Merklingen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Merklingen
Merklingen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška699 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Merklingen
Merklingen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,3 km²
Počet obyvatel2 085 (2022)[1]
Hustota zalidnění97,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.merklingen.de
Telefonní předvolba07337
PSČ89188
Označení vozidelUL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Merklingen je obec v okrese Alba-Dunaj v Bádensku-Württembersku v Německu.

Zeměpisná poloha[editovat | editovat zdroj]

Merklingen se nachází na náhorní plošině Švábské Alby asi 20 km severozápadně od Ulmu, mezi městy Geislingen a Blaubeuren. Má rozlohu přibližně 21,31 km²

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce Merklingenu jsou (ve směru hodinových ručiček od severu): Nellingen, Dornstadt, Laichingen (všechny Alba-Dunaj), Hohenstadt, Drackenstein, Bad Ditzenbach (všechny okres Göppingen).

Uspořádání obce[editovat | editovat zdroj]

Merklingen, sestávající z hlavního města a vesnice Widderstall, zůstal samostatnou obcí s vlastní správou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Merklingenu jako o Marchelingenu se nachází v zakládací listině kláštera Wiesensteig z roku 861. Od roku 1482 patřilo město k území císařského města Ulm a až do roku 1744 bylo sídlem úřadu.

Od roku 1744 byl Merklingen podřízen úřadu v Nellingenu. V roce 1803 se Merklingen a Ulm staly součástí Bavorského kurfiřtství, které se v roce 1806 stalo královstvím.

Náměstí Merklingen

V důsledku hraniční smlouvy z roku 1810 přešel Merklingen z Bavorska do Württemberského království a byl přiřazen k okresnímu úřadu Blaubeuren. Za nacistické éry ve Württembersku byla obec v roce 1938 přiřazena k okresu Ulm. Po druhé světové válce se obec nacházela v americké okupační zóně, a tedy v nově vzniklé spolkové zemi Württembersko-Bádensko, která se v roce 1952 sloučila do současné spolkové země Bádensko-Württembersko. Od územní reformy v roce 1973 je Merklingen součástí okresu Alby-Dunaje

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Merklingenu je zmiňován již v roce 1275 a od roku 1512 je pod patronací tří králů Kašpara, Melichara a Baltazara. Vzhledem k dřívější příslušnosti k říšskému městu Ulm je Merklingen od dob reformace převážně protestantský. Dnešní protestantská obec Merklingen patří do církevního obvodu Blaubeuren zemské církve Württembersko.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Merklingen má dobrou obchodní infrastrukturu, ve městě působí řada středně velkých

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1985 byl Merklingen napojen na železniční trať Filstalbahn ze Stuttgartu do Ulmu prostřednictvím metrové železniční tratě Amstetten-Laichingen, kterou provozuje společnost WEG. Obcí prochází vysokorychlostní trať Wendlingen-Ulm, která byla otevřena 11. prosince 2022 a jejíž tunel Widderstall se nachází nedaleko stejnojmenné obce. Od roku 2017 byla vybudována také železniční stanice Merklingen - Schwäbische Alb, která - rovněž od 11. prosince 2022 - nabízí hodinovou regionální linku do Ulmu a Wendlingenu.

Merklingen je napojen na celostátní silniční síť prostřednictvím křižovatky 61 spolkové dálnice 8 z Karlsruhe do Mnichova.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • Johannes Lohrmann (1945–1977)
  • Petr Seyfried (1977–1986)
  • Günter Stolz (1986–2009)

Městská rada[editovat | editovat zdroj]

Rada v Merklingenu má 10 členů. Rada se skládá z čestných členů rady a starosty jako předsedy. Starosta má v radě hlasovací právo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]