Heinrich Kraus von Elislago

Heinrich Kraus von Elislago
Velitel 22. zeměbranecké pěší divize
Ve funkci: 1913 – 1914
Předchůdce	Franz Josef von Hortstein
Nástupce	Ignaz Schmidt von Fussina
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní podmaršál (1913), generálmajor (1910)
Narození	2. května 1862 Praha
Úmrtí	30. července 1932 (ve věku 70 let) Lilienfeld
Titul	rytíř
Alma mater	Tereziánská vojenská akademie
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Heinrich Wilhelm Peter rytíř Kraus von Elislago (uváděn též jako Krauss-Elislago) (2. května 1862 Praha – 30. července 1932 Lilienfeld) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1883, působil jako štábní důstojník u různých jednotek a na generálním štábu. Několik let byl pobočníkem a ředitelem vojenské kanceláře následníka trůnu Františka Ferdinanda (1898–1902), uplatnil se také jako vojenský diplomat v Bulharsku (1903–1905). V roce 1913 dosáhl hodnosti polního podmaršála a jako divizní velitel byl na začátku první světové války povolán na východní frontu. Jako vojevůdce projevil v Haliči fatální nerozhodnost a již na podzim 1914 byl z bojiště odvolán a odeslán do penze. V soukromí později žil v Dolním Rakousku.

Životopis

Pocházel z rodiny povýšené v roce 1782 do šlechtického stavu, byl synem vojenského komisaře Wilhelma Krausse. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1883 jako poručík k pěšímu pluku č. 14 v Linzi. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1888) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil v Miskolci, v letech 1890–1892 působil na 5. oddělení ministerstva války a v letech 1892–1897 u operační kanceláře generálního štábu. Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1891, major 1897). V roce 1897 se stal šéfem štábu 13. pěší divize ve Vídni a následně byl jmenován křídelním pobočníkem (Flügeladjutant) následníka trůnu Františka Ferdinanda (1898–1902). Vedl následníkovu vojenskou kancelář a v roce 1900 byl povýšen na podplukovníka. Kvůli neshodám byl ale v roce 1902 odvolán a přeložen jako velitel praporu k 17. pěšímu pluku v Klagenfurtu.

V letech 1903–1905 působil jako vojenský attaché v Sofii a v roce 1904 dosáhl hodnosti plukovníka. Po návratu do Vídně byl v letech 1905–1910 šéfem operační kanceláře generálního štábu. V roce 1910 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 55. pěší brigády v Terstu. Poté přešel k c. k. zeměbraně a v hodnosti polního podmaršála (1913) se stal velitelem 22. zeměbranecké pěší divize ve Štýrském Hradci. S touto jednotkou byl na začátku první světové války zařazen do 3. armády na východní frontě. Zúčastnil se bitvy o Halič, počínal si ale nerozhodně a již 1. října 1914 byl odeslán do penze.

V roce 1894 se oženil s Valerií von Lindheim (1873), dcerou bankéře a politika Alfreda von Lindheim. Z manželství se narodily čtyři dcery. Po první světové válce žila rodina na zámku Berghof v Lilienfeldu.

Tituly a ocenění

Od narození užíval šlechtický titul rytíře, který byl rodině udělen v roce 1845. Během vojenské služby získal několik vyznamenání, vzhledem k několikaleté funkci pobočníka následníka trůnu a službě v diplomacii byl oceněn i v zahraničí.

Rakousko-Uhersko

• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1896)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny III. třídy (1902)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1908)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny II. třídy (1910)

Zahraničí

• Řád červené orlice II. třídy (Německo)
• komandér Řádu meče (Švédsko)
• velkodůstojník Královského řádu za vojenské zásluhy (Bulharsko)
• Řád Osmanie II. třídy (Osmanská říše)
• Řád lva a slunce II. třídy (Persie)
• Řád bílého slona IV. třídy (Siam)

Odkazy

Externí odkazy

• Heinrich Kraus von Elislago in: Österreichisches Biographisches Lexikon
• Heinrich Kraus von Elislago na webu Rakouského státního archivu
• Životopis Heinricha Krause von Elislago