Karel Belcredi
| Karel Belcredi | |
|---|---|
 Erb rodu Belcredi | |
| Předseda Svazu moravských velkostatkářů | |
| Narození | 24. září 1893 Líšeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. září 1972 (ve věku 78 let) Vídeň  Rakousko |
| Choť | Therese, roz. Kálnoky de Köröspatak (1893–1969) |
| Rodiče | Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914) a Marie z Franckensteinu (1859–1938) |
| Děti | 1. Ludvík Hugo (1921–1981) 2. Marie Therese, provd. Lobkowiczová (1922–1978) 3. Hugo (* 1923) 4. Richard Mořic (1926–2015) 5. Egbert (* 1938) |
| Příbuzní | bratr: Egbert Belcredi (1887–1932) sestra: Marie Anna Belcredi (1888–1968) bratr: Jiří Belcredi (1889–1890) bratr: Richard Belcredi (1891–1956) sestra: Anna Belcredi (1896–1898) bratr: Jiří Jindřich Belcredi (1902–1973) děd: Richard Belcredi (1823–1902) |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Profese | ekonom, zemědělec a podnikatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Jiří Belcredi (24. září 1893 Líšeň[1] – 18. září 1972 Vídeň),[2] celým jménem Karel Jiří Richard Max Belcredi, byl moravský šlechtic z rodu Belcredi.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 24. září 1893 v Líšni (dnes součást Brna) jako syn poslance Říšské rady a Moravského zemského sněmu, hraběte Ludvíka Egberta Belcrediho (4. února 1856 Znojmo – 6. září 1914 Líšeň) a jeho manželky (sňatek 15. červenec 1885 Ullstadt) Marie von Franckenstein (25. prosinec 1859 Mnichov – 9. srpen 1938 Gmunden). Měl šest sourozenců.
Byl majitelem zámku Líšeň[zdroj?] a předseda Svazu moravských velkostatkářů.[3] Byl vynikající zemědělský odborník a ekonom.[3] Byl aktérem všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 a prohlášení v září 1939 podepsali i jeho bratři Richard (1891–1956) a Jindřich (1902–1973). Za války byla na panství a majetek uvalena nucená správa.
Od roku 1940 zastával Karel Belcredi paradoxně čelný post Moravské zemské skupiny v rámci Českého svazu pro spolupráci s Němci (ČSSN). Jeho nominace i jmenování souvisely s taktikou Emila Háchy mít tuto kolaborantskou organizaci pod kontrolou.[zdroj?] Protektorátní prezident nechtěl připustit, aby se vedoucích pozic chopili pravicoví extremisté. Karel Belcredi pak v tomto duchu pokračoval na Moravě. Nepřijímal žádosti o členství od osob, u kterých předpokládal upřímné sepětí s nacistickou říší, zakládal fiktivní okresní pobočky, které nevykazovaly žádnou činnost a důsledně hájil autonomii Moravské zemské skupiny. Ta byla díky ní dlouhé měsíce imunní vůči mediálním kritikům i moravským kolaborantům, kteří si v Praze stěžovali na pasivitu.
Po skončení války byl rodině navrácen majetek. Po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval s manželkou a nejmladším synem do Rakouska. Ve Vídni se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Karel Belcredi se 5. června 1920 v Letovicích oženil s Theresií Marií Elisabeth Helenou Antonií Venerandou Kálnoky de Köröspatak (14. listopad 1893 Olomouc – 8. říjen 1969 Vídeň), dcerou Huga Leopolda hraběte Kálnoky de Köröspatak (2. červen 1844 Letovice – 23. květen 1928 Letovice) a jeho druhé manželky (sňatek 4. leden 1892 Vídeň) Marie hraběnky zu Herberstein (27. duben 1857 Štýrský Hradec – 20. říjen 1943 Letovice) . Měli spolu pět potomků (čtyři syny a jednu dceru):
- 1. Ludvík Hugo Egbert Richard Jiří Josef (1. březen 1921 Líšeň – 19. srpen 1981 Brno), adoptován strýcem Richardem, zůstal v Česku i během komunismu.
- ∞ (9. prosinec 1949 Křtiny) Miloslava Králová (* 9. prosinec 1929 Líšeň), zrestituovala zámek Líšeň, jejich potomci:
- Karel (* 29. prosinec 1950), lékař
- Ludvík (* 25. červen 1954 Brno), archeolog
- 2. Marie Therese (23. duben 1922 – 3. červen 1978 Breuilpont)
- 3. Hugo Ludvík Karel Andrian-Belcredi (* 13. květen 1923 Líšeň), adoptován v roce 1936 Leopoldem svobodným pánem von Andrian-Werburg (9. května 1875 Berlín – 19. listopadu 1951 Fribourg), zrestituoval zámek v Jimramově.
- ∞ (8. prosinec 1949 Brno) Marie Kouřilová (* 2. červenec 1930 Brno), jejich potomci:
- Marie Therese (* 16. prosinec 1952 Lustenau bei Bregenz)
- Anna Marie (* 5. únor 1954 Mnichov)
- 4. Richard Mořic Karel (28. srpen 1926 Brno – 20. prosinec 2015 Prostějov). Emigroval v roce 1949, redaktor rádia Svobodná Evropa (1953–1983). Český velvyslanec ve Švýcarsku (1994–1998). Zrestituoval zámek Brodek u Prostějova.
- 5. Egbert Alexander Antonín de Padua Bedřich (* 17. červenec 1938 Brno), emigroval s rodiči v roce 1948.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí Brno-Líšeň
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 60. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024.
- ↑ a b DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 56.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Paseka s.r.o, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 376, 2. vydání, kap.4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Rodokmen na stránkách patricus.info Archivováno 28. 7. 2011 na Wayback Machine.
