Dřevomor kořenový
Dřevomor kořenový | |
---|---|
Dřevomor kořenový | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
Třída | (Sordariomycetes) |
Podtřída | (Xylariomycetidae) |
Řád | dřevnatkotvaré (Xylariales) |
Čeleď | dřevnatkovité (Xylariaceae) |
Rod | dřevomor (Hypoxylon) |
Binomické jméno | |
Hypoxylon deustum Hoffm. P.M.D. Martin | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dřevomor kořenový neboli spálenka skořepatá (Kretzschmaria deusta syn. Hypoxylon deustum syn.Ustulina deusta ) je patogenní houba, která rozkládá dřevo především listnatých stromů. Typická je slitými kovově až modravě černými plodnicemi. Povrch plodnice je kulatě zvlněný, v době zralosti černý a připomínající tekoucí asfalt nebo lávu.
EPPO kód[editovat | editovat zdroj]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Discosphaera deusta (Hoffm.) Dumort.
- Hypoxylon deustum (Hoffm.) Grev.
- Hypoxylon magnosporum Lloyd
- Hypoxylon ustulatum Bull.
- Kretzschmaria deusta (Hoffm.) P.M.D. Martin
- Nemania deusta (Hoffm.) Gray
- Nemania maxima (Weber) House
- Sphaeria albodeusta Wahlenb.
- Sphaeria deusta Schumach.
- Sphaeria deusta Hoffm.
- Sphaeria maxima Weber
- Sphaeria maxima Bolton
- Sphaeria versipellis Tode
- Stromatosphaeria deusta (Hoffm.) Grev.
- Ustulina deusta (Hoffm.) Lind
- Ustulina maxima (Weber) Wettst.
- Ustulina vulgaris Tul. et C. Tul.
Příznaky[editovat | editovat zdroj]
Bílá hniloba kořenů. Ve vyšších částech kmene se příznaky vyskytují jen výjimečně. Na povrchu hostitele je choroba často bez příznaků.[L 1]
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
Podle dostupných zdrojů není žádná možnost záměny.[L 1] V reálném světě lze plodnice podle popisu i vzhledu zaměnit s plodnice hub rodu černorosol (Exidia). Například neškodný černorosol bukový Exidia glandulosa roste většinou na mrtvém dřevě listnatých stromů, zejména buku, habru a dubu. Tento druh je v ČR poměrně hojný.[3]
Příznaky na kmeni lze (podle fotografie) také snadno zaměnit s příznaky fytoftorového odumírání.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Houba žije ve dřevě živých stromů, ale je schopna existovat dál i po zániku hostitele, takže ji lze považovat za fakultativního parazita. Plodnice bývají slité, široce přirostlé. V mládí (na jaře) jsou světlé s bílými okraji, typickou černou barvu a habitus připomínající tekoucí asfalt či lávovou strusku získávají až v době zralosti. Po vyzrání je povrch díky obsahu chitinu tvrdý a křehký (v tomto stavu může setrvat několik let). Stromy infikuje zpravidla v místech mechanického poškození kořenů nebo kmene, samotné napadení nemusí být provázeno tvorbou plodnic, případně vznikají nejprve jen na kořenech při zemi, kde nejsou vlivem opadaného listí či listovky patrné.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Dřevomor se vyskytuje v mírném podnebném pásu severní polokoule. Nejčastěji napadá dřevo lip, buků, javorů a dubů. Zasáhnout může kořeny, kmen i kosterní větve do výše 3 metrů, rozkládá celulózu i lignin, způsobuje hnilobu a rozkladem opěrného systému stromu může zapříčinit či urychlit jeho zánik.
Užití[editovat | editovat zdroj]
Dřevomor není jedlý, na začátku 21. století se experimentuje s využitím v lékařství.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Působí škody na listnatých stromech, které se následkem napadení obvykle ulamují u kořenů. Napadené dřevo má bílou barvu a vykazuje okrové skvrny. Je lehké a křehké, mechanické vlastnosti jsou narušeny.[4]
Patří ke zdrojům ohrožení řady památných stromů. V takovém případě je vhodné napadené dřevo odstranit. Stižené dřevo se totiž dále nerozkládá, drží původní objem, a tak brání regeneraci (zavalování a vytváření adventivních kořenů). Dlouhodobé napadení dřevomorem, které sahá až do druhé poloviny 16. století, bylo popsáno fytopatologem doc. Ing. Aloisem Černým, CSc u Lukasovy lípy.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
Podle botany.cz je pro patogena dřevomor kořenový používáno více názvů [2] například Discosphaera deusta nebo Nemania maxima.
Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]
Ochrana spočívá v kontrole dřevin s ohledem na odolnost proti lámání a bezpečnosti na stanovišti využitím štěpinkové metody.[L 1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ EPPO, GUIGAE
- ↑ a b CHOCHEL, Martin. KRETZSCHMARIA DEUSTA [online]. botany.cz, 2009-03-21 [cit. 2012-03-28]. Dostupné online.
- ↑ botany.cz
- ↑ kolektiv autorů. Dřevomor kořenový [online]. mezistromy.cz [cit. 2012-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-25.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dřevomor kořenový na Wikimedia Commons
- (anglicky)Fotografie Ustulina deusta na forestryimages.org
- (česky)Záznam Kretzschmaria deusta na biolib.cz
- (slovensky)Uhliarik pálený - Ustulina deusta
- (anglicky)popis a fotografie[nedostupný zdroj]
- (anglicky)www.messiah.edu