Grigoriopolská jaderná elektrárna
| Grigoriopolská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Moldavsko |
| Umístění | Grigoriopol, Podněstří |
| Stav | plánování zrušeno |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 6000 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grigoriopolská jaderná elektrárna (rumunsky Centrala nucleară Grigoriopol) byla plánovanou jadernou elektrárnou v Moldavsku. Nacházet se měla poblíž vesnice Butor na levém břehu Dněstru v dnešním Podněstří. Elektrárna se měla stát jednou z největších v Evropě.[1] Až šest plánovaných bloků elektrárny mělo celkově produkovat 6000 MW hrubého výkonu.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
První záměry na výstavbu jaderné elektrárny v Moldavské SSR v Podněstří se objevily v 70. letech 20. století. Konečné rozhodnutí o výstavbě elektrárny bylo přijato v roce 1980. Koncem roku 1980 Ivan Bodjul, první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Moldavska, oznámil na konferenci vedení republiky nutnost výstavby jaderné elektrárny v Moldavsku.[1] Jeho prohlášení bylo nečekané, protože údajně ještě v roce 1972 byl proti atomové energii.[1] Do roku 1984 bylo možné vypracovat a koordinovat veškerou technickou dokumentaci pro budoucí jadernou elektrárnu, která měla mít instalovaný hrubý výkon 6000 MW na bázi šesti reaktorů VVER-1000/320. Jednalo by se o největší elektrárnu v Moldavsku a jednu z největších v Evropě. V době dokončení pravděpodobně druhou, hned po Záporožské. Čistý výkon elektrárny by byl po odečtení vlastních potřeb zhruba 5700 MW.
Výstavba a uvedení do provozu[editovat | editovat zdroj]
Výstavba elektrárny měla započít roku 1986 a první reaktor měl být uveden do provozu v roce 1991. Další bloky měly být spouštěny rok po roku až do roku 1997.[2][3] Základní kámen elektrárny byl položen v roce 1984. Slavnostního ceremoniálu se osobně zúčastnil svazový ministr energetiky a elektrifikace SSSR a člen korespondent Akademie věd SSSR Pjotr Neporozhny. Náklady na projekt měly dosáhnout 6 miliard rublů.[2][3]
Plány na výstavbu elektrárny byly nejprve zastaveny v roce 1986 po havárii v Černobylu. Poté byl projekt definitivně zrušen poté, co zemětřesení v Arménii v roce 1988 zasáhlo jadernou elektrárnu Mecamor.[3]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Grigoriopol-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1986 | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | ||
| Grigoriopol-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | |||
| Grigoriopol-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | |||
| Grigoriopol-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | |||
| Grigoriopol-5 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | |||
| Grigoriopol-6 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c O centrală nucleară urma să fie construită în Republica Moldova, în perioada URSS. adevarul.ro [online]. 2011-03-21 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ a b Молдавия: АЭС в Приднестровье?. www.eprussia.ru [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-17.
- ↑ a b c Бодюл и Непорожний планировали построить Молдавскую АЭС. www.vedomosti.md [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-16. (rusky)
