Přeskočit na obsah

Wikipedistka:Naďa Čel/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slavní organičtí chemici - ACS Divize organické chemie (organicdivision.org)

Seznam chemiků – Wikipedie (wikipedia.org)


Prof. Ing. Jiří Brandštetr, DrSc. (1927 Brno - 15. března 2017 Brno) dlouholetý pedagog a výzkumník Ústavu chemie materiálů (VUT) v Brně. Po politické změně v roce 1989 se významně se zasadil o obnovení Fakulty chemické na Vysokém učení technickém v Brně. V roce 1992 se stal vedoucím Ústavu chemie materiálů a předsedou akademického senátu fakulty. Je autorem publikace 85 let chemického inženýrství v Brně (1911–1996), která byla vydaná k příležitosti inaugurace Fakulty chemické.

Věnoval se základnímu i aplikovanému výzkumu vlastností a využití strusek a popílků v kompozitních materiálech různého složení a zejména aplikaci tuhých zbytků fluidního spalování uhlí. Ve vědecké oblasti se věnoval zejména využití fluidních popílků a dále rozvíjel vysokohodnotné betony, v tomto oboru dosáhl významných výsledků. Byl významným konzultantem v oboru chemie speciálních silikátových pojivových systémů.

Na chemické fakultě předával své odborné zkušenosti studentům doktorského studia. Za 33 let působení na katedře chemie koncipoval řadu chemických předmětů, které rovněž přednášel. Publikoval přes 300 odborných prací, je autorem několika a skript, je řešitelem několika desítek výzkumných úkolů, zavedl metodu termochemické analýzy, je autorem řady patentů.

Během své akademické kariéry působil ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, dále v Kanadě, USA, Německu a Švédsku. Spolu se svými zahraničními kolegy se věnoval problematice bezslínkových struskoalkalických betonů a využití druhotných surovin v bezcementových směsích, zvláštně pak teplárenských popílků.

Studium a kariera[editovat | editovat zdroj]

Jiří Brandštetr ukončil studium na chemické fakultě Vysoké školy technické (VUT) v Brně v roce 1951. Již od roku 1950 byl asistentem na katedře analytické chemie u Antonína Jílka (1889-1957). V roce 1951 byl ústav Prof. Jílka převeden na Vojenskou technickou akademii v Brně. Od roku 1958 působil na katedře chemie stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně u Aloise Wagnera (1896-1978). Vědeckou kandidaturu (CSc.) obhájil v roce 1963 a habilitoval se v roce 1964 pro obor analytické chemie.

V letech 1960 až 1962 pracoval ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, v roce 1967 v Kinshase (Zaire), v roce 1990 v Kanadě, dále absolvoval pobyty v Budapešti, v Kyjevě, v Moskvě, v USA, Německu a Švédsku.

Po odchodu Aloise Wagnera do důchodu v roce 1969 nastoupil Jiří Brandštetr na místo vedoucího katedry, která však byla již v roce 1986 zrušena a přičleněna jako oddělení chemie ke katedře technologie výroby stavebních hmot. Stal se také aktivním členem skupiny brněnských chemiků organizujících znovuobnovení chemické fakulty VUT. V roce 1990 byl opět jmenován vedoucím obnovené katedry chemie na stavební fakultě a teprve poté měl možnost obhájit doktorskou disertační práci.

V roce 1991 byl jmenován profesorem pro obor materiálního inženýrství. V letech 1992 a 1993 se stal vedoucím ústavu chemie materiálů a předsedou akademického senátu chemické fakulty. Stal se také spoluautorem publikace 85 let chemického inženýrství v Brně 1911-1996, vydané při slavnostní inauguraci Fakulty chemické. V průběhu své dosavadní pedagogické činnosti publikoval přes 200 odborných prací a skript. Byl odpovědným řešitelem několika desítek výzkumných ústavů a škol.

Zlatá medaile udělena za zásluhy o obnovení Fakulty chemické VUT v Brně a za významný přínos k rozvoji chemie na VUT 8. 11. 2004 při příležitosti oslav 105. výročí založení Vysokého učení technického v Brně.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

  • Od šedesátých let zaváděl do analytické praxe metodu termochemické analýzy.
  • Spolu se svými zahraničními kolegy se věnoval problematice bezslínkových struskoalkalických betonů a využití druhotných surovin v bezcementových směsích, zvláštně pak teplárenských popílků.
  • Zúčastnil se více než stovky konferencí doma i v zahraničí. Ve spolupráci s pracovníky v Kyjevě, v Kanadě a ve Finsku se věnoval problematice bezslínkových struskoalkalických betonů a výzkumu složení a využití některých druhotných surovin, zvláště popílků v bezcementových směsích.
  • Vedl projekty Grantové agentury ČR.
  • Byl dlouholetým aktivním členem brněnské pobočky České společnosti chemické. V létech 1974 až 1977 zastával funkci vědeckého tajemníka pobočky a řídil uspořádání sjezdu Společnosti v Brně.
  • Spolupracoval s řadou zahraničních pracovišť v Budapešti, Moskvě, Finsku, Kyjevě, USA, Německu, výsledky své práce prezentoval na mnoha národních a zahraničních konferencích.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jiří Brandštetr měl všestranné nadání a jeho velkým koníčkem byl sport. Jeho sportovní talent mu umožnil šestnáct let pěstovat závodně lehkou atletiku a později cvičit v Sokole.

Jeho velkou zálibou byla klasická hudba a divadelní umění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran na anglické Wikipedii a Paul Émile Lecoq de Boisbaudran na německé Wikipedii.