Osljabja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Osljabja opouští přístav Bizerte ve francouzském Tunisku, 1903
Osljabja opouští přístav Bizerte ve francouzském Tunisku, 1903
Základní údaje
Vlajka námořnictva
Typpredreadnought
TřídaPeresvet
Uživateléruské carské námořnictvo
Jméno podleRodion Osljabja
Zahájení stavby21. listopadu 1895[Pozn. 1]
Spuštěna na vodu8. listopadu a 1898
Uvedena do služby1903
OsudPotopena v bitvě u Cušimy roku 1905
Cena11 340 000 rublů
Takticko-technická data
Výtlak14 639 t
Délka132,4 m
Šířka21,8 m
Ponor8,0 m
Pohon30 kotlů Belleville, 3 parní stroje s trojčitou expanzí
3 lodní šrouby
14 500 ihp (10 813 kW)
Palivouhlí
Rychlost18 uzlů (33 km/h; 21 mph)
Dosah6 200 nám. mil (11 500 km; 7 100 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka27 důstojníků
744 námořníků
Pancíř102–229 mm pás
51–76 mm paluba
229 mm věže
Výzbroj4× kanón ráže 254 mm (2×2)
11× 152mm kanón
20× 75mm kanón
20× 47mm kanón
8× 37mm kanón
5× 381mm torpédomet
45 min
Operační nasazení
NasazeníRusko-japonská válka

Osljabja (rusky Ослябя) byla druhá ze tří bitevních lodí třídy Peresvet postavených pro ruské carské námořnictvo v 90. letech 19. století, ačkoli zpoždění stavby způsobilo, že byla dokončena jako poslední. Loď byla součástí druhé tichomořské eskadry vyslané na Dálný východ během rusko-japonské války v letech 1904–05 a sloužila jako vlajková loď kontradmirála barona Dmitrije von Fölkersama. Osljabja byla potopena 27. května 1905 v bitvě u Cušimy a stala se první "ocelovou" bitevní lodí, která byla potopena samotnou námořní palbou.[1] Zdroje se liší v přesném počtu obětí, ale více než polovina její posádky klesla ke dnu s lodí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Všechna data v článku jsou v gregoriánském kalendáři

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian battleship Oslyabya na anglické Wikipedii.

  1. Forczyk, p. 62

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]