Autonomní provincie Západní Bosna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Autonomní provincie Západní Bosna
Autonomna Pokrajina Zapadna Bosna
← Republika Bosna a Hercegovina 1993–1995 Republika Bosna a Hercegovina →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Státní útvar
republika
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Republika Bosna a Hercegovina Republika Bosna a Hercegovina
Následující
Republika Bosna a Hercegovina Republika Bosna a Hercegovina

Autonomní provincie Západní Bosna (bosensky Autonomna Pokrajina Zapadna Bosna) byl malý mezinárodně neuznaný stát, který existoval v severozápadní Bosně a Hercegovině v letech 1993 až 1995. Zabírala město Velika Kladuša a okolní vesnice. Vznikla v důsledku separatistické politiky Fikreta Abdiće vůči centrální vládě během války v Bosně a Hercegovině. V roce 1995 byla krátce známá jako Republika Západní Bosna (srbochorvatsky Republika Zapadna Bosna).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fikret Abdić byl vítězem lidového hlasování do čela vlády Bosny v roce 1990, ale vzdal se ve prospěch Aliji Izetbegoviće na základě nezveřejněné dohody.[1]

V roce 1993 se podle novináře Anthony Loyda Abdić rozhodl pokusit se vybojovat si pro sebe malý stát a podařilo se mu získat dostatek následovníků, aby se jeho sny staly skutečností. Abdić byl schopen udržet moc nad svým ministátem pomocí kultovních propagandistických technik nad svými stoupenci a srbskými zbraněmi a vojenským výcvikem.

„Mluvit s jeho autonomistickými následovníky bylo v podstatě stejné jako mluvit s kultovními konvertity kdekoli na světě: dřevěný dialog ve slepé uličce vyznačující se absencí individuálního zdůvodnění a logiky.“[2]

Anthony Loyd

O místních obyvatelích Veliké Kladuše se říkalo, že zacházeli s Abdićem s přehnanou úctou a „byli připraveni udělat, cokoli řekl.“[3] Ekonomika západní Bosny byla z velké části závislá na společnosti Agrokomerc z Veliké Kladuše.

O politickém systému západní Bosny s výjimkou Abdiće je známo jen málo a většina držitelů úřadů upadla do neznáma. Dokument z roku 2010 týkající se konečného rozsudku soudu Zlatka Jušiće a Ibrahima Jušiće konaného v Chorvatsku citoval názor jednoho svědka, že vláda APZB je „fraška, ozdoba“ a že nic nebylo konzultováno, protože Abdić sám rozhodoval o klíčových otázkách.[4][5] Toto prohlášení bylo jedním z důvodů následného osvobození Zlatka Jušiće od všech obvinění z válečných zločinů.[6] APZB také představovalo ustavující shromáždění, jehož viceprezidentem byl Božidar Sisel.[7]

Autonomní provincie spolupracovala se Srbskem i Chorvatskem proti bosenské vládě. Abdićova role v podkopání konkurenční autority v Sarajevu byla oceněna vládami Chorvatska a Republiky Srbsko uvnitř Svazové republiky Jugoslávie. Společnosti Agrokomerc byla vytvořena zóna bezcelního obchodu v chorvatském přístavu Rijeka a volný obchod s územími pod kontrolou Srbska. Obchod mezi západní Bosnou a Chorvatskem nastal během bosenské války.

V roce 1994 změnil Franjo Tuđman svou politiku vůči Bosně po diplomatickém tlaku Spojených států a Rady bezpečnosti OSN. V březnu 1994 byla podepsána Washingtonská dohoda.[8] Situace se stala velmi nepříznivou pro budoucnost západní Bosny, protože Fikret Abdić již nemohl počítat s finanční ani vojenskou pomocí jednoho ze svých ochránců.

Vojensky byla poražena během operace Tiger v červnu a srpnu 1994, kdy území Západní Bosny obsadily bosenské vládní jednotky. Fikret Abdić se přesunul do Záhřebu.[9] Později toho roku však byly bosenské síly za významné pomoci Srbů během operace Pavouk vyhnány a APZB byla založena znovu.[10][11]

Provincie se 26. července 1995 prohlásila za nezávislou republiku Západní Bosna.[12] V srpnu 1995 se během operace Bouře stala poslední obrannou linii Republiky Srbská Krajina v Chorvatsku. RZB byla zcela zničena během společné chorvatsko-bosenské vojenské akce dne 7. srpna 1995.[12] Abdić byl po operaci nucen uprchnout do Chorvatska.[13]

Následky[editovat | editovat zdroj]

Mapa Jugoslávie v roce 1993, která zahrnuje západní Bosnu (šedě).

Území západní Bosny bylo začleněno do Federace Bosny a Hercegoviny v rámci dnešního Unsko-sanského kantonu. Fikret Abdić, který udržoval přátelské vztahy s chorvatským prezidentem Franjo Tuđmanem, získal chorvatské občanství a žil v Chorvatsku v exilu.

Po Tuđmanově smrti v prosinci 1999 a porážce Chorvatského demokratického společenství v chorvatských volbách v roce 2000 byl Abdić nakonec zatčen a odsouzen za válečné zločiny proti bosňáckým civilistům loajálním k Republice Bosna a Hercegovina. Soud se konal v Chorvatsku, kde byl Abdić v roce 2002 odsouzen k 20 letům vězení. 9. března 2012 byl propuštěn poté, co si odpykal dvě třetiny sníženého trestu.[14] V roce 2016 občané Veliké Kladuše zvolili Abdiće starostou.[15]

V červnu 2020 byl zatčen bosenskou federální policií v rámci vyšetřování korupce, do kterého byla zapojena řada obecních úředníků.[16] Byl umístěn do vyšetřovací vazby, ale na konci října byl propuštěn poté, co jeho právníci požádali soud, aby mu umožnil zúčastnit se znovu volební kampaně pro komunální volby v Bosně v roce 2020 v listopadu téhož roku, kterou těsně vyhrál s 44,1 % hlasů.[17] V březnu 2021 státní zástupci Abdiće a šest dalších obecních úředníků formálně obvinili z úplatku souvisejícího s výběrovými řízeními.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ DAWISHA, Karen; PARROTT, Bruce. Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe. [s.l.]: Cambridge University Press, 1997-06-13. Dostupné online. ISBN 9780521597333. S. 132–137. (anglicky) 
  2. ↑ LOYD, Anthony. My War Gone By, I Miss It So. [s.l.]: Penguin, 1 February 2001. Dostupné online. ISBN 0-14-029854-1. 
  3. ↑ LISCHER, Sarah. Militarized Refugee Populations: Humanitarian Challenges in the Former Yugoslavia [online]. MIT, 2007 [cit. 2007-09-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ War Crimes Verdicts [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Text of the final judgement (chorvatsky)
  6. ↑ Ibrahimu Jušiću sedam godina zatvora [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ IF YOU CAN'T BEAT THEM - JOIN THEM [online]. 23 January 1994. Dostupné online. 
  8. ↑ BETHLEHEM, Daniel L.; WELLER, Marc. The 'Yugoslav' Crisis in International Law. [s.l.]: Cambridge University Press, 1997. (Cambridge International Documents Series; sv. 5). Dostupné online. ISBN 978-0-521-46304-1. S. liiv. 
  9. ↑ Republika Zapadna Bosna: hronologija jedne izdaje [online]. historija.info, 5 August 2017 [cit. 2016-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 August 2020. 
  10. ↑ Covert Operations: Unravelling Serbian Officials' Links To Paramilitaries - Analysis. Eurasiareview. 30 June 2021, s. 4. Dostupné online. 
  11. ↑ STOJANOVIC, Milica. Covert Operations: Unravelling Serbian Officials' Links to Paramilitaries. Balkan Insight. 29 June 2021, s. 4. Dostupné online. 
  12. ↑ a b RADAN, Peter. The break-up of Yugoslavia and international law. [s.l.]: Routledge, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-415-25352-9. S. 192. )
  13. ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Bosnian war criminal released from Croatian prison | DW | 09.03.2012 [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Bosnian Warlord Freed From Croatian Jail After Serving War-Crimes Sentence. Radio Free Europe/Radio Liberty. 9 March 2012. Dostupné online. 
  15. ↑ War's legacy and looming elections shape Bosnia's response to migrants [online]. [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ Pripadnici federalne policije uhapsili načelnika Velike Kladuše Fikreta Abdića [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Sve izvjesnije da će Fikret Abdić ostati načelnik Velike Kladuše [online]. Dostupné online. 
  18. ↑ Potvrđena optužnica protiv Fikreta Abdića zbog zloupotrebe položaja i ovlasti [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Autonomní_provincie_Západní_Bosna&oldid=23960006“