Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Chybějící články o českých filmech

Vzhledem k tomu, že neexistuje WikiProjekt Film, dávám to sem:

• Na české Wikipedii chybí zhruba 20 článků o filmech, které se objevily na Českých lvech (1993–současnost): Konfident, Cesta do lesa, Posel, Perfect Days, ...a bude hůř (Q33100702), Jedné noci v jednom městě, Král zlodějů, Kruté radosti, Sentiment, Divoké včely (Q8000525), Ene bene, Kanárek, Eliška má ráda divočinu, Rychlé pohyby očí, Co chytneš v žitě, Bumerang, Cesta pustým lesem, Král Ubu, Má je pomsta, Válka barev, Amerika, Krvavý román
• Dále přikládám relativně zajímavé (dle hodnocení na ČSFD) filmy posledních let: Skokan, Jako z filmu, Koza, Gottland, Skoro úplně vymyšlený film, Až do města Aš, Praho, má lásko, Svatá čtveřice, Záblesky chladné neděle, Nic proti ničemu, Jarmareční bouda, Mezi nimi, PIKO, Rodinka, Dvojka, El paso, Hodinu nevíš, Jménem krále, Ocas ještěrky, Proměny, Stínu neutečeš, O život, Všichni do jednoho, Doblba, Krev zmizelého, Minulost
• Ale samozřejmě článek nemá také spousta filmů „oceněná“ Plyšovým lvem apod.: Waterloo po česku, Jak ukrást Dagmaru, Začátek světa, Nebát se a nekrást, Už, Ještě větší blbec než jsme doufali, Kanárská spojka, Můj vysvlečenej deník...

Kdyby měl někdo zájem vrtat se ve starších, pozapomenutých, ale někdy třeba i zajímavých filmech.--Ben Skála (diskuse) 19. 7. 2017, 13:14 (CEST)

Doporučuji převést do Wikipedie:Požadované články/Kultura a umění#Filmy, zde Pod lípou se to po čase ukryje v hluboké historii. Petr Karel (diskuse) 19. 7. 2017, 13:34 (CEST)

Hotovo Hotovo.--90.180.166.91 16. 8. 2017, 07:27 (CEST)

Editace uživatelem se zákazem editace

: Částečně přesunuto z mé diskusní stránky --OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 17:30 (CEST)

@Jan.Kamenicek: Procesům rozumím. Jenom stále nerozumím, proč když jim přijde emailem, že zablokovaný uživatel obchází zákaz editace, vlastně to podporují a hlavně to ani nikomu neoznámí a nechají ho editovat dál. Toma jim to sdělil pravděpodobně 17. července ([1]), následně mu přišlo od Martina přivítání jako by to byl normální nováček. Následně zahlasoval (dvakrát!) v ŽoPSu Vojtasafr (Wikipedie:Účast v hlasování/3), taky bez odezvy. Tohle mi přijde už skutečně ze strany AV nevhodné. Začal jsem pojímat podezření a následný text odeslal CU, AV i byrokratům vzhledem k podvodu v hlasování:

Dle reakcí a diffů v ŽoPSu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Standa_907) se domnívám, že tenhle pár dní starý účet, co ví o Tomovi, Biedronce a věcech, co neznám ani já, Tomova reinkarnace. Jan

Odpověď:

Martin: Což mohu potvrdit ze své role člena AV. Zkouší nový start... M.; Vachovec1: To, že Standa 907 je něčí loutka, je evidentní. Podle čeho ale soudíš, že to je zrovna Toma646?

WP:LÚ: Nový start je povolen pouze tehdy, nevztahuje-li se na původního uživatele platný blok, zákaz editace či opatření Arbitrážního výboru. Před návrhem pravidla jsme se toho drželi vždy. Nejde o komunikace mezi AV, ale o porušování hned několika pravidel! Domnívám se, že správné bylo účet zablokovat, interně rozhodnout, zdali žádost přijmout a pak ji řešit veřejně, případně to oznámit minimálně na Nástěnce správců. Ne nechat loutku editovat, hlasovat (což mě irituje nejvíc) a dělat na to mrtvého brouka. --OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 10:38 (CEST)

Já se s dovolením ohradím. Ano, nyní si dovolím s jistotou prohlásít, že Standa 907 je Toma646. Ovšem ještě včera, když jsem ti mailoval, jsem ohledně propojení neměl žádnou jistotu, z editací na stránce Wikipedie:Žádost o práva správce/Vojtasafr, kam jsem letmo nehlédl, mi pouze bylo jasné, že Standa 907 je loutka. Věc jsem do té doby podrobněji nestudoval a teprve dnes, když jsem si znovu otevřel komunikaci zaslanou Martinem Urbancem, jsem postřehl jistý zásadní fakt, který mi předtím unikl (a který ani Toma646 ani Martin Urbanec nijak nezdůraznili). Kolegové RPekař a Rosičák se ohledně Tomy646 zatím vůbec neozvali. --Vachovec1 (diskuse) 26. 7. 2017, 13:01 (CEST)

@Vachovec1: Nevím, kdo za to může, ale nechat prokázanou loutku se zákazem editace hlasovat v ŽoPSu a tvořit články pro AV není nejlepší vizitka. OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 13:08 (CEST)

@OJJ: Z tvých citací vidím, že Martin Urbanec díky informacím, které dostal jako člen AV, pochopil, že T se pokouší o nový start a že Vachovec1 o tom ještě moc přesvědčen nebyl. Nevidím nic nasvědčujícího "podloudnému projektu AV", to je čistě tvoje konstrukce. Jestli měli informovat správce nebo ho rovnou z titulu vlastní souběžné role správce zablokovat, je otázka. Já jsem třeba nikdy informace z komunikace mezi mnou jako členem AV a projednávaným wikipedistou mimo AV neventiloval a používal jsem je výhradně v rozhodovacím procesu AV. Jestli je to dobře nebo špatně, ať posoudí každý sám. I kdyby ale postup Martina Urbance byl špatně, tak by mne zajímalo odkud pramení ta tvoje jistota údajného společného podloudného postupu výboru? --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 7. 2017, 17:03 (CEST)

@Jan.Kamenicek: Právě z toho, co jsi napsal, že AV není vanmenšou, tedy jednají současně. Pokud někdo napíše ze své role člena AV, očekávám, že o tom ví celý AV. Co se týče podloudnosti, mohl jsem zvolit jiný, vhodnější výraz, uznávám, ale vzhledem k tomu, že dva wikipedisté z arbitrážního výboru, to jest Rosičák a Martin Urbanec, tvorbu Tomy646 podporovali, bohužel jsem to tak viděl. Martin Urbanec navíc v daném ŽoPSu zahlasoval (a soudě dle komentáře v hlasu ho i četl) a zároveň jako byrokrat neproškrtl dva jasné nepoužitelné hlasy. Další komentář, co mi došel mailem od člena AV (odtud prokázaný loutkový účet): nemá smysl checkovat, jde to jednoznačně spojit. Navíc psal, že používá veř. WiFi, takže check bude dost možná i negativní. Osobně nevím, co jiného bych k tomu řekl. Možné, že arbitrážní výbor o celé téhle akci nevěděl, pak se mu omlouvám, ale soudě dle reakcí se mi to tak nezdálo. --OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 17:24 (CEST)

@Jan.Kamenicek, Vachovec1:Klade se též otázka, zda by jím vytvořené články neměly být smazány… --Vlout (diskuse) 26. 7. 2017, 13:12 (CEST)

Osobně mám dojem, že by to Wikipedii vůbec neprospělo. Přikláním se k možnosti je nechat ponechané. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 7. 2017, 14:45 (CEST)

Sdílím stanovisko Arbitrážního výboru pro 3. bod WP:RS, tj. 3. bod stanoviska. Je-li odhalena loutka zabanovaného uživatele, záleží na něm samotném – on je strůjcem svého osudu. Pokud projekt nevandalizuje, nemám důvod k zásahu. Jestliže by ovšem Wikipedii dále soustavně poškozoval, pak je smazání v podstatě jedinou adekvátní odpovědí vůči vandalovi. --Kacir 26. 7. 2017, 16:59 (CEST)

Otázka je, koho bychom tím smazáním vlastně potrestali. Toho, kdo obchází zákaz editace, nebo spíš naše čtenáře? (Mluvím samozřejmě o mazání článků, které splňují základní encyklopedická kritéria - a tím si u výtvorů onoho Standy Razdvatři nejsem zrovna jist...) A nedáváme tím nakonec do ruky skvělý nástroj tomu, kdo se bude chtít wikipedii z nějakého důvodu mstít? Bude chrlit desítky nekvalitních článků denně, my se budeme namáhat s jejich odžlucováním a za měsíc, až se vyřídí CU, tak to všechno nakonec stejně smažeme. Pokud tohle bude dělat dost intenzivně více účtů, mohou tím fungování wikipedie dokonale paralyzovat.--Hnetubud (diskuse) 26. 7. 2017, 20:14 (CEST)

Paralyzovat Wikipedii lze i bez této poněkud náročné taktiky, stačí přes větší množství účtů neustále skrytě a současně i otevřeně vandalizovat, jak zjevně správně naznačujete ve své níže prezentované úvaze o legraci. Jeden účet tak zvládne více, než když bude psát standardní články. A naopak, jde-li o založení kvalitního článku, na kterém proto zakladateli se zákazem editace záleží a který ho stál jistě nějaké úsilí, je zjevné, kdo jeho smazáním bude nejvíce zasažen. (Ve vztahu ke čtenářům je nutné si uvědomit, že kdyby daná osoba dodržovala uložený zákaz, tedy za chtěného běhu věcí, žádný článek by v té době nevznikl, resp. vznikl by později.) --Vlout (diskuse) 26. 7. 2017, 22:05 (CEST)

Jistě, wikipedii se dá škodit různými způsoby (například tím, že dodatečně prohlásím všechny své příspěvky za copyvia), proto je dobré destruktivnímu chování čelit už v zárodku. Anglická wikipedie má na to jednu moudrou, byť neoficiální zásadu. Ale s mazáním článků pouze kvůli osobě zakladatele mám trochu problém. Jsme tu především kvůli tvorbě encyklopedie, ne proto, abychom cukrem a bičem napravovali to, co ve výchově některých bližních zanedbala rodina a škola: „Wikipedie není simulací právního systému“, „Blok není trestem, ale ochranou projektu“ apod. (Ale upřímně řečeno, asi je tato debata poněkud akademická: většina trollů není schopna vytvořit článek, který by wikipedii nějak zvlášť obohatil. Kdyby k tomu ale náhodou došlo, jsem proti mazání.) --Hnetubud (diskuse) 27. 7. 2017, 12:31 (CEST)

Tak já jsem myslel, že se arbitrážní výbor tady jasně usnesl, že Toma646 už žádnou další šanci nedostane. Pokud se něco takového veřejně vyhlásí a za půl roku se neveřejně testuje pravý opak, tak to důvěryhodnosti arbitrážního výboru vážně příliš nepomáhá.--Hnetubud (diskuse) 26. 7. 2017, 20:14 (CEST) P. S. Občas si říkám, jak jsem strašlivě hloupý, že se snažím na wikipedii seriózně pracovat. Kdybych místo toho vandalizoval, užil bych si tady víc legrace než na Matějské pouti a nehrozilo by se mi za to vůbec nic: nanejvýš by mě zablokovali, tak bych si založil loutkový účet, a kdyby ten neprošel Checkuserem, dostal bych stejně druhou, pátou, desátou a stomilióntou šanci.

@Hnetubud: Co se týče AV, tak AV nic netestuje. AV o poslední žádosti Tomy646 zatím ani nezačal jednat, pouze s ní byl seznámen členem AV, na kterého se Toma646 obrátil (Martin Urbanec). Dva členové zatím ještě ani nepotvrdili přijetí zprávy (je doba dovolených). Účet Standa 907 není a nebyl nějakým "povoleným" účtem pro případný nový start. --Vachovec1 (diskuse) 26. 7. 2017, 20:35 (CEST)

@OJJ: Byrokraté byli na problematický účet upozorněni. Nikde není řečeno, že musí jeho hlasy zneplatnit rovnou, pokud na to zapomenou při vyhodnocení, bude to samozřejmě chyba. JAn (diskuse) 26. 7. 2017, 22:20 (CEST)

Dobrá, vidím, že hlas loutkového účtu už byl škrtnut, děkuji za to. K narušení regulérního průběhu volby však došlo a dalo se tomu vyhnout. Jádro věci je však jinde: arbitrážní výbor se Tomovým chováním zabýval už šestkrát a vždy dospěl k závěru, že toto prostě absolutně nejde. Vsadím se klidně s kýmkoli o pěťák slivovice, jak dopadne sedmý pokus.--Hnetubud (diskuse) 27. 7. 2017, 12:31 (CEST)

@Rosičák, RPekař, Vachovec1, Martin Urbanec:Jak jsem teď zjistil, články loutkového účtu byly už před dvěma dny smazány správcem Tomas62. Dnes byly opět založeny novým účtem Ladislav Bernert, přičemž z jeho diskusní stránky plyne, že jde asi o téhož uživatele. Jaký je na to názor komunity, zejména členů arbitrážního výboru (ptám se všech, proto zde a ne v odpovědně výboru)? Nemělo by např. být vyčkáno, až arbitrážní výbor případně reviduje své předchozí opatření? --Vlout (diskuse) 28. 7. 2017, 14:14 (CEST)

@Vlout:Doporučení smazat je jednoznačné. Není k němu další výklad a takový výklad není ani potřeba. Je letité a za ta léta obstálo v několika diskusích. Přestálo několik pokusů o úpravu a nejméně jeden pokus o přímou změnu, která nebyla výsledkem konsenzu. Platí obecně a obecně má být uplatňováno.

Nadto AV určil: „články [smazat] ... bez ohledu na jejich přínos encyklopedickému obsahu“. To nemusel, doporučení platí obecně. Ale zřejmě, na základě minulých zkušeností, pociťoval AV potřebu se k tomuto případu výslovně vyjádřit.--Tomas62 (diskuse) 30. 7. 2017, 15:00 (CEST)

V této chvíli je jediný správný postup odhalenou loutku zablokovat a její příspěvky smazat. Takovéto obcházení bloku/zákazu editace nelze tolerovat. --Vachovec1 (diskuse) 28. 7. 2017, 15:17 (CEST)

Můj názor je jednoznačný: Odstraňování článků z Wikipedie jen kvůli osobě zakladatele je z mého pohledu vandalismus. --Jowe (diskuse) 28. 7. 2017, 15:21 (CEST)

Smazat. Jakkoli třeba kolega Jowe nepozná vandalismus, takovýto je jediný správný postup. Prostoru ke vstřícnosti a toleranci už bylo tolik, bez jakéhokoli pokroku. Pokud uživatel poškozuje Wikipedii a vytrvale zatěžuje wikikomunitu, nemá tady co dělat. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2017, 17:33 (CEST)

Pro mě je vandalismus, když někdo úmyslně zničí věc, která je prospěšná jiným lidem. Vandalismus je pro mě např. i to, když někdo poničí věc, kterou vyrobil (postavil) odsouzený vrah a která sloužila lidem. --Jowe (diskuse) 28. 7. 2017, 17:45 (CEST)

V tom jde právě o Vaše nepochopení. U Vandalismu musí jít o úmysl aktéra něco poškodit, tady je ovšem úmyslem ochránit projekt před poškozováním. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2017, 17:59 (CEST)

Vandal si také myslí, že posprejováním zeď zkrášlí... Každému musí být jasné, že žádné mazání článků neochrání Wikipedii před tím, když to Tomu zase chytne. Pokud přesto maže docela kvalitní sérii článků, kterou si možná v tu chvíli někdo čte, nemohu na to pohlížet jinak než jako na vandalismus. Je mi líto. --Jowe (diskuse) 28. 7. 2017, 18:18 (CEST)

Přepis arabštiny - mešita al-Aksá

Kolega-arabista přišel s tím, že mešita al-Aksá by se měla i česky přepisovat al-Aqsá, aby se tím dalo najevo, že jde o hlásku, kterou čeština nemá, ne o české k (pravopis al-Aqsá jsem považoval za chybu - relikt z angličtiny apod.). Český článek na cs wiki se jmenuje taky al-Aksá, což považuju za správný (nebo aspoň zaužívaný a zkrátka korektní) český přepis. Další věc je, že i kdyby to tak bylo v odborných textech, otázka je, jestli se to takto má psát i v popularizačních textech, jako jsme my - noviny, nebo zda se to tak má jmenovat na wiki. Předpokládal jsem, že u nelatinkových písem pravděpodobně přepisujeme jen arzenálem odpovídajícím hláskám, které se používají při transkripci češtiny (kde q není), je ale možné, že v (současných) odborných textech se dává přednost q.

Stejně tak předpokládám, že je (v češtině nezvykle) vhodnější malé písmeno u členu, i když jde o součást názvu (to v podobných případech preferuje i IJP – http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=al-K%C3%A1ida). Díky za odpovědi! --Jiří Janíček (diskuse) 31. 7. 2017, 12:26 (CEST)

Viz Wikipedie:Transkripce arabštiny, případně i související Wikipedie:Transkripce perštiny a diskusní stránky těchto doporučení. --Shlomo (diskuse) 31. 7. 2017, 17:11 (CEST)

Domnívám se, že správné řešení je uvést danou transkripci do článku (Special:Diff/15211299), ovšem nechat ho na současném názvu. Totiž oba přepisy jsou v principu možné, Wikipedie:Transkripce arabštiny doporučuje právě ق → q, ovšem v případě této mešity je pravděpodobně v češtině zažitý a očekávaný název právě al-Aksá.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2017, 19:53 (CEST)

@Jiří Janíček: Uvedl bych přece jen zdroj, kde arabista zmiňuje transkripci qáf > k: dnes již letitý návrh Mülerových pro přepis osobních jmen (Arabská osobní a zeměpisná jména v české slovní zásobě. Naše řeč. 1980, roč. 63, čís. 5.) [Kolegové Shlomo a Tchoř jsou sice velikými milovníky wikinávrhů na transkripce, nicméně bohužel status "návrhu" má u perštiny a arabštiny svůj důvod, návrhy obsahují řadu slabin, zde se objevuje jedna z nich: ačkoliv kolega Darios tuto část formuluje zcela striktně, ovšem ignoruje velmi produktivní a nejspíš zcela korektní - byť asi "zjednodušenou" - variantou transkripce]. Pro úplnou jednoznačnost je dobré k arabským výrazům připojovat některou ze světově uznávaných transliterací (můj favorit je DIN 31635) - to arabistům řekne mnohem víc, než k>q, přičemž, co se týká laického čtenářstva, tak ani pro ně záměna k/q dost možná k lepšímu pochopení (výslovnosti) slova zřejmě nepomůže. Jak správně zmiňuje Tchoř, varianty uvést určitě (pokud by jich bylo více, je otázka, kam). Co je dnes skutečný problém článku Mešita al-Aksá: Je sice uveden jak ten, tak onen přepis, ale není uvedeno, že to jsou varianty, dále užívání velkých písmen v přepisech je také dost divoké. --marv1N (diskuse) 1. 8. 2017, 11:45 (CEST)

S dovolením, pokud dobře vidím, tak transkripce perštiny má status doporučení. Taky je mi známo, Že návrh na doporučení o transkripci arabštiny naráží na jisté problémy - sám jsem na některé v příslušné diskusi upozornil. A byl tam mimochodem diskutován i problém rozporu "zaužívaného" a "oficiálního" přepisu, byť ne v souvislosti s k/q, nýbrž a/e. Chtěl jsem především odkázat kolegu na místa, která jsou pro otázky tohoto typu příhodnější. Podotýkám přitom, že na vhodný přepis ق vyhraněný názor nemám.--Shlomo (diskuse) 1. 8. 2017, 17:48 (CEST)

Možná jste to myslel dobře, ale to vyznění mohlo být tragické: Nepoučený čtenář by z odkazovaných transkripcí mohl nabýt dojmu, že jediný správný přepis předmětného znaku (resp. hlásky) je q (takto jsou - obě - formulovány), přičemž praxe je jiná. Mimochodem, transkripce arabštiny se na chvíli stala doporučením (poté, co jste napsal námitky - nevím, jestli tam skutečně jsou zapracovány :-)), musím říct, že velkou důvěru nemám ani k doporučení perštiny, protože základní výhrada k arabštině je platná i tam (mám na mysli málo české literatury - citovaný titul pokrývá jen zlomek všech jevů - a velký prostor vlastního výzkumu jediného wikipedisty...), ale u ní žiji ve sladké nevědomosti (třeba to opravdu je znamenitě zpracované doporučení). --marv1N (diskuse) 1. 8. 2017, 21:16 (CEST)

Proto jsem odkázal i na diskusní stránky. Předpokládám u wikipedistů nejen dobrou vůli, ale i určitou dávku gramotnosti. A tazatel je wikipedistou zhruba stejně dlouho jako já, tedy dost dlouho na to, abych ho nepovažoval za nahodilého nepoučeného čtenáře.--Shlomo (diskuse) 2. 8. 2017, 00:30 (CEST)

Anton Vratuša

Mohl by někdo zaktualizovat str. Anton Vratuša? Včera zemřel, ale od včerejška od večera nejsem moc na kompu... OJJ, Diskuse 31. 7. 2017, 18:07 (CEST)

Vlaječka v infoboxu

Zjímá mě zda vlaječky v infoboxech různých osobností jsou chtěné či nikoliv. Může se kolegium wikipedistů vyjádřit. Budu vděčen za stanovení obecného pravidla - vlaječky ANO - vlaječky NE. děkuji --Martin wolf (diskuse) 2. 8. 2017, 17:57 (CEST)

Vlaječky kde? Vlaječky u místa narození/úmrtí? Vlaječky u národností? Vlaječky u současných klubů? Vlaječky u přehledu klubů? Vlaječky u stran konfliktu? Vlaječky u velitelů konfliktu? Vlaječky jinde? --Silesianus (diskuse) 2. 8. 2017, 18:01 (CEST)

Upřesňuji - jde o vlaječky u místa narození/úmrtí různých osobností. --Martin wolf (diskuse) 2. 8. 2017, 19:08 (CEST)

O vlaječkách už se jednalo hodněkrát, stačí zapátrat v archivu. Naposledy částečně zde. --Silesianus (diskuse) 2. 8. 2017, 19:15 (CEST)

Abych přidal osobní názor, vlaječky u místa narození/úmrtí obecně podporuji. Raději formát „{vlajka} obec, stát“, než „obec <řádek> {vlajka} stát“. --Silesianus (diskuse) 2. 8. 2017, 19:23 (CEST)

Opravdu už se to v minulosti poměrně vydatně řešilo a nemám dojem, že bychom mohli dojít k nějakému převratně novému výsledku. Plošný vlaječek u míst narození a úmrtí v infoboxech osob IMHO nemá podporu. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2017, 19:43 (CEST)

Vlaječky rozhodně ano, např. článku CASA CN-235 to velmi výrazně pomohlo...--Foxx70 (diskuse) 4. 8. 2017, 09:10 (CEST)

Alternativně by šlo upravit příslušné infoboxy tak, aby se vyplňoval pouze název státu. A kdo by měl zapnuté příslušné udělátko, viděl by vlaječky, ostatní pouze název státu. A že jsou samostatné vlaječky opravy užitečné na rozlišení států - viz / nebo /... JAn (diskuse) 4. 8. 2017, 14:18 (CEST)

Alternativně by šlo upravit příslušné infoboxy tak, aby se vyplňovaly pouze název státu. A kdo by měl zapnuté příslušné udělátko, neviděl by vlaječky, ostatní pak vlajku a název státu. A že jsou samostatné vlaječky opravy užitečné na rozlišení států - viz / nebo /... --Silesianus (diskuse) 4. 8. 2017, 14:25 (CEST)

Dnes považuji osobně vlajkoslávu v infoboxech za zbytečnou, byť tolerovanou (ač jsem je tam sám před lety pilně doplňoval). Při přebírání dat do infoboxů z Wikidat naštěstí tyto zmizí. Pokud se chcete věnovat POUZE doplňování vlaječek, tak to považuji za plýtvání časem, to raději doplňte kus textu nebo napište nový článek. Zdraví --Gampe (diskuse) 4. 8. 2017, 15:23 (CEST)

Lokální data samozřejmě mají přednost před Wikidáty... --Silesianus (diskuse) 4. 8. 2017, 15:39 (CEST)

Po vyřešení vlaječky ano/ne budou následovat otázky jaká a čí vlaječka přesně a proč vlastně - třeba takoví politici jako je Miloš Zeman nebo Václav Klaus mají v infoboxu "hezčí" vlajku Protektorátu, ačkoliv u něj šlo o pouhé okupované území Nacistického Německa, nikoliv o suverénní stát... -109.183.157.199

@JAn&Silesianus: Někteří naivní neregistrovaní jedinci si představují, že cílem Wikipedie je psát objektivně hodnověrné články určené nezúčastněné veřejnosti, nikoliv jen pro Wikipedisty se zapnutým příslušným „udělátkem“. -109.183.157.199 5. 8. 2017, 03:16 (CEST)

@Foxx70: Článek CASA CN-235 nemá v infoboxu ani jednu vlaječku, takže těžko říci proč si představujete, že mu to nějak „pomohlo“. Zejména když diskuse tady se celkem jasně týká "míst narození a úmrtí různých osobností". -109.183.157.199 5. 8. 2017, 04:01 (CEST)

Vlaječky u míst narození osobností pokud vím žádná skutečná encyklopedie nepoužívá. Poskytují pouze duplikovanou informaci. Většina lidí se ve vlajkách stejně moc nevyzná a víc jim řekne název státu či území. Kdo potřebuje vědět, jak vypadá či vypadala vlajka např. protektorátu, najde to v hesle o protektorátu; takové informace nepatří do článků o Miloši Zemanovi či Václavu Klausovi. Navíc graficky často ty vlaječky do infoboxů moc nezapadnou. --Jan.Kamenicek (diskuse) 5. 8. 2017, 10:10 (CEST)

Teď je to schizofrenní, někdo tam vlajku má (doplněno lokálně), někdo nemá (většinou z wikidat), a když už vlajka je tak někdy před státem, někdy před městem... Vůle to sjednotit byla mizivá. Naopak se pak vynořuje, jestli psát i stát narození/úmrtí typu "Praha, Rakousko-Uhersko; Praha, Protektorát Čechy a Morava" a podobně, nebo radši stát nepsat nikdy, nebo jen tehdy, pokud stále souhlasí i dnes. Chrzwzcz (diskuse) 5. 8. 2017, 15:07 (CEST)

Už jen jako perličku - Google si to asi cucá pro své zobrazení do přehledných kartiček z wikipedie, ale stát si doplní podle dnešního stavu, takže Karel IV, narozen v České republice - viz toto. Chrzwzcz (diskuse) 5. 8. 2017, 15:10 (CEST)

Jak kdy... --Shlomo (diskuse) 5. 8. 2017, 21:48 (CEST)

@Jan.Kamenicek: Nejen vlaječky, pokud vím, tak ani "stát narození" se v encyklopediích zpravidla neuvádí. Ono to asi má dobrý důvod...--Shlomo (diskuse) 5. 8. 2017, 21:48 (CEST)

No a pak je tu ten argument „Wikipedie není z papíru“. --Bazi (diskuse) 6. 8. 2017, 00:01 (CEST)

… který je možno použít ve prospěch uvádění států (Papírové encyklopedie neuvádějí stát narození [popř. vlajku] kvůli technickým omezením souvisejícím s jejich formátem, na nepapírové Wikipedii se takto omezovat nemusíme.) nebo i proti němu (Papírové encyklopedie nemají aktivní odkazy, na nepapírové Wikipedii není problém jedním kliknutím zjistit, ve kterém státě uvedené místo leží[, a druhým kliknutím, jakou má vlajku].) A jsme tam, kde jsme byli. (A na okraj podotýkám, že ani Jan.Kamenicek, ani já jsme "papírové" encyklopedie výslovně nezmiňovali.)--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2017, 18:16 (CEST)

Ad okraj: Chápu, ale pak by to chtělo rozebrat každé zvlášť. Jinak co se týká funkčních odkazů, ty jsou super, pokud jsou modré. Problém nastává u odkazů červených a ještě větší (nebo přinejmenším srovnatelný) při přebírání z Wikidat, kde se čtenáři ani nedá najevo, že by tam nějaký odkaz na - dosud neexistující článek - měl být. To jsou holt zas limity. --Bazi (diskuse) 6. 8. 2017, 19:10 (CEST)

@Bazi: Nechápu, proč se tu rozvinula diskuse o papíru, o kterém jsem ve svém příspěvku vůbec nepsal. Některé papírové encyklopedie bývají velmi bohatě ilustrovány, někdy dokonce i bohatěji než Wikipedie. Vlaječky jsou ale na Wikipedii ještě zbytečnější než u papírové encyklopedie: pokud by mne zajímalo, jakou vlajku má stát, ve kterém se někdo narodil, tak si na rozdíl od papíru jednou kliknu a vím to. Uvádět stát, kde se narodil, má smysl, protože to s tím člověkem úzce souvisí. Jakou měl ten stát vlajku ale s tím člověkem nesouvisí. Taky by mne kromě vlajky mohlo zajímat, jaký měl ten stát státní znak, jakou měl hymnu, kdo byl tehdy jeho hlavním představitelem a mnoho dalších věcí. Takové věci patří do hesla o státě, a proto je pořád dokola neopakujeme u hesel všech lidí, kteří se v tom státě narodili. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 8. 2017, 14:40 (CEST)

Holt jsi nepsal ani o tom, že máš na mysli pouze elektronické encyklopedie. Jinak jsem na papír odpovídal už Shlomovi, takže proč se divit a vysvětlovat znovu... Každopádně mi přijde tento přístup k vlaječkám postavený na hlavu. Ony přece nejsou dodatečnou informací k místu a státu narození, která by snad čtenáře mohla nebo měla zajímat a kterou mu jako bonus poskytujeme. Kdyby tomu tak skutečně bylo, souhlasil bych se zrušením všech vlaječek, tak jako nedáváme do iboxu třeba odkaz k poslechu státní hymny.

Jenže ta funkce je přece úplně jiná. Jde o to, že někteří lidé (možná všichni) vnímají snáz obrazové informace nežli psané. Jeden přehledný graf vydá za tuny číselných tabulek. A v tomto případě přesně takovým způsobem vlaječky usnadňují čtenáři geografické zařazení. A navíc, i když ne zrovna v tomto případě, třeba šetří místo, pokud namísto vypsaného názvu stačí použít jenom vlaječku. Třeba u premiér filmů v infoboxech stačí dát německou vlajku k německému datu premiéry a českou k české premiéře a čtenář se dovtípí, aniž bych musel vypisovat, že tamto byla původní a to druhé jenom česká premiéra. Každopádně vlajka v infoboxu není dodatečnou informací, ale čtenářským usnadněním. A přijde mi opravdu překvapivé, že toto hledisko úplně pomíjíš a místo toho jdeš na to - zrovna z pedagogického hlediska - takto obráceně, to se na mě nezlob. --Bazi (diskuse) 13. 8. 2017, 15:25 (CEST)

Tady si dovolím nesouhlasit. Vlaječka zobrazená u místa narození/úmrtí v sobě informaci nese, zpravidla dokonce dvě informace: (a) ve kterém státě se místo v daném čase nacházelo, (b) jaká vlajka se používá/používala jako symbol tohoto státu. Informace (a) je navíc často duplikována v textové, resp. wikiodkazové podobě, což ale nic nemění na tom, že vlaječka ji obsahuje rovněž. Proto jsem také výše v diskusi upozorňoval na pravidlo WP:Ověřitelnost, které by i zde mělo být respektováno. K otázce, nakolik vlaječka čtenáři geografické zařazení usnadňuje, již bylo popsáno mnoho kB diskusního prostoru, takže se nyní omezím na konstatování, že na to není v komunitě jednotný názor.--Shlomo (diskuse) 19. 8. 2017, 21:59 (CEST)

To je jen úhel pohledu, zda vlaječka nese informaci, kterou možná někde doplňuje text, anebo text nese informaci, kterou doplňuje vlaječka. Já jsem jen nesouhlasil s tvrzením, že vlaječkou v infoboxu poskytujeme čtenáří (nadbytečnou?) informaci o tom, jakou daný stát měl vlajku. Protože toto rozhodně není funkce oné šablony. Dále samozřejmě akceptuju, že názor v komunitě není jednotný, tedy se nepřiklání jednoznačně ani na jednu, ani na druhou stranu, což obvykle znamená zachování statu quo, tedy žádné plošné likvidování vlaječek z infoboxů. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 22:27 (CEST)

„Duplikuje“ ≠ „doplňuje“.

Pokud vlaječka v infoboxu je, pak informaci o tom, jakou daný stát měl vlajku, čtenáři poskytuje, ať se nám to líbí nebo ne. Pokud není funkcí infoboxu poskytnout informaci o vlajce, pak tam obrázek vlajky nemá být.--Shlomo (diskuse) 19. 8. 2017, 23:20 (CEST)

@Bazi:Protože jsem neměl na mysli "pouze elektronické encyklopedie". Měl jsem na mysli encyklopedie obecně. Například Britannica vlaječky nepoužívá ani v papírové verzi ani v elektronické. Neznám žádnou seriózní encyklopedii, která by toto dělala. Proto se argument, že Wikipedie není z papíru, s mým příspěvkem zcela míjí.
Řešení, že by se dokonce dávala jen vlajka bez textové informace, je nejhorší možné a netušil jsem, že se to někde na Wikipedii děje, a je potřeba to potlačovat. Je to totiž v příkrém rozporu se zásadami přístupnosti informací, neboť takové podání informací ztěžuje přístup k nim například osobám se špatným zrakem, osobám barvoslepým a podobně. Je-li informace důležitá, měla by být v infoboxu podána především textovou formou, není-li důležitá, nemá v infoboxu co dělat.
Grafy jsou samozřejmě speciální případ, neboť jsou přehledným shrnutím informace, a pokud se zvolí graficky vhodná forma, je možné negativní dopady na osobami s vadami zraku buď eliminovat, nebo aspoň omezit (například vypíchnutím nejdůležitějších informací z grafu v textu) S vlajkami nemají nic společného.
Vlaječky v žádném případě "geografické zařazení" neusnadňují. Je rozhodně snazší stát geograficky zařadit podle jeho názvu než podle jeho vlajky, vlajky velmi mnoha existujících a ještě více historických útvarů jsou pro běžné lidi bez názvu státu nezařaditelné. A kdo stát geograficky nezařadí bez vlajky, tak ho nezařadí ani s vlajkou.

To, že není jednotný názor na to, zda tam vlaječky patří, především znamená, že by je jejich zastánci měli přestat proti nesouhlasu ostatních přidávat, dokud se jim nepodaří většinu lidí o jejich užitečnosti přesvědčit. Jinak z diskusí nevybředneme. --Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 8. 2017, 23:02 (CEST)

„Vlaječky v žádném případě "geografické zařazení" neusnadňují.“ Cože co??? Takže jen namátkou nejrychleji dohledané: Informace, vizuální vnímání, vizualizace, str. 56 a 57:

„B. Šupšáková se domnívá, že v hierarchii vnímání je vizuální výše než verbální schopnosti. „Vizuálne myslenie využíva všetky zmysly a špecificky ich spája s hovoreným jazykom a motorickou koordináciou. Má univerzálnu gramatiku, ktorá predchádza písanému i hovorenému slovu.“ Šupšáková dále uvádí, že vizuální komunikace je vyšší formou vyjadřování než alfanumerický způsob vyjadřování. To argumentuje tím, že vizuální forma vznikla dříve než verbální a pomohla určovat vývoj psané formy.“ ... „Slovní znaky jsou vnímány druhou signální soustavou na rozdíl od ikonických znaků, které působí na první signální soustavu.“ ... „Výše zmíněné by dokazovalo, pokud přijmeme teorii signálních soustav, že vizualizací převádíme vztahy zastoupené slovem, které analyzuje druhá signální soustava, na úroveň zpracování první signální soustavy, a tím umožňujeme jejich rychlejší „čtení“.“

Vizualizace skutečně urychluje čtení a zpracování informací, tedy čtenáři pomáhá, usnadňuje mu čtení. Slovy klasika: Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 23:38 (CEST)

Obávám se, že tady jste poněkud mimo. Ten citát se zjevně týká piktogramů, případně jiných forem vizualizace založených na nějakém univerzálním principu nebo na podobnosti s reálným světem. Vlajka je zpravidla zcela abstraktním symbolem, jehož význam je dán pouze a jedině konvencí a je tedy z hlediska vnímání mnohem blíže znakům slovním než ikonickým. Nebo se snad domníváte, že vexilologická gramatika je univerzální a předchází psanému a mluvenému slovu? Že vlajka působí na první signální soustavu a pes začne slintat, spatří-li vlajku státu, v němž dostával nažrat?--Shlomo (diskuse) 20. 8. 2017, 01:16 (CEST)

Nikoliv, Shlomo, stačí si dostudovat další části té práce, neomezuje se to na piktogramy, nýbrž obecně pojednává o grafické komunikaci, na různých místech zmiňuje fotky, grafy, diagramy. Např. str. 63: „Z časového hlediska umožňuje grafická komunikace zkrátit dobu interpretace. Subjekt nejprve získá globální obraz problémové situace a poté může volit další postup na základě svých potřeb. Grafické formy dovolují krátký vhled do obsahu dokumentu jako celku a poté již přistoupit např. ke konkrétní straně, která obsahuje hledaná data. To umožňuje příjemci volit vlastní postup interpretace a zvýšit jeho aktivní podíl na získání požadované informace. Tradiční formy textové komunikace naproti tomu neumožňují vnímat a interpretovat celek najednou.“ A dále str. 64: „Z hlediska informačního, přesněji pragmatického přístupu lze interpretační proces a jeho kroky definovat jako postupné snižování neurčitosti. U grafické komunikace dochází již v prvních krocích k výraznému snížení neurčitosti. „Časový postup v interpretaci textové formy vyžaduje obvykle další postup a tedy potřebu projít více kroků. (I zde jsou ovšem možné výjimky, dané například tím, subjekt již daný text zná, že hledanou pasáž vyhledá podle rejstříku nebo se řídí vhodným návodem interpretačního postupu.) Také v této situaci hraje, podobně jako u interpretace grafických forem komunikace, významnou úlohu kompetence subjektu interpretace...““

U složitějších grafy nebo diagramů samozřejmě ta úspora bude větší. Ale v obecné rovině jsou ty principy aplikovatelné i na naše vlaječky, jejich umístění v infoboxu a v celém článku. Samozřejmě chápu, že méně známé vlajky pro člověka takové usnadnění neposkytují, proto jsou doplněné textem, ty notoricky známé však bezesporu ano. Vlajka poskytuje rychlejší představu než psaný text. V našem případě jde taky o to, že textu je v infoboxu víc, je tam zapsané množství různých informací, tím spíš v celém článku. Použití vlaječky poskytuje rychlou orientaci, kde vůbec údaj o místě narození nebo úmrtí najdu. Ostatně už samotná existence infoboxu je na tom založená, že poskytuje čtenáři rychlý přehled o nejzákladnějších informacích k tématu, aby je nemusel dohledávat v článku. Akceptuji samozřejmě, že ne každý to ocení (jak vidno). --Bazi (diskuse) 20. 8. 2017, 01:55 (CEST)

Bazi, vlajky přece působí na druhou signální soustavu stejně jako napsaná slova. První signální soustava zpracovává signály, které jsou přímo odrazem reality, jako signály chemické, pachové, zvukové, vizuální - vizuální v tom smyslu, že vidím psa a z toho vjemu mi dojde, co to je zač a že mne může kousnout. Druhá signální soustava reaguje na abstraktní podněty jako by to byl konkrétní podnět. Sem patří slova i vlajky.

Jinak jsou vizualizace dobré a špatné. Špatná neusnadňuje nic. Martine, opakovaně jsi posunul význam toho, co jsem řekl, na něco, co jsem neřekl, a pak to, co jsem neřekl, slavnostně vyvrátil. Nejprve z méno výrazu „encyklopedie“ uděláš „papírové encyklopedie“, a nyní po mých argumentech, že vlaječky nic neusnadňují, vyvracíš mé neexistující tvrzení, že vizualizace nic neusnadňuje. Takže ano, některé vizualizace mohou na ty z nás s dobrými zrakovými schopnostmi (což ovšem nejsou zdaleka všichni) mluvit rychleji než napsaná slova, ale drtivá většina vlajek existujících natož historických států mezi ně rozhodně nepatří. Ikonické znaky mohou působit pouze tehdy, když ty ikonické znaky máš zažité. Dokonce i vlajky notoricky známých států se lidem pletou (Austrálie x Nový Zéland, Turecko x Tunisko), většinu jich ale vůbec neznají. V té tvé diplomce (zdržím se polemiky o spolehlivosti zdroje) jsem nic o vlajkách nenašel. Když řekneš "Belgie", tak je to jasné, když ukážeš belgickou vlajku, tak se mnoho lidí na pár vteřin zastaví, jestli to je belgická nebo německá, nemluvě o těch, kteří vůbec nebudou tušit, co ty barvičky znamenají, ačkoliv Belgii jinak geograficky zařadí. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 8. 2017, 02:47 (CEST)

@Bazi: Já také nepsal, že se práce omezuje na piktogramy, zmínil jsem i „jiné formy vizualizace založené na nějakém univerzálním principu nebo na podobnosti s reálným světem“ — kam patří ony fotky, grafy, diagramy, sítě, mapy; nikoli však vlajky. Ani v poslední várce dodaných citátů nevidím nic, co by naznačovalo, že řeč je (i) o abstraktních grafických symbolech.--Shlomo (diskuse) 20. 8. 2017, 10:20 (CEST)

Nějakou analýzou bych se tady neoháněl. Jediné, co vám vlajka sdělí je "je to české - není to české" (nebo "je to československé - není to československé", ani v tom to není jednoznačné). Pak poznáte možná americkou, britskou, německou, slovenskou, švýcarskou a u dalších stejně musíte číst text co to je vlastně za zemi - a vlajka funguje jen jako hodně velká pestrobarevná odrážka (což už jsem sem psal). No možná vy vlajky světa znáte, ale jinak je to většinou zbytečný údaj, stejně jako cpát tam znak, oficiální politický název země v dané době nebo snad tehdejšího prezidenta či vládce dané země. Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 15:30 (CEST)

To je jak mluvit do dubu. A ještě si hrát na slovíčka. Takže doslovné citace, když už mě do toho kolegové nutíte: Jan.Kamenicek 13. 8. 2017, 14.40: „Uvádět stát, kde se narodil, má smysl, protože to s tím člověkem úzce souvisí. Jakou měl ten stát vlajku ale s tím člověkem nesouvisí. Taky by mne kromě vlajky mohlo zajímat, jaký měl ten stát státní znak, jakou měl hymnu, kdo byl tehdy jeho hlavním představitelem a mnoho dalších věcí.“ To je, promiň, Honzo, aspoň si to přiznej, naprostý nesmysl. Vychází buď z absolutního nepochopení funkce té vlaječky, anebo z její záměrné ignorace. A už jsem ti to jednou vysvětloval: Vlaječka v tomto případě neslouží k poskytnutí dodatečné informace ke státu, ale slouží k vizualizaci informace o státu. Pokud tomuto nerozumíš, pak se asi fakt nemá cenu vůbec bavit. I když jak tak koukám na ten protivlaječkový zápal, asi to opravdu cenu nemá. Kolegové, berte prostě na vědomí, že nemalé množství wikipedistů protivlaječkovou mánií netrpí, takže ani nebude souhlasit s likvidací užitečných vizuálních nosičů informace, jakými jsou vlaječky států. Ano, vlaječky slouží k vizualizaci informace, která je v těchto případech navíc uváděná i ve své verbální podobě. Kdo má kompetence ke čtení grafických symbolů, všimne si vlaječky, kdo s tím má potíže, přečte si text. Takže žádný armagedon nehrozí. Přitom vlaječka jak u {{Vlajka a název}}, tak u {{Flagicon}} při najetí myší poskytuje textovou informaci o názvu státu a odkaz na článek o tom státě, jak trefně připomněl kolega Vachovec. Vlaječka jako forma vizualizace informací poskytovaných čtenáři je užitečná. --Bazi (diskuse) 20. 8. 2017, 15:37 (CEST)

Asi nikoho moc nepřekvapí, že anglická wikipedie má už dávno na toto téma důkladně zpracované a rozumnými argumenty podložené doporučení (Zde). Stačilo by ho prostě převzít: jenže to bychom se zase připravili o tu rozkoš z nekonečného velemoudrého sněmování a vymýšlení hranatých koleček.--Hnetubud (diskuse) 5. 8. 2017, 19:31 (CEST)

Ano, samozřejmě. Vlaječky v IB jsou balast, který jen rozptyluje.--RomanM82 (diskuse) 9. 8. 2017, 19:40 (CEST)

Popsané to mají detailně. Plusmínus v podstatě je povolují jen u sportovních a vojenských klání. Jinde že to zbytečně upoutává pozornost na jeden z mnoha údajů v infoboxu a taky to rozstřelí formátování (najednou začíná některý z údajů víc od kraje). U měst se to taky ještě snese, ale od nějaké vyšší úrovně (federativní země apod.). Ale nevím, nakolik je to vedeno jejich snahou nemít z infoboxu nepřehledné omalovánky a nakolik tím, že ignorantům stejně vlajka nic moc neřekne, tudíž to slouží jen jako hodně velká odrážka :) Chrzwzcz (diskuse) 9. 8. 2017, 20:15 (CEST)

Já jsem toho názoru, že takovéto debatování Wikipedii moc neprospívá a čtenářům jsou takovéto věci úplně jedno. Toto není věc, na kterou bychom se měli nějak intensivně zaměřovat - čtenářům je to úplně jedno. Ale abych se dostal k věci - ano, já vlaječky podporuji. Argumenty, že papírové encyklopedie to také nemají mi přijdou nesmyslné - která papírová encyklopedie má infobox? Infobox to může příjemně "okrášlit", aby nebyl strohý, a pokud se tam nehodí, není nic jednoduššího, než ji odstranit. Považoval bych za zoufalé, kdyby se to řešilo plošným pravidlem/jiným způsobem zakazujícím, nutícím atd., ať už na jakoukoli stranu. Ovšem považuji za zbytečné, aby uživatel přidával vlaječky bez jiných úprav článku. Pokud osoba upravuje infobox/jiné části článku, ať si vaječku přidá. Nerad bych ale viděl, kdyby někdo hromadně přidával vlaječky a jiné úpravy článku nedělal... Hezký den přeje --Vojtasafr (diskuse) 6. 8. 2017, 16:15 (CEST)

No já z vlaječek a "států narození" nijak nadšením neskáču, ale bude-li se respektovat alespoň plošné pravidlo ověřitelnosti, tak se s nimi dokážu smířit.--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2017, 18:40 (CEST)

Já osobně bych se klidně obešel i bez infoboxů jako takových: námaha s nimi je zcela neadekvátní jejich informační hodnotě. Nejde o to vlaječky zakazovat, ale zamyslet se nad tím, proč tam vlastně jsou a co se jejich prostřednictvím sděluje. Mám na to stejný názor jako anglická wikipedie, tedy u sportovních reprezentací ano, ale u místa narození ne: „they are unnecessarily distracting and give undue prominence to one field among many“. Konkrétní příklad: ono to vážně nepotěší, když někomu dáme vedle jména háknkrajc jen proto, že se náhodou narodil na území, které bylo za války pod německou okupací.--Hnetubud (diskuse) 7. 8. 2017, 15:04 (CEST)

Námaha je vytvářet přijde vniveč, když si to tam stejně každý může matlat po svém, takže přehlednější to sice být může, ale není to porovnatelné s články se stejným typem infoboxu. Ale to bych nutil k jednotě kde se ctí svoboda. Osobně bych teda radši 50 % lidí zklamal tím, že by byl jeden způsob vyplňování, než aby 50 % článků vypadalo jinak než druhých 50 %. Chrzwzcz (diskuse) 7. 8. 2017, 18:11 (CEST)

@Vojtasafr: Nenašel jsem, jestli na to máme přímo pravidlo, ale pokud si pamatuji, tak už se v diskusích mnoha wikipedistům vytýkalo, že zahlcují historii článků zbytečnými editacemi jako jsou vlaječky, výměna synonym, nadpisy závěrečných sekcí, odkazování na portály a podobně, které nepřinášejí žádnou novou informaci. Ale bohužel se tím málokdo řídí...--Hnetubud (diskuse) 9. 8. 2017, 19:27 (CEST)

@Hnetubud: Pravidlo na to myslím ani není, a těch výsledků diskusí se někdy nedržím ani já. Je ovšem pravda, že nedělám jen jednu činnost - přidám portály, ib,... Myslím, že pokud se takto děje v rozumné míře, nemělo by to vadit... Ale jak jsem napsal výše, ji IMHO nevhodné, aby uživatel jen vkládal vlaječky rychlostí 50 vlaječek za minutu, stejně tak u mezer, pahýlů atd. atd. --Vojtasafr (diskuse) 15. 8. 2017, 18:37 (CEST)

Měla by být možnost mít infobox čistě textový, obdobně jako na Wikipediích, kde jsou dál než my. V řadě biografií jsou infoboxy „prázdné“, tj. veškerá data se tahají z Wikidat. Se státy by to mělo být stejně, tedy stačí je doplnit na Wikidata (stát jako upřesnění k místu narození/úmrtí). Pak by šlo jen vytvořit udělátko, kde si milovníci vlaječek zapnou, aby se zobrazovaly (zjednodušeně se jim nenatáhne jen název, ale i vlajka, jak to nyní dělá šablona {{Vlajka a název}}). Tedy by se „přidávači vlajek a států“ měli přesunout na Wikidata. — Gumruch ^(disk.) 20. 8. 2017, 02:19 (CEST)

V tuto chvíli si to každý z těch, co vlajky rádi, dělá jak chce a je to zmatek (před místo, za místo, k narození, k občanství, každý jinak). Přesto ale většina biografických hesel vlajky u míst narození a úmrtí nemá, což je tedy převládající praxe, a do výslovného schválení změny by tuto praxi už nikdo další neměl narušovat. Kdo ji chce změnit, nechť přednese konkrétní návrh a nechá si ho komunitou schválit. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 8. 2017, 02:59 (CEST)

@Gumruch: Možnost přebírání "státu narození" a jeho vlajky z Wikidat se také již diskutovala. Uvázla ovšem na tom, že Wikidata nedisponují dostatečnou kvalitou a kvantitou historických dat. A IMHO nelze očekávat, že by se v tomto směru situace v dohledné době zlepšila, protože data tohoto typu dat nelze roboticky nasosat z kategorií, infoboxů nebo seznamů na Wikipedii a musel by někdo vynaložit nemalé úsilí na jejich vytvoření (a pak je denodenně bránit před nájezdy roboeditorů...)

Realizovatelné by v současné době mohlo být udělátko, které by zobrazovalo vlajku podle aktuálního stavu (tedy ne dobovou "vlajku narození", nýbrž aktuální vlajku aktuálního státu místa narození). Otázka je, jestli po takovém udělátku je poptávka.

Krom toho se obávám, že ani případné vytvoření fanglovacího udělátka spor nevyřeší, pouze ho přesune do roviny, zda má udělátko být pro nepřihlášené uživatele implicitně zapnuté, nebo vypnuté :( --Shlomo (diskuse) 20. 8. 2017, 09:21 (CEST)

Pár poznámek:

1. "Vlaječky" (flagicony) ve své současné wikipodobě nejsou pouze vizuální ozdobou. Při najetí na vlaječku se Vám zbrazí Tooltip s názvem státu nebo dokonce Hovercard, při kliknutí se pak dostanete na článek o příslušném státě. To je také celkem jednoznačné vyvrácení výše uvedené námitky kolegy @JAn Dudík: JAna Dudíka týkající se vizuálně velmi podobných vlajek (České království/Polsko, Monako/Indonésie).
2. Konkrétně u místa narození a úmrtí, pokud je název státu uveden v textové podobě, lze "vlaječku" skutečně považovat za redundantní. Na druhou stranu, někomu může připadat vzhledem k bodu 1 jako redundantní uvádění státu v textové podobě, když všechny informace lze vyčíst právě z "vlaječky".
3. Existují články a infoboxy, kde "vlaječky" nejsou redundantní. Například infoboxy fotbalistů a fotbalových klubů: Zinédine Zidane, FC Bayern Mnichov a další.

--Vachovec1 (diskuse) 20. 8. 2017, 10:06 (CEST)

Z textu jde vždy vyčíst víc než z vlajky (vlajku neznáte, nebo byla shodná pro více států).. A redundatní jsou i u těch vyjmenovaných příkladů, na anglické wiki je nemají a žijou (argument na jiné wiki to mají tak a tak, ale co už)...Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 15:25 (CEST)

Já myslím nějakou protivlaječkovou mánií netrpím, naopak uznávám jejich užitečnost tam, kde pomáhají rychlé orientaci, například u různých sportovních tabulek (samozřejmě za předpokladu, že čtenář zná vlajky států). Ale v některých případech, a těch se právě týká příslušné doporučení anglické wikipedie, je ta jejich vizuální výraznost spíš na škodu: když si otevřu životopisný článek, první, čeho si všimnu – pokud není v článku jiný obrázek – je vlajka země, kde se dotyčný člověk narodil. Ale to přece není ta nejdůležitější informace o něm, abychom na ni kladli takový důraz. Někdy to může být dokonce matoucí: například Vladimír Železný má v infoboxu vlajku Sovětského svazu, ale jeho encyklopedicky významné činy jsou přece spojeny s českým prostředím...--Hnetubud (diskuse) 20. 8. 2017, 20:17 (CEST)

@Vachovec1: Ad 1) - při zobrazování pouze názvu státu se zase pomocí hovercard zobrazí stručné info o příslušném státu a to s mapkou polohy - a mapka mi třeba u afrických zemí řekne víc, než vlajka.

Vlajkocentrický pohled je zároveň pohledem eurocentrickým - typický čtenář pozná vlajky přibližně v rozsahu EU+USA+Čína+Rusko (nebo spíš SSSR?). Historické vlajky, státy USA, Afrika, Asie... kdo je pozná? JAn (diskuse) 20. 8. 2017, 22:13 (CEST)

Flagicony by v infoboxech u narození a úmrtí defaultně být neměly. Jsme encyklopedie, která by měla být seriózně vypadající, s čistým a precizním provedením. Určitě tedy ne omalovánky, kam nadmíra grafiky tohoto typu směřuje (tím nejsou myšleny přehledové tabulky různých sportů apod.). Pokud někdo musí flagicony u narození a úmrtí v infoboxu mít, nechť pro tyto kolegy vznikne udělátko, které jim tuto grafiku zobrazí. --Faigl.ladislav (diskuse) 20. 8. 2017, 23:58 (CEST)

Statistiky návštěvníků a zemí

Ve zprávě Pod technickou lípou je zajímavý odkaz na vizualizaci WiViVi, který zpracovává data návštěvnosti wikipedií a míst přístupu.

Mj. z toho vyplývá, že čtenáři z ČR čtou nejčastěji českou (67,7%), anglickou (24,3%) a ruskou (2,4%) wikipedii; na českou wikipedii chodí nejčastěji návštěvníci z ČR (87,7%), Slovenska (4,2%) a USA (2,1%); mimo ČR je pak česká wikipedie poměrně nejčtenější na Slovensku (11,7% návštěv, třetí místo za slovenskou a anglickou wiki), v Chorvatsku (0,4%) a ČLR (0,3%).--Jklamo (diskuse) 8. 8. 2017, 03:01 (CEST)

Share your thoughts on the draft strategy direction

Ahoj! I'm sorry that I'm not writing in Czech. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka!

• 
• 

At the beginning of this year, we initiated a broad discussion to form a strategic direction that will unite and inspire people across the entire movement. This direction will be the foundation on which we will build clear plans and set priorities. More than 80 communities and groups have discussed and gave feedback on-wiki, in person, virtually, and through private surveys. We researched readers and consulted more than 150 experts. We looked at future trends that will affect our mission, and gathered feedback from partners and donors.

In July, a group of community volunteers and representatives from the strategy team took on a task of synthesizing this feedback into an early version of the strategic direction that the broader movement can review and discuss.

The first draft is ready. Please read, share, and discuss on the talk page. Based on your feedback, the drafting group will refine and finalize this direction through August.

SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 8. 8. 2017, 19:32 (CEST)

Zamčení stránek Baxtrix a Štěpán Buchta

Přesunuto na WP:NS --Martin Urbanec (diskuse) 13. 8. 2017, 19:17 (CEST)

Nadpisy

Dobrý den, při "odžlucení" nového článku jsem narazil v atletice na tři různé nadpisy. Já osobně nevím, co je a není správně, a proto se ptám tady, zda by nebylo dobré udělat jeden základní nadpis a ostatní články přesunout. Dám zde příklad:

• Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – muži, 100 metrů
• Atletika na Letních olympijských hrách 2004 – 100 metrů muži
• Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – Muži 100 metrů

A další hromada stránek o ženských kategoriích či jiných disciplínách. Jaká je tedy nejlepší varianta nadpisu? RiniX (diskuse) 14. 8. 2017, 14:28 (CEST)

Myslíte asi názvy. Nejhorší je IMHO varianta "Muži", protože pro velké písmeno tam není žádné opodstatnění. Po mém soudu se nejprve má rozlišit disciplína (100 metrů) a následně gender, čili z toho vychází nejlíp "100 metrů muži". Ale zároveň se to dá vyjádřit i jako "běh mužů na 100 metrů", což nám zkráceně dá "muži, 100 metrů", možná i bez čárky "muži 100 metrů". --Bazi (diskuse) 14. 8. 2017, 14:43 (CEST)

Ano, moje chybka. Možností, jak to vyjádřit, je bohužel několik, avšak problém je bude zvolit. Asi nejpoužívanější varianty jsou Muži 100 metrů a 100 metrů muži. Můžeme je zachovat obě, ale stylisticky to není vůbec dobré. Já osobně jsem pro použití pohlaví a poté disciplíny, ale uvidíme. RiniX (diskuse) 14. 8. 2017, 14:56 (CEST)

Berme to třeba jako u tenisu. Tenis je sport, kde hrají samostatně muži, samostatně ženy a třeba i smíšené páry. A přitom je to stále tenis. Čili hierarchicky je více určující sport, méně gender. Nebereme to asi tak, že je mužský sport, vedle toho ženský sport a teď tyhle dva velké bloky teprve že by se dělily dál podle těch jednotlivých sportů a disciplín. Nemáme mužské sportovní svazy a ženské sportovní svazy, které by se dál dělily podle jednotlivých sportů. Spíš naopak jsou svazy pro ten daný sport jako celek, možná teprve následně dělené podle genderu. Leda snad že by se to takhle vnímalo speciálně v atletice: tedy mužská atletika, vedle toho ženská atletika, a ty že by se pak dělily podle disciplín. Ale i tam mám spíš pocit, že se rozlišují třeba běžecké, vrhařské ad. disciplíny a teprve pak jejich mužské či ženské sekce. --Bazi (diskuse) 14. 8. 2017, 15:31 (CEST)

Pravda. To znamená, že nejlépe z toho vychází varianta 100 metrů muži, kde je první typ sportu či disciplína a nakonec pohlaví. Neznáte nějakého Wikipedistu, který se zajímá o sport a edituje ho zde? Další názory by se hodily. RiniX (diskuse) 14. 8. 2017, 15:39 (CEST)

@Zoner60:. Vychází mi nejlépe varianta Atletika <kde> <kdy> – <sport> <upřesnění> <kdo>. JAn (diskuse) 15. 8. 2017, 07:23 (CEST)

Tzn Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – běh na 100 metrů muži. S tím je to ještě více upřesňující. RiniX (diskuse) 15. 8. 2017, 11:55 (CEST)

Ale ne zas s velkým "B", prosím, to tam fakt nemá opodstatnění. A otázka je, jestli by to ještě přesnější nebylo "běh na 100 metrů", když už. --Bazi (diskuse) 15. 8. 2017, 17:29 (CEST)

Jo, to jo. Jak říkám, moc se v tom nevyznám, takže ten příklad klidně upravte. RiniX (diskuse) 15. 8. 2017, 18:17 (CEST)

Doporučení do článku + as-Sísí a at-Tajíb

Díky. Dal jsem tedy do článku arabština aspoň odkaz na ta doporučení, byť jsou interní - aspoň něco; normální smrtelník (ani já s lety wikieditací, jak tady kolega správně zmiňuje) je normálně nenajdu - což je škoda, isnt't it? Nebo to někdo udělá líp? Přinejmenším zatím je to podle mě lepší než nic.

2) V těch doporučeních je taky tabulka s ukázkami správně/špatně (https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Transkripce_arab%C5%A1tiny#Ur.C4.8Dit.C3.BD_.C4.8Dlen) - mohl by tam prosím někdo, kdo tomu rozumí, dopsat aspoň stručně pravidlo, pokud existuje? Následná hláska vždycky nahradí l v předchozím al? A nezávisle na tom: mohl by tam někdo prosím dopsat příklady as-Sísí a at-Tajíb/Tájib, pokud je shledáváte takto košer? Díky moc, sám tomu nerozumím, jinak bych to provedl. --Jiří Janíček (diskuse) 11. 8. 2017, 21:00 (CEST)

Seznamka

Dobrý den, nevím co s tím. Článek napsaný, jako na nějaký blog, vlastně jenom sbírka názorů a varování. Vůbec to nepatří do encyklopedie. Článek je třeba brutálně přepsat. --Unioůn (diskuse) 14. 8. 2017, 21:42 (CEST)

Dobrý den, editujte s odvahou! --Martin Urbanec (diskuse) 14. 8. 2017, 21:55 (CEST)

Porad jen Nevhodne uzivatelske jmeno

Porad me tu blokujete za nevhodne uzivatelske jmeno, snazim se poukazat ze mam rada one direction ale vy to nemate radi tak to vzdavam a na wikipedii editovat NEBUDU!!! Snazila jsem se wikipedii pomoct ale vy ne, ja jsem ta zla tak se tu mejte hezky a sbohem!!! --37.188.252.38 14. 8. 2017, 22:04 (CEST) nebo Tereza

A to je vážně takový problém zvolit si nějaké vhodné jméno? --Perid (diskuse) 14. 8. 2017, 22:06 (CEST)

A kdyz chci si zvolit neco jineho, tak je to samozrejme obsazene, ja na to tady kaslu!!! --37.188.252.38 14. 8. 2017, 22:08 (CEST)

Uklidněte se, přečtěte si článek WP:Uživatelské jméno a věřím, že si nějaké najdete... --Vojtasafr (diskuse) 14. 8. 2017, 22:13 (CEST)

Přesně... Btw nejlepší je Vaše občanské jméno – věřím, že se za své editace nemusíte stydět, ale můžete se k nim veřejně hlásit (jako já)... ;) --Jiří Janíček (diskuse) 15. 8. 2017, 16:51 (CEST)

Já bych si vlastní občanské méno nikdy (ani na wiki) nedal :-D Už jenom představa, že by mě někde někdo z real life poznal je hrozná :-D PoZitroN (diskuse) 24. 8. 2017, 16:10 (CEST)

Návrh – spuštění automatických editací na uživatelských stránkách studentů atp

Hezký den, správa "kurzů" (např. univerzitních přednášek, workshopů, editathonů) se od nového školního roku přesouvá z rozšíření "Education" (jmenný prostor "Kurzy:") do Nástěnky. Jedna významná výtka, kterou vůči Nástěnce měl např. Jan Kameníček, bylo, že na Wikipedii z ní není poznat, kdo je student a kdo není, protože běží externě. Je to důležité proto, že správci, patroleři a další uživatelé chtějí mít přehled o nových uživatelích vstupujících do Wikipedie v rámci např. školního projektu. Existuje řešení, které už funguje např. na anglické a portugalské Wikipedii, a to, že povolíme nástroji Nástěnka, aby automaticky prováděl následující typy editací:

• Update shrnujících stránek, jako je např. tato
• Přídání šablony na uživatelskou stránku, kdykoliv uživatel vstoupí do kurzu: např. zde
• Přidání šablony do diskuzních stránek článků, aby bylo zřejmé, že na něm pracují/pracovali účastníci projektu, jako zde
• Oznámení o nových kurzech je automaticky vloženo na speciální stránku

Je toto v pořádku? Děkuji za "odhlasování", které je nutné ke spuštění tohoto nástroje.--Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 8. 2017, 00:32 (CEST)

Diskuze

@Vojtěch Dostál: Pochopil jsem správně, že ta šablona na UP bude i u instruktorů i u studentů? Pokud ano, chtělo by to u studentů, aby ta šablona byla vkládána nějak, aby nenarušila UP, páč tam mají často rozdělané články a aby nešla jednoduše odendat, kdyby si tam student článek rozdělával po automatickém vložení šablony a odstranil by ji (nějaký filtr,...) Nebo to bude fungovat úplně jinak? --Vojtasafr (diskuse) 16. 8. 2017, 01:05 (CEST)

Dobrá připomínka, neumí to vkládat šablonu na nějakou podstránku, pokud existuje, a pokud neexistuje, tak na UP? Tím by se problém vyřešil, stačilo by ji vytvořit a vložit kamkoliv do UP. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 01:12 (CEST)

@Vojtasafr: Díky za otázky. Šablona se pokud vím vkládá jen do uživatelských stránek studentů, nikoliv u instruktorů. Vkládá se vždy nahoru nad zbylý kód, s existujícím textem by si to mělo v pohodě umět poradit. Když si ji odstraní, asi se nezblázníme, ale můžeme uvažovat o založení nějakého filtru, pokud by se to ukázalo jako velký problém. Podle mně zas tak často přímo na uživatelských stránkách studenti text nepřipravují, častěji to dělají na pískovišti.--Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 8. 2017, 01:15 (CEST)

@Vojtěch Dostál: Nevím, jak je tomu teď, ale vím, že nějaký půlrok zpátky jsme se o tom s Martinem bavili - jestli je na to upozorňovat, pomáhat s přesunem atd... --Vojtasafr (diskuse) 16. 8. 2017, 01:34 (CEST)

Tak proč je na odkazu psáno This user is an instructor? --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 01:47 (CEST)

Aha, ano, omlouvám se za mylnou informaci, šablona se vkládá jak na userpages studentů, tak instruktorů.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 8. 2017, 15:01 (CEST)

Dík za info... Teď je třeba jen dořešit zpětné vkládání při případném odstranění... --Vojtasafr (diskuse) 17. 8. 2017, 15:41 (CEST)

@Vojtasafr: Samozřejmě jde zablokovat odstranění šablony filtrem, nepochybně to i monitoruje i vkládací bot. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 01:12 (CEST)

@Martin Urbanec: V případě, že by to bylo na UP by zkrátka chtělo, aby to měla patrola hned na očích a aby byl bot nastaven tak, aby tu UP nerozhodil, pokud by tam text byl, aby to tam vracel co nejrychleji po odstranění a zároveň nemátl studenty a nedělal editační koflikty -> kloním se k filtru (tam by ale chtělo dobře vysvětlit, jak šablonu vrátit zpět a to i ve VE.) --Vojtasafr (diskuse) 16. 8. 2017, 01:27 (CEST)

A ještě malé doplnění: na DS u článků již máme podobnou šablonu {{Studenti píší Wikipedii2}} na články {{Studenti píší Wikipedii}} --Vojtasafr (diskuse)

Hlasování

Pro/Agree

1. Pro Pro --Bazi (diskuse) 17. 8. 2017, 14:17 (CEST)
2. Pro Pro Ušetří práci, není co řešit. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 8. 2017, 16:30 (CEST)
3. Pro Pro --Gabriela Boková (WMCZ) (diskuse) 22. 8. 2017, 11:09 (CEST)
4. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 8. 2017, 20:27 (CEST)

Proti/Against

Zdržuji se/Abstain

1. Zdržuji se Zdržuji se čekám na konečná řešení a čekám je s důkladným vysvětlením a zdůvodněním. A doufám, že nějaká budou a to co v nejkratším horizontu. Obecně proti nejsem, ale chci mít jasné řešení, žádné možná, třeba, ono to nějak dopadne a podobně... --Vojtasafr (diskuse) 17. 8. 2017, 12:25 (CEST)

   Tak to je velmi snadné – když to komunita neodsouhlasí, tak nebudou šablony žádné a nebude co hlídat tím filtrem, který navrhuješ. Mně to je osobně jedno, ale myslím že správcům a patrolerům by to vadilo, když by nevěděli, kteří uživatelé jsou studenti.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 8. 2017, 15:04 (CEST)

   Mě jde o to, jestli máte vůbec nějakou vizi, jak konkrétně to potom uděláte a jak konkrétně to bude vypadat... Zatím o tom moc přesvědčen nejsem. Přece nejde hlasovat zákon s tím, že jestli to projde, tak mu možná dáme konkrétní podobu, i když vlastně ještě nevíme jakou... Na druhou stranu oceňuji, že alespoň o něčem nám nechala WMCZ v souladu s pravidly na Wikipedii rozhodnout...--Vojtasafr (diskuse) 17. 8. 2017, 15:08 (CEST)

"Údajný/é" v uvodních definicích pojmů

Chtěl bych se zeptat komunity na názor na neustálé používaní "údajný" v prvním odstavci v článcích. Příklady (nejsou přesné, po paměti ):

* Astrologie se zabývá údajnými souvztažnostmi mezi pohyby těles a děním na Zemi.
* Pirátská strana vznikla jako obrana proti údajné netransparentnosti státní správy. 

Těch příkladů bych našel určitě více, autor podle mě chce, v dobré víře, zachovat NPOV za každou cenu, ale myslím si , že slovíčkem údajný tam zanáší svůj POV. Astrologie se zabývá pohyby planet a jejími dopady na život , ať už tam souvstažnost je to nebo ne. Pirátská strana vznikla proti netrasparentnosti... i když to třeba není pravda nebo je. Já bych byl proto, aby se slovíčko údajný z úvodních definic vypouštělo jako POV v opodobných případech.

Co si myslíte?--H11 (diskuse) 16. 8. 2017, 11:32 (CEST)

Je to otázka vhodné formulace. U astrologie by to šlo třeba napsat jako že „se zabývá pohyby vesmírných těles a otázkami jejich případné souvztažnosti s děním na Zemi“. U pirátů zas by se dalo napsat, že strana vznikla „jako obrana proti tomu, co označuje za netransparentnost státní správy“. Pouhé vypuštění slovíčka „údajný“ by IMHO nemuselo přinést zlepšení, pouze by se změnil POV. --Bazi (diskuse) 16. 8. 2017, 12:39 (CEST)

Můj názor je, že "údajný" a podobně patří tam, kde je fakticita tvrzení silně sporná a zároveň tato spornost nemusí být zjevná každému blíže neinformovanému čtenáři. Smyslem je upozornit čtenáře, aby zbystřil a nebral tvrzení zcela vážně. Tuto spornost je v případě pochybnosti potřeba doložit zdrojem. U astrologie myslím není pochyb, že řada seriózních vědců odmítá souvstažnost mezi pohyby těles a děním na Zemi, jak ji chápou astrologové, a tak tam do té definice slovo údajný patří.

Naopak v příkladu o pirátské straně to asi s pochybnostmi není tak horké, státní správu lze legitimně pociťovat jako netransparentní, a tak bych tam slovo údajně spíš nedával (anebo bych aspoň napřed požadoval doložit, že velká většina odborníků považuje naši státní správu za plně transparentní). Podobně bych slovo údajně nedával tam, kde se sice tvrdí něco sporného/nepravdivého, ale ta spornost/nepravdivost je zjevná i průměrnému školákovi. Takže bych nepsal "Karkulka byla údajně sežrána vlkem a údajně pak oživla, když ji myslivec vyřízl z vlkova břicha," jelikož inteligentnější čtenář ví, že to tak asi doopravdy nebylo, a pro úplné hlupáky nepíšeme.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 8. 2017, 12:45 (CEST)

Jako Ioannes s tím, že uvedená definice pirátské strany je celkově jako definice nevhodná, tato věta patří někam dále v textu. Definice by měla znít například: Česká pirátská strana je politická strana v České republice, založená roku 2009. --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 8. 2017, 15:28 (CEST)

to chápu, ale uvažujete stále , že pisatel onu zjevnou pravdu zná, pochybuji že mormonskému věřícímu například článek zlaté desky , přijde NPOV...., například , že astrologie nebo její části fungují věří drtivá většina obyvatel planety (např https://www.novinky.cz/zena/styl/188053-vetsina-cechu-sleduje-horoskopy-a-veri-jim.html Většina Čechů sleduje horoskopy a věří jim....takže ani podle nerozšířenějšího názoru to není ideální.... a kdo u kontroverznějších témat, bude určovat vhodnost "údajnosti", v uvodním odstavci tím rozhodíte celý text at v nem dal napisete cokoliv..--H11 (diskuse) 16. 8. 2017, 22:55 (CEST)

wp:NPOV#Vysvětlení pojmu

Pokud je nějaké objektivně doložitelné/ověřitelné tvrzení všeobecně přijímané (typu "Země není plochá"/"Slované nejsou podlidé" apod.) akceptováno většinou wp:VZ nemá smysl uvádět „údajně“, naopak pokud věcná správnost opačného tvrzení (typu "Země je plochá", "astrologie je věda" apod.) není objektivně doložitelná a věří v ní jen minorita stoupenců daného přesvědčení, zdůraznění údajnosti nebo jiné upozornění na to, že se jedná (jen) o přesvědčení stoupenců dané doktríny je zcela na místě.

V případě astrologie jde o „nauku“ praktikovanou pouze astrology, a snad vůbec poslední kdo se pokusil nezaujatě „zkoumat pohyby planet a jejich dopady na život , ať už tam souvstažnost je to nebo ne“ byl Johannes Kepler, (který - k vlastnímu překvapení a přes veškerou snahu - žádné nenašel), a další „praktikanti“/„stoupenci“ prostě ignorují (negativní) výsledky jeho výzkumů. (Bez uvedení důvodů - každopádně Kepler byl asi poslední kdo se celý koncept pokusil vědecky testovat. Pozdějším astrologům jde nejspíš jen o peníze.) To by bylo možná dobré řešit nějakým zpřesněním po časové stránce typu "Ačkoliv v minulosti/Dříve/kdysi/do/ v -. století byla astrologie/frenologie/apod. .... zkoumala vztah mezi .../považována za vědu, od .. tomu tak není/pokusy o ověření selhaly...."

U nauk politických/náboženských atp. hnutí/stran by asi bylo celkově nejlepší uvádět ve formátu (XY) "tvrdí/věří/vyjadřují přesvědčení/řídí se tím, že podle jejich programu/přesvědčení/učení/ platí, že ...." Zejména v případě extremističtějších hnutí by bylo IMO absolutně nevhodné akceptovat jejich přesvědčení jako objektivně platné.

Pokud je pak z kontextu jinak jasné, že subjekt článku "existuje" jen ve fikci/mytologii/pohádce apod. nemá smysl dál zdůrazňovat. Když článek jasně říká „Slender Man je fiktivní postava“, „Pipi Dlouhá punčocha je hlavní hrdinka knih pro děti“ není třeba více dodávat, naopak by to mohlo být matoucí.

Vámi uváděný zdroj (pokud je webový článek v oddechové rubrice Novinek nějak relevantní jako zdroj) se vztahuje k tomu, že řada respondentů daného výzkumu (nikoliv obyvatel ČR, natož celé planety) ve věrohodnost astrologie subjektivně věří, nikoliv že by věrohodnost astrologie byla objektivně podložena. :-)

Považuji za naprosto neutrální, pokud jsou „Zlaté desky“ označeny za údajný artefakt v jehož historicitu věří „Mormoni“ - to že stoupenci této víry tomuto věří je fakt, to že by tento artefakt opravdu existoval je nedoloženo, a nedokážu si představit jak by mohly existovat články o různých náboženských otázkách (a nejen náboženských), pokud by vycházely z předpokladu, že přesvědčení stoupenců daného vyznání je „objektivní fakt“ - třeba věta říkající, že "Ódin (staroseversky Óðinn) je jméno hlavního boha severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové" je objektivně celkem snesitelná, naopak formulace "Ódin je nejvyšší z bohů." by asi byla akceptovatelná jen z pohledu jeho fanoušků, zatímco stoupencům jiných přesvědčení by to naopak muselo připadat jako porušení NPOV. A stejně tak neutralita obecně by měla být posuzována z pohledu dostupných neutrálních zdrojů, ne z pohledu těch kdo věří v to, že předmět článku, podle přesvědčení těch kdo v něj také věří, je objektivně platný. -109.183.157.199 17. 8. 2017, 02:44 (CEST)

Koho uvádět v š:Příbuzenstvo?

V souvislosti s odstraněním nejen linku ale i jména@Ivannah:, jsem se pokusil dvakrát zeptat na praxi v šabloně {{Příbuzenstvo}} – poprvé a podruhé, ovšem vždy bez úspěchu. Takže dávám Pod lípu pro vyjasnění otázky:

„Koho všeho uvádět do šablony Příbuzenstvo a koho ne? Uvádět v ní i encyklopedicky nevýznamné členy nukleární rodiny a širšího příbuzenstva?“

Výsledek zanést do dokumentace šablony. --Kacir 17. 8. 2017, 01:07 (CEST)

Současná praxe je nejednoznačná, tj. uvádí se i e-nevýznamní (Ondřej Neff), nebo jen e-významní (Jaroslav Heyrovský /chybí manželka, dcera/). --Kacir 17. 8. 2017, 01:14 (CEST)

DOS

Názory dále směřujte do založené Diskuse o smazání.--Kacir 20. 8. 2017, 18:25 (CEST)

Komentáře

A nešlo by to uvádět v infoboxu a šablonu zcela zrušit? Pokud vím, tak praxe je taková, že do iboxu se vyplňují i encyklopedicky nevýznamní členové základní rodiny (rodiče, sourozenci, děti). --Silesianus (diskuse) 17. 8. 2017, 14:33 (CEST)

@Silesianus: Pro zrušení lze založit DOS, v němž by se to mohlo vyjasnit. Vidím, že podobný názor má i Bazi a nevylučuji, že bych se ke smazu přiklonil také, i když ne všechny biografické iboxy obsahují položky pro členy rodiny (Suk - I:tenista, Soukalová - I:lyžař, I:vědec, kde se to obchází i poznámkou atd.).--Kacir 18. 8. 2017, 07:42 (CEST)

Mohl bych Vás odkázat na tuto diskuzi, která by případné problémy šmahem vyřešila. Teda ne ta diskuze, ale její možný výsledek. --Silesianus (diskuse) 18. 8. 2017, 12:32 (CEST)

• Jsem spíše pro variantu uvádění všech (i EV nevýznamných) členů nukleární rodiny.--Kacir 17. 8. 2017, 01:07 (CEST)
• Jsem pro uvádění jen encyklopedicky významných osob. Infobox by měl obsahovat nejdůležitější informace o osobě. Jak se jmenuje fotbalistův pětiletý syn a tříletá dcera je bulvární informace, která možná patří do textu článku, ale rozhodně ne do infoboxu. --Jowe (diskuse) 17. 8. 2017, 14:42 (CEST)
• Jsem pro uvádění všech předků, ale pouze v případě, že je alespoň jeden z nich encyklopedicky významný (má článek). Tedy, pokud měl někdo významného pouze strýčka, uvést strýčka a dost. Pokud byla významná matka, pak uvést i otce. U dětí je situace trochu složitější. U současníků jde opravdu spíše o zbytnou informaci, u historických osobností pak může jít třeba o 18 dětí, z nichž se dospělosti dožilo jen 6 a z nich bylo enc. významné jedno (a zase je to jinak u spisovaele a jinak u šlechtice). Na Wikidatech platí, že je možné založit položku i nevýznamné osobě, pokud je potřebná k doplnění řetězce (významný dědeček, nevýznamný otec, významná osoba). Navrhoval bych tedy něco podobného uvádět oba rodiče, pokud byl jeden z nich nebo z prarodičů encyklopedicky významný. JAn (diskuse) 17. 8. 2017, 15:04 (CEST)
• Přiznám se, že mi samotná šablona Příbuzenstvo přijde trochu nadbytečná a základní příbuzenské vztahy (rodiče, partneři a partnerky, děti) by měly být uvedené už v hlavním infoboxu. V souladu s tím šablonu nechápu ani tak jako infobox, ale spíš jako vertikální navbox. Který navíc bohužel často obsahuje právě duplicitní informace/odkazy vůči infoboxu. Proto bych i uvažoval o jejím zrušení a převedení těch skutečně základních do všech infoboxů osob, kde ještě snad ty parametry chybí. Anebo bych šablonu používal opravdu jen jako ten navbox, tedy odkazovat encyklopedicky významné příbuzné. Pokud by šablona naopak měla zůstat pro uvádění všech příbuzných, pak by se naopak měly údaje o nich vyházet z infoboxů a tuto šablonu by to chtělo víc graficky přiblížit infoboxům, provést třeba sjednocení šířky atd., aby mohla líp navazovat. --Bazi (diskuse) 17. 8. 2017, 15:14 (CEST) Fix: --Bazi (diskuse) 17. 8. 2017, 18:09 (CEST)
• Naprostý souhlas s Bazim. Lépe bych to neformuloval. --Tom (diskuse) 17. 8. 2017, 17:14 (CEST)
• Mně by zrušení šablony Příbuzenstvo vůbec nevadilo. Jednak to není z estetického hlediska žádná hitparáda (je širší než infobox a rozbíjí odstavce), jednak všechny důležité informace k tématu mají být uvedeny především v textu článku. Kdo chce být autorem encyklopedie, měl by být schopen napsat srozumitelnou českou větu a nepomáhat si omalovánkami.--Hnetubud (diskuse) 18. 8. 2017, 12:53 (CEST)
• Necítím se dostatečně zorientovaný v biografických článcích, abych posoudil samotnou vhodnost existence této šablony a její vzhled, ale dovolil bych si vyslovit názor, že uvádění encyklopedicky nevýznamných rodinných příslušníků je podle mně dost na hraně z hlediska ochrany osobnosti. Těžko se mi vysvětluje, když se mně různé osoby ptají, proč Wikipedie uvádí jména jejich rodinných příslušníků nebo dokonce datum jejich narození. Umíme najít hranici mezi encyklopedií a narušováním soukromí příbuzných osob, které na veřejnosti třeba vůbec nevystupují, za svou "známost" nemohou a nemají zájem o pozornost? --Vojtěch Dostál (diskuse) 19. 8. 2017, 15:23 (CEST)

  Jen k tomu datu narození bych připomněl WP:ČŽL#Ochrana soukromí, kde to jistým způsobem ošetřeno je. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 15:42 (CEST)

  @Vojtěch Dostál: Jména rodinných příslušníků řeší WP:OV (WP:BLP), tj. co neprošlo sekundárními zdroji – není veřejně dostupné, nemůže být uvedeno ani ve Wiki. Pokud někdo edituje osobu a vloží bez věrohodného zdroje informaci o tom, že má dotyčný dceru, tak je to samozřejmě na revert. Překvapilo mě množství příspěvků, v nichž je připouštěn smaz šablony, takže založím DOS, nechť se to v něm vyjasní.--Kacir 20. 8. 2017, 09:46 (CEST)

• Myslím, že by v té nepěkné šabloně měly být primárně EV osoby, dále osoby, které mají na danou osobu nějaký zásadní vliv. Souhlasím s Jowem v tom, že bulvární informace mají být decentně zapracovány ve článku. Musím také souhlasit s VojDosem v tom, že je to na hraně ochrany osobnosti. Pokud ten člověk není encyklopedicky či jinak významný, přijde mi to jako narušení soukromí... Aneb nejsme Blesk ani Aha!, abychom šťourali ve zdrojích a hledali, jak se jmenuje jeho prateta z pátého kolene... Na druhou stranu bych to nijak nereguloval pravidlem a nechal bych to na autorovi článku. Pokud to bude dané osobně vadit, může požádat o odstranění... --Vojtasafr (diskuse) 19. 8. 2017, 21:14 (CEST)
• Mít v jednom článku duplicitní informace, které se avšak liší v tom, že jedny uvádí všechny příslušníky rodiny (infobox) a druhé jen encyklopedicky významné (šablona) je podle mě hloupost. Za mě osobně šablonu zrušit, avšak se nebráním variantě, kdy danou šablonu vložíme do speciálního parametru, jak se to dělá u infoboxů sportovců a medailí. RiniX (diskuse) 19. 8. 2017, 21:26 (CEST)

Názory dále směřujte do založené Diskuse o smazání.--Kacir 20. 8. 2017, 18:25 (CEST)

Infoboxy - popis úmrtí a narození

Dobrý den, při menší aktualizaci infoboxu atlet jsem narazil na druhou variantu psaní Narození a Úmrtí a to se čtyřmi popisy u každého parametru. Zato v infoboxu osoba jsou popisy jenom dva. Objevující se varianty:

• a) infoboxy typu osoba, herec apod. = popisek Narození s parametry {{{datum narození}}} a {{{místo narození}}} a Úmrtí s parametry {{{datum úmrtí}}} a {{{místo úmrtí}}}.
• b) ostatní infoboxy (většinou sportovci) = popisek Datum narození s parametrem {{{datum narození}}}, Místo narození s parametrem {{{místo narození}}}, Datum úmrtí s parametrem {{{datum úmrtí}}} a Místo úmrtí s parametrem {{{místo úmrtí}}}.

Nevím, jak se z jedné varianty staly dvě, ale nyní by to chtělo napravit a sjednotit.

Navrhuji tedy variantu a a předělání infoboxů s variantou b na navrhovanou variantu. RiniX (diskuse) 19. 8. 2017, 15:30 (CEST)

Diskuse

Nemyslím, že by se z jedné varianty nějak záhadně staly dvě, prostě se různé infoboxy vyvíjely různým způsobem, jak se přebíraly nebo upravovaly. Každopádně by bylo praktické to sjednotit, a to směrem k jednodušší a prostorově úspornější variantě. Tedy jen Narození/Úmrtí. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 23:55 (CEST)

Bohužel takovéto vyvíjení většinou znamená, že na nějaký infobox se svým způsobem "zapomene" a zanevře. RiniX (diskuse) 20. 8. 2017, 00:01 (CEST)

Pro mě za mě ano, sjednocení ničemu neublíží. Ale zkusil bych vymámit nějakou reakci od lidí co píší články o sportovcích. --Jann (diskuse) 23. 8. 2017, 21:23 (CEST)

Jakožto člověk, co občas nějakého sportovce napíše, tak klidně ano. --Harold (diskuse) 23. 8. 2017, 21:28 (CEST)

Upozornění na změny

Zdravím; úplně nevím, jestli to patří sem, ale nevím kam jinam. V poslední době mi začaly chodit nesmyslná e-mailová upozornění na poslední změny sledovaných článků; vždycky jde např. o pět či deset e-mailů odeslaných zcela naráz, ve stejný čas. Když se na článek podívám, k žádné změně však nedošlo. Je to dost otravné, těch e-mailů je opravdu hodně... na druhou stranu se mi ta e-mailová upozornění nechce rušit úplně. Nevíte, co to způsobuje? Dá se s tím něco dělat? Příklad jednoho z posledních e-mailů:

„Vážený uživateli Hynas, Dne 19. 8. 2017 upravil anonymní uživatel 213.143.46.213 stránku Max Weber, vizte aktuální verzi na https://cs.wikipedia.org/wiki/Max_Weber Tuto změnu si můžete prohlédnout na https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Max_Weber&diff=next&oldid=15062738 Pro všechny změny od vaší minulé návštěvy vizte https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Max_Weber&diff=0&oldid=15062738 Shrnutí editace: /* wbsetlabel-set:1|en */ Catedrático de universidad Toto je malá editace Uživatele, který změnu provedl, můžete kontaktovat: e-mailem: Bez e-mailové adresy na wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:213.143.46.213 [...]“

Díky. --Hynas (diskuse) 19. 8. 2017, 17:53 (CEST)

Změna na Wikidatech --Silesianus (diskuse) 19. 8. 2017, 18:49 (CEST)

Díky, to mě nenapadlo (a je nepraktické, že odkaz vede na stránku, nikoliv na Wikidata). Teď jsem si ale zkontroloval, že změny na Wikidatech si zasílat nenechávám, nastavení jsem neměnil a začalo to chodit teprve velmi nedávno (cca dva týdny?). No nic, nějak se s tím poperu, dík aspoň za informaci :-) --Hynas (diskuse) 19. 8. 2017, 18:58 (CEST)

Máte zapnuté „Posílat e-maily i při malých editacích stránek a souborů“? Změny na Wikidatech jsou považovány jako malé, tak to by mohlo problém vyřešit. Matěj Suchánek (diskuse) 19. 8. 2017, 19:13 (CEST)

Musel jsem použít Google, nenapadlo mě, že to bude hned na titulní stránce Nastavení. Jinými slovy "už ano", takže díky moc! --Hynas (diskuse) 19. 8. 2017, 19:21 (CEST)

Možná jsem formuloval chybně. Myslel jsem, aby toto nastavení zůstalo deaktivované (pokud nebylo). Matěj Suchánek (diskuse) 19. 8. 2017, 21:02 (CEST)

Šablony posloupnosti prezidentů

Zdravím, kategorie Kategorie:Šablony:Posloupnosti prezidentů je zaplněna šablonami, které nemají jednotný název. Bylo by vhodné názvy sjednotit a následně narovnat odkazy. Rozdíl:

• {{Filipínští prezidenti}} x {{Prezidenti Finska}} --Tayari (diskuse) 20. 8. 2017, 14:26 (CEST)

Vypadá to, že navrch má druhá varianta, ale asi si vyslechnete, že u šablon je to jedno a že články to taky nemají jednotné (třebas vlajky). Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 15:33 (CEST)

Já to klidně přemlátím celé sám. Problém mi to nedělá. Jen potřebuji vědět na kterou variantu. --Tayari (diskuse) 20. 8. 2017, 17:27 (CEST)

Ten druhý způsob, stejně je nutný použít u víceslovných názvů. Navíc víc odpovídá tomu, co popisuje. Finský prezident může být třeba finský prezident nějaké firmy ;) Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 18:05 (CEST)

Druhá varianta je vhodnější a přirozenější, jak už zmínil kolega Chrzwzcz (např. u podobných názvů).--Kacir 20. 8. 2017, 18:23 (CEST)

Několik těch šablon jsem dělal já a také mi vadilo, že názvy nejsou jednotné. Stejná situace je i u šablon premiérů. Sám nevím, k čemu bych se přikláněl. Správně česky je asi rakouští prezidenti než prezidenti Rakouska (podobně jako Národní divadlo – Divadlo národa). Jen pozor na kancléře – to zřejmě nejsou premiéři. A někde jsou také zaužívaní ministerští předsedové, ale nevím, jestli to zohledňovat. --Radek Linner (diskuse) 20. 8. 2017, 22:23 (CEST)

A v Česku máme předsedu vlády, jinde zase předsedu rady ministrů, premiér je formálněji první ministr... různých názvů pro předsedu vládu by se našel tucet. Jaký vidíte rozdíl mezi německým/rakouským kancléřem a českým předsedou vlády? (Neformálně) se dají za premiéry označit všichni. --Jann (diskuse) 21. 8. 2017, 13:03 (CEST)

Kdyžtak hoďte oko na tuhle žádost, jestli to tak může být: Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce#Narovnání šablon --Tayari (diskuse) 21. 8. 2017, 11:23 (CEST)

Mimochodem, diskutované šablony prezidentů jsou navboxy a proto by neměly být v Kategorie:Šablony:Posloupnosti prezidentů, ale v Kategorie:Šablony:Navboxy prezidentů a také by neměly být zamíchány mezi šablony posloupnosti v Kategorie:Šablony:Posloupnosti. --Jann (diskuse) 21. 8. 2017, 13:03 (CEST)

Ano Provedeno. Má se výsledná kategorie kategorizovat do Kategorie:Politické navigační šablony? --Tayari (diskuse) 21. 8. 2017, 13:44 (CEST)

Ano, má. Děkuji za rychlou reakci. --Jann (diskuse) 21. 8. 2017, 17:30 (CEST)

Gratuluju, že se vám podařilo tuto věc prosadit, čekal jsem, že to bude označeno za malichernost. Asi víte, jak na to ;) Chrzwzcz (diskuse) 21. 8. 2017, 19:04 (CEST)

Patronymum

Dobrý den, po menším neúspěchu, avšak stále věřím, že tam někdo něco napíše, jsem zde s dalším rozlišením a to patronymem. U lidí s ruskou národností je patronymum využíváno u názvů článků v 45% a zbytek jsou bez patronyma. S patronymem se jedná o jeho rodné jméno, ale jak je zde zvykem, většinou by se mělo psát to, které je nejvíce používáno a je pod ním znám a to je mnohdy bez patronyma. Jména jsou pak dlouhá a v infoboxu se zbytečně lámají.

Navrhuji tedy změna názvů, tam kde to jde, bez patronyma a větší sjednocení. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 18:42 (CEST)

Dle odpovědí od kolegů jsem návrh trochu pozměnil. Navrhuji otestování zdrojů (plošně nebo ve volném čase, je to jen na editorech) a pokud se daná osoba píše z větší části bez patronyma, přesunout. Pozor bych avšak dával u nějakým způsobem významných osob (i historicky – 1. polovina 20. století nebo starší) viz Harold, či rozčilovačů jakožto rozcestník viz Jann. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)

Diskuse

Bazi

Mám trochu obavu, že by to potlačilo někdy skutečně zažitá jména, kdybychom to nějak násilně sjednocovali. Určitě by měla zůstat nějaká vůle. --Bazi (diskuse) 23. 8. 2017, 18:56 (CEST)

To samozřejmě ano. Mnohdy jsou to jména spisovatelů či výtvarníků, avšak u méně známých herců nebo režiséru, jejichž články jsou pahýly, je patronymum zbytečné. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 19:00 (CEST)

Pak nerozumím snaze řešit to nějak plošně. Prostě se u toho jednoho konkrétního režiséra mají otestovat zdroje a přejmenovat ho. Tak by se to mělo řešit i v ostatních individuálních případech, abychom měli název obvyklý, očekávatelný. K plošnému přejmenovávání jedním nebo druhým směrem nevidím opodstatnění. --Bazi (diskuse) 23. 8. 2017, 22:14 (CEST)

Prvně mělo jít o plošné řešení přesunutí, avšak se poté vyskytly zásadní argumenty, které jsou dobře odůvodněné, a tak jsem to v topu změnil. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)

Harold

Můj dojem je takový, že historické osobnosti (cca do 1. poloviny 20. století) jsou většinou s patronymem v názvu, současní lidé většinou bez něj, což se mi laicky zdá celkem ok. Patronymum u současných osob bych používal v názvu jen tam, kde je očekávatelné. --Harold (diskuse) 23. 8. 2017, 19:52 (CEST)

Jo, přesně jak jsem odpovídal Bazimu. U současných osob už se to patronymum skoro vůbec nepoužívá. Například když vložíme Kirill Semjonovič Serebrennikov do google vyhledávače, tak tam je mnoho stránek bez patronyma. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 19:59 (CEST)

Google mi na dotaz "Kirill Semjonovič Serebrennikov" vyhodil jedinou stránku - článek na české wiki. Takže očekávatelnost v tomto případě velmi pravděpodobně nulová a ani argument s rozlišovačem zde nejde využít. Proto jsem tento článek přesunul na jednoduchý tvar jméno+příjmení. --Harold (diskuse) 23. 8. 2017, 21:33 (CEST)

Dobrá, trochu jsem pozměnil návrh. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)

Vachovec1

Já jen připomenu, že patronymum může také fungovat jako rozlišovač. --Vachovec1 (diskuse) 23. 8. 2017, 20:15 (CEST)

Ano, v některých případech. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 20:28 (CEST)

Hnetubud

Nechal bych to tak, jak to je. V konkrétních případech je samozřejmě možný přesun, pokud se v českých zdrojích otčestvo nepoužívá – ale neměnil bych nikomu jméno jen proto, aby se nám vešel do infoboxu.--Hnetubud (diskuse) 23. 8. 2017, 20:19 (CEST)

Infobox byl příklad, hlavní důvod byl tento, uvedu na příkladu: Kim Kardashian nemá na csWiki článek s názvem Kimberly Noel Kardashian. Správně by měla, jelikož je to její rodové jméno, ale skoro nikde se nepoužívá a není zažité, a tuto samou věc jsem myslel s patronymem... Jak řekl Harold, pokud je to osoba z 1. poloviny 20. století nebo současná, ale je známá (spisovatel, vědec, herec apod.) nechat. Avšak pokud je to nějaký režisér, který je pomalu znám díky skandálu, tak tam je patronymum zbytečné. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 20:28 (CEST)

Jann

Nechal bych to na autorech hesel a sporné případy řešil individuálně. Je fakt, že současná média patronymum používají zřídka a název článku i odkazy jsou pak kratší, ale na druhé straně dlouhodoběji - s přibývajícími články - je výhodnější mít jména s patronymem jakožto přirozeným rozlišovačem (u obvyklejších dvoučlenných jmen se totiž časem neobejdeme bez dvojitého rozlišovače, vizte jak dopadla enwiki u en:Alexander Ivanov proti ru:Иванов, Александр) Nejde přitom jen o Rusy, ale i o např. Američany a jejich prostředním jménem (kolega právě kvůli rozlišení zakládal americké astronauty s prostředním jménem resp. iniciálou). --Jann (diskuse) 23. 8. 2017, 21:14 (CEST)

No... patronym je něco jako druhé jméno, takže mi připadá zbytečné psát patronym u lidí ruské či jiné národnosti, když se nepíšou druhá příjemní u ostatních lidí. Samozřejmě, zde mohou nastat situace, kdy se napsat musí, jelikož jsou historicky či jinak významní, to už zde psal Harold. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 21:39 (CEST)

Nebo jak jste psal Vy s rozlišením. To se zde avšak nestává moc často, a poté daný článek stačí jednoduše přesunout. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 21:41 (CEST)

1. No, je fuk jestli jde o druhé jméno nebo druhé příjmení (u těch amerických astronautů šlo o druhá jména). 2. Moc často třeba ne, ale to znamená, že někdy je užitečné a v ostatních případech ničemu nevadí; a co se týče přesunu článku, ten je snadný, ale následně se musí projít a opravit odkazy, což může a nemusí být práce.. --Jann (diskuse) 23. 8. 2017, 21:58 (CEST)

V topu jsem to trochu pozměnil. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)

Ok. Takže případné přesuny budou záviset na zkoumání zdrojů, to jest budou ojedinělé. Potvrdí se tendence, že mediální figurky budou mít jméno-příjmení, serióznější osobnosti i patronymum/druhé jméno (zdůvodní se výskytem v knihách, třeba takto [2]. Celkově se nic moc nemění. Mno, asi bude čas přesunout se k popisu úmrtí a narození v infoboxech, to by mohlo projít. --Jann (diskuse) 24. 8. 2017, 17:17 (CEST)

Toto také v podstatě prošlo, protože jsem docílil k trochu většímu rozdělení než teď, avšak jak už jste psal, těch článek k přesunutí nebude moc. RiniX (diskuse) 24. 8. 2017, 20:23 (CEST)

Vandalismus

Upozorňuji na to, že uživatel Karel Rř zcela systematicky destruuje wikipedii. Temtokrát si vymyslel, že článek Luca Giordano je copyviem textu z Artmusea.cz. Tento uživatel naprosto nechápe, jaký je rozdíl mezi užívání zdrojů a porušováním autorského práva. To, že sám vytváří programově jen zbytečnosti a hlouposti, je jeho věc. Ale opravdu bude komunita takovéhle věci jen přihlížet? Anebo dostal dotyčný od kohosi zadání "zdestruuj mu nějaký článek, ať na tebe zaútočí a něco na něj máme"?...--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 8. 2017, 20:18 (CEST)

Co kdybyste si svůj spor o jeden článek, zatížený evidentně osobní nevraživostí, vyřešili někde v tichosti bez zatěžování celé komunity Pod lípou? K věcné stránce sporu využijte třeba Wikipedie:Třetí názor a obviňování z vandalismu apod. si raději odpusťte. --Bazi (diskuse) 24. 8. 2017, 20:49 (CEST)

jenže to není spor o jeden článek, ale celá destruktivní kampaň, kterou možná z pozadí někdo řídí. O mě nejde, já jsem tu od počátku zažíval jen šikanu, ústrky, plivance, podpásovky, ničení své práce a podporováni naopak vždy byli ti, kdo nic podstatného nedělají. Nic překvapivého zde na wikipedii. Nedávno jsem si dělal soukromou analýzu seznamu 10 000 nejdůležitějších článků. Zajímalo mě, kdo ty podstatné věci vlastně na wikipedii zakládal. A nepřekvapilo mě, že drtivá většina z těchto uživatelů už na wikipedii není. Byli vyštípáni různými propracovanými technikami. Karel Rř právě teď jednu spustil. Právě vložil na mou diskusní stránku další šablonu o "copyviu". Samozřejmě nesmysl. Jistě, možná je za vším jen refaktorizováno, či vzdělání na prestižní plzeňské univerzitě, o níž jsme toho již tolik slyšeli v médiích, že, ale já myslím, že to takto prosté nebude. Je to systém.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 8. 2017, 22:16 (CEST)

Podle mě tento případ copyviem není, ale nemusí jít hned o vandalismus nebo systém. Nejlepší by bylo nejprve se obrátit na autora u daného článku, pokud to nepomůže, pak třetí názor. --Palu (diskuse) 24. 8. 2017, 22:24 (CEST)

Nelze vzít cizí článek, zkrátit ho, lehce pozměnit, ponechat původní strukturu a tvrdit, že jste autor. Jsou tu po vás stovky označených článků a nic se s nimi neděje. --Karel Rř (diskuse) 24. 8. 2017, 22:41 (CEST)

V diskutovaném případě jde o normální použití informací ze zdroje, nikoliv o použití cizího díla způsobem, který by narušoval cizí autorská práva. Určující je především struktura a rozsah přebíraných informací, neshodnost formulací a "vyzobání" informací z různých míst v článku. Tohle není plagiát ani nepřiznaná citace. --Palu (diskuse) 24. 8. 2017, 23:08 (CEST)

Nevytvoříte necopyvio článek z jednoho nevolného zdroje. Struktura i obraty jsou si velmi podobné. --Karel Rř (diskuse) 24. 8. 2017, 23:29 (CEST)

Samotné informace nespadají pod ochranu autorského práva, tedy i z jednoho zdroje lze vytvořit originální text. V daném případě o copyvio opravdu nešlo.--Jklamo (diskuse) 25. 8. 2017, 09:22 (CEST)

Článek jsem reformulovat, takže se to již zdroji nepodobá. Čerpání z jednoho zdroje apriori neznamená porušení autorských práv, takových článků tu máme velké množství. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:06 (CEST)

[3]. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:09 (CEST)

Takže jste lehce pozměnil původní copyvio, které zůstalo v historii. Pak je označení Fanouškových článků zbytečné. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 08:17 (CEST)

@Karel Rř: Otázkou je, co chápeme pod porušením autorských práv. Doporučení mluví takto: Autorské právo však chrání vlastní vyjádření, nikoli samotné ideje či informace. Proto je zcela v pořádku přečíst si informace v jiné literatuře, vyjádřit je vlastními slovy a uložit do Wikipedie. (Viz též plagiát, citace.) Podobných článků tady máme iks. Neznamená to však, že když tohle pravděpodobně copyvio není, že jiné články také copyvii nejsou. Co se týče komentářů FK, k tomu není co dodat, vše se dá říci slušně. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:22 (CEST)

Toto není vyjádření vlastními slovy, toto je lehce upravený cizí text. Proto se musí kombinovat více zdrojů, aby to nebyla krádež. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 08:27 (CEST)

Myslím, že bude nejlépe, aby se vyjádřili členové týmu OTRS @Mates, Jan Kovář BK:. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:31 (CEST)

Nevím, k čemu přesně bych se měl vyjadřovat? OTRS s tímhle asi nemá co dělat, tedy pakliže nechceme požádat Artmuseum.cz o vydání textu. Co se týče copyvia, podle mého názoru to spíše porušením AP není. Podobnost vykazují pouze dvě věty totiž: "Jako malý chlapec šel do učení k malíři Jusepe de Riberovi, později se stal žákem Pietra da Cortony." a "Měl přezdívku Luca Fà Presto, protože maloval rychle." To je příliš málo, aby se dala vyloučit náhodná podobnost textů a zároveň příliš krátké, aby to vůbec bylo předmětem AP. Kromě toho první věta je navíc převzata s chybou, protože zdroj uvádí přesun do učení k Pietru de Cortony jako nejistou informaci, kdežto Wikipedie ji předkládá jako hotovou věc. Jak už tu zaznělo výše, informace nespadají pod AP, tudíž ani jejich logické uspořádání tam nepatří. Na druhou stranu pro předcházení podobných sporů by @Fanoušek kopané: mohl příště použít vlastní slova pro veškerý text, který vkládá. --Mates (diskuse) 25. 8. 2017, 09:43 (CEST)

@Mates: Vzhledem k tomu, že se vyznáš, tak jsem se chtěl zeptat, zdali čerpání několika informací z jednoho zdroje, které jsou napsány vlastními slovy, považuješ za porušení autorských práv. IMO ne. Myslím, že už ses vyjádřil dostatečně. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 09:48 (CEST)

Tak znovu. Pokud jen upravíme cizí text, je to špatně viz[4]. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 09:52 (CEST)

Příklad, který ukazujete, je odlišný. Nejsou to vyzobané přeformulované informace do jiného textu, ale přeformulování celého původního textu. To je ten určující rozdíl, který jsem se pokoušel výše popsat. --Palu (diskuse) 26. 8. 2017, 00:48 (CEST)

Je to to samé, jen ten text je kratší. Tak zpracoval Fanoušek řadu textů. Vzhledem k tomu, že to někteří správci a uživatelé považují za normální, vyvstává otázka, kolik podobných článků od dalších "autorů" visí na wiki. --Karel Rř (diskuse) 26. 8. 2017, 07:55 (CEST)

Prejmenování automatických strážců

Myslím, že se to už kdysi někde řešilo a teď to asi bude zamítnuto, protože je to osvědčené :-), ale domnívám se, že skupina by se měla přejmenovat. V současnosti to neříká skoro nic, je to skoro jako nějaký správce-robot. Tudíž nejprve zkusme zjistit konsensus ke změně. Současně nějaké nápady? OJJ, Diskuse 26. 8. 2017, 11:58 (CEST)

V současnosti jde o doslovný překlad z anglického patrollers (strážci) a autopatrollers (automatičtí strážci). Jediné, co mě napadá je název Prověření uživatelé. Pokud se shodneme na nějakém lepším názvu, byl bych pro přejmenování, protože to nově přidané může mást, co je to za skupinu. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2017, 12:00 (CEST)

Označení „prověření uživatelé“ by asi skutečně bylo lepší, už máme „schválené uživatele“ a pojmenování „strážci“ vyvolává dojem, že aktivně vykonávají patrolu, což není pravda. --Vlout (diskuse) 26. 8. 2017, 12:30 (CEST)

„Prověření uživatelé“ se mi také zdají jako lepší označení než „Automatičtí strážci“.--Hugo (diskuse) 26. 8. 2017, 12:41 (CEST)

@Hugo, Vlout, Martin Urbanec: Možná taky věrohodní uživatelé. OJJ, Diskuse 26. 8. 2017, 12:44 (CEST)

Věrohodní ne. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2017, 12:51 (CEST)

„Prověření uživatelé“ zní dobře. Automatický strážce je fakt nesmysl.--RomanM82 (diskuse) 26. 8. 2017, 12:48 (CEST)

Prověření uživatelé ano, věrohodní ne. Věrohodné mají být na Wikipedii zdroje, nikoliv uživatelé. --Jowe (diskuse) 26. 8. 2017, 12:56 (CEST)

Souhlas, věrohodní by mohlo naznačovat, že ostatní věrohodní nejsou. --Hugo (diskuse) 26. 8. 2017, 13:23 (CEST)

Není to až tak „doslovný“ překlad, je přinejmenším zavádějící. Auto- cokoli znamená v některých případech „automatický“ ve smyslu vykonávání činnosti bez řízení člověka, samovolně, samostatně, samočinně, dnes to často chápeme ve spojitosti se stroji, roboty, počítači. Ale ještě hlouběji tam je trefnější význam „sebe sama“, např. autocenzura nemá moc společného s automatizací, nýbrž jde o cenzurování sebe sama, autonomie znamená vlastní vládu nad sebou samým. Atd. A stejně tak v našem případě to nemá s automatizací až tolik společného, jde o dohled nad sebou samým. Já jsem tomu svého času taky neporozuměl a musel jsem požádát správce o vysvětlení. Takže jsem jednoznačně pro změnu, „prověření uživatelé“ zní dobře. --Bazi (diskuse) 26. 8. 2017, 13:41 (CEST)

Dobrá poznámka. Doslovný překlad by byl zřejmě „samostrážce“. --Tchoř (diskuse) 27. 8. 2017, 09:04 (CEST)

Pro Pro --Dvorapa (diskuse) 27. 8. 2017, 00:01 (CEST)

Když už se odklonit od zavedeného k novému pojmenování, považoval bych za lepší, kdyby vystihovalo podstatu. Tedy raději „prověření zakladatelé“, protože uživatelé mohou být prověření k různým věcem, ale tento příznak se v současnosti týká výhradně zakládání článků a ničeho jiného, nebo „prověření editoři“, pokud chceme počítat s tím, že v budoucnu zavedeme kontrolu jednotlivých revizí. --Tchoř (diskuse) 27. 8. 2017, 09:04 (CEST)

A encyklopedii bude psát kdo? Myslím, že pořádkumiluvnost je jistě záslužná, ale takovéto nápady jsou zbytné. --DeeMusil (diskuse) 26. 8. 2017, 20:31 (CEST)

Určitě jsem pro přejmenování na prověřené uživatele. I když Tchoř má pravdu, že zakladatelé podstatu oprávnění vystihují ještě lépe. — Draceane ^diskuse_příspěvky 28. 8. 2017, 21:42 (CEST)

Zatím, jestliže časem zapneme patrolování i editací, bude se samozřejmě právo vztahovat i na ně. --Martin Urbanec (diskuse) 28. 8. 2017, 21:44 (CEST)

Mně přijdou zakladatelé spíš něco jako „otcové zakladatelé české Wikipedie“. --Bazi (diskuse) 30. 8. 2017, 01:30 (CEST)

Jsem pro přejmenování.--Hnetubud (diskuse) 29. 8. 2017, 22:57 (CEST)

Vcelku souhlasím s potřebou přejmenování, automatičtí strážci nevystihují podstatu dost přesně. Přidělení práv není automatické (ne ve smyslu strojem) a není automatické ani po splnění přesně stanovených podmínek. Nerozhoduje automat, ale člověk. Zároveň mám potíž s přijetím termínu prověření. Chápu, že změna se promítne do Wikipedie:Automatičtí strážci, ale na první přečtení prověření zakladatelé u mne vzbuzuje řadu vcelku nežádoucích konotací. Jak jsou prověřováni? Kým jsou prověřováni? Není to cenzura? Není prověřování v rozporu s Listinou základních práv a svobod, nenarazí prověřování na Zákon na ochranu osobních údajů? Nepodobá se to prověrce pro práci s utajovanými skutečnostmi? Ovšemže ne, ale první dojem může takové nepatřičné otázky u citlivého uživatele vyvolat. Kromě toho, prověrky mají pro naše otce a naše dědky dosti specifický význam nesouvisející se školní docházkou. Která nyní užívá moderní test. Kromě toho, prověrka rusky je také чистка (čistka). Velmi bych si přál dožít se doby až prověření nabude v češtině neutrální význam.--Tomas62 (diskuse) 30. 8. 2017, 00:34 (CEST)

defaultsort

Občas narazím na chybné třídění osob v kategoriích. Primárně kvůli chybějící hodnotě defaultsort, zřídka kvůli zcela chybné hodnotě. A tak zvažuji, zda by nestálo za to vytvořit skripty:

1. seznam článků bez hodnoty defaultsort v kategoriích týkajících se osob, tedy primárně kategorie Lidé z%, Osobnosti z%, Narození%, Úmrtí%, Pohřbeni%, např. formou dvou sloupců:
   1. typ vstupu (dostupné jméno a příjmení, pouze příjmení, více křestních jmen, složité příjmení (šlechtici))
   2. hodnota dle nějakého jednoduchého algoritmu (je-li k dispozici jméno a příjmení, zvol 'příjmení, jméno', podobně i v případě více křestních jmen)
2. seznam článků s hodnotou defaultsort, která neobsahuje příjmení dané osoby
3. seznam článků s hodnotou defaultsort, která se neshoduje se sortkey použitým při definici kategorie daného článku

ad 1) Podle typu vstupu by se stanovené hodnoty buď převzaly, případně manuálně upravily, a následně přidaly jednotlivým článkům.

ad 2) Takový případ byl např. u článku Václav Palivec (již opraveno).

ad 3) Má nějaký smysl specifický sortkey u kategorií osobností, kde se předpokládá, že klíčem bude defaultsort? Osobně bych sortkey u těchto kategorií odebral. Pokud je žádoucí jej zachovat, stojí za zmínku, že některé hodnoty sortkey jsou nepřesné (pouze první písmeno nebo jen příjmení) a následující SQL dotaz přes Quarry odhalil i řadu překlepů:

USE cswiki_p;
SELECT page_title, cl_to AS kategorie, pp_value AS defaultsort, cl_sortkey_prefix AS sortkey
	FROM categorylinks
	JOIN page
		ON page_id = cl_from
	LEFT JOIN (SELECT * FROM page_props WHERE pp_propname = 'defaultsort') AS sorted
		ON pp_page = page_id
WHERE page_namespace = 0
AND cl_to LIKE 'Úmrtí%'
AND pp_value != cl_sortkey_prefix
LIMIT 15

--Jan Tošovský (diskuse) 27. 8. 2017, 22:44 (CEST)

K bodu 1: třeba pro jednoduché případy Jméno příjmení by to asi pro bota bylo jednoduché, ale existuje mnoho jiných kultur s jinou tvorbou jmen (čínská, japonská nebo taky isladnská jména), kdy by bylo nutné určit nějaká pravidla jejich řazení (pokud neexistují).

K bodu 2: zkusím prozkoumat.

K bodu 3: klíče určitě odebírat a ponechávat jenom defaultsort, pokud není nutné jej přebít (já sám jsem taky svého bota k tomu několikrát využil). Duplicity mohou způsobit jenom chyby (příklad).

Matěj Suchánek (diskuse) 28. 8. 2017, 17:29 (CEST)

K bodu 1: nevím proč jsem si myslel, že by šlo využít parametry infoboxu. Jak ale koukám, tam není jméno a příjmení samostatně, takže nejde složit jinak. Parsovat to nějak automaticky je opravdu spíš úkol pro AI, viz např. https://www.w3.org/International/questions/qa-personal-names. Takže původní myšlenka je aplikovatelná maximálně pro dvojslovná jména, kdy se první část vyskytuje v dababázi křestních jmen a druhá v databázi příjmení (obě jsou k dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni.aspx).

K bodu 3: tohle by se mohlo nějak automatizovat, ne? Minimálně u zmíněných kategorií, mající nějakou souvislost s osobami.

--Jan Tošovský (diskuse) 28. 8. 2017, 21:27 (CEST)

Ad 1: kdyby se to ovšem týkalo pouze Čechů...

Ad 3: určitě. Matěj Suchánek (diskuse) 29. 8. 2017, 17:35 (CEST)

Ad 1: Moje myšlenka byla aplikovat to jen na to, co je 100%, zbytek neřešit.

Ad 3: Prima.

Kolem a kolem, tohle téma lze asi uzavřít. Něco se vysvětlilo, něco je v procesu, asi k tomu nemám nic víc.

--Jan Tošovský (diskuse) 29. 8. 2017, 21:08 (CEST)

Lidé vs Osobnosti

U řady měst se setkávám s rozdílným přístupem ke kategorizaci významných osob. Rozdíly jsou patrné v přehledu metakategorie https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Lid%C3%A9_v_%C4%8Cesku_podle_m%C4%9Bst - řada měst má podkategorii 'Lidé z', ve které jsou pak kategorie 'Narození v', 'Úmrtí v', 'Pohřeni v', případně další (kanovníci, primátoři, biskupové). Některá města mají místo 'Lidé z' název 'Osobnosti z'. Zřídka je použito obojí, viz Rožmitál pod Třemšínem. Nebylo by záhodno názvy sjednotit z 'Osobnosti' na 'Lidé', případně naopak? Nebo mi uniká nějaké pravidlo? Osobně myslím, že již zařazením do Wikipedie jsou dané osoby natolik významné, že další dělení na 'lidé' a 'osobnosti' už postrádá smysl. --Jan Tošovský (diskuse) 28. 8. 2017, 21:50 (CEST)

@Jan Tošovský: Před čtvrt rokem jsem řešil to samé. — Draceane ^diskuse_příspěvky 28. 8. 2017, 22:18 (CEST)

Aha, díky za link. Takže Osobnosti jsou všichni 'Lidé z' + další, kteří jsou s městem nějak spjati, ale jsou odjinud. Nějaký smysl to má, ale šiklo by se mít nástroj, který všem 'lidem z' přidá kategorii 'Osobnosti z' (pokud ji ještě nemají).

--Jan Tošovský (diskuse) 29. 8. 2017, 20:40 (CEST)

Je to zbytečně komplikované až IMO nesmyslné. Osoby mající na Wiki článek pro enc. významnost jsou bez výjimky osobnostmi, ano, a také lidmi. Jaksi posuzovat u člověka míru přínosu danému městu už nehraje roli, resp. je to POV kritérium. Takže bych vybral jednu z variant, jedno jakou ( "Lidé" nebo "Osobnosti") a celý dichotomní strom kategorií sjednotil. Nyní jsou např. Osobnosti Prahy 10 přímo řazeny do Lidí z Prahy. Proč? Čtenáři to nejenže nepřináší lepší orientaci, ale naopak to vede k nejistotě kde hledat. Takže sjednotit např.:

• Osobnosti/Lidé z Ústí nad Labem

• Narození v Ústí nad Labem

--Kacir 30. 8. 2017, 01:32 (CEST)

Podpora plagiátů

Je nutné, aby správci přestali podporovat porušování autorského práva[5]. Pokud je něco plagiát, není možné tvrdit, že je to v pořádku. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 07:19 (CEST)

@Karel Rř: Článek jsem přeložil na základě anglické Wikipedie (resp. jen kousek), takže už o plagiát nejde. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 09:52 (CEST)

Spíš jde o to, že krást přijde některým správcům normální. Dva odborníci napíšou, že takto zpracovaný text je problematický, ale laik-správce má jasno. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:01 (CEST)

@Karel Rř: Otázkou je, jestli problematický znamená porušující autorská práva. U Baby Vidy se přikláním spíše k tomu, že se blíží porušení práv, u Gioconda spíše, že ne; mám to podpořeno i soukromým právnickým vyjádřením, mohu poskytnout. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:08 (CEST)

Plagiát neporušuje autorská práva? --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:24 (CEST)

@Karel Rř: Český autorský zákon z roku 2000 s tímto termínem neoperuje. Ale Baba Vida je přepsaná, tak nevím, oč tu běží. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:29 (CEST)

Běží tu o podporu odcizování nevolných textů na české wiki. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:33 (CEST)

Každopádně ano, psát podle jednoho zdroje je vždy kontroverzní, některým podobným formulacím člověk prostě nezabrání. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:08 (CEST)

Chápu, že se snažíte podpořit kamarády, kteří porušují zákon (nezralost pro funkci nebudu komentovat). Lux ex Silesia je překlad z pl, pokud to berete jako plagiát, stěžuje si tam (patrně neuspějete, jsou to jen strohá fakta bez literární invence). --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:24 (CEST)

Že by tady byly záměrně podporovány články porušující autorská práva není pravda. Tady je jich zaznamenáváno iks týdně. Tento případ je ze všech pohledů na hraně, někdo ho vyhodnotí tak, druhý tak. Je prostě lépe čerpat z více zdrojů a podobných problémů se vyhnout. OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:53 (CEST)

Tak a kde jsou hranice mezi „zpracovaným zdrojem“, „přebásněným dílem“ a plagiátem?--Juniperbushman (diskuse) 29. 8. 2017, 10:35 (CEST)

@Karel Rř: Je třeba, abyste si prostudoval autorský zákon, pane kolego. Míra shody obou textů je pod tři procenta. Autorský zákon chrání pouhé vyjádření informací a ne ony informace. Mimochodem, podívám-li se do historie i do diskuse níže, vidím, že jediný, kdo podporuje smazání, jste Vy... To o tom též něco vypovídá. --Martin Urbanec (diskuse) 29. 8. 2017, 11:25 (CEST)

Pe e.k.: Takže kolego Karel Rř:

1. K rozpoznání copyvia používám externí nástroj, což Vás zřejmě nezajímá. Co by Vás zřejmě zajímat mohlo, jsou jeho výsledky:
   1. Současný stav, srovnání s vyhledávači a linky uvedenými v článku jest zde 0,0% je celkem zajímavé číslo, třeba Miloš Zeman má mnohem více (to je způsobeno citáty v článku).
   2. Stav původní, před OJJovým překladem je vidět zde 2,9% texto se fakt nedá za copyvio považovat.
   3. A nakonec úplně první verze - taktéž 2,9%
2. Dále Vás vyzývám, abyste se pozdržel formulací typu "správci podporují porušování autorských práv (a link na konkr. správcovu editaci)" atp. to je osobní útok.
3. A ještě jedna věc - nevím, co myslíte slovy "dva odborníci napíšou, že je to plagiát" - Mormegil píše, že srovnání v úvodu by označil za plagiát, nikoli tedy celý článek, a to je dost rozdíl. Dále však ponechává stranou, jestli to cp je, či není. RPekař píše, že je to z autorskoprávního hlediska problematické, zda jde o cp však nepíše. (Pánové, jestli jsem nějak dezinterpretoval vaše názory, omlouvám se, a neváhejte to uvést na pravou míru)

   Mé názory uvádíte správně, od právníka ale zase normálně kategorické názory nečekejte... Nicméně podle autorského zákona, § 2 odst. 4, Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla. Podle mne původní článek, o kterém jsme se bavili, je „dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného“, při kterém právo původního autora není dotčeno, tzn. zpracováním bez svolení je porušeno. Podle odstavce 6 téhož paragrafu Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. Nechť každý posoudí sám (Diskuse:Baba Vida), zda kolega z citovaného článku jen využil „údaj nebo myšlenku samu o sobě“ podle odstavce 6 nebo spíše učinil „tvůrčí zpracování“ ve smyslu odstavce 4. Já, když vidím věci jako předělávání "je nejzachovalejší středověkou bulharskou pevností" na "je nejzachovalejší ze všech bulharských středověkých pevností" - mezi čímž elektronické srovnávače kolegů žádnou podobnost neshledávají - to považuji za druhý případ.--RPekař (diskuse) 29. 8. 2017, 17:33 (CEST)

4. A ještě jedna věc - když jste označil článek ke smazání z důvodu, že je to plagiát, mohl byste mě poučit, dle jakého bodu příslušného doporučení bych ho měl smazat a jaké doporučení upravuje plagiáty a hlavně tyto podobné případy?

Tak asi tolik. Sám vidím v podobném zakládání článků problém, nicméně jako copyvio to nevnímám... --Vojtasafr (diskuse) 29. 8. 2017, 11:42 (CEST)

Samotné srovnání textu se mi z mobilu dělá špatně, nicméně se vyjádřím k metodice: Že nějaký program nerozpozná, že jedno dílo je z hlediska autorského práva odvozeno z jiného, to určitě neznamená, že to tak být nemůže. Argumentovat v tomto smyslu procenty (co vlastně mají udávat?) považuji za nesmysl. Autorský vklad je z principu věci strojově měřitelný jen obtížně. --Tchoř (diskuse) 29. 8. 2017, 17:00 (CEST)

Kolega Karel Rř označil článek jako copyvio, proto ten cp detektor. Samozřejmě, že autorský vklad se strojově změří jen těžko, neli vůbec. Avšak je otázka, jaký přístup k podobným případům volit - zda to je porušení práv či není, pokud ano, jak žádat o povolení, jak k tomu přistupovat - jakou šablonou označovat atd. Nevím však o žádném jiném podobném případě, kolem kterého by se dělal takový rámus, vedly se debaty, atd... Procenta vyjadřují míru shodnosti textu na wiki a v porovnvaném zdroji. --Vojtasafr (diskuse) 29. 8. 2017, 23:26 (CEST)

Že se snaží procenta měřit shodu, tomu věřím, zajímalo mne, co si ten program představuje pod shodou, jak ji měří. Když řeknu, že jedno děvče je o 23,7 % procent hezčí než jiné, také se každý bude ptát, jak jsem k tomu číslu došel. Představoval jsem si odpověď, kde se zmíní nějaké exaktní definice typu Levenštejnova vzdálenost, nebo srovnání s tradičním a všeobecně známým programem diff nebo problém nejdelší společné podposloupnosti. Respektive prostě odkaz na článek, který popisuje funkci programu.

Každopádně je chybou používat onen „detektor cp“ jako argumentaci, že něco není odvozené dílo. To je věc, kterou prakticky jistě potvrdit neumí. Pravděpodobně umí vyhledat a potvrdit zjevná porušení obsahující dlouhé zcela shodné pasáže. A je chybou ve snaze poradit si s obviněním ze strany Karla Rř snahou utřít ho číslem, které vypadne z takového programu. Autorský zákon jsem už nějaký pátek neviděl, ale opravdu silně pochybuji, že se odkazuje na „míru shody“ ve smyslu procent vypočítaných tímto nástrojem. To by pak pravděpodobně bylo v souladu se zákonem, kdybych vydával česky Pána prstenů a platil jen překladateli, nikoliv dědicům autora, protože s původním Tolkienovým textem ten nástroj shodu nenajde. A kdybych to před vydáním prohnal nějakým automatickým překladačem do hantecu, tak to mohu vydat, nemusím platit nikomu a žádná práva jsem neporušil?

Pokud se Karel Rř dočká v reakci na celkem smysluplné označení porušení práv takto absurdních reakcí, tak se nelze divit, že bude spor dál gradovat a bude kolem něj rámus.--Tchoř (diskuse) 30. 8. 2017, 07:28 (CEST)

Vojtasafr a Martin Urbanec: děkuji za potvrzení mého úvodního tvrzení. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 16:20 (CEST)

Vést diskusi má smysl pouze v případě, že o ni je z obou stran zájem. Vidím však, že i kdyby se komunita shodla na tom, že to cp/plagiát/říkejme tomu jak chceme, není, budete pořád tvrdit, že to plagiát je. Takto si diskusi a tvorbu konsensu opravdu nepředstavuji. Ok, do toho mi nic není, svůj profil si tvoříme každý sám. Vzhledem k věci je to však irelevantní. Silně však pochybuji o tom, že jste si přečetl můj, potažmo i Martinův názor... Za a) tam mám jasně napsáno, že tento typ tvorby článků nepodporuji. Za b) jsem vám položil jasnou otázku a očekávám na ni ještě jasnější odpověď... --Vojtasafr (diskuse) 29. 8. 2017, 23:26 (CEST)

Název článku MS ve fotbale – Skupina X

Zdravím. Rád bych se s vámi poradil ohledně sjednocení názvů. Jedná se o stránky:

• Mistrovství světa ve fotbale 2014 – skupina A x Mistrovství světa ve fotbale 2010 – Skupina A– všimněte si různé velikosti písmene S ve slově skupina. Která varianta je správně? --Tayari (diskuse) 29. 8. 2017, 20:01 (CEST)

S malým. --Bazi (diskuse) 29. 8. 2017, 20:11 (CEST)

V těchto případech vždy malé písmeno. --Vachovec1 (diskuse) 29. 8. 2017, 20:15 (CEST)

Taktéž malé, avšak by to chtělo sjednotit i Soupisky mužstev na mistrovství světa ve fotbale 2014 (skupina A) x Soupisky mužstev na mistrovství světa ve fotbale 2006 skupina E. Možná stejně jako MS: Soupisky mužstev na mistrovství světa ve fotbale 2006 – skupina E RiniX (diskuse) 29. 8. 2017, 20:23 (CEST)

Vím, vím,... je založen i ŽOK avšak lidé se moc nemají k vyjádření. Proto to budu dělat přes lípu a postupně po jednom. --Tayari (diskuse) 29. 8. 2017, 20:37 (CEST)

Zítra se pokusím názvy opravit. --Tayari (diskuse) 29. 8. 2017, 20:37 (CEST)