Ladislav Zemánek

PhDr. Ladislav Zemánek
Narození	24. července 1992 (31 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Povolání	rusista a vědec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Zemánek (* 24. července 1992 Praha) je rusista, výzkumný pracovník evropského think tanku Čínské akademie sociálních věd China-CEE Institute a expert Valdajského klubu.

Život a politické aktivity

Roku 2014 byl místopředsedou ultranacionalistické strany Národní demokracie a přispíval články do dezinformačního "kontrarevolučního magazinu Petra Hájka" Protiproud, který se věnuje konspiracím a šíří ruskou propagandu. V dubnu 2019 strana podepsala koordinační smlouvu spolupráce s Liberálně-demokratickou stranou Ruska Vladimira Žirinovského.

Zemánek byl kritikem vládní interpretace ruské zahraniční politiky a konfliktu na Ukrajině. V březnu 2014 vystoupil na demonstraci proti mediálním dezinformacím na Václavském náměstí organizované senátorem ČSSD Jiřím Vyvadilem.

Jako „český žurnalista a místopředseda Národní demokracie“ se tehdejší student ÚVES v roli pozorovatele dne 2. 11. 2014 zúčastnil pseudovoleb v „Doněcké lidové republice“. Z důvodu ilegálního vstupu na území Ukrajiny a „pozorování“, tedy legitimizaci, „voleb“ byl tehdejší student ÚVES zařazen na seznam Mirotvorec Ocitl se na ukrajinském sankčním seznamu, vydaném prezidentem Petrem Porošenkem (nařízení č. 549/2015) ve společnosti Jaroslava Doubravy, ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, předsedy Státní dumy Sergeje Naryškina či prezidenta Čečenské republiky Ramzana Kadyrova apod. V rozhovoru pro Radio Svoboda Zemánek potvrdil, že jejich cestu organizovalo a platilo Rusko. Proti zařazení novinářů na sankční seznam protestovala agentura Reuters nebo britská BBC, která o situaci na Ukrajině podává nezávislé a objektivní informace. Na žádost zahraničního editora BBC Andrew Roye byli její novináři se sankčního seznamu odstraněni.

Roku 2015 přednášel na konferenci s názvem „Ukrajina – ruská země?“, který organizovala Národní demokracie a Vlastenecká fronta. Zemánek prohlásil, že Ukrajina jakožto stát je novotvarem, který nemá žádnou tradici a oporu v minulosti. Podle něj se "za ukrajinským nacionalismem skrývá nadnárodní oligarchie a skuteční vůdcové Nového světového řádu, jehož cíle jsou mnohem horší než ty, které měl Hitler.“

Zemánkovo jméno figurovalo v prohlášení, které strana vydala v březnu 2015 a podle něhož „židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. Spolu s Adamem B. Bartošem umístil k symbolickému hrobu Anežky Hrůzové u Polné na Jihlavsku antisemitský text, který podle trestního oznámení brněnského radního Michala Doležela "podněcuje a vybízí k rasové nesnášenlivosti." Roku 2016 o jejich vině nepravomocně rozhodla jihlavská soudkyně Tereza Jedličková formou takzvaného trestního příkazu. Oba obvinění dostali shodně tresty odnětí svobody na dvanáct měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou roků.

Absolvoval obor východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Bc. 2016, Mgr. 2018, PhDr. 2018).

Zemánek publikuje na stránkách Valdajského klubu, blízkého ruské vládě, kde v době po vpádu Ruska na Ukrajinu šíří narativ sympatizující s Ruskem a útočí na údajné „liberální autoritářství“ politického systému v České republice. V roce 2022 byl zařazen mezi experty Valdajského klubu.

Minimálně dvakrát se zúčastnil konference, kterou organizovala MGIMO, tedy vysoká škola ruského ministerstva zahraničí. Jako student a doktorand se na konferencích objevil s titulem Ph.D., v jednom případě profesor. Podle univerzitní Etické komise tím porušil etický kodex, škola ale tvrdí, že nemá jak zjistit, zda si tituly přisvojil sám.

Věda a výzkum

Instituce

V letech 2018 až 2021 spolupracoval s Centrem globálních studií (dnes Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace) Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. V rámci mezioborového programu Strategie AV21 se na Akademii věd podílel na organizaci mezinárodních konferencí a výzkumu čínské a ruské politiky.

Od roku 2019 je výzkumným pracovníkem China-CEE Institute, think tanku Čínské akademie sociálních věd v Budapešti, kde se zabývá problematikou vztahů mezi Čínou a Evropskou unií.

Roku 2019 se zůčastnil kontroverzní konference "Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?", kterou organizoval Marek Hrubec a jako hlavní řečník zde vystoupil Putinův politolog Alexander Lukin.

Politická filozofie a mezinárodní vztahy

V minulosti se zabýval politickou a právní filozofií s důrazem na ruský konzervatismus, sociální liberalismus a reformní socialismus a publikoval studie věnované významným ruským filozofům, jako byli Ivan Iljin, Pavel Novgorodcev, Sergej Gessen, Bogdan Kisťakovskij či Georgij Gurvič. V návaznosti na polského historika Andrzeje Walického analyzoval vazby mezi ruským liberalismem a socialismem a rozvinul Walického narativ o utváření liberálně socialistického paradigmatu, které v odlišném historickém kontextu anticipovalo sovětský liberální socialismus z doby perestrojky.

V současnosti se věnuje dějinám, potenciálu a rizikům interakce mezi aktéry v eurasijském makroregionu s důrazem na Evropskou unii, Čínu a Rusko včetně projektu Nové hedvábné stezky, Šanghajské organizace pro spolupráci a BRICS.

Ladislav Zemánek je autorem řady článků ve vědeckých časopisech a kolektivních monografiích v České republice i v zahraničí, především v Maďarsku, Německu, Rusku, Srbsku a na Slovensku.

Postliberalismus a suverénní populismus

Zemánek analyzuje rizika spojená s vývojem liberální demokracie se zaměřením na problematická místa západního politického modelu. V návaznosti na autory, jako je politický filozof Isaiah Berlin a John N. Gray, politolog Richard Sakwa, Adrian Pabst a Sergej Karaganov či sociolog Frank Furedi tematizuje autoritářské prvky v liberalismu a rozvíjí koncept postliberalismu jakožto nového vývojového stadia liberální ideologie, které je spjato s transformací mezinárodního systému.

V návaznosti na Stephena F. Cohena a Sakwu analyzuje mezinárodní vztahy prizmatem "druhé studené války", která je údajně definována konfliktem mezi liberálním a suverénním internacionalismem, resp. hegemonismem a demokratickým polycentrismem. Zemánek tento střet extrapoluje na interní vývoj liberálních demokracií, které už z jeho pohledu nejsou definovány soupeřením levice a pravice, ale liberalismu a suverénního populismu, spojujícího jak levicové, tak pravicové neliberální aktéry.

Mediální kauza (2021)

V roce 2021 server Aktuálně.cz publikoval sérii kritických článků o výzkumu, který probíhal v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky pod vedením Marka Hrubce. Kauza vedla k výrazným personálním změnám navzdory stanovisku etické komise Akademie věd, podle níž k žádnému pochybení nedošlo. Mediální kampaň vyvolala negativní reakce v České republice i v zahraničí. Někteří akademici v té souvislosti kritizovali zásahy do svobody slova a vědeckého bádání. Kampaň zaměřená proti akademikům zapojeným do výzkumu Číny následně pokračovala v Maďarsku na stránkách opozičního časopisu HVG. Vedení Čínskou lidovou republikou financovaného China-CEE Institute odsoudilo politizaci akademických aktivit i pokusy o ovlivňování vědy prostřednictvím mediálních tlaků a za Ladislava Zemánka se postavilo.

Článek publikovaný neokonzervativním americkým think tankem Jamestown Foundation naznačuje, že kauza byla iniciována českými subjekty spolufinancovanými kontroverzní americkou organizací National Endowment for Democracy (NED).

Bibliografie (výběr)

Články v impaktovaných časopisech

• Zemánek, L. (2023), The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism, Russia in Global Affairs, 21, 3, s. 84–102, Foreign Policy Research Foundation, Moskva
• Zemánek, L. (2022), Metafyzické předpoklady liberální demokracie, Filozofia, 2, 77, s. 71–84, Filozofický ústav Slovenské akademie věd
• Zemánek, L. (2020), Belt & Road Initiative and Russia: From Mistrust towards Cooperation, Human Affairs, 2, 30, s. 199–211, Slovak Academy of Sciences, Slovakia
• Zemánek, L. (2020), Proměny ruského liberálního socialismu v 1. polovině 20. století, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 106, s. 635–655, Historický ústav AV ČR
• Zemánek, L. (2019), Právní socialismus Sergeje Gessena, Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3, 105, s. 435–455, Historický ústav AV ČR

Kapitoly v monografiích

• Zemánek, L. (2023), Eurasia in the 2020s: Between Integration and Division, in: Stekić, N., Mitić, A. (eds.), New Chinese Initiatives for a Changing Global Security. Bělehrad: Institute of International Politics and Economics, s. 59–74.
• Zemánek, L. (2021), Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika, in: Nykl, H. (ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. Praha: Karolinum, s. 55–84.
• Zemánek, L. (2018), Politická filosofie Ivana Iljina, in: Nykl, H. (ed.), Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století, Praha: Karolinum, s. 63–95.

Reference

Poznámky

Autoritní data	ORCID: 0000-0002-7645-4426 Scopus: 57213148154

Portály: Lidé | Filozofie