Slezskoostravský hrad
| Slezskoostravský hrad | |
|---|---|
 Hrad v roce 2008 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | Ostrava,  Česko |
| Ulice | Hradní |
| Souřadnice | 49°49′50″ s. š., 18°18′0″ v. d. |
  Slezskoostravský hrad | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37050/8-233 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slezskoostravský hrad stojí v ostravském městském obvodu Slezská Ostrava. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek Lučiny a Ostravice. Jeho účelem byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Již ve 13. století byl obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. Roku 1327 přestal být hraniční pevností, když slezská vévodství včetně těšínského připadla jako léno českým zemím. V roce 1508 byl hrad koupen Janem Sedlnickým z Choltic, který v letech 1534–1548 hrad přestavěl na zámek. Z té doby pochází brána s věží, které se jako jediné uchovaly až do současné doby. Roku 1621 vydrancovala město i zámek neapolská vojska, kterým velel Karel Spinelli. Další rabování nastalo v letech 1626 Dány a 1628 Valdštejnovými vojsky. V roce 1637 zde přenocovala arcivévodkyně Cecílie Renata, sestra císaře Ferdinanda III., která tudy jela na svatbu s polským králem Vladislavem. V letech 1642–1649 obsadili Ostravu i zámek Švédové. Roku 1714 přešel zámek do vlastnictví rodu Wilczků, kteří jej drželi až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn. Těžbou uhlí v okolí zámku jej však vědomě zničili. Prakticky od počátku 20. století docházelo k chátrání budovy. V důsledku poddolování poklesl hrad asi o 16 metrů a 15. února 1954 byl na něj dokonce vydán demoliční výměr.[2]
Historické události[editovat | editovat zdroj]
Roku 1543 tudy projížděla rakouská arcivévodkyně Alžběta Habsburská, budoucí polská královna a litevská velkokněžna. Doprovázena okázalým, vlastním 200 členným průvodem a 1500 členným průvodem plockého biskupa, jela na knížecí dvůr ve Fryštátě, kde pro ni přichystal předsvatební hostinu pán Slezskoostravského hradu, hejtman Jan Sedlnický z Choltic. Budoucí královna druhého dne pokračovala do Krakova na svou svatbu s polským králem Zikmundem Jagellonským, kde 6. května 1543 proběhla také její korunovace. Byl to největší průvod, který Slezskoostravským hradem projížděl.[zdroj?]
Dne 30. července 1590 se na hradě konal zemský sněm pánů a rytířů Těšínského knížectví, kde byla přijata deklarace k Těšínskému zemskému zřízení. Mimo jiné se zde písemně potvrdilo (uzákonilo), že česká řeč (český jazyk) je jediný úřední jazyk v Těšínském knížectví.[3][4][5]
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Pověsti praví, že pod hradem bývaly ukryty poklady. Ty však bylo možné spatřit jen na Velký pátek. Hlídal je u dveří stojící muž se železnou palicí, který by každému případnému zloději rozbil hlavu. Jako jiné hrady, i zde existovala bílá paní. Bíle oděná žena s rozpuštěnými vlasy, hořící svíčkou v levé a zlatým klíčem v pravé ruce se zjevovala pouze tehdy, měl-li někdo z rodiny majitele hradu zemřít.[6]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Chátrající hrad koupilo město Ostrava a po nákladné rekonstrukci začátkem roku 2004 jej zachránilo. Pro veřejnost byl otevřen v květnu téhož roku. Hrad nyní slouží k pořádání kulturních akcí, každoročně se tam koná například festival Colours of Ostrava, Letní shakespearovské slavnosti nebo Slezskoostravský Rock-Fest.
Dostat se k němu je možné pěšky od Černé louky přes Lávku Unie. Dnešní podobě hradu dominuje vstupní brána s věží, která tvoří nejvyšší budovu komplexu. S ní spojený prostor podkrovní galerie v přízemí obsahuje malý sál. Na nádvoří nalezneme hradní tvrz a hradní studnu s fontánou. Ve sklepení tvrze je strašidelný sklep a obrovská sladkovodní akvária. V roce 2009 bude zahájena přístavba severního křídla budovy.[7]
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 139 325 |
| 2016 | 96 699 |
| 2017 | 139 836 |
| 2018 | 113 176 |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Listina se zmínkou o hradu z 2. srpna 1297 -
Hrad v roce 1855 -
Hrad v roce 2007 -
Nádvoří hradu -
Hlavní vchod do hradu. -
Na hradě je umístěná pamětní deska Adolfa Podroužka, zakladatele Klubu českých turistů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-12]. Identifikátor záznamu 148951 : Slezskoostravský hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Slezskoostravský hrad. www.slezskoostravskyhrad.cz [online]. [cit. 2006-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-19.
- ↑ Hlas: list československé strany lidové. 1946-07-04, roč. 2, čís. 159, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Slezskoostravský hrad [online]. Hrad.cerna-louka.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-28.
- ↑ Historické kalendárium [online]. Ostrava.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Ostravská radnice, březen 2000
- ↑ Slezskoostravský hrad se rozšíří [online]. Hospodářské noviny, 2009-05-10 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezskoostravský hrad na Wikimedia Commons 
Zpráva Slezskoostravský hrad bude rozšířen o severní křídlo ve Wikizprávách- Oficiální stránky
- Slezskoostravský hrad na Facebooku
- Slezskoostravský hrad na Instagramu
