Diskuse:Mil Mi-4

Článek týdne

Tento článek byl v 29. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Článek měsíce portálu Letectví

Tento článek byl v měsíci leden 2014 uveden na portálu Letectví jako článek měsíce.

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Jan Polák

• odstranit přesměrovávané interní odkazy

Otázka Jak to zjistím?

Já na to používám funkci v nastavení (Nastavení → záložka „Udělátka“ → zaškrtnout položku „Zvýrazňovat přesměrování“). Přesměrovávané odkazy jsou pak červeně podbarvené. --Jan Polák (diskuse) 18. 10. 2013, 18:28 (UTC)

Vyřešeno Díky za tip, zapnuté jsem to neměl. Snad jsem to prošel vše. --Miďonek (diskuse) 18. 10. 2013, 19:04 (UTC)

• vypsání celé reference se všemi podrobnostmi – FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-4. 1. vyd. Nevojice : Jakab, 2011. 80 s. ISBN 978-80-87350-06-5. S. 3. (česky, anglicky) – musí být u jejího prvního výskytu, nikoliv až u několikátého. Navíc k tomu ještě doplň poznámku se zkráceným názvem zdroje podle Wikipedie:Reference#Celkové zdroje a dílčí reference

Vyřešeno Vím, že to má být na prvním místě, ale používám v článku jiný zápis referencí a ony se řadí do seznamu samy. Upraveno.

• Ten měl být schopen transportovat 12 vojáků nebo jeden automobil GAZ 67 nebo GAZ 69, případně také dva motocykly M-72 – jedno „nebo“ bych nahradil například „či“ nebo „popřípadě“ apod.

Vyřešeno Upraveno.

• Po prvních zkouškách v aerodynamickém tunelu byly pozměněny některé části stroje a upraven byl také trup. V březnu 1952 byla dokončena technická specifikace, která vedla ke stavbě prvního skutečného létajícího prototypu.

Vyřešeno Upraveno.

Zatím toliko. --Jan Polák (diskuse) 15. 10. 2013, 21:21 (UTC)

Pokračuji:

• Nakonec se konstruktéři rozhodli osadit vrtulník jedním čtrnáctiválcovým hvězdicovým motorem Švecov AŠ-82, který byl známý z letounů Lavočkin La-7 nebo Iljušin Il-14.[8] Konstruktéři doplnili (…)

Vyřešeno Upraveno

• Zatímco první prototyp byl již testován ve vzduchu a do konce srpnu provedl na 57 letů, byl dodán druhý prototyp. Ve výrobní závodě v Saratově byly prováděny pevnostní testy třetího prototypu a byl dokončován čtvrtý kus. Jako velký problém při letových zkouškách se ukázala malá odolnost listů vrtulníku. Životnost listů prototypů Mi-4 byla pouhých 50 hodin. Změn doznala rovněž transmisní soustava a vrtulníky byly osazeny tlumiči pro snížení vibrací. – to slovo „byl“ máš velmi rád, viď? Často se vyskytuje i v dalším textu.

Vyřešeno Při psaní dlouhého textu mnohdy zapomínám, že to nemám tak často používat. Upraveno.

• témže roce byli ocenění také Leninovým řádem – šlo by se rozepsat, komu se tento řád uděloval? Mám na mysli něco na způsob třeba témže roce byli ocenění také Leninovým řádem, nejvyšším vyznamenáním Sovětského svazu, jímž se dekorovaly osobnosti, které významně přispěly k rozvoji země. a podobně. Třeba vymyslíš něco lepšího.

Vyřešeno Doplněno, ale myslím si, že je to trochu zbytečné. O Leninově řádu máme samostatný článek.

Vím, že článek máme, však jsi ho i odkázal, přesto děkuji za doplnění. --Jan Polák (diskuse) 18. 10. 2013, 18:28 (UTC)

• Stroje Mi-4 dokázaly vytvořit také několik leteckých světových i sovětských rekordů. – prohodil bych „sovětské“ a „světové“

Vyřešeno Upraveno.

• Téměř výhradně však vrtulníky transportovaly vojáky a civilisty jen ojediněle. – to je nějaká divná věta, ne?

Vyřešeno Upraveno.

• při transportu popálených dělníků po explozi továrny v Pardubicích. – znáš rok té pardubické katastrofy?

Nevyřešeno Díval jsem se do knihy, bohužel tam není zmínka roku, v jakém se to stalo.

Máš k té nehodě nějaké bližší údaje, že by se jí třeba povedlo dohledat nějakým jiným způsobem? --Jan Polák (diskuse) 18. 10. 2013, 18:28 (UTC)

Zkoušel jsem hledat Googlem, ale nic se mi nepovedlo najít. Blbé je, že nevím ten rok nehody, takže se to hledá těžko. V knize je o tom jen triviální zmínka, víc se tam autor nerozepisuje. --Miďonek (diskuse) 18. 10. 2013, 18:53 (UTC)

Toť (možná zatím) ode mne. --Jan Polák (diskuse) 16. 10. 2013, 09:23 (UTC)

Díky za první tipy na vylepšení a za recenzi. --Miďonek (diskuse) 18. 10. 2013, 16:58 (UTC)

RomanM82

Zdravím, je to velmi pěkný článek. Pár připomínek po zběžném pročtení:

• Oproti tomu letecký průmysl v Sovětském svazu byl v krizi. – V jakém smyslu? Prosím rozvést.

Vyřešeno Autor literatury se o tom moc nerozepisuje, je tam pouze zmínka o tom, že hledali vrtulník pro sériovou výrobu. Tou dobou sice vyráběli typ Mil Mi-1, ale konstrukčně se nejednalo o nic světoborného. Mi-4 byly o dost větší vrtulníky, takže pro řadu úkolů mnohem vhodnější. Do článku jsem doplnil krátkou zmínku, asi o tři řádky níže se pak píše, jaké typy vrtulníků se tou dobou vyráběly.

Tvrzení, že letecký průmysl v Sovětském svazu byl v krizi z toho, že zaostávali ve vývoji vrtulníků za USA je značně přehnané. Co MiG-15, Tu-16, Tu-95 a další? Větu jsem odstranil.

Může být, ale co se letadel týká, skoro nic o tom nevím. Zajímají mě jen vrtulníky, co sloužily u letecké záchranky. --Miďonek (diskuse) 19. 10. 2013, 17:11 (UTC)

Ok ale potom opatrně s takovými soudy.--RomanM82 (diskuse) 19. 10. 2013, 19:41 (UTC)

To není můj závěr. V knize je psáno následující: Vrtulníkový průmysl v SSSR v poválečných letech zaostával za Spojenými státy americkými. Je to úplně první věta celé knihy. --Miďonek (diskuse) 19. 10. 2013, 20:03 (UTC)

No ale to je přece něco trochu jiného.--RomanM82 (diskuse) 19. 10. 2013, 23:33 (UTC)

• Konstruktéři doplnili motor novým chladicím axiálním kompresorem, protože pouhé chlazení vzduchem se ukázalo jako nedostačující. – To mi není jasné. Tedy motor byl nyní chlazen vodou? Nebo nestačilo chlazení náporem vzduchu? Kompresor na chlazení se mi nezdá, nemá to být spíše axiální ventilátor?

Vyřešeno V knize je uveden axiální kompresor, o ventilátoru se tam nezmiňuje. Doplnil jsem tam slůvko proudící vzduch. Jde o to, že ten motor byl převzat z klasických letadel, kde při dopředném letu postačuje chlazení proudícím vzduchem. U vrtulníků je to složitější, při zavisení ve vzduchu se motor zahřívá daleko více a nebylo to dostačující.

Nic proti panu Fojtíkovi, ale ten kompresor je nesmysl. Asi takhle: podle poměru kompresního poměru, tj. poměru hodnot absolutního výtlačného a sacího tlaku rozlišujeme ventilátory, dmychadla a kompresory. Ventilátory mají kompresní poměr cca 1,01 až 1,02. Používají se pro dopravu velkého objemu vzduchu, dosažený přetlak zajištuje pouze překonání tlakových ztrát. Což je právě případ vzduchem chlazených motorů. Naproti tomu kompresory mají kompresní poměr > 3 a užívají se především ke stlačování plynů (vzduchu). U montáže na letadlech byl motor chlazen proudem vzduchu od vrtule. U vrtulníku byl zakapotován, proto bylo třeba doplnit ventilátor. Pro klid duše jsem dodal nějaké reference. O kompresoru jsem nikde zmínku nenašel.

Díky za vysvětlení, úpravu článku a hlavně za doplnění zdrojů, ale proč jsi to neupravil už prvně? Já jsem to tak moc nekoumal, abych hledal takové podrobnosti o ventilátorech a kompresorech. O nějakých poměrech jsem doposud nic nevěděl. --Miďonek (diskuse) 19. 10. 2013, 17:11 (UTC)

Raději se napřed zeptám ;)--RomanM82 (diskuse) 19. 10. 2013, 18:46 (UTC)

• Do služeb Rudé armády se prosadily daleko rychleji než vrtulníky Mi-1. – Od 25. února 1946 oficiálně Sovětská armáda.

Vyřešeno Opraveno

• banální odkazy (okno, vesnice, mapa, atd.) bych vynechal, v modři zanikají důležité odkazy.

Nevyřešeno Myslím si, že to není přehnananě přelinkované a podle mě ty odkazy ničemu nevadí.

Případně ještě doplním po zevrubném přečtení --RomanM82 (diskuse) 15. 10. 2013, 21:49 (UTC)

Děkuji za recenzi a věcné připomínky. --Miďonek (diskuse) 18. 10. 2013, 18:53 (UTC)

Jann

• ale konstruktéři teprve hledali vhodný typ stroje pro sériovou výrobu se vylučuje s Mil (již dříve) sestavil první sériově vyráběný vrtulník

Komentář To se vylučuje i Fojtíkovi. Co s tím?

Nemá to třeba znamenat, že hledali vhodný typ těžší kategorie než Mi-1 ?--RomanM82 (diskuse) 19. 10. 2013, 19:46 (UTC)

Uvažoval jsem, že to tak mohlo být, ale z textu tady to není úplně zřejmé. --Miďonek (diskuse) 19. 10. 2013, 20:03 (UTC)

Vyřešeno Dostala se mi do ruk knížka Vrtulníky, rok vydání 1979, autor Václav Svoboda a v tomto duchu je to tam zmíněno, i když poněkud implicitně. --Miďonek (diskuse) 7. 6. 2014, 09:46 (UTC)

• Josifa Vissarionoviče Stalina, který se rozhodl, že nechá v Sovětském svazu postavit obdobné stroje. V červnu 1951 si pozval... Fakt šlo o osobní rozhodnutí Stalina? Zkontrolovat by se mělo i datum setkání (uváděno je v září [1], a jeho účastníci (podle uvedeného odkazu Stalin toliko předsedal na poradě, podle této[2] knihy tam byl i Tupolev, Iljušin a Bratuchin). Bez ohledu na diskuze v Kremlu bylo však velmi důležité usnesení vlády (z 5. října 1951) se zadáním pro patřičný resort, resp. konstrukční kancelář, po kterém teprve se mohly vydělit fondy a rozběhnout práce.

Komentář Fojtík uvádí pouze kontruktéry Mila, Jakovleva a Kamova, nikoho víc. Mám do článku uvést i ty ostatní? Opravdu je tady několikrát uváděno, že to všechno bylo ze Stalinovy hlavy. O usnesení z 5. října 1951 se tady opravdu zmiňuje, do článku to doplním.

• V [3] mají navíc jiný sled událostí: od roku 1949 Mil projektoval variantu se Švecovem AŠ-62, motor však nakonec nebyl k dispozici a tak ho nahradil AŠ-82, zákazník (armáda, vláda) však neměl zájem, dokud se to v září 51 nezlomilo...

Komentář Fojtík uvádí, že Mil projektoval od roku 1949 nějaký typ vrtulníku, kde měl být motor AŠ-62, ale nejednalo se o vrtulník Mi-4. Mělo se jednat o nějaký jiný stroj. Pro motor AŠ-82 se podle knihy rozhodl díky tomu, že má lepší výkonnostní parametry.

K tomuto tvrzení jsem dodal jeden webový zdroj, viz GlobalSecurity.org a článek o vývoji Mi-4, kde se potvrzuje to, co uvádí Fojtík. Motor AŠ-62 chtěl využít na konci 40. let v jiném typu vrtulníku, který plánoval, ale to se mu nepovedlo a pak jej chtěl tedy využít i u Mi-4, ale tam se to nepovedlo hlavně kvůli nedostatečnému výkonu, tak se rozhodl pro AŠ-82. --Miďonek (diskuse) 7. 6. 2014, 09:46 (UTC)

Tolik ke vzniku vrtulníku. (Závislost na jediném zdroji bývá ošemetná, zkoušel jsi Fojtíkova tvrzení ověřit jinde?) --Jann (diskuse) 19. 10. 2013, 18:36 (UTC)

Uznávám, že další zdroje jsem neprocházel (vím, že je lepší text sestavovat z více zdrojů). V ruštině si bohužel nepočtu. Jestli chceš, mohu zaslat e-mailem část literatury, kde jsou výše zmíněné věci popsané. Jinak díky za tipy, pokusím se to nějak dát do kupy, případně se vůbec neboj editovat s odvahou. Zdraví --Miďonek (diskuse) 19. 10. 2013, 19:10 (UTC)

Historie předělána podle Rusů (usoudil jsem, že několik nezávislých zdrojů "přebíjí" Fojtíkovu "červnovou poradu"). Myslím, že nyní dává lepší smysl. --Jann (diskuse) 8. 6. 2014, 18:22 (UTC)

Matěj Suchánek

• Odkazy na rozcestníky: vibrace (2×) a pedál.

Vyřešeno Opraveno

• V poslední položce v sekci Literatura se nachází neplatné ISBN-10: 3-613-02672-8. Podle zadání by mělo být na posledním místě číslo 4.

Vyřešeno Opraveno

Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 3. 11. 2013, 15:39 (UTC)

Díky za upzornění na nedostatky. --Miďonek (diskuse) 3. 11. 2013, 20:16 (UTC)