Diskuse:Kontinentální blokáda

Z hesla Kontinentální blokáda byla v období od 26. září do 2. října 2011 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … v roce 1813, k závěru kontinentální blokády, dosáhly vojenské výdaje Francouzského císařství až 3/4 jeho celkového rozpočtu?“

Článek týdne

Tento článek byl v 12. týdnu 2013 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Celý text je zkopírován z článku Napoleon Bonaparte#Kontinentální blokáda. Normálně taková hesla nominuji na rychlé smazání, ale vzhledem k interwiki a k práci, kterou už do úprav vložili jiní, to již ponechám. --Jvs 3. 6. 2009, 13:32 (UTC)

Článek jde dopracovat. Ke smazání není v celku důvod. --Wikipedista:BobM _d|p 3. 6. 2009, 13:35 (UTC)

Práce je v tom zatím minimum (jen nadpis a interwiki). Dopracovat znamená výrazně rozšířit, jenak je to jen duplicitní text k existujícímu. --Postrach 3. 6. 2009, 13:59 (UTC)

wp:q T

ačkoli historický laik si dovolím ti sem připsat několik drobných připomínek k - pro mě - poučnému článku

• "úvod"
  • "...kolaps Velké Británie. Šlo o zákaz obchodovat se zbožím pocházejícím z Anglie nebo jejích kolonií..." - znamená to, že Skotsko, Wales a Irsko jsou buď kolonie nebo se jich tento zákaz netýká?
  • prolinkování berlínského dekretu?
• obecně - citace monografie:
  • parametr jazyk viz Šablona:Citace_monografie#Další
  • pro ref v refu: {{#tag:ref |V období let 1793-1801 Anglie „investovala“ na podporu svých spojenců proti Francii více než 15 milionů liber. <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Davies | jméno = Roy | příjmení2 = Davies | jméno2 = Glyn | titul = A Comparative Chronology of Money: 1800-1829 | url = http://projects.exeter.ac.uk/RDavies/arian/amser/chrono10.html | datum vydání = 1996 & 1999 | datum přístupu = 2011-08-20 | jazyk = anglicky}}</ref> |group="p"}} - převzato z Chung-wu
• obecně - reference viz Wikipedie:Reference#Celkové zdroje a dílčí reference čtvrtý odst. - pro inspiraci viz Chung-wu
• sekce "Evropa za napoleonských válek směřující ke kontinentální blokádě" - šestý odst. - třetí věta ... informace o vzniku čtvrté protifrancouzské koalice jen do závorek?
• sekce "Evropa za napoleonských válek směřující ke kontinentální blokádě" - poslední věta obsahuje k článku jednu z nejdůležitějších definicí: Berlínský dekret, který je červený a "plíživě" rozvedený je až v následující sekci; ... nebude vhodnější tuto větu přehodit do sekce "Napoleonův pokus o hospodářské zničení Británie"?
• sekce "Napoleonův pokus o hospodářské zničení Británie" - první odst. - druhá věta - "Francie naopak zakázala dovoz britského zboží a např. ještě výnosem z roku 1796 byl tento zákaz velmi jasně vysloven a odůvodněn." ... jak?

  Bohužel jsem v tomto limitován zdrojem, který toto uvádí bez bližšího vysvětlení. Bližší podrobnosti se mi zatím nepodařilo dohledat. --Bazi 5. 9. 2011, 21:52 (UTC)

a jaký je zdroj tohoto tvrzení resp. příslušného odstavce? technyck 6. 9. 2011, 18:48 (UTC).

• sekce "Napoleonův pokus o hospodářské zničení Británie" - první odst. - třetí věta
  • ... prolinkování 22. února?
  • ... co je "papírová hmota"?

    I zde jsem limitován zdrojem, který používá tento termín. Předpokládám, že se může jednat o papír, ovšem v tom průmyslovém smyslu, ne o jednotlivé listy papíru. Může jít o autorův neobratný překlad z angličtiny. --Bazi 5. 9. 2011, 21:52 (UTC)

a jaký je zdroj tohoto tvrzení resp. příslušného odstavce? --technyck 6. 9. 2011, 18:48 (UTC).

• sekce "Napoleonův pokus o hospodářské zničení Británie" - druhý odst. - třetí věta - "... celé ostatní Evropy ..." ... nebylo by vhodnější "... kontinentální Evropy ..."?

  V rámci formulace "ostatní/kontinentální Evropy kromě Anglie" by to asi bylo nepřesné, protože není-li Anglie součástí kontinentální Evropy, nelze ji logicky uvádět jako výjimku. Muselo by se to řešit nějakým složitějším opisem. --Bazi 5. 9. 2011, 21:52 (UTC)

  jen návrh: "Napoleonově vůli pak více či méně podléhaly (jako vazalské státy nebo nerovní spojenci) země téměř celé kontinentální Evropy, kromě Portugalska, Švédska, Ruska, Turecka a některých středomořských ostrovů (Sardinie, Sicílie, Malty, Kréty)." --technyck 6. 9. 2011, 18:48 (UTC).

  Vlastně to i takto může dávat smysl. Děkuji, upravil jsem. --Bazi 6. 9. 2011, 21:40 (UTC)

• sekce "Napoleonův pokus o hospodářské zničení Británie" - berlínský dekret má jen dva články?

  Dekret má více článků, je to vidno i z vložených obrázků, ale ty citace těch prvních dvou nejvýstižněji popisují obsah. --Bazi 5. 9. 2011, 21:52 (UTC)

  právě, že vidno to je, ale zaznamenáno není :) --technyck 6. 9. 2011, 18:48 (UTC).

  Možná trochu nezřetelně, ale vyplývá to hned z následující věty, která právě stručně shrnuje další body dekretu. Provedl jsem drobnou úpravu, aby to bylo viditelnější. --Bazi 6. 9. 2011, 21:40 (UTC)

toliko zatím po nadpis "Hospodářské dopady blokády". (tbc). --technyck 23. 8. 2011, 22:04 (UTC).

• sekce "Hospodářské dopady blokády/Anglie" odst. první, čtvrtá věta
  • bylo by vhodné prolinkovat "státní papíry" - možná doušku co znamená "tříprocetní státní papíry"
  • "... kurs na hodnotu 65" ... taky šilinků?
  • pokud čtenář nezná kurzový vývoj státních papírů nebo obilí tak mu ty hodnoty (65 resp. 193) nic neřeknou o jak významný propad jde - tady by jistě stálo za to uvést např. procentní vyjádření propadu - abych to pochopil i já :)

    U té ceny obilí je to vysvětleno pomocí určitého názorného srovnání už ve větě - obilí se i v době míru prodávalo za válečnou cenu, přičemž za války základní potraviny rostou na ceně, tedy válečná cena bývá obvykle vysoká. Kurs cenných papírů je udáván v hodnotě odvíjející se od výchozí hodnoty 100. Jde svým způsobem o procenta, i když se to nevyjadřuje v procentech (podobně jako se burzovní indexy uvádí jen číslem bez jednotek). O nákup státních dluhopisů byl malý zájem, tedy se propadly v podstatě na dvě třetiny své hodnoty. Nicméně pro článek jako celek tyto údaje nejsou v číselných hodnotách stěžejní, smysl mají jen jako ilustrační vyjádření té hospodářské krize. Takže bych jejich rozpitváváním a vysvětlováním nechtěl zabírat zbytečně moc místa. --Bazi 6. 9. 2011, 21:40 (UTC)

  • druhý odstavec, třetí věta - "Navíc si britská exportní ekonomika pomohla i ..." - je "britská" záměr v odstavci o Anglii - přijde mi to trochu nekonzistentní
• sekce "Francie" první odst. třetí věta - co jsou "livry"? a jaký mají vztah k franku
• sekce "Francie" druhý odst. třetí věta - nebylo by lepší vypsat místo 3krát resp. 4krát raději třikrát resp. čtyřikrát?
• obecně k typo: doporučuje se používat spíše – než -

toliko vše a díky za každý dobrý článek. --technyck 6. 9. 2011, 18:48 (UTC).

Recenze - WPK - Mozzan

Zdravím, díky za zajímavý historický článek, nicméně bohužel má dost nedostatků, nastíním ty nejzákladnější:

• Spousta odstavců je úplně bez odkazů
• Co dopady v dalších zemích, jak se v jednotlivých oblastech projevovaly? Ten sociální a hospodářské rozměr byl velice rozsáhlý.
• Mnohem víc se rozepsat o přeměnách hospodářství v kontinentální Evropě vzhledem k nedostatku anglického zboží, rovněž by byla potřeba analýza ekonomických vztahů mezi VB a kontinentem před zahájením blokády
• Řečnické otázky apod. do encyklopedického textu nepatří, chtělo by to přeformulovat, text spíše dost často připomíná populárně naučnou literaturu
• Co rozvoj některých druhů plodin, např. že se místo dříve dovážené cukrové třtiny začala pěstovat v mnohem větším množství řepka apod.?
• V části o Anglii se nezmiňuješ o Ludittech
• Jak se týká odstavec o financování války Francií kontinentální blokády (tedy ne že by to tam nemělo zcela co dělat, ale v případě, kdy se do velké míry nezmiňuje socioekonomické důsledky pro obyvatelstvo to působí trochu podivně)
• doporučil bych projít nějakou podrobnější literaturu a tu uvést v odpovídající sekci, velká část jsou jen syntézy, chtělo by to např. projít české historické časopisy, nejlépe i elektronickou datábázi časopisů JSTOR.

Je toho dost a dost, rozhodně chce článek celkově rozšířit, bohužel působí ještě příliš ořezaně. Nechci vyloženě buzerovat, ale přece jenom asi sám uznáš/te, že článek má dost mezery, když už máš za sebou nějaké ty DČ, co jsem koukal. Samozřejmě při rozšiřování pomůžu, zejména sháněním odborné literatury. Hodně štěstí ;) --Mozzan 8. 10. 2011, 20:58 (UTC)

Dobrý den, po dlouhé odmlce se aspoň trochu vracím k článku. K několika připomínkám najednou budiž odpovědí, že jsem pro psaní článku vycházel přednostně ze dvou zdrojů (Pyllmajer, Kennedy). Jde o přepracování mého článku, který jsem psal původně pro jiné účely. Zdrojování tam bylo řešeno jinak, takže při úpravách pro potřeby Wikipedie se ta dominance těchto zdrojů trochu zneviditelnila. Teď jsem je zdůraznil. Řádkové reference jsou pak vložené k vyloženě číselným údajům apod. Přeformuloval jsem taky řečnické otázky a jiné spíše populárně-naučné formulace.

Rád uvítám spolupráci na doplnění. Je pravdou, že jsem se zajímal hlavně o přímé ekonomické souvislosti, proto taky je tam informace o financování války, a ne širší socioekonomické důsledky. Bohužel jsem to zpracovával už celkem dávno, takže ani k uvedené literatuře teď nemám přístup jak jsem měl tehdy. --Bazi (diskuse) 29. 12. 2012, 02:56 (UTC)

Časová osa

Je to skutečně tak dobrý nápad? Dělat nějaké grafické časové osy se mi zdá smysluplné tam, kde chce člověk přehledně zobrazit souběh nebo hierarchii (soubor:Unix history.en.svg). Tady se mi zdá, že by v podstatě posloužil lépe obyčejný seznam. Například by v něm fungovalo vyhledávání.--Tchoř (diskuse) 30. 12. 2012, 20:02 (UTC)

Díky za připomínku. Vycházel jsem z této francouzské podoby, kterou jsem se pokusil přeložit. Připadlo mi, že by forma časové osy mohla přispět k lepší názornosti. Ale neměl jsem představu, jak to bude vypadat, dokud jsem to do podoby osy nezpracoval. Uznávám, že výsledek úplně nenaplnil má očekávání. Nechal jsem to prozatím uležet, aby byla příležitost zvážit lepší řešení. Možná bych zkusil tabulku. V ní bude aspoň víc možností pracovat s formátováním textu, s odkazy ad. Určitě se ještě hodlám věnovat úpravám. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2012, 22:36 (UTC)

Změna definice

@Sokoljan: Přiznám se, že o takto zásadní změně základní definice termínu mám určité pochybnosti. Např. i enWiki v úvodu sice přiznává, že jde o Napoleonovu reakci na blokádu francouzských přístavů Brity. Ale i tak nehovoří o tom, že bychom pod tímto termínem chápali oboustrannou politiku, nýbrž jen tu politiku ze strany Francie. A domnívám se, že právě tak tomu rozumíme i v češtině. Navíc jsem přesvědčen, že i protekcionistická povaha tohoto opatření je platná, byť v tom mohly hrát roli i jiné politické motivy. Byly by prosím pro podporu této změny definice nějaké zdroje? --Bazi (diskuse) 1. 1. 2017, 19:58 (CET)

Díky za upozornění, možná jsem se i trochu unáhlil. Že by blokáda byla protekcionistická, jsem v písemných zdrojích (Ottův slovník, Enc. moderní historie) nenašel. Zmiňuje ho dewiki, kdežto enwiki správně uvádí hned v úvodu, že Napoleon reagoval na britskou blokádu z května 1806. Že protekcionismem spíš nebyla, plyne z toho, že se netýkala jen Francie, ale celého kontinentu, který Napoleon asi chránit nechtěl. I jinak mi "zdrojem" byl obsah samotného článku, který - zdá se mi - říkal něco jiného než jeho úvod. Nejdřív se blokáda líčí jako čistá Napoleonova iniciativa, a teprve pak se člověk dozví, že začala už 1793 z britské iniciativy, která se obnovila v květnu 1806 a na niž Napoleon reagoval. To vypadá silně na POV. Na druhé straně i moje tištěné zdroje postupují podobně a Kontinentální blokádu vymezují až rokem 1806. Takže jsem se pokusil o mírnější formulaci - samozřejmě s tím, že máte zcela volnou ruku i Vy. S novoročním přáním zdraví --Sokoljan (diskuse) 2. 1. 2017, 13:37 (CET)

Při psaní článku jsem vycházel ze své poměrně dávné seminární práce na toto téma, kde jsem čerpal ze zdrojů i nyní v článku uváděných. Ne že by to byla práce publikovaná nebo tím spíš recenzovaná, ale aspoň v rámci předmětu, pro nějž vznikla, byla tehdy vyučujícím zhodnocena velmi pozitivně a prakticky bez výhrad. Ale protože to je nějakých 15 let zpátky, zpětně už to snadno neprověřím.

Každopádně skutečnost, že Británie už předtím použila formu blokády vůči Francii, po mém soudu nesvědčí o tom, že i ta britská blokáda bývá zahrnována do termínu kontinentální blokáda, to až ta francouzská, protože se stala opravdu celokontinentální vůči ostrovní Británii. Nemám nic proti uvedení v úvodu, že Napoleon reagoval na předchozí britské aktivity, nejde mi o přiznání prvotní iniciativy té či oné straně, jen si nemyslím, že by ta britská stránka věci byla součástí tohoto termínu.

V povaze blokády jako politicko-ekonomického nástroje je IMHO protekcionismus, ochrana místních trhů nebo zvýhodňování některých obchodních vztahů vůči vztahům jiným. I když „politickým“ cílem takové politiky může být místo pouhé ochrany vlastního hospodářství naopak hospodářské poškození nepřítele, v té „ekonomické“ rovině stále zůstává blokáda protekcionistickým nástrojem. Když vyžadoval Napoleon blokádu i od svých vazalů, stále tím chránil francouzské trhy, byť třeba nepřímo a ne jen ty a byť to sloužilo i dalším záměrům. Zkusím se ještě porozhlédnout po nějakých hospodářskopolitických zdrojích, které by blokádu jako příklad protekcionismu (ne)uváděly. --Bazi (diskuse) 2. 1. 2017, 14:21 (CET)