba 5. 9. 2008, 18:11 (UTC)
Tohle není o bezbřehé svobodě projevu, kterou odsuzuje pravidlo Co Wikipedie není. Tohle je právě o mezích svobody projevu: jak je nastavit tak, abychom mohli co nejlépe tvořit encyklopedii. „Výkřik do tmy“ může znamenat také to, že reagujete jenom na jednu větu vytrženou z kontextu, aniž jste vzal v úvahu, o čem je celá diskuse. Nikdo tu přece netvrdí, že Wikipedie má být neregulované diskusní fórum. Jde nám jen o to, aby např. člověk v diskusi o wikipedistovi X (ať už se jedná o ŽOK kolem jeho chování nebo třeba o jeho kandidaturu na správce) směl říci slušnými a spisovnými slovy i svůj případný negativní názor o něm bez obav, že bude vzápětí zablokován. Aby se bral v úvahu kontext, kde kdo co a jak pronáší. Abychom v řádně vedené diskusi o nějakém tématu měli právo mluvit o tomto tématu v mezích slušnosti svobodně.--Ioannes Pragensis 5. 9. 2008, 18:22 (UTC)
Když někdo někoho označí negativní nálepkou, není to podle mého názoru prosté „vyjádření negativního názoru“, ale ocejchování protivníka. Ano, je třeba brát v úvahu kontext, tedy i kdo to napsal, jak se vyjadřoval v minulosti, a o kom to napsal, v tomhle případě o zablokovaném uživateli, který se tu nemohl nijak bránit. Omlouvám se za stručnost, ale vyjadřuju se jen k tomu, k čemu si myslím, že mám co říct. Honza Záruba 5. 9. 2008, 18:32 (UTC)
Já v tom nevidím žádnou negativní nálepku, ale vyjádření názoru, že kdosi opakovaně trolluje nejen na Wikipedii, ale po celém internetu, a že se v tom zdá být nenapravitelný. Nevím, jak o mnoho zdvořileji by se to dalo vyjádřit, a připadá mi to jako informace zcela relevantní vzhledem k projednávané věci.--Ioannes Pragensis 5. 9. 2008, 18:58 (UTC)
Omlouvám se, myslel jsem, že Cinik napsal něco jiného, než ve skutečnosti napsal, až teď si jsem to ověřil. Můj předchozí příspěvek tak nedává příliš smysl. Za zbytkem diskuze si snad stojím. Honza Záruba 5. 9. 2008, 19:07 (UTC)
Nic se neděje, hlavně že jsme si to vyjasnili. Hezký večer,--Ioannes Pragensis 5. 9. 2008, 19:22 (UTC)

K tématu svoboda slova a wikipedie na okraj toto šokující zdůvodnění zablokování Cinika na jeden měsíc: „Myslím, že slečna Vrbová už veškeré předpoklady o dobré vůli nanejvýš přesvědčivě vyvrátila“, označeno jako předpoklad zlé vůle a důvod pro jednoměsíční blok [5]. Fajn, jen tak dál. -jkb- (cs.source) 8. 9. 2008, 12:02 (UTC)

Wikipedie vs. svoboda slova?[editovat | editovat zdroj]

Zásadu, že Wikipedie není demokracie, mi nemusí nikdo připomínat, mrkněte se, kdy jsem se zde registroval. Ale. Poslední dejme tomu dva tři dny dělají na jednoho takový dejme tomu silně znejišťující dojem, že tu dochází k přhmatům koncentrovaným způsobem. Namátkou pár ukázek z tohoto imaginárního a virtuelně internetového státu české Wikipedie. Nevím jasně, o co jde. Zde mnou pozorované symptomy:

  • na hlasovací stránce o potvrzení pí správkyně Vrbové se začínají stále častěji objevovat dobrozdání a doporučení a to sice u hlasů proti, že tomu tak není, a představte si, že by tu nebyla, hrome, infarkt wikipedie, promyslete si to, mýlíte se je to jinak; nechci ještě mluvit o nátlaku či ovlivňování, i když si tam na to již někdo ztěžoval ([6] a další); aby nevznikl mylný dojem: nejedná se jen o editace pí Vrbove ssmotné, vůbec ne; a dělá to povšechně dojem volební kampaně amerických prezidentských voleb (vše je snad dovoleno, pokud...)
  • Mercy tu odkazuje na Cinikův blok, důkaz dlouhodobě plánovaného pokusu o roztříštění domény a důvod bloku (znám text, někdo mi bude muset vysvětlit, co tam je na měsíc bloku; Cinik tu nvíc formuloval po dvojitém blokování, nejen z mého hlediska sporného); ptám se ale, proč tak bez konsekvencí prošel dnešní příspěvek Tomáše Peciny, který je na svém blogu kousánek jiný a daleko míň vybíravý (když už blogy tak už blogy)
  • za tuto editaci byl zablokován tím samým správcem Pastorius (ano, občas tu psal i jiné příspěvky, to zde ale nehraje roli), čímž se měl dopustit osobního útoku (osobní útok??, je to příměji vyslovený názor)

Kolegové, když takto budete dělat dál, vzbudí to brzo dojem, že se jedná o zastrašování jakékoli kritiky. Asi několika lidem ještě nedošlo, že se tu brzo bude jednat o další existenci a tvorbu této domény. Absolutně zabetonované postoje jedné skupiny k nějakému dialogu zřejmě nepřispějí. Je mi líto sledovat, jak virtuelní internet transformuje lidské bytosti do křečovitě se hádajících userů. Děkuji již předem za obvyklé zaškatulkování tam či onam, s přáním vyřešení problému, „But maybe the rain / Isn't really to blame / So I'll remove the cause / But not the symptom“ (Dr. Frank-N-Furter, Sweet Transvestite, Rocky Horror Picture Show), -jkb- (cs.source) 9. 9. 2008, 15:41 (UTC)

To víte, -jkb-, kritika je vždy vítaná, jen musí být konstruktivní a nesmí mířit příliš vysoko. My starší už to dávno známe, mladí se to budou muset ještě naučit. Také mi vrtá hlavou, proč je tu každý druhý proti cenzuře a za svobodu projevu a já nevím co všechno, a k tomuto většina mlčí. Zato kdybyste chtěl v článku o ejakulaci posunout velmi názorný obrázek o tři odstavce níže, tak Vás pravděpodobně uštípou... Mám ale pocit, že je to obecné, že svoboda se nejen na Wikipedii čím dál víc přestává chápat v liberálním smyslu a začíná se chápat v libertinském. – Co teď s tím? Snad zkusit založit ŽOK na téma "co je a co není osobní útok", nic moc jiného mě nenapadá. Je to neštěstí – jakou legitimitu může mít správkyně zvolená v hlasování, kde se blokují lidé hlasující proti ní za to, že se nevyjádřili dost uctivě?--Ioannes Pragensis 9. 9. 2008, 16:23 (UTC)
Jistě by bylo zajímavé si srovnat, kolik lidí ze které strany konkrétního sporu bylo zablokováno a zda nepadly z druhé strany obdobné výroky. Třeba informace někomu, kdo zablokován, aby si o věci nějakou dobu popřemýšlel, se velmi blíží tvrzení, že někdo něco nechápe. --Dezidor 9. 9. 2008, 16:33 (UTC)

Na obhajobu svého bloku Pastoria řeknu jen tolik: Jsem si vědom, že to možná někteří vnímají jako „zastrašování kritiky“ a předem jsem s tím počítal. Z mého úhlu pohledu se jedná o urážku, a za takovou bych zablokoval, nehledě na svůj postoj v hlasování, i hlasujícího wikipedistu z opačného tábora. Dále, blokuji jen za to, co vidím. Nemůžu kontrolovat editace každého uživatele, nejsem stroj. Kdo mi tohle nevěří nebo nechce věřit, je to jeho problém. Já si za svým stojím. -- Mercy (|) 9. 9. 2008, 16:45 (UTC)

Samozřejmě je to urážka, Mercy. Ale je to urážka člověka, který právě dobrovolně kandiduje do nějaké funkce. Když někam kandidujete, musíte být připraven na to, že se o sobě dozvíte všechno, co jste kdy provedl, a nádavkem i leccos, co jste ani neprovedl, a že to bude předneseno v nepřátelském tónu. A že Vy se budete muset usmívat a velmi zdvořile vysvětlovat, že pan oponent se mýlí a plete si Vás s Babinským, zatímco Vy jste Švabinský. To znamená slovo "volby". Máme-li někoho volit do funkce, musíme mít právo o něm veřejně říkat i to, co bychom si v jiné situaci nikdy dovolit nesměli. Samozřejmě to má své hranice, vulgarita přípustná není, ale ostrá kritika ano. (Dodávám, že Pastoriovu myšlenku ani formulaci neschvaluji a domnívám se také, že to bylo hulvátské, zvlášť vůči dámě. Ale mělo se na to v této situaci zkrátka odpovědět jinak než blokem.)--Ioannes Pragensis 9. 9. 2008, 16:57 (UTC)

To by bylo pochopitelné, ale co dělat s člověkem, který se podobně nechoval poprvé? Mohl jsem blokovat na delší dobu, ale to, že se tímto způsobem vyjádřil během voleb, bylo jedním z důvodů, proč jsem tak neučinil. -- Mercy (|) 9. 9. 2008, 17:14 (UTC)

Mercy, pokud cituješ nějaké blokování z června 2007 abys zdůvodnil dělku bloku v září 2008, tak by bylo nutno poněkud závažnějších prohřešků. Promiň, nebudu to hledat, ale v tomto bodě se již dříve správci shodli, že se začíná jaksi znovu. -jkb- (cs.source) 9. 9. 2008, 17:24 (UTC)

No, o podobné shodě nevím, odkaz bych uvítal. -- Mercy (|) 9. 9. 2008, 17:25 (UTC)

Vzhledem k tomu, co se tu prominulo jiným, tak si udělal pěknou ko**tinu. Jen to potvrzuje to, že jsou tu wikipedisté druhé kategorie, kterým se měří přísněji než jiným. Decebalus --83.240.31.3 9. 9. 2008, 18:12 (UTC)
Pane kolego Decebale, tohle přece nemyslíte vážně, tady není hlasování o správci, a tudíž by se tu mělo mluvit velmi zdvořile. – Mimochodem to je to, co jsem chtěl odpovědět Mercymu: Myslím si, že když se někdo vyjadřuje přespříliš emotivně nebo dokonce urážlivě, tak se aspoň v mých očích sám shazuje. Naštěstí voliči na Wikipedii jsou intelektuálně nad průměrem, takže si jistě dokáží udělat představu o tom, kdo diskutuje pomocí argumentů a kdo se musí spolehnout jenom na silná slova. A blok není přece jediný prostředek, kterým může správce někoho usměrnit.--Ioannes Pragensis 9. 9. 2008, 18:52 (UTC)
Škoda, že jste se na to "chytil" zrovna Vy. Urazil jsem tím snad někoho? V nadpisu je napsáno svoboda slova, tak si to přečtěte ještě jednou anebo to přepište na korektní svoboda slova - jakýsi novodobý oxymoron. Decebalus --83.240.31.3 9. 9. 2008, 19:00 (UTC)
Decebale, já chápu svobodu slova ve smyslu liberálním (tj. každý má právo vyjádřit náležitou formou svůj kritický či "kacířský" názor), ale nikoli ve smyslu anarchickém (tj. každý má právo říkat úplně cokoli kde ho napadne). Tak je ten nadpis také myšlený. Snažím se tu prosadit myšlenku, že hranice "osobního útoku" by se měly posuzovat poněkud volněji tam, kde jde např. o kritiku kandidáta na správce nebo člověka, který je předmětem Žádosti o komentář. Ale ani tam nenavrhuji připustit používání neslušných slov, dokonce ani když jsou vyhvězdičkovaná. A už vůbec neříkám, že by se tu měly urážky trpět mimo tyto hranice: Wikipedie:Žádné osobní útoky platí a musí platit. Jsem přesvědčen, že naprostou většinu i negativních věcí lze říci zdvořilou formou, a jsem přesvědčen, že to Vy stejně jako každý jiný slušný wikipedista také dokážete. Vulgarita není argument, rozčilení není program. Hezký večer,--Ioannes Pragensis 9. 9. 2008, 19:28 (UTC)
Jak to Vy chápete, je čistě Vaše věc. Já zase třeba nepovažuju za slušné nejprve někoho zdupat a pak mu k tomu na závěr popřát dobrou noc nebo hezký večer. Myslete si třeba, že jsem intelektuálně podprůměrný, když nejsem schopný nalézt pro popis Mercyho jednání jiný vhodnější termín než vulgární. Decebalus --83.240.31.3 9. 9. 2008, 19:36 (UTC)
Já si to o Vás nemyslím, protože Vás znám odjinud. Ale kdybych Vás měl soudit jen podle toho jednoho výroku... ;-) A věřte mi, že Vás opravdu nechci zdupat a že to přání bylo úplně vážně myšlené. Nic proti Vám nemám, jenom jsem zkrátka musel objasnit, že svoboda pro mne vůbec neznamená anarchii, a sice nejen kvůli Vám, ale protože se mi zdá, že ten rozdíl nechápe hodně lidí, a pak to dělá neplechu.--Ioannes Pragensis 9. 9. 2008, 19:53 (UTC)
Pokud chcete, suďte si, jak je Vám libo, Ioanne. Myslete si třeba, že jsem naprostý cvok. To je Vaše svoboda, tak si jí užívejte ;-) Nebudu Vám to mít za zlé. Jen se mě nesnažte "vychovávat" nebo jinak vysvětlovat, co je slušné a co tedy smím dělat, protože čím víc se mi to budete snažit vštěpovat, tím víc já budu dělat přesný opak. To s tím slovem výše. Původně jsem napsal "hloupost", ačkoli se mi dralo na mysl to slovo, které jsem nakonec použil. A použil jsem ho proto, že to tak vnitřně cítím, takže jsem se necenzuroval v duchu korektnosti, nýbrž jsem svobodně vyjádřil, co jsem vyjádřit chtěl. Nějaké ojedinělé sprosté slovo přece není anarchie. Decebalus --83.240.31.3 9. 9. 2008, 20:10 (UTC)

Za všechno může Cinik a kol. a na (některé) správce nepadá ani stín pochybností z neobjektivity, neadekvátnosti a zaujatosti jejich činů. Musím se fakt smát. :) Test svobody slova. Je ironie ještě povolena nebo je za ní taky blok? :) Kdyby se tu všem měřilo stejným metrem, tak by to nedošlo tak daleko... Jen tak dál. :) --Čočkin 9. 9. 2008, 19:07 (UTC)

Abychom tu jen tak neplodně nebrečeli, připravil jsem návrh na doplnění doporučení o blokování, je na konci stránky Diskuse k Wikipedii:Blokování. Prosím o komentáře a návrhy na vylepšení.--Ioannes Pragensis 10. 9. 2008, 13:17 (UTC)

autorská práva[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, natáčíme s přítelem kratké filmy a rádi bychom se zůčastnili několika festivalů a máme malý problém.. v našem filmu jsme použili dvě skladby od Beethovena a jednu od Mozarta, zjistili jsme si na internetu, že nepotřebujeme licence, poněvaž pánové už jsou dlouho po smrti... ale co práva orchestru, který tyto skladby nahrál? Co když tento orchestr neznáme a hudba byla stažena odněkud z internetu a nebylo uvedeno kdo tyto skladby nahrál? Stačí když si stáhneme opět z internetu ony skladby(a nebo z CD) a připíšeme do titulků odkud to máme, kdo je původce oné nahrávky? Nebo musíme platit?

Děkuji všem za informace... četli jsme onen zákon, ale nejsme z toho moc chytří...

Martina a Martin

jestli můžete pište na email MartinaDockalova@seznam.cz

Autorská práva nemá v tomto případě jenom orchestr (kapela, skupina, muzikanti), ale také autor nahrávky, tedy ten, kdo nahrávku pořídil (a případně dále zvukově upravoval) ** Více neporadím ** Zdravím --MiroslavJosef 6. 9. 2008, 15:10 (UTC)
wikipedie není právnická poradna--H11 6. 9. 2008, 16:20 (UTC)
A co?--frettie.net 6. 9. 2008, 16:53 (UTC)
Ale je to zajímavé téma obecně i pro celou Wikipedii - zas tak šmahem bych to nezavrhoval ** --MiroslavJosef 6. 9. 2008, 16:54 (UTC)


Děkuji Miroslave Josefe... a k tobe neznamy...sice neni wikipedia pravnicka poradna, ale rozhodne to pomuze k rozvoji onoho tematu na wikipedii... kdo znas vi jak presne to funguje? Nebylo by snad od veci tohle tema jednou pro vzdy pro vsechny objasnit? Martina

Nepatří to sem, ale když už to tu je. Tak záleží na tom jak použili? Je tam mimoděk krátce, nebo je využita, pokud je využita pak práva orchestru spravuje nějaký společný zástupce výkonných umělců, pokud to vyšlo na CD, pak tento uzavřel smlouvu s vydavatelem CD. Musíte se obrátit na něj a zjistit jak se věci mají. Licenci Vám nikdo jiný než on neřekne. K přečtení doporučuji tuším §§ 67-77 Autorského zákona. To co píše miroslav Josef není pravda, práva patří tomu, kdo dílo udělal, ten kdo ho vydal může být držitelem výhradní licence, ale nemusí, záleží jaká je smlouva mezi ním a zástupcem výkonných umělců. --Vrbova 6. 9. 2008, 17:41 (UTC)


Dekuji i vam za vasi pomoc... zakon jsem jiz cetla a mam pocit, ze je psan ve starocestine a vubec se tomu neda rozumnet... a at to clovek s tou hudbou udela jakkoli bude to protizakonne... zkontaktuji vydavatele CD a uvidime jak to dopadne... rada vam to jsem pote napisu a myslim, ze by nekdo z vas wikipedistu pote mohl pripsat do onoho tematu, aby tomu vsichni rozumneli... a myslim, ze tato encyklopedie se tvori prave pro lidi aby vedeli a tvori ji lide, kteri vi, tak proc by to tu nemohlo byt? Vzdyt je tu spousta chytrych lidi, tak proc se jich nezeptat? Martina

Externí odkazy - dotaz na vložení vlastních ext. odkazů[editovat | editovat zdroj]

Vážení,

dovolte mi položit dotaz ohledně možnosti připojení vlastních externích odkazů k vybraným heslům.

Jsem správce aplikace fotoarchivu České geologické služby http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/ zaměřeného zejména na geologii a analýzou našich statistik návštěvnosti jsem zjistil že do fotoarchivu odkazuje česká verze wikipedie minimálně z těchto termínů: Granátová skála, Goethova skalka, Černíky, Hamerské vrásy a Červený kopec

V těchto případech se jedná o běžné lokality, ke kterým máme ve ve fotoarchivu v současné chvíli maximálně několik snímků. Ve fotoarchivu však máme mnohem lépe zdokumentované objekty a s tím souvisí můj dotaz, zda-li by bylo možné některé ze stránek fotoarchivu ČGS zařadit jako externí odkazy k některým konkrétním heslům, kde si myslím, že by uživatelé naše stránky mohli ocenit.

Máme například historické snímky z podzemní továrny Richard u Litoměřic z roku 1960: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?objekt=29

Dále máme řadu historických snímků z výstavby našich přehrad. Například ze stavby přehrady Lipno máme přes 200 historických snímků, které jsou více než na geologii jako takovou zaměřeny na samotnou výstavu přehrady a podzemní hydrocentrály: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?objekt=21

Z dalších přehrad mohu uvést přehradu Fláje, kde také převládají negeologické snímky z let 1953-1955 a na řadě z nich je zachycena původní krajina a část obce před zátopou a na některých snímcích je pak zachycena výstavba přehrady či přívodního tunelu: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?objekt=3

Dále pak máme na mnoha fotografiích zdokumentovány určité regiony. Například snímky z Českého krasu jsou zaměřené hlavně na lokality a máme jich přes 100 černobílých a více jak 100 také barevných: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?region=92

Podobně máme i něco málo přes 300 historických snímků z Českého středohoří: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?region=87

Samozřejmě máme i vyloženě geologické snímky, které by se hodili k geologickým heslům jako například žíla nebo kamenné moře: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?jev=45
http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?jev=46

Chtěl bych se tedy zeptat, zda by bylo možné některé z adres, které jsem uvedl přidat jako externí odkaz k příslušným heslům, která jsem uvedl. Četl jsem doporučení pro externí odkazy, kde je uvedeno že přidávání odkazů na vlastní stránky je krajně nevhodné a proto se zkouším na tuto možnost alespoň zeptat jak je v doporučení také uvedeno.

Abych byl naprosto upřimný, tak samozřejmě jak asi tušíte mi jde o návštěvnost fotoarchivu (sháníme návštěvníky stránek - potřebujeme vykázat návštěvnost aby se fotoarchiv mohl dále rozvíjet) a právě proto přicházím s tímto dotazem-návrhem obzvláště když se z wikipedie již odkazují jednotlivé snímky či lokality v našem fotoarchivu a myslím si, že by naše snímky mohli uživatele u vybraných hesel zajímat.

Předem děkuji za jakoukoliv odpověď nebo názor!
Pavel Bokr
Česká geologická služba

--Trilobit 6. 9. 2008, 21:47 (UTC)

Nejvíce bychom uvítali možnost umístit cenné snímky přímo do Wikimedia Commons. Nicméně chápu, že vždy to možné není.
Co se týká externích odkazů, tam příliš nedoporučuji odkazovat, jsou-li k dispozici pouze snímky srovnatelné s těmi, co zde již jsou, nebo by obdobné bylo možno stále nafotit. Na druhou stranu pokud jde o historické snímky, které dosud nejsou volné, snímky unikátní, které nejenže nemáme k dispozici ale ani je již není možné získat, takové odkazy zde podle mě mají své místo, jsou cenným obohacením daného tématu. Samozřejmě vzhledem ke střetu zájmů je vhodné být opatrný a umísťovat zde jen odkazy, kde je k umístění dobrý důvod. Doporučuji u textu daného odkazu vypíchnout, co pod ním lze nalézt tak zajímavého, že to opravňuje k jeho zařazení. --Beren 7. 9. 2008, 02:57 (UTC)
Děkuji za odpověď!
Pokud to dobře chápu, pak by neměl být problém s přidáním například následujícíh externích odkazů k uvedeným heslům vedoucích na stránky spravované naší institucí, které obsahují historické snímky něčeho co dnes už neexistuje nebo vypadá jinak, o kterých nevím, že by někdo dodnes obdobné snímky v takovémto rozsahu uvolnil:
Historické fotografie z výstavby vodní nádrže a podzemní hydrocentrály u hesla Vodní nádrž Lipno
Historické fotografie z let 1953 až 1955 zachycující původní krajinu i výstavbu vodního díla u hesla Vodní dílo Fláje
Historické fotografie z roku 1960 u hesla Podzemní továrna Richard
Historické fotografie krajiny a starých lomů z let 1949 a 1962-1964 u hesla Chráněná krajinná oblast Český kras
Uvolnění těchto snímků bohužel není možné. Dále je mi jasné, že pokud někdo obdobné snímky uvolní, takže adekvátně nahradí většinu těch našich, nebo vytvoří kvalitnější externí stránku s obodbnými neuvolněnými snímky, pak samozřejmě důvod umístění externího uvedeného linku pomine.
Pokud jsem to pochopil špatně, pak mě prosím opravte. Děkuji
Pavel Bokr
Česká geologická služba
--Trilobit 7. 9. 2008, 10:34 (UTC)
Popsal jste to naprosto perfektně, nemám, co bych dodal. Děkuji za pochopení, bylo mi potěšením. --Beren 7. 9. 2008, 17:25 (UTC)

Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia[editovat | editovat zdroj]

Hallo, ich spreche keine tschechisch, aber ich möchte hier in der tschechischsprachigen Wikipedia gerne das Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia aufbauen und bekannt machen. Ich weiß leider nicht, welche Formalien man für so ein Projekt beachten muss. (In der niederländischen Wikipedia muss man es irgendwo vorstellen!) Vielleicht kann das ja hier jemand bekannt machen (z.B. Wikipedia Kurier). Freue mich über jede Hilfe. Viele Grüße aus Dresden. -- sk 7. 9. 2008, 12:05 (UTC) Haló, já nemluvím žádný český, ale já bych chtěl zde v tschechischsprachigen Wikipedia rád Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia vybudovat a seznámit. Já nevím bohužel ne, jaké formality člověk pro takový projekt si všimne musí. (v nizozemský Wikipedia se musí to někde představit!)) snad může seznámit ano zde někdo (z.B. Wikipedia Kurier). Těším se přes každou pomoc. Mnoho pozdravů z Drážďanů--H11 7. 9. 2008, 13:13 (UTC)

Hallo Stefan, ich glaube dass Du es hier ohne Formalitäten starten kannst. Aber es muss auf Tschechisch sein :-)
Hier gibt es ein Wikiprojekt "Qualität", vielleicht konnte es auch im Rahmen dieses Projekts laufen. Welche Hilfe brauchst Du von uns, um es hier zu betrieben? Es geht nur darum Deine Resultate zu veröffentlichen und die daraus resultierende Artikeln zu verbessern?--Ioannes Pragensis 7. 9. 2008, 13:05 (UTC)
Korrekt. Derzeit läuft alles noch in der Alphaphase. Also Probe vor der Betaphase. Ihr könnt schon mal eine Übersetzung anfangen. Siehe ersten Abschnitt. Ja und ansonsten könnt ihr natürlich schon mit den Artikeln anfangen und diese korrigieren. Es gibt täglich ein Update, das aber von Hand auf die Webseite kopiert werden muss. Der Link dazu steht auf der Seite. -- sk 7. 9. 2008, 15:27 (UTC)

Nechcete se bavit: a) česky, nebo b) jinde? Protože smysl této diskuze zde a v němčině nechápu. --Ragimiri 7. 9. 2008, 17:11 (UTC)

Diskuse je o tom, že kolega z Německa vyrábí jakési sjetiny, kde jsou vypsány články, v jejichž textu je nějaká formální chyba (např. neuzavřená dvojitá závorka). Nabízí české Wikipedii své služby, ale potřeboval by, abychom přeložili legendu k jeho výstupu a někam si to kopírovali a opravovali potom ty chyby. Je někdo, kdo by se toho chtěl ujmout? Podle mě by to mohl být ideální úkol pro někoho, kdo ovládá robota, některé ty chyby by totiž měly jít opravit automaticky.--Ioannes Pragensis 7. 9. 2008, 18:15 (UTC)
Coze? Mohl by to někdo jasně vysvětlit?--Juan de Vojníkov 7. 9. 2008, 19:57 (UTC)
Na tom linku úplně nahoře je anglicky popsaný výpis formálních chyb, které se nalézají v článcích české WP (popisky bychom si mohli přeložit do češtiny, kdyby o to někdo stál). Stefan ho aktualizuje z databázových dumpů denně na nějaké externí adrese, která tam je také odkázána. Odtud to metodou copy-paste lze přenést na stránku WP. Myslím, že by to měl provádět nějaký robot a rovnou opravovat ty chyby, které nevyžadují lidskou ruku, např. malá písmenka na počátku názvů kategorií. O zbytek se musíme/můžeme postarat my lidští wikipedisté.--Ioannes Pragensis 7. 9. 2008, 20:21 (UTC)

Ahoj, mám dotaz; narazil jsem na menší nepořádek v abecedním řazení v kategoriích týkajících se kostelů. Pokud se článek jmenuje například "Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)", jak se má abecedně řadit? Pod písmeno "K", jako Kostel, pod "N" jako Nejsvětější... nebo pod "B" jako Brno? Pokud jsem si dobře všiml, tak jsou tam použity všechny tyhle varianty. Díky za pomoc. --Zipacna1 7. 9. 2008, 15:27 (UTC)

Myslím, že obecně podle T a potom B. Tedy DEFAULTSORT:Trojice, Brno. --Lenka64 7. 9. 2008, 17:16 (UTC)
V podstatě souhlas s Lenkou64, jen si nejsem jist, zda v tomto případě není správnější {{DEFAULTSORT:Nejsvětější Trojice, Brno}}? Google mi dává spoustu hitů na kostel svaté trojice, ale v terminologii se příliš nevyznám, nevím zda je to jen nesprávně totéž či adekvátní plnohodnotný název?? Jedudědek 7. 9. 2008, 17:39 (UTC)
V tomto případě asi ano, ale pokud má kostel název "Kostel svatého/svaté ....", tak je řídící jméno světce/světice (aspoň tak to mají na jiných wiki). --Lenka64 7. 9. 2008, 17:50 (UTC)
Jasně u světců jméno, to bychom si asi moc nepomohli mít namísto pod k, téměř všechny kostely pod s;-) Já jsem si jen u té trojice nebyl jistej, zda se tedy bere jako hlavní trojice, či je to nutné brát jako celek, což mi přišlo logičtější (nejsvětější trojice, svatá trojice, nejsvětější srdce páně)
Ještě mě tak napadá, co když je kostel zasvěcen více svatým, např. Kostel sv. Archanděla Michaela a Gabriela či sv. Cyrila a Metoděje ?? Tam asi podle prvního v pořadí, že ? Jedudědek 7. 9. 2008, 18:04 (UTC)
Co jsem viděla, tak to první, jo. :) --Lenka64 7. 9. 2008, 18:07 (UTC)
OK, dík. Je to samozřejmě logické (přeci jen je to kostel Ciryla a etoděje, ne Metoděje a Ciryla;-), ale i tak jsem si říkal, že bude lepší ujistit se, že to tak logické nepřijde jen

mě. Aby se tu člověk nepouštěl do nějakých hurá akcí a pak nezjistil, že něco je jinak ;-) Jedudědek 7. 9. 2008, 18:13 (UTC)

OK, díky, taky bych to tak řadil. --Zipacna1 8. 9. 2008, 13:13 (UTC)

Ahoj, jen bych chtěla k této problematice poznamenat, že v publikacích se kostely řadí většinou nejdříve podle místa a potom podle zasvěcení (Brno, kostel Nejsvětejší Trojice - teda B a pak N příp. T). Pardon, ale hrozně mě to bije do očí - píše se Cyril a ne Ciryl;-) Mějte se hezky!

Interwiki na Posledních změnách[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, opravdu jsem nevěděl kam to napsat, asi to není ani moc důležité, ale proč nejsou na Posledních změnách odkazy na RecentChanges ostatních wikipedií? --Adam Zábranský 7. 9. 2008, 17:46 (UTC)

Ony tam ty interwiki linky jsou, ne však všechny, ale pouze na českými wikipedisty nevyužívanější jazykové mutace. Pokud Vám tam některý chybí, a lze předpokládat, že jej využijí další wikipedisté, je možné jej tam přidat. --Reaperman 7. 9. 2008, 17:49 (UTC)
No, mně tam nic nechybí, jenom jsem se divil, proč ty interwikilinky nejsou všechny. Tímto tedy považuji věc za vyřízenou (mám tuto sekci vymazat?). --Adam Zábranský 7. 9. 2008, 18:05 (UTC)
Omo je těch jazyků už dohromady více jak 250. Máme tu tedy jen ty nejpoužívanější, přidání jakéhokoliv dalšího na žádost je otázkou minuty. JAn 7. 9. 2008, 20:37 (UTC)

Protože nemůžu do článku použít tzv. screen, chtěl bych se zeptat, zda by bylo porušování autorských práv i např. překreslení loga. Jako např. zde je požit screen, což pokud vím je v ČR porušován autorského zákona (či tak něco). Ale porušil bych ho, kdybych to samé, co je na tom screenu překreslil? Tedy název, font, barvy...? Díky za odpověď --Zipacna1 8. 9. 2008, 17:10 (UTC)

Pokud je něco autorskoprávně chráněno, pak je úplně jedno, jak přesně technicky vyrobíte kopii (snímkem obrazovky, vyfocením monitoru, obkreslením přes pauzák, „novým“ nakreslením téhož v Malování, …), pořád jenom kopírujete cizí dílo, což bez dovolení nesmíte. Vizte též trochu související Wikipedie:Nefoťte obálky. --Mormegil 9. 9. 2008, 15:37 (UTC)
Díky, to jsem chtěl vědět. --Zipacna1 10. 9. 2008, 13:22 (UTC)

Portál:Japonsko hledá se přispěvatel[editovat | editovat zdroj]

Dobrej, musím si nutně vzít měsíc voraz, už to nezvládnu dál takhle... Prosím aby se zde našel alespoň jeden jedinej dobrovolník, který nenechá stárnout portál Japonsko a alespoň jednou za 7-14 dní aktualizuje článek týdne, fotku týdne apod. Děkuji a z wiki-dovči vás zdraví --Zacatecnik 10. 9. 2008, 22:37 (UTC)

Nešlo by tam dát obsah, co se náhodně točí? Je to více "bezúdržbové"...--Kozuch 12. 9. 2008, 17:34 (UTC)
nevim ale jak to udelat --Zacatecnik 13. 9. 2008, 11:47 (UTC)
Na anglické wiki je šablona en:Template:Random portal component. --Hobr 13. 9. 2008, 12:14 (UTC)
snad se toho nekdo ujme, sem na to zbezne koukal (predevsim whats links there) a neni mi to moc jasny...navic jak pisu v profilu se dekuju na mesic... Zdravim --Zacatecnik 13. 9. 2008, 18:20 (UTC)
Pokud budou vybírané články umístěny na číslovaných podstránkách, pak by asi šlo přímo zkopírovat a použít šablonu en:Template:Random subpage. --Hobr 13. 9. 2008, 19:50 (UTC)
Importoval jsem a upravil šablonu Random subpage pro náhodné zobrazení podstránky na českou wiki. Použití je zdokumentováno a otestováno, na případné otázky rád odpovím. --Hobr 19. 9. 2008, 21:19 (UTC)
Výběr náhodného článku na portálu Japonsko je funkční pomocí šablony Náhodná podstránka, lze to použít i na jiných portálech. --Hobr 22. 9. 2008, 21:49 (UTC)

Translation request[editovat | editovat zdroj]

Hello, I have made commons:Template:User SUL, it show where is the main account of an user's SUL and give a link to this account. Could someone translate this template for this local wikipedia? Thank you. Cordialement, Otourly 11. 9. 2008, 11:20 (UTC)

Hello, I've already translated this template (Šablona:Uživatel SUL) and I only hope nobody will delete it. --Adam Zábranský 11. 9. 2008, 15:23 (UTC)
Thank you very much, there are no reasons for delete this template here. It's an usefull template. I'm asking for translation in each langages. Thanks again. Otourly 11. 9. 2008, 17:39 (UTC)

Přihlášení[editovat | editovat zdroj]

Jsem přihlášen na Commons. Přihlásil jsem se, abych mohl načítat soubory. Nemůžu se však přihlásit stejným jménem sen na wikipedii. Je to v pořádku. A na wikipedii se musím přihlásit zvlášť. Děkuji za odpověď. ... 88...

Dobrý den, zkuste si na Commons otevřít nastavení a vytvořit jednotný účet pro všechny wiki. Druhou možností je založit si zde účet znovu. S pozdravem -- Mercy (|) 11. 9. 2008, 18:27 (UTC)

Na cs.wikipedia.org učet je, ale nejde se na něj přihlásit ani najde sjednotit. Rád bych měl jedno jméno. Co dál.... 88...

Jaké je Vaše uživatelské jméno na commons? Nemá ho už náhodou registrované někdo jiný na české Wikipedii? Zkuste se podívat do seznamu všech uživatelů české Wikipedie na Speciální:listusers. --Luděk 11. 9. 2008, 19:44 (UTC)

V seznamu je. Jak zjistím datum vytvoření, podle toho poznám zda je můj.... 88...

Dotaz uzavírám - realizuji změnu jmen Děkuji všem za rady.... 88...

Změna názvu článku[editovat | editovat zdroj]

Je možné změnit název článku? A za jakých podmínek? Např. v diskuzi se ukázal požadavek na vytvoření dvou článků z jednoho, přičemž první (původní) má zcela přejít pod druhý název zatímco u původního je následně po přesunu zpracován nový text.Badalel 12. 9. 2008, 18:06 (UTC)

Změnit jméno článku samozřejmě jde, resp. je článek přesunut na nové umístění/jméno. Co se týče rozdělování článků, je jedna jeho část přemístěna jinam (je založen nový článek).--Bhu z Crecelu (d|p) 12. 9. 2008, 18:07 (UTC)

No moc tomu nerozumím, ale přesun jak jsem přečetl můžu přenechat na správci. Tak bych se ještě zeptal: je možné používat k názvu hesla víceslovný text nebo je to nevhodné, Např. "Beskydy očima valacha"Badalel 12. 9. 2008, 18:42 (UTC)

Samozřejmě lze použít víceslovný název článku, jako například poněkud extrémní, co se týče názvu Neznělá retroflexní frikativa. --Bhu z Crecelu (d|p) 13. 9. 2008, 16:12 (UTC)

Tranzistor (rozcestník)[editovat | editovat zdroj]

V červenci jsem si všiml, že u tranzistoru máme v cs wiki jen článek o součástce, ale říká se tak i rádiu. Po vyloučení toho, že by šlo o info patřící do wikcionáře, jsem vytvořil rozcestník Tranzistor (rozcestník). Při kontrolním hledání ale vyhledávač nacházel pořád primárně stránku s tím tranzistorem jako eltech. součástkou. Chvilku jsem špekuloval, co s tím můžu udělat, a dospěl jsem k tomu, že asi nic, že se to možná samo nějak otaguje či co časem. Nicméně je to šest týdnů a výsledek je pořád stejný. Jak tu udělat, aby vyhledávač našel nejdřív ten rozcestník? A proč mě hned hází na tu stránku Tranzistor a ten rozcestník úplně ignoruje, je tam vytvořené nějaké pevné spojení?--Jiří Janíček 12. 9. 2008, 18:47 (UTC)

Vyhledávač je zjevně inteligentní a nehledá minoritní významy. Např. já osobně slovo tranzistor jako slangové označení rádia neznám, maximálně tak tranzistorák. --Ragimiri 12. 9. 2008, 18:49 (UTC)
Hm, tím to asi nebude. Jednak vyhledavač asi neposoudí, který význam je hlavní, a měl by odkázat na rozcestník, pokud existuje (event. aspoň dokud nebude rozcestník zrušen a zapracován do článku jako odkaz, pokud k tomu dojde), jednak o tom, že druhým, hovorovým významem (druhým ze dvou) slova trans/zistor je rádio svědčí SSJČ, SSČ a akademický slovník cizích slov - o tom jsem se přesvědčil, než jsem to do wiki napsal (ještě více hovorově skutečně tranzistorák). Jestli ve wiki okrajové významy nemají místo a spokojíme se s těmi hlavními, to nevím... :-). Ale je to hovorový význam, ne termín, proto jsem nejdřív přemýšlel o wikcionáři, než jsem seznal, že i zde by to mohlo být prospěšné. Ale naše názory se můžou legitimně lišit. --Jiří Janíček 13. 9. 2008, 01:46 (UTC)
Abych řekl pravdu, nevím, jaká je užitečnost tohoto dvojpoložkového rozcestníku. Hlavním významem je zcela jistě elektrotechnická součástka, a odkaz na rádio se dá vložit do článku Tranzistor pomocí šablony {{Různé významy}}. Jinak nevidím důvod, proč by měl vyhledávač hledat nejdřív rozcestník, když to je jakási technická stránka, z nouze ctnost, na kterou by se čtenář měl dostávat co nejméně. --Reaperman 13. 9. 2008, 08:33 (UTC)
Přesvědčil jste mě, dobře, beru, vložím {{Různé významy}}. Stejně ale nechápu, proč stroj ten rozcestník při hledání neregistruje - je to kvůli nějakému (předchozímu?) lidskému zásahu, nebo naopak proto, že by k tomu bylo naopak lidské intervence zvenčí třeba?--Jiří Janíček 13. 9. 2008, 09:35 (UTC)
Co se týče vyhledávače integrovaného v MediaWiki, tak ten ho samozřejmě registruje, pokud však napíšete Tranzistor a odešlete Jít na, tak celkem pochopitelně jde systém na článek, který zadanému názvu odpovídá (nebo pokud takový neexistuje, tak existují ještě určité podmínky, kam přesměrovává). Pokud napíšete Tranzistor a stisknete tlačítko Hledat, je rozcestník hned na třetím místě. --Reaperman 13. 9. 2008, 09:43 (UTC)

Obrázky a autorská práva[editovat | editovat zdroj]

Něco mi hrozně vrtá hlavou. Na anglické wikipedii jsou loga firem a různých značek, aniž by byly na Wikipedii Commons. Stejně tak jsou na německé a dokonce třeba na litevské. Na české wikipedii jsem nenašla ani jeden takový obrázek. Museli angličtí, němečtí a litevští wikipedisté dostat práva na zveřejnění? A jak to dokázali? Omlouvám se, pokud se o tom někde již píše, nenašla jsem to. --Listarna 13. 9. 2008, 19:16 (UTC)

Protože používají fair use. --Ragimiri 13. 9. 2008, 20:59 (UTC)
No a co mám dělat, kdybych např toto logo dát i na českou wikipedii? http://en.wikipedia.org/wiki/Image:TVR_logo.png --Listarna 14. 9. 2008, 14:52 (UTC)
Nic. --Ragimiri 14. 9. 2008, 15:55 (UTC)
Kolega Ragimiri tím chtěl říct, že takové obrázky na českou Wikipedii bohužel nahrát nelze. Jedudědek 14. 9. 2008, 16:05 (UTC)

Židé a lichva[editovat | editovat zdroj]

Než nás někdo obviní z antisemitismu, je potřeba rychle na hlavní straně změnit v Zajímavostech špatně zformulovanou položku

…judaismus bylo první náboženské vyznání, které oficiálně legalizovalo lichvu?

na

…ve středověké Evropě směli jedině Židé poskytovat půjčky za úrok, což se tehdy označovalo jako lichva?

Nevím, kde se to dělá, jinak bych to provedl sám.--Ioannes Pragensis 15. 9. 2008, 07:00 (UTC)

Dobrý den, upravujte dle svého uvážení zde. -- Mercy (|) 15. 9. 2008, 07:05 (UTC)
Díky za změnu formulace. Jinak připravované zajímavosti jsou na Wikipedie:Zajímavosti/Návrhy (z návrhů se vybírá, kdežto u námětů je něco potřeba doplnit) a Wikipedie:Zajímavosti/Přípravka (připravené na zveřejnění v konkrétním termínu). Poslední sada byla připravena 5 dnů před zveřejněním, viz historie. --Luděk 15. 9. 2008, 07:36 (UTC)

Vlajka prezidenta České republiky na titulní straně[editovat | editovat zdroj]

"V letech 1990–1993 bylo heslo Pravda vítězí (používáné již v husitských dobách) kvůli politické neutrálnosti psáno latinsky – Veritas Vincit." - v těch letech žádná vlajka prezidenta České republiky neexistovala už z toho prostého důvodu, že neexistoval ani prezident České republiky. Mělo by se to napsat tak, aby bylo jasné, že šlo o prezidenta ČSFR a že ta latina byla z důvodů česko-slovenské jazykové neutrálnosti. Taktéž nevím, kde to opravit.--Ioannes Pragensis 15. 9. 2008, 07:07 (UTC)

Wikipedie:Obrázek týdne/2008/38 -- Mercy (|) 15. 9. 2008, 07:12 (UTC)
Díky, Mercy. Kéž by konečně někdo zařídil, aby tahle články/obrázky/zajímavosti týdne byly někde pár dní předem vystaveny v zákulisí Wikipedie, aby se tyhle věci neřešily až v "živém vysílání"...--Ioannes Pragensis 15. 9. 2008, 07:31 (UTC)

Není zač. Můžete se zkusit podívat na stránky Wikipedie:Obrázek týdne/Návrhy. Sice tam těch popisek u obrázků moc není, ale daly by se doplnit již teď, ať pak nenastanou podobné situace, jako dnes. -- Mercy (|) 15. 9. 2008, 07:37 (UTC)

Já vím, že se to tu už vždycky někde připravuje. Ale není to pěkně pohromadě a v některých případech (článek týdne myslím) není ani jasné, který z kandidátů bude zrovna vybrán. Chce to celkový pohled, jak ta stránka bude vypadat, až to bude vystaveno veřejnosti. Taky kvůli tomu, že někdy by třeba mohl obrázek týdne hrubě nepasovat k článku týdne a bylo by dobré to moci ještě změnit.--Ioannes Pragensis 15. 9. 2008, 07:48 (UTC)
Připravené jsou na Wikipedie:Obrázek týdne/Příprava. Může to editovat každý. --Tlusťa 15. 9. 2008, 07:51 (UTC)
Moc tam připravené nejsou, obvykle se připravují v neděli několik hodin či dokonce jen několik desítek minut před zveřejněním, viz historie týdnů 38, 37, 36, 35, 34, 33, 32, 31 ... 15, 14, 13. Automatika sice umožňuje to mít připravené několik či dokonce několiknáct dnů předem... Kromě toho tam je napsáno: "Zatím by neměl červené odkazy zaplňovat nikdo jiný." Červené tam je všechno kromě aktuálního týdne. --Luděk 15. 9. 2008, 08:08 (UTC)
Je to tak :) Spíš jsem měl napsat ...připravené by měly být na... --Tlusťa 15. 9. 2008, 08:21 (UTC)

Co WS chce či ne[editovat | editovat zdroj]

Všímám si smazání stránky 13 původních pravidel basketbalu ([7]) s poznámkou, že to Wikisource nechce. Chci jen pro případ budoucích reklamací upřesnit: do článku jsem včera navečer vložil odpovídající šablonu s žádostí o uvedení nutného zdroje a o upřesnění, zda se jedná o doslovný opis či něco jiného. Poznamenal jsem, že nějaké změněné dokumenty jakož i pravidla her do Wikisource sice nepatří, že u historických textů jako tento (text pochází z konce 19. století) lze uvažovat o výjimkách. Formulaci, že Wikisource text nechce, jsem takto rigorozně nepoužil, vyslovil jsem jen své pochyby a žádost o vyjasnění (vkladatel návrhu na přesun, Vrba, byl o tomto na své diskusní stránce vyrozuměn, jak je obvyklé). Text byl pak bez dalšího smazán. O ten text se neperu, je to pochybné, ale k odmítnutí ze strany mé či Wikisource nedošlo. -jkb- (cs.source) 15. 9. 2008, 17:18 (UTC)

Žádám komunitu o vyjádření k tomu, zda se mají či nemají dělat redirecty z překlepů. Text z mé diskuzní stránky vkládám sem. Díky.--Jiří Janíček 15. 9. 2008, 19:18 (UTC)

Prosím vás, proč vytváříte tak nesmyslné redirecty? Kupříkladu Sv.Jiljí -> bez mezery za tečkou (chybně); Sv. jiljí -> malé písmeno (opět chyba), Kostel sv.Jiljí -> bez mezery za tečkou (chybně). Všechny tyto chybné redirecty již byly smazány. Když už je vytváříte, vytvářejte je správně, jinak akorát zaměstnáváte správce jejich mazáním. S pozdravem --Faigl.ladislav 15. 9. 2008, 16:07 (UTC)

Dělám to záměrně - nebyl jsem si jistý, jestli se mají vytvářet redirecty i z překlepů, ale jednak jsem něco takového v pravidlech četl (víte, co myslím, nebo to mám zkusit najít?), jednak mě ještě nikdo neupozornil, že se to dělat nemá. Právě jsem myslel na to, jestli to má víc pozitiv nebo negativ, ale říkám si (i kdyby to v tom pravidle nebylo), že pokud je místa na discích etc. relativně dost (nemluvě o to, že takový redirect asi skoro žádné místo nezabírá...), vytvoří-li se redirect z překlepu, kdy nemůže dojít k záměně s jiný názvem článku, uživatelům to jenom pomůže. Správce samozřejmě zaměstnávat zbytečně nechci - pokud mi předáváte názor komunity a ne vlastní, rád to samozřejmě přijmu.--Jiří Janíček 15. 9. 2008, 16:13 (UTC)
Redirecty z překlepů se skutečně nevytváří. Redirect má smysl, pakliže se použije například u latinského názvu živočicha, u hovorově používaného místopisného názvu (Václavák->Václavské náměstí), u vícero názvů pro jedno a totéž (První arabsko-izraelská válka, Palestinská válka, atp.). To že je dost místa na disku není argument. Redirect jako takový vážně mnoho nezabírá, ale pakliže by se vytvářely redirecty z překlepů u všeho, pak jejich počet exponenciálně vzroste a navíc budou také zbytečně zaplácávat poslední změny, které jsou užitečné z jiného důvodu. Není to pouze můj názor, i správce samotný se tím zabýval. S pozdravem --Faigl.ladislav 15. 9. 2008, 16:54 (UTC)
Ok, zatím beru, možná to ještě někdy vytáhnu pod lípu. PS: Kdo to je "správce samotný"? Správců je spousta, myslel jsem, že jste jedním z nich, když mi píšete, že je zaměstnávám.--Jiří Janíček 15. 9. 2008, 18:13 (UTC)
jestli Vám jde o to, že k vám mluví jen jeden, tak Faigl má zcela pravdu, věřte , že kdyby někdo výrazně nesouhlasil, tak by se ozval--H11 15. 9. 2008, 19:25 (UTC)
Časté chyby smysl mít mohou, například "hasÍcí přístroj" (místo správného "hasIcí"), ale jinak to moc smysl nemá. Některé překlepy odhalí už google ("měli jste na mysli....") a jinak ať se člověk naučí psát, není třeba ho vodit všude za ručičku a myslet za něho. (Nevyjadřuji se jako správce, ale jako běžný uživatel - správcovství zde nehraje roli.) --Luděk 15. 9. 2008, 20:06 (UTC)
Ano, šlo mi o to, že ke mně mluví jen jeden wikipedista, zajímal mě názor komunity. Vzhledem k tomu, že šlo o diskusi na mé diskusní stránce, nevěřím, že by si toho někdo všiml a ozval se. Teď ale v historii svých příspěvků vidím, že ty redirecty mazali hned tři správci, čili Faigl.ladislav bude mít pravdu a věc je vyřízena. Co redirect z laň na jelen? (v de mají na Jelenovití, v en z nějakého důvodu na Jelen lesní, jako by se laně jiných druhů řekli jinak, čemuž ale moc nevěřím. Časté chyby, nevodit za ručičku - máte asi pravdu...--Jiří Janíček 15. 9. 2008, 20:15 (UTC)
Ne že by to sem úplně patřilo, ale ne u všech jelenovitých je samice nazývána laň, např. samice daňka je co já vím daněla. Jedudědek 16. 9. 2008, 05:06 (UTC)

Dovolím si nesouhlasit s Luďkem a Ladislavem; aspoň na EN pravidlo zní: "Redirects are cheap. Redirects take up minimal disk space and use very little bandwidth. Thus, it doesn't really hurt things much if there are a few of them scattered around." čili česky: "Redirecty jsou levné. Zabírají minimum prostoru na disku a vyčerpají velmi málo přenosových kapacit. Proto skutečně ničemu příliš neuškodí, když se jich tu pár někde povaluje." (en:WP:RFD). Myslím si, že my nejsme od toho, abychom učili čtenáře psát, naopak mu máme sloužit co nejlépe i když náhodou psát neumí. Zajisté nemá cenu zakládat redirect pro každičký nepravděpodobný překlep, ale pokud tu redirect je a ničemu nevadí, tak bych ho nemazal. Mně osobně často už redirecty z překlepů pomohly třeba v cizojazyčných Wikipediích, pokud si nepamatuji přesný pravopis toho kterého slova.

A kromě služby čtenáři mají redirecty z běžných překlepů další dvě výhody: 1) zvýší šanci na dobré umístění Wikipedie v externích vyhledavačích jako je Google a 2) zabrání to tomu, aby tu čas od času někdo nesmyslně založil článek "Sv.Jiljí" (protože se překlepl a nenašel správné heslo), a my ho pak museli k malé radosti autora mazat.--Ioannes Pragensis 15. 9. 2008, 20:20 (UTC)

V tomto případě zcela souhlasím s Luďkem. Redirekty z běžných chyb ano, ale Wikipedie není vyhledávač a vytvářet redirekty z překlepů nebo z důvodu, že někdo neumí psát je naprosto nesmyslné. @Ioannes Pragensis: Trochu bych poupravil Vaše tvrzení o tom, že redirekty zvyšují šanci na dobré umístění v externích vyhledávačích. Pokud je mi známo, tak je tomu právě naopak. Redirekty totiž fungují tak, že se na jejich adresách vytvoří duplicitní stránka k té, na kterou odkazují. Vytváří se tím duplicitní obsah, který právě externí vyhledávače postihují a srážejí za něj hodnocení těchto stránek. Redirekty možná opravdu zabírají méně místa na discích, ovšem o tom, že nezatěžují přenosové kapacity bych osobně dost pochyboval. --Reaperman 15. 9. 2008, 21:15 (UTC)

Ono je to s těmi vyhledávači asi složité, ale měl jsem před časem zkušenost, že Google cosi vůbec na Wikipedii nenašel, protože chyběl redirect na podobný pojem. Když jsem redirect dodělal, tak už Google věděl. Vůbec bych se navíc nedivil, kdyby Wikipedie byla v Googlu ošetřena zvlášť bez ohledu na obecný rankovací algoritmus, tj. že by ta vyhledávací mašina přesně věděla, co redirect znamená a jak se k němu postavit.--Ioannes Pragensis 15. 9. 2008, 21:47 (UTC)
To, jak mají vyhledávače svoje vyhledávací algoritmy konkrétně ošetřené, se asi nikdy úplně nedozvíme, přece jen je to jejich výrobní tajemství. U toho hesla, co jej Google nechtěl nalézt, je otázka, nakolik to ovlivnil ten redirekt. Častokrát už se mi stalo, že jsem založil článek a jen několik vteřin poté už byl zaindexován v Googlu, zatímco o jiných neměl potuchy po celé týdny a pak se bez jakéhokoli zásahu na wiki teprve ve výsledcích vyhledávání objevil.
Ještě jsem chtěl dopnit k tomu Vašemu druhému bodu, tedy zakládání duplicitních článků na dalších místech, protože autor původní článek nenašel, tak to není zrovna obvyklý jev už z několika důvodů: 1) Pokud o něčem píši, tak o tom většinou už něco vím. Takže překlepu v názvu si povšimnu. 2) Řadu chyb při hledání je schopen odhalit už interní vyhledávač v MediaWiki. Mnohem častější totiž je, že někdo si prostě chce založit "svůj" článek, a tak vytváří atypické názvy, přestože existence článku je zřejmá. Z nedávné doby si vybavuji případ, kdy kdosi založil článek o Zlínu na zcela nepochopitelném názvu, zahrnující jeho název a k tomu ještě jakýsi přídomek. A nakonec, když jsem nad tím tak přemýšlel, tak i nad tím, že redirekty zabírají málo místa na discích, by se dalo poměrně sálodlouze polemizovat. --Reaperman --Reaperman 15. 9. 2008, 22:08 (UTC)

Z úplně náhodných překlepů určitě nemá smysl dělat redirecty. Z obvyklých pravopisných či typografických chyb to však může mít smysl a v některých případech je to nanejvýš vhodné. Co se týče mazání redirectů, mazat by se měly pouze redirecty matoucí či chybné (tedy směřující na nesprávný cíl), nikoliv ty, které se někomu zdají jen málo užitečné. Je tu pár správců, jejichž koníčkem je často mazat dokonce i zjevně užitečné redirecty a třeba i navzdory pravidlům, ale tito správci přidělávají práci sami sobě a navíc i těm kolegům, kteří se naopak snaží o maximální dostupnost obsahu Wikipedie. Co se týče typografických chyb v psaní mezer za interpunkčními znaménky, čekal bych spíš, že budou nějak zohledněny v softwaru, stejně jako umí oříznout nadbytečné mezery na konci odkazu.

Za nový aspekt, který by mohl být důvodem k mazání zbytečných redirectů, považuji existenci našeptávače ve vyhledávacím okénku. Tento našeptávač jsem si oblíbil, protože s jeho pomocí lze hledat články mnohem efektivněji než vlastní funkcí "jdi na" nebo "hledat". A ty zbytečnější redirecty to ztěžují. --ŠJů 16. 9. 2008, 00:01 (UTC)

Přimlouvám se také k minimálnímu omezování mazání jakýchkoliv (!!!) redirectů, jak je tu obecně zvykem.--Kozuch 20. 9. 2008, 21:22 (UTC)

Vidím trochu problém v tom které články ukládat do kategorie:teratogenů. Teď jsem tam uložil kokain,ale problém je,že by se sem museli ukládat články o faktorech které mají (můžou mít) teratogenní účinky. Takže co s tímhle. Nechat jak to je,nebo články rekategorizovat a u nových ukládat i rovnou tam? --Gravedigger 20. 9. 2008, 21:00 (UTC)

V kategorii můžou být jak látky tak i faktory. Např. ionizující záření se může zařadit do Kategorie:Teratogeny. Ale mohou se tam zařadit jenom ty, které mají teratogenní účinky. Nemůžou se tam zařadit ty, které je mohou mít. U těch to bude uvedeno ve článku jenom jako text, nikoliv jako kategorie. (Vše samozřejmě nejlépe s uvedením zdrojů.) --snek01 22. 9. 2008, 12:44 (UTC)

Ansari X (Prize)[editovat | editovat zdroj]

Vytvořil jsem článek Ansari X Prize a udělal redirect z Ansari X. Přijde mi to tak logičtější než obráceně, oficiální název té ceny/soutěže je skutečně Ansari X Prize. Ovšem samotné Ansari X je odkazováno z několika různých článků, které se týkají výročí 4. října. Předpokládám, že ten odkazovaný článek by tam měl být přímo, ne přes redirect, ale vzhledem k tomu, že to je poměrně viditelné místo (viz Vybraná výročí dne), tak se radši ptám tady — můžu všechny odkazy na Ansari X změnit na Ansari X Prize? --Pavel Kotrč 20. 9. 2008, 22:33 (UTC)

4. říjen nám už proběhl a zde je to stále bez odpovědi :-( Tak asi budu editovat s odvahou a odkazy změním... --Pavel Kotrč 6. 10. 2008, 19:39 (UTC)
Dobrý den: já říkám ano, můžete změnit všechny odkazy vedoucí na redirect na správný název článku. Pokud bývá takových odkazů hodně, většinou se na to vysílá robot. To, že budete zasahovat i do "viditelného" místa vůbec nevadí, navíc Váš zásah je docela kosmetický. Mějte se pěkně, myslím, že na podobné věci se nemusíte ani ptát;-) S pozdravem --Podzemnik 6. 10. 2008, 19:57 (UTC)

Pomoc s názvem článku[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych poprosit někoho znalejšího, aby dal nejvhodnější jméno dosavadnímu článku smluvní strana obranného průmyslu. (Anglický název je defense contractor.) Díky. --Hidalgo944 20. 9. 2008, 23:21 (UTC)

znalý nejsem:-), nevím jestli překlad vystihuje obsah ale defence:obranný,obhajoba,obrana contractor:dodavatel,podnikatel,smluvní strana....na wiki se používá /1 nález:-)/ smluvní strana pro vojenskou obranu...--H11 21. 9. 2008, 00:07 (UTC)
Díky za návrh; rád bych počkal, jestli se ozve někdo další. Jak jsem psal v diskuzi té stránky, napadly mě ještě další 2 názvy, Dodavatel vojenské techniky nebo jen vojenský dodavatel. Mám takový pocit, že obojí se používá, na druhou stranu to neodpovídá českým ekvivalentům ani slova defence ani contractor. --Hidalgo944 22. 9. 2008, 00:54 (UTC)
contractor je smluvní strana, ale 1. význam je dodavatel, což se mi zdá přiléhavější, ovšem ponechám na autorovi článku název. --Kacir 22. 9. 2008, 04:55 (UTC)
Používá se i překlad vojenský kontraktor --Jvs 22. 9. 2008, 11:39 (UTC)

Sloučení rozcestníků Objekt a Předmět[editovat | editovat zdroj]

Navrhuji sloučit rozcestníkové články Předmět a Objekt do jednoho, a sice Předmět. Návrhl jsem předložil v Diskuse:Předmět. Prosím o připomínky či výhrady. --Dan Polansky 22. 9. 2008, 16:18 (UTC)

... nejsem si zcela jist, že se jedná ve všech možných jazykových kontextech o totéž (třeba školní objekt - školní předmět), proto bych byl proto věc ponechat oddělené - navíc slovo objekt je významný pojem v objektovém programování (zatímco předmětové programování je zjevně dost jasný nesmysl) ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 23. 9. 2008, 08:58 (UTC)
No, já si naprosto nemyslím, že se ve všech různých významech a kontextech jedná o totéž; právě naopak. Jenže o to jak soudím u tohoto rozcestníku až tak moc nejde. Rozcestník by řekl něco jako že "Slova předmět a objekt označují:", následováno seznamem odkazů na články, nebo "Předmět a objekt označují:". Nebo by i obsahoval kontinentální definici kolegy ŠJů, v závislosti na názoru wikipedistů. V každém případě by sloučení umožnilo vyčistit interwiki. Odkaz na Wikislovník by sjednocený rozcestník obsahovat pro každé z obou slov.
Možná však neznám místní zvyklosti v řešení podobných potíží s interwiki. Je třeba možné a doporučené nechat oba rozcestníky odkazovat na, řekněme, en:Object, aniž by to vedlo k potížím pro roboty či jiným potížím? Zdravím, --Dan Polansky 24. 9. 2008, 14:57 (UTC)

Odkazy v rybářských článcích[editovat | editovat zdroj]

Zdá se, že Wikipedista:Chytej se včera rozhodl, že bude na Wikipedii bojovat proti "komerčnímu spamu" v podobě odkazů na server www.mrk.cz. Pohled na jeho příspěvky odhaluje podle mého názoru nepřípustné chování - z desítek článků o rybách odstranil odkaz na podrobnější popis daného druhu na výše zmíněném serveru, přičemž argumentuje tím, že Mrk je komerční server plný reklamy se stasicícovými příjmy a odkazy na něj z wikipedie mají ryze obchodní záměr pro zvýšení návštěvnosti. Některé z těchto článků jsem zakládal já. Nejsem žádným způsobem spojený se serverem mrk.cz, pouze jej občas navštěvuji. Odkazované články jsou podle mě dobře napsané, přinášejí pro českého čtenáře spoustu užitečných podrobností (na rozdíl od odkazu na www.fisbase.org, kterýžto tam jako jediný nyní zůstal). Z nicku wikipedisty Chytej je zřejmé, že preferuje server www.chytej.cz, viz také Diskuse:Wobler. Nejsem fanatickým zastáncem žádného rybářského webu, jen mi vadí, když někdo z velmi pochybných důvodů odstraňuje odkazy na stránky s relevantními informacemi k danému tématu. Pokud jsou na chytej.cz také speciální stránky ke každému druhu (je to pravděpodobné, ale nekontroloval jsem to), tak není nic jednoduššího, než tam tento odkaz přidat. Čtenář si pak vybere sám nebo si přečte oba a porovná. Odstraňování "konkurenčních" odkazů ale podle mě není vhodné.--Pavel Kotrč 23. 9. 2008, 08:52 (UTC)

Jsem téhož názoru. Podotýkám, že vést na Wikipedii títmo způsobem válku proti konkurenčnímu webu je stejně nežádoucí, jako dělat si z ní reklamní plochu. --Cinik 23. 9. 2008, 09:09 (UTC)
Dobře, odkazy tam tedy vrátím zpět. Chtěl jsem ještě zmírnit napětí tím, že bych do článků vložil i odkazy na podobné stránky z www.chytej.cz, ovšem takovéto speciální články o každém druhu ryby (nejen z hlediska rybářského, ale i biologického) tam prostě nejsou. --Pavel Kotrč 23. 9. 2008, 09:27 (UTC)
Když nejsou, tak nejsou. --Cinik 23. 9. 2008, 09:28 (UTC)
Pavle, rozhodně se jedná o nekalé jednání a je dobře, že jste na to upozornil. --Ragimiri 23. 9. 2008, 11:28 (UTC)
Díky, už jsem to opravil. Nerevertoval jsem pouze změnu v článku Zavináč (jídlo), kde ten odkaz byl dejme tomu sporný (receptů na zavináče je určitě všude plno, tak asi není důvod tam dávat odkaz na rybářský server). Jinak můžete i tykat :-) --Pavel Kotrč 23. 9. 2008, 11:51 (UTC)

Návrh šablony Editujte s odvahou[editovat | editovat zdroj]

Měl bych takový návrh, nováčci často objeví chybu (faktickou,stylovou,....) a zahlásí ji na diskuzní stránce článku, myslím, že by se hodila šablona na diskuzní stranu v článku v tomto znění

šablona by se užívala zásedně jen pro uplné nováčky, nikoliv jako argument v diskusi a přispívala by k přísunu nových wikipeditů do našich řad.Co si o tom myslíte?--H11 25. 9. 2008, 12:05 (UTC)

Dobrý nápad --Bhu z Crecelu (d|p) 25. 9. 2008, 12:10 (UTC)
Jsem téhož mínění, H11 je hlavička otevřená ... --MiroslavJosef 25. 9. 2008, 12:11 (UTC)

{{Editujte s odvahou}}…? --Mormegil 25. 9. 2008, 12:18 (UTC)

jak vidno, šablona stejného smyslu, již existuje. --Kacir 25. 9. 2008, 12:32 (UTC)
té jsem si nikdy nevšiml:-(,je asi zde nekde ukryta zde Wikipedie:Šablony , ale text by se dal zapojit do návrhu, ale myslím že je příliš dlouhá a obsahuje příliš mnoho informací, a nováček většinou nechce trávit svůj čas čtením šablony a jejich odkazů, to se hodí více do šablony vítejte...dle mě--H11 25. 9. 2008, 12:45 (UTC)
Kolega H11 mi zjevně čte myšlenky ;) --Bhu z Crecelu (d|p) 25. 9. 2008, 13:04 (UTC)

Jsem pro, ale zmírnil bych formulaci toho "nadšeného úvodu" na Děkujeme Vám, že se ... --Kacir 25. 9. 2008, 12:29 (UTC)

... jinak ale dobrý - pochvalné mručení ... --MiroslavJosef 25. 9. 2008, 12:31 (UTC)

To Kacir: ten nadšený uvod je důležitý,dodá odvahu nováčkovi, samozřejmě tuto šablonu nevložíte, pokud je to návrh plný nesmyslů........--H11 25. 9. 2008, 12:45 (UTC)

Pokud se již nováček odhodlá napsat do diskuze, co by se mělo v článku změnit, pak je důvodem to, že sám neví o možnosti vlastní editace (resp. jak na to), než že by se bál. Pokud mu šablona normální formou ukáže, že může provést změnu, pak jí provede. Skutečně se domnívám, že tak expresivní úvod není zapotřebí. --Kacir 26. 9. 2008, 07:22 (UTC)
podle mého malého vlasního výzkumu dnes v menzee:-), se lidé (4), "bojí" něco napsat, že by to zkazily, nebo na to nemají dost času, zkoumat jak se to má správně napsat. O možnoti vlastní editace věděli všichni, i když zrovna skupina 4 vysokoškoláků v mém věku není reprezentativní vzorek:-). Jinak jaký by jsi navrhoval začátek, dle mého názoru lze vynechat to mnohokrát, poděkovat musíš, a to výborně je jako jen žes to tam nehodil, aby ti dali pokoj.--H11 26. 9. 2008, 07:59 (UTC)
Já jsem otevřený všemu, jen jsem chtěl sdělit v tomto ohledu svůj názor, formulaci nepovažuju za natolik důležitou věc, takže to napiš, jak uznáš za vhodné. --Kacir 26. 9. 2008, 08:39 (UTC)

Původní text šablony považuji za podstatně lepší (budiž, jsem jeho autorem ;-) ), ale pokud opravdu myslíte, že na čtenáře se nesmí mluvit moc složitě, tak OK, nechal jsem tam mnohem kratší verzi, ale ta výše uvedená byla zcela nečesky. (pars pro toto: „doplňte chybná tvrzení a nejlépe se zdrojem“ ??) --Mormegil 26. 9. 2008, 16:15 (UTC)

no chci to krátké a narvat tam požadavek na zdroje, protože když je to změna něčem ,čemu nebudu vubec rozumět mělo by to míti zdroje, abych pak nemusel hodiny zkoumat odkud to je....jestli je to názor nebo fakt, většinou to totiž píšou odborníci v tom o čem je ten článek , který kritizují. --H11 26. 9. 2008, 18:05 (UTC)
Předpokládám, že právě zdroje budou pro nováčky problém, mám na mysli formu, jak je do článku včlenit. Jistě nebudou chápat, že jsou zde na to připravené šablony reference. --Kacir 26. 9. 2008, 18:20 (UTC)
to je fuk že to udělají blbě , hlavně že začnou, pak jim hodíš vítám tě, kde je vše....učelem té šablony je donutit je aby sami něco udělali--H11 26. 9. 2008, 18:23 (UTC)
Prosím pochopte především, že váš text není česky. Vaše opakované „doplňte chybné části“ není rada k vylepšení článku. Dále poznamenávám, že za tečkou se píše mezera a před „a to“ se píše čárka. A účelem té šablony rozhodně není kohokoli k čemukoli „donutit“, ale naopak se snažit přívětivě informovat, že se není třeba bát a kdokoli může wiki editovat.
PS. Tohle by asi patřilo spíš na Diskuse k šabloně:Editujte s odvahou.
--Mormegil 26. 9. 2008, 20:36 (UTC)
ne hlavním zájmem je rozšiřovánía vylepšování wikipedie , proto je duležité "donutit" lidi aby se toho zucastnily:-), nějakto zejtra sesmolíme vím že neumi česky....--H11 26. 9. 2008, 23:32 (UTC)

Publikace informací i přes nesouhlas dotyčného[editovat | editovat zdroj]

Má Wikipedie právo uveřejňovat informace (článek) o někom žijícím, kdo si to výslovně nepřeje? (Pomineme-li osobnosti zásadního významu, jako třeba diktátory, politiky - kdyby šlo např. o publikující VŠ učitele na hranici enc. významnosti (Co už je enc. významné a co ne mi ostatně stejně není jasné.)?

Ať už by šlo o celkový nesouhlas, nebo partikulární, např. s uveřejněním místa bydliště ("Žije v..."), údajích o rodinných příslušnících, soukromé činnosti, názorů, nevím.--Jiří Janíček 25. 9. 2008, 14:38 (UTC)

Pokud daná informace byla zveřejněna věrohodným zdrojem, tak není problém, když se zdroj uvede. Nezveřejněné informace zde nemohou být v žádném případě, neboť jsou neověřitelné. Pokud by to byla negativní informace o nějakém žijícím člověku, je nutné opravdu velmi dobré ozdrojování.
Ad významnost: Každý článek musí splňovat Wikipedie:2NNVZ (to je výtah ze širších pravidel). Miraceti 25. 9. 2008, 14:44 (UTC)

Souhlas není potřeba. Nesouhlas nemá vliv. Dále je třeba brát v úvahu zejména: Wikipedie:Významnost (lidé), Wikipedie:Články o žijících lidech. --snek01 25. 9. 2008, 14:52 (UTC)

@Miraceti, snek01: Děkuju moc!!!--Jiří Janíček 25. 9. 2008, 15:33 (UTC)

Na druhou stranu, Wikipedie není sbírkou nahodilých zajímavostí. Přebírané informace musejí být buď samy o sobě encyklopedicky významné, nebo se jednoznačně a přímo vztahovat k encyklopedicky významné činnosti popisované osoby. Okino 25. 9. 2008, 16:02 (UTC)

Help! Co se děje?[editovat | editovat zdroj]

Dnes 13:43 UTC jsem na žádost prof. Hájka upravil (mimochodem asi neozdrojovatelné) informace o něm v článku Petr Hájek (matematik). Od té doby se mi v Mozille zobrazuje moje (nová) verze, jako obvykle. Teď mi ale přišel mail, že mu se zobrazuje stále stará verze, totéž tvrdí kamarád s Mozillou a totéž ukazuje i můj IE. Proč?! Dnes jsem aktualizoval Mozillu - že by proto nějaký problém? Nebo je zablokovaná naše kolejní IP?? Jsem z toho zoufalý.--Jiří Janíček 25. 9. 2008, 15:33 (UTC)

Tak v IE se mi po přihlášení k mému účtu zobrazuje už správná (nová) verze, po Odhlášení už kupodivu taky. Záhady a mystéria. Blbý na tom je, že teď vypadám jako lhář, páč jsem nové info už vložil, ale vypadá to, že ne.--Jiří Janíček 25. 9. 2008, 15:54 (UTC)

Problém je v tom, že si musí aktualizovat cache. Pravděpodobně se zobrazují stránky, které si prohlížeč stáhl do cache a vůbec je neaktualizuje podle nynějšího stavu Wikipedie. Okino 25. 9. 2008, 16:05 (UTC)

Wikipedie:Aktualizujte svou cache tohle bude ten problém--H11 25. 9. 2008, 16:12 (UTC)
Tak kamarád mi píše, že na to f5 nepomáhá, takže to prý v cache asi není (já tomu nerozumím vůbec).--Jiří Janíček 25. 9. 2008, 16:45 (UTC)
Tak to může být cache jejich PROXY serveru - IMHO další možnost ** --MiroslavJosef 25. 9. 2008, 16:47 (UTC)
ať dá editovat a uloží tu stránky beze změny to bymělo pomoci určitě--H11 25. 9. 2008, 16:50 (UTC)


Německé překlady českých měst[editovat | editovat zdroj]

Tak jsem se přesvědčil, že německé verze českých měst bych na české wiki neužíval. Není k tomu důvod a jak jsem správně tvrdil, pokud by se tak stalo na německé verzi rychle by český překlad smazali. K tomu také došlo, vložil jsem český název Mnichov a během minuty byl smazán [8]. --Kacir 26. 9. 2008, 12:50 (UTC)

Nevím - toto je přesně záležitost, o které by mělo být IMHO rozhodováno kolektivně ** Pokud jde o mě osobně, tak mě to nevadí - jak jsem už psal - dějiny to stejně už nijak nezmění ** Takže předpokádejmež i dobrou vůli z německé strany - tato věc přece neznamená, že souhlasíme s tím, aby se Němci vrátili zpět (oni už se stejnak vrátili, ale üplně jinak) ** --MiroslavJosef 26. 9. 2008, 12:55 (UTC)
Nejde o návrat německých občanů, ale o oficiální název obcí. Pokud existuje článek obce v původní verzi státu, kde leží, bych neužíval překlady. U českého hesla Mnichov je logické zmínit původní německý název München, ale u českého článku Mělník není důvod zmiňovat německý překlad Melnik, Němci český překlad Mnichova smazali, což chápu. Stejně tak bych rozumněl, že Češi smažou německé překlady českých obcí na cs wiki. --Kacir 26. 9. 2008, 13:08 (UTC)
Ani se jim nedivím Mnichov nikdy český název nenesl (narozdíl od valné většiny měst např. v Sudetech, z nichž některá je nesla po staletí) a ani tam nežije co do počtu silná česká komunita že by na de: měli důvod to uvádět. Navíc mnohdy u nás nejde ani tak o překlad českého názvu do němčiny ale původní název byl německý a po první nebo dokonce až druhé válce se hledal název český, to je případ několika zaniklých vesnic tady u nás --Horst 26. 9. 2008, 13:04 (UTC)
To je sice hezké, ale oficiální názvy všech českých obcí existují jen v češtině, žádný německý či jiný název obce nenesou. --Kacir 26. 9. 2008, 13:08 (UTC)
Ale Wikipedie nepojednává pouze a výhradně o věcech oficiálních, ale i o velké spoustě informací neoficiálních (a je to IMHO také její výhoda - právě od toho je to otevřená encyklopedie) ** Teď už nesouhlasím vůbec. --MiroslavJosef 26. 9. 2008, 13:11 (UTC)
Ano, to je jistě pravda, ale v takovém případě by daný překlad měl být uveden např. v oddílu Historie města a nikoli v úvodu článku. --Kacir 26. 9. 2008, 13:17 (UTC)
To možná ano - ostatně není to poprvé, co se právě o této věci na Wikipoedii diskutuje ** --MiroslavJosef 26. 9. 2008, 13:19 (UTC)
Ono to není jen hezké - ona je to hlavně pravda a historie a s tou nic nenaděláš, rozhodně u měst, která německý název (a to bez českého ekvivalentu) používala, dokumenty atp, to musí zůstat. Tam totiž nejde o překlad. Tady je např. jedna z těch kuriozit Případ Mělníka to ale určitě není.--Horst 26. 9. 2008, 13:20 (UTC)
To Horst: Chápu to u měst nesoucích v minulosti německý název. I když i zde je otázka, kde má být taková informace umístěna. Já rozhodně nepreferuji záhlaví článku, protože dnes dané město (obec) nese jen český název. --Kacir 26. 9. 2008, 13:28 (UTC)

Tohle je na velmi dlouhou a divokou diskusi. Nebyla by ostatně první na toto téma. Sám si myslím, že etymologické a další jazykové informace obecně nepatří do úvodní věty článku. Když už mají být někde na začátku, tak na konci úvodní sekce, jinak někde v článku níže. (Samozřejmě za předpokladu, že název není hlavním rysem dané věci.) Na začátku by se měl objevit jen název, který je v současnosti oficiálně/naprosto převážně používaný (může jich být i více, třeba u dvojjazyčných sídel) a případně český ekvivalent. Takže u Drážďan by tam mělo být "Drážďany (německy Dresden) jsou město..." U Ústí nad Labem zas "Ústí nad Labem jsou město...." a informace, že německy se mu říkalo a leckde ještě říká "Aussig an der Elbe" až někde níže, třeba na konci té úvodní sekce. V článku by to ale mělo být, minimálně v sekci Historie. (Docela mě pobavilo, že Němci tam mají "Ústí nad Labem (deutsch Aussig, romani Ustji, Ustjiss), to nás zatím nenapadlo a jistě každý uzná, že to širokou podporu tady mít nebude.) Miraceti 26. 9. 2008, 13:25 (UTC)

Možná by bylo dobré se inspirovat anglickým předpisem en:Wikipedia:Proper names. V zásadě se tam říká, že pokud jde o současná oficiální jména nějaké entity, tak patří hned do úvodu za anglický název, jako je to v en:Luxembourg. V podstatě se to shoduje s tím, co navrhuje Miraceti. Jde-li o jména obcí v Česku na naší Wikipedii, tak by měla cizojazyčná (asi hlavně polská ve Slezsku) jména být v úvodu pouze pokud se tam vyskytuje uznaná menšina toho jazyka (pozná se to v praxi tím, že na tabuli u vjezdu do obce jsou obě jména, české i polské). V ostatních případech (německá toponyma u míst, která kdysi měla významnou německy hovořící menšinu) by to patřilo do sekce historie. A co se týče jmen v jazycích, které nikdy dané území „neovládaly“ (slovo Mnichov v německém článku o městu München), tak ta by tam neměla být vůbec, k tomu slouží spíš interwiki.--Ioannes Pragensis 26. 9. 2008, 14:22 (UTC)

Nevidím nejmenší důvod, proč německé názvy neuvádět. Já je zcela běžně uvádím u brněnských čtvrtí. --Kirk 26. 9. 2008, 15:01 (UTC)

Jasně. Ale ta diskuse se vede spíš o to, kde ta německá jména uvádět, nikoli zda je uvádět.--Ioannes Pragensis 26. 9. 2008, 15:10 (UTC)
Tato doskuse vznikla okolo dnešní úpravy názvu města Mělník, kde někdo do hlavičky vložil německý název "Melnik", což pobouřilo zejména pana kolegu Kacira ** Zdrvaím --MiroslavJosef 26. 9. 2008, 15:17 (UTC)
Prostě na začátku. Aspoň se lidem něco vžije do hlavy a nebudou přemýšlet, cože to v té mapě je za město, městys nebo obec. --Kirk 26. 9. 2008, 15:20 (UTC)

A co mám říkat já Ostravák nebohá, když mi v Ostravě hned na začátku straší: „Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau)…“. :) --Ragimiri 26. 9. 2008, 16:40 (UTC)

Podle mě to na začátku může být snad u nějakých pahýlů, ale u podrobnějších článků by historické názvy měly být v sekci Historie. Netýká se to jen německého názvu; velká města mívají často i název latinský, který se objevuje ve významných středověkých pramenech, a případně tam mohou být ještě jiné jazyky nebo staročeské, staroněmecké varianty. To by ten úvod mohlo zcela přetížit. - A navíc pokud to takto rozdělíme, tak čtenář bude snadno moci rozeznat, který název / názvy jsou dnes oficiální a které jsou historické nebo cizojazyčné.--Ioannes Pragensis 26. 9. 2008, 21:19 (UTC)

Souhlasím, oficiální název/názvy do úvodu, historické či další cizojazyčné názvy do jiných oddílů - nejlépe odd. Historie. Tím nebude vznikat nejistota, jaký je vlastně oficiální (úřední) název. --Kacir 26. 9. 2008, 21:24 (UTC)

Osobně jsem pro uvádění německých (a jiných, pokud jsou relevantní) názvů českých obcí na české Wikipedii. Karlovy Vary, Loket, Ústí nad Labem, Liberec, Brno, Olomouc, Těšín a další byla před ani ne sto lety převážně německy mluvící města. To je fakt, součást historie, a proto k těmto městům (a dalším obdobným obcím) tyto názvy patří. Obdobně by ovšem podle mého názoru měl být uveden na německé Wikipedii např. český (a další, např. název v jidiš) název pro Vídeň (ve Vídni žila velká česká komunita, jejíž zbytky jsou tam dodnes). To, že němečtí kolegové český název (po mém soudu chybně) neuvádějí, by neměl být důvod pro nějakou „odvetu“ na české Wikipedii.--Dr. Králík 26. 9. 2008, 21:40 (UTC) A nevidím žádný problém v zachování dosavadní praxe celé Wikipedie, tedy uvádění alternativních názvů na počátku článku.--Dr. Králík 26. 9. 2008, 21:43 (UTC)

Jak píšu výše, podle méhpo soudu by měl být v úvodu jen úřední název/názvy, aby nedocházelo ke zmatení.--Kacir 26. 9. 2008, 21:49 (UTC)
Jak by mohlo dojít ke zmatení? Cizí názvy (přesněji názvy v cizím jazyce) jsou uváděny v závorce, s označením cizího jazyka a italikem. České názvy jsou uváděny jako první a tučně.--Dr. Králík 26. 9. 2008, 21:54 (UTC)
Souhlasím s Miracetim, že etymologické a další jazykové informace obecně nepatří do úvodní věty článku. Nevím, jak je to přesně opatřeno v ČR, ale mám pocit, že např. na Slovensku existují u některých obcí dva úřední názvy, jak ve slovenštině, tak i v maďarštině. Ioannes Pragensis píše o obcích ve Slezku s polskou menšinou, které mají na vstupní tabuli dva názvy - český a polský. Tam souhlasím s takovým cizojazyčným názvem. Tam vidím to možné zmatení ve věci úředního názvu. Navíc nevím, kdo by určoval, které překlady smí, a které nesmí být v úvodu? Ad absurdum by pak v závorce mohlo být několik desítek překladů do jednotlivých jazyků, odhlédnu-li od historického pojmenování dané obce. --Kacir 26. 9. 2008, 22:10 (UTC)
Nu, nevím. Etymologické nikoli, základní jazykové informace se ale na Wikipedii obecně (tj. napříč jednotlivými jazykovými verzemi) uvádějí v úvodní větě článku. Pokud půjdeme jinou cestou, budeme možná jediní a ve srovnání to může působit jako projev intolerance (což ale samozřejmě neznamená, že skutečně o projev intolerance jde). Úřední názvy jsou tuším pouze v češtině, menšiny mají „jen“ právo, aby v té které konkrétní obci byly názvy uváděny i v jejich jazyce (a ne všude tohoto práva využívají, zejména čeští Němci se drží v tomto směru velmi při zdi). Máte ale samozřejmě pravdu, že určení co ještě je relevantní a co nikoli, je problém a potenciální zdroj zbytečných konfliktů.--Dr. Králík 26. 9. 2008, 22:39 (UTC)


Počítadlo článků[editovat | editovat zdroj]

Možná jste si nevšimli, nebo mám nějaké halucinace, ale už minimálně den se ani nehne počítadlo článků na titulní straně. A to, jak se dívám, neustále přibývají nové články. Co s tím je? Ptám se, protože kromě přidávání článků mě bavilo dívat se, jak hesla na wiki přibývají, ale najednou nic. No tak snad jsem se tedy nespletl a někdo se mého výkřiku Pod lípou ujme. Předem dík.--Lion438 27. 9. 2008, 08:13 (UTC)

Všiml jste si správně. Počítadlo nefunguje dokonce na žádné wiki. Podle vyjádření vývojářů muselo být dočasně vypnuto kvůli problémům s databází. --Reaperman 27. 9. 2008, 14:59 (UTC)
Aha díky:o)--Lion438 27. 9. 2008, 16:00 (UTC)
Btw, redirecty se do počtu článků na wiki nepočítají, nebo jo?--Jiří Janíček 29. 9. 2008, 22:55 (UTC)
Ne, nepočítají se. --Nolanus C E 29. 9. 2008, 23:01 (UTC)
Díky, já jsem si to myslel! :)--Jiří Janíček 30. 9. 2008, 00:36 (UTC)

Wikitričko[editovat | editovat zdroj]

Kde se dá, prosím, objednat wikitričko? Rád bych si nějaký objednal, ale nikde ten virtuální Geschäft, kde bych si mohl vybrat, nemůžu najít! :( + Neuvažujete o vydání českého trička, že bych jednak podpořil tu naši wikipedii českou a jednak neplatil tak vysoký poštovné? Díky--Jiří Janíček 30. 9. 2008, 00:35 (UTC)

Virtuální Geschäft jest na http://www.cafepress.com/wikipedia. O vydání českého trička se uvažuje na rok 2009. --che 30. 9. 2008, 02:31 (UTC)
Výborně, taky se těším na české triko.--Vojtech.dostal 30. 9. 2008, 16:49 (UTC)
To je dlouho, tak to asi udělám kšeft Amerikánům.... A vypadá to spíš na únor nebo spíš listopad (případně další únor...:P?--Jiří Janíček 1. 10. 2008, 15:16 (UTC)
Zatím to nevypadá nijak, protože to ještě nikdo nezkoumal. Samotné natištění trik mi jako velký problém nepřijde, otázka je jestli a jak je budeme chtít distribuovat, a na to abychom na ně mohli dávat logo Wikipedie možná bude potřeba mít uzavřenou smlouvu o zastoupení s Nadací (nebo to řešit mimo ni speciálně). Celkově záleží zda a kdy se tomu bude někdo věnovat. --che 2. 10. 2008, 02:22 (UTC)

Co to je wikipedista[editovat | editovat zdroj]

Jeden podařený wikipedista vloží do textu "zpochybněno" po několikati minutách "návrh na smazání" a po dalších několikati minutách i sam text smaže. Ja myslel, že wikipedisti pracují jinak asi jsem se zase zmýlil.--Badalel 30. 9. 2008, 19:20 (UTC)

vysvětleno u článku psychotronika, nemohl jsem se rozmyslet, měl jsem to smazati rovnou, jinak jaký ste Vy wikipedista mám také svůj názor a veřejně ho neprezentuji--H11 30. 9. 2008, 20:15 (UTC)
Osobní útok!--frettie.net 30. 9. 2008, 21:41 (UTC)
čí víc:-)--H11 30. 9. 2008, 21:49 (UTC)
Tvůj opravdu mnoho, devadesát procent wikipedistů by tě chtělo zablokovat (ale neřeknou to) nebo ti aspoň uříznout ruku. :) --frettie.net 2. 10. 2008, 06:37 (UTC)
-), 90 procent:-), to není šjů,cinik, a asi badatel, s nímž jsem se dlouhodobě pokoušel dohodnout :-), ccož jsem ze ˇjů a Cinikem ani nezkoušel, jinak myslím že ty dva osobní utoky jsou srovnatelné, ale jestli ti tu vadím potom co tu zůstane ten encyklopedický dobře ozdrojovaný text o české pychotronice už mě tu neuvidíš--H11 2. 10. 2008, 09:43 (UTC)
Mně nevadíš, vůbec. Jen pracuj dál.--frettie.net 2. 10. 2008, 17:10 (UTC)
, ale jinak mám radost, že mě zná 90 procent wikipedistů, za tu chvíli:-)--H11 2. 10. 2008, 09:49 (UTC)

Klidně bych něco krátkého o tom spíchnul podle en:Hull classification symbol, když se odkaz na to míří z hlavní strany, ale problém je, že moc nevěřím, že termín "trupový klasifikační kód" se opravdu takhle v českých publikacích používá. Na netu jsem k tomu nic nenašel a ten výraz je jak vystřižený z manuálu Jak nepřekládat z angličtiny. Spíš bych to překládal jako "klasifikační kód trupu", případně jen "kód trupu" Nemá k tomu někdo něco doma? Časopis, knihu... Miraceti 3. 10. 2008, 11:49 (UTC)

neexistující commons[editovat | editovat zdroj]

K některým kytkám na commons zatím neexistují fotky, ale je pravděpodobné, že dřív nebo později je někdo nahraje. Má cenu k takovým článkům dávat už teď šablonu commons? Ony fotky třeba brzy budou, ale než si toho někdo všimne, může to trvat i rok. Takhle by to bylo už předpřipravené. Nevýhodou by bylo, že se uživatel bude setkávat s větším množstvím neexistujících commons.--Don Pedro 3. 10. 2008, 12:01 (UTC)

Nemá. Bylo by to matení čtenáře. Až budou, tak budou. Miraceti 3. 10. 2008, 12:04 (UTC)

Wikipedie:Hlasování o smazání/Česká psychotronika[editovat | editovat zdroj]

Jsem si přečetl Vaše hlasování.

Vaše hlasování není objektivní. Má tři zásadní chyby:

1. nenechali jste vyjádřit se autora
2. tzv. "vlastní výzkum" je pouhé neověřené tvrzení
3. sami o psychotronice v podstatě moc nevíte a hodnotíte text i odkazy

k1. některé věci se mohly vyjasnit a první třetina článku mohla být upravena podle Vašich kriterii. Teď to musíte udělat sami.

k2. to by mě zajímalo, jak k tomu H11 dospěl. Máte problém s tím, že názor wikipedisty je pro Vás kriteriem pravdivosti. Ve Vašich wikipravidlech jsem takové pravidlo bohužel nenašel.

k3. to nepotřebuje komentář. A subjektivní názory jsou ve většině Vašich hesel. Tím, ale nabývá tato encyklopedie na hodnotě, kdyby kopírovala encyklopedie standardní nemusela by tu přece být.

Psychotronika je obecné heslo. Česká psychotronika je užší pojetí.--Badalel 3. 10. 2008, 18:52 (UTC)

vlastní výzkum by to byl i kdyby wikipedista Badalel a O.Válek nebyla jedna a tatáž osoba, přečtěte si co je myšleno vlastním výzkumem,
  • Termín „vlastní výzkum“ ve Wikipedii označuje informaci, kterou wikipedisté přidali do textu článku, přestože tato informace ještě nebyla publikována žádným důvěryhodným zdrojem. V tomto kontextu termín označuje všechny dosud nepublikované teorie, data, sdělení, argumenty nebo myšlenky nebo jejich interpretace, analýzy nebo syntézy již publikovaných dat, sdělení, pojmů, koncepcí, argumentů nebo myšlenek. Jimbo Wales to označil jako „novátorský popis nebo nová historická interpretace“.

wikipedie se snaží být tou nejlepší encyklopedií na světě, ne jen jinou než ostatní. Zbytek několikráte vysvětlen někde jinde.--H11 4. 10. 2008, 02:25 (UTC)

  • Pokud je vlastní výzkum to co říkáte, tak heslo psychotroniky na wikipedii smažte. Jiný než vlastní výzkum v psychotronice nenajdete. Vaše kriteria nesplňuji v takovém případě ani články a závěry z konferencí o výzkumu psychotroniky. A jestli wikipedie neslouži k tomu, aby mapovala i aktuální stav a podávala aktuální informace "něčeho co existuje", tak jak může být nejlepší. To jaká je záleží jen na wikipedistech. Znáte pravidla pro tvorbu článků na wiki a pro vedení diskuse? Jestli ano nebývá než se taky podle nich řídit.--Badalel 4. 10. 2008, 08:34 (UTC)
zdá se že jste konečně pochopil, že na wikipedii by něměly být žádné nové teorie, nápady a vynálezy, které nebyly popsány, kritizovány apod. nějakým důvěryhodným nezávislým netriviálním zdrojem.(s vyjímkou triviálních informací, o kterých nemůže být sporu/pokud by byl, chce to opět NNVZ zdroj) Jsou pro to logické důvody. Informace zde musí býti ověřitelné. Jak si můžeme býti jisti že Válkovu koncepci uznává, alespoň velká část lidí co má nějaké do činění s psychotronikou. Například Vojtíšek je takovým zdrojem o psychotronice je podle doufám všech. Dokonce o Válkově práci nepíše ani Sisyfos, /který zde mimochodem není považován za NNVZ zdroj/--H11 4. 10. 2008, 09:38 (UTC)

Na uzavření hlasování se mi především nelíbilo, že bylo zmiňováno jakési přepracování, ale ve skutečnosti to bylo smazání a nahrazení redirectem s tím, že v budoucnu má každý šanci něco doplnit do textu psychotronika. Možná by bylo moudřejší ten redirect udělat, až by to bylo doopravdy sloučeno. --Dezidor 4. 10. 2008, 10:34 (UTC)

je to tam jako druhá verze!!!...na přepracovaní se pracuje, pokouším se vynechat neozdrojované(zdrojované neuznatelnými zdroji) části textu z Česká psychotronika, problém je ale v tom , že můj nápad na přidání kapitoly Názory na psychotroniku od různých lidí se nesetkal s úpěchem, koukni do diskuze v psychotronika, opravdu těd nevím jak názory Válka zapracovat do článku. Nikde není NNVZ zdroj jeho tvrzení, že jsou to obecná tvrzení a ne jen jeho názory (popřípadě názory Sdružení badelů v psychootronice). Pokud máš nějaký nápad jak to napsat budu rád za každou pomoc. Pokud vynechám totiž vynechám neozdrojované části z textu nezbude skoro nic, přidávám to po částech, vzhledem k bouřlivé diskuzi o každé větě...--H11 4. 10. 2008, 12:29 (UTC)

Váš největší problém je, že nevíte, že se nejedná o názory p. Válka. Kdybych zvýraznil jeho názory, tak by jich tolik moc nebylo. Jedná se o názory Vás a Vašich kolegů, které jste prezentovali v diskusi a při tvorbě článku psychotronika. Badalel je jen utřídil a podložil odkazy na zdroje.

Vaše vymezení "vlastní výzkum" je jako dvě strany jedné mince, každá je jiná. Já to pochopil. Teď je řada na Vás. Zajímalo by mě jestli víte o kterou stranu se opíráte Vy H11.--Badalel 4. 10. 2008, 17:52 (UTC)

podepřete Vaše tvrzení v článcích NNVZ zdroji, děkuji--H11 5. 10. 2008, 10:55 (UTC)
dvě stranky "vlastního výzkumu" jsme ještě nedořešili. Máte stále o čem přemýšlet. Níže je problém poněkud jiný (dvě zákl. kategorie zdrojů).--Badalel 8. 10. 2008, 18:52 (UTC)

No vidíte. Encyklopedické heslo nelze tvořit jen podle "strany mince" představující vědecké informace, které hledáte. "Druhou stranou mince" jsou informace "nevědecké" zahrnující práce badatelů a udajných "psychotroniků". To co jsem do hesla psychotronika vložil mělo jasné opodstatnění. Nebylo to třeba zpochybňovat jako celek. Velmi dobře je tento problém popsán v projektu pseudověda. http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_Pseudov%C4%9Bda --Badalel 7. 10. 2008, 08:39 (UTC)

napište to jako podle mě jako názor někoho. Vaše tvrzení nejsou obecná.i když sito třeba myslíte--H11 7. 10. 2008, 13:47 (UTC)

Žádost o radu od zkušených uživatelů[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, můj problém se týká článku smažený hermelín. Věc se má tak, že proběhla dle mého názoru nakonec celkem věcná diskuze (na zdejší poměry) na téma sloučení článku s článkem smažený sýr. Já jsem zastnáncem samostatného článku (důvody a argumenty viz diskuze) a v diskuzi jsem odpověděl na všechny argumenty protistrany. Když se další argumenty neobjevovali, vyložil jsem si to tak, že mohu umazat z článku šablonu sloučit a proces diskuze bude ukončen. Šablonu ale uživatel MiroslavJosef vrátil s odůvodněním, že jsem dostatečně neodpověděl na jeden z argumentů, načež jsem mu do diskuze uvedl, že na argument již bylo odpovězeno a čekal jsem na nějakou reakci (umazání šablony nebo další diskuzi), která se ale několik dnů nekonala. Proto jsem uživatele urgoval na jeho diskuzní stránce a byla mi vrácena arogantní odpověď ve smyslu, že já pro uživatele nejsem partnerem do diskuze a že jeho argument je nevyvrácený (odmítá vzít na zřetel mou odpověď nebo ji ignoruje, jeho tvrzení ale není podložené ani jinak vysvětlené). Situaci beru jako jakýsi pat, s kterým si nevím rady, nikdy jsem se s podobnou situací nesetkal a neumím jí řešit. Pokud se objeví jakýkoliv argument nebo návrh v diskuzi, jsem připraven odpovědět a řešit to, ale tohle ten případ bohužel není. Snad jsem to vysvětlil dobře a požádaní to dobře pochopí, v případě že ne najdete detaily v diskuzi ke článku. Díky za rady a pomoc s dalším postupem od zkušenějších uživatelů. 62.24.89.211 9. 10. 2008, 12:54 (UTC)

Kuchařské receptury, články o přípravě jídel[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke sporu u článku smažený sýr a smažený hermelín považuji za vhodné zahájit na toto téma diskusi také pod lípou. Obecně mi vadí, pokud jsou do Wikipedie zanášeny informace o kuchařských recpturách bez jakýchkoliv spolehlivých a věrohodných zdrojů zejména proto, že převážná většina jídel má již desítky let vypracovány oficiální schválené receptury ** --MiroslavJosef 9. 10. 2008, 14:35 (UTC)

V onom článku je jeden tištěný spolehlivý zdroj (MUDr. Stanislav Hejda, DrSc. a kolektiv - Kuchařka pro začátečníky, vydalo Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n. p., vydání 2. (1984)) a několik receptů a jídelních lístků na internetu. Co konkrétně Vám připadá špatně? Původně Vám vadila podobnost se smaženým sýrem, teď špatné zdroje? Sám jste řekl, že máte doma 30 kuchařek, proč je tedy nevyužijete a článek nedozdrojujete? 62.24.89.211 9. 10. 2008, 14:49 (UTC)

IMHO smažený hermelín není až tak významný, aby si zasloužil vlastní článek, proto patří pod smažený sýr. --Ragimiri 9. 10. 2008, 16:16 (UTC)

Toto konkrétně patří pod diskuzi k článku, ne sem, s tématem to zrovna nesouvisí. Když už jste to ale prohodil, dovolím si namítnout, že jídlo, které se nabízí ve většině restaurací České republiky je pro encyklopedii významné skoro až zbytečně moc. --62.24.89.211 9. 10. 2008, 19:14 (UTC)
Ale žádná restaureace v české republice není věrohodný zdroj pro jakoukoliv encyklopedii, i kdyby jich bylo třeba 100 tisíc ..., jedná se o Váš závažný omyl, navíc jsem přesvědčen, že každá restaurace stejné jídlo připravuje trošku jinak a mohou zde existovat i místní rozdíly ** Vaše argumenty, navíc stále uváděné (i přes několikeré upozornění z naší strany) nevhodně anonymně, pokládám za zavádějící a a zásadně zcela nesprávné ** --MiroslavJosef 10. 10. 2008, 08:36 (UTC)
Krajové rozdíly lze do článku zapracovat (s chutí do toho). Moje anonymita je irelevantní, vůbec nic se nezmění, budete-li znát mé jméno (stejně tu má každý jen přezdívku). 100 tisíc restaurací dokazuje notorickou známost, a tudíž encyklopedickou důležitost, stejnětak může ukázat obvyklost přikládání příloh nebo další věci. Myslím, že se to zde odborně jmenuje "primární zdroj" (definici naleznete v článku WP:Důvěryhodné zdroje). --62.24.89.211 10. 10. 2008, 11:07 (UTC)

Šablony vandalismus[editovat | editovat zdroj]

Proti vandalům chybí šablona vulgarismy či urážky. Pokud někdo záměrně vkládá do článku vulgární výrazy nezdají se mi vhodné šablony experiment. --Gravedigger 10. 10. 2008, 10:59 (UTC)

Já se domnívám, že šablona {{Experimenty2}} resp. {{Experimenty3}} je k tomu poměrně dostačující. -- Mercy (|) 10. 10. 2008, 11:02 (UTC)

Návrh na mazání duplicit rychlým smazáním[editovat | editovat zdroj]

Oznamuji komunitě navrženou změnu doporučení Wikipedie:Rychlé smazání, která by měla být prodiskutována na [9] a oznámena zde. Díky všem za vyjádření. --Váš Mostly Harmless 10. 10. 2008, 12:48 (UTC)

Mazání duplicit - Kazuistika[editovat | editovat zdroj]

Opravil a doplnil jsem odstavec začínající "Významný vliv..." v článku Exonymum, je to o vlivu sděl. prostředků na výslovnost exonym na příkladu Barcelony a OH tam konaných. Po dopsání poměrně dlouhé pasáže jsem si řekl, že ten text má přece ještě větší opodstatnění a právo být v článku Barcelona, když je skoro celý odstaveček o ní, a tam taky budou lidé asi informace o výslovnosti tohoto slova nejčastěji hledat. Provedl jsem to myslím metodou copy-paste (každopádně dejme tomu, že jsem to tak udělal) - je to tedy nežádoucí?

2) I kdyby některé slovo z toho odstavečku nepocházelo ode mně, myslel jsem si, že obsah wiki je volný, dokonce i ke komerčnímu užití, takže by snad neměl být s žádnými licencemi problém, nebo jak to je?

Btw (3), musím uvádět zdroj, když cituji informaci z jinojazyčné wiki? (Jak?)

(Pokud jde o překlad článku z jinojazyčné wiki, tam je myslím vložení šablony Překlad nutné (jako označení zdroje) a vadí mi, když to někteří nedělají, článek je pak bez zdrojů, což vzbuzuje nedůvěru/podezření, a já si pak náhodou všimnu nápadné podobnosti s článkem např. na en wiki...:)--Jiří Janíček 10. 10. 2008, 19:33 (UTC)

1) Tak to nevím, řekl bych ale, že to nežádoucí není. Nechť se vyjádří ostatní.
2) Obsah je volný k jakémukoliv použití, ale pod licencí GFDL, tedy za určitých podmínek (uvedení autorů, atd.). Vy jako tvůrce encyklopedie pak máte povinnost dbát na neporušování autorských práv ostatních autorů, které citujete apod., jinak porušujete zákon a takové dílo potom není pro encyklopedii přípustné (toto jste v onom případě dle mého udělal tak jak se má, tedy vše ozdrojoval)
3) Nemusíte a ani to nedělejte, z hlediska wikipedie by měl velice malou váhu, protože z jejího hlediska není a nemůže být důvěryhodný. Raději se porozhlédněte po onom cizojazyčném článku a zkuste najít původní zdroj v referencích. Nebo prostě najděte jiný. Nebo v nejhorším případě - nejde-li o nějakou spornou či jinak závažnou věc - informaci nezdrojujte a vyčkejte až na zdroj narazíte. Pokud jde o překlad celého článku, onu šablonu vložit musíte z důvodu dodržení licence GFDL, jinak porušujete autorská práva původních autorů.
Doufám, že jsem nic nepopletl, případní následníci mě kdyžtak opraví. 62.24.89.211 10. 10. 2008, 23:07 (UTC)
Přebírání informací i formulací z jednoho článku do jiného je zcela běžné, nejčastěji při rozdělování rozsáhlých či tématicky nesourodých článků na více samostatných článků, ale je to běžné i v mnoha jiných případech na způsob vašeho. Pokud v přenášené pasáži je nějaký autorský vklad wikipedistů (t. j. nejde například jen o samotnou citaci vnějšího zdroje), tak by to určitě mělo být z historie cílového článku nějak dohledatelné. Nejjednodušším způsobem je uvést názvy původních článků ve shrnutí editace (to by ostatně mělo stačit i při přebírání z jinojazyčných wikipedií). Nadstandardem může být nějaká zmínka na diskusní stránce článku. Šablonu pro přebírání textu mezi články jedné jazykové verze Wikipedie (obdobnou šabloně Překlad) tady, pokud vím, nemáme. Wikipedie vychází z principu, že autorské podíly wikipedistů jsou dohledatelné pomocí funkce Historie (tedy i ve shrnutích editace) a neuvádějí se přímo pod článkem. --ŠJů 10. 10. 2008, 23:12 (UTC)
Ještě k bodu 3) – je zásadní rozdíl mezi zdrojem informace (kde jde o tzv. ověřitelnost) a zdrojem citace nebo formulace (kde jde o autorská práva). Autorská práva wikipedistů se ošetřují dohledatelností v historii (t. j. mělo by stačit dostatečně přesné označení zdroje ve shrnutí editace). Autorská práva citací odjinud se ošetřují uvedením autora a zdroje přímo u citace nebo v referencích. Pokud jde o ověřitelnost informací, tak při překladu článku z jiného jazyka je nutné především uvádět veškeré zdroje, které byly uvedeny v překládaném článku (popřípadě je nahradit jinými zdroji dokládajícími totéž). Informace, které v překládaném článku ozdrojovány nejsou, by neměly být do českého článku vůbec přebírány (a teoreticky by neměly být trpěny ani v tom původním článku). Takže prakticky by v přeloženém článku nemělo být nic neozdrojovaného, ale Wikipedie se přímo v článku jako zdroj až na odůvodněné výjimky neuvádí. --ŠJů 10. 10. 2008, 23:25 (UTC)