Alexandr Kliment
| Alexandr Kliment | |
|---|---|
| Narození | 30. ledna 1929 Turnov  Československo |
| Úmrtí | 22. března 2017 (ve věku 88 let) nebo 21. března 2017 (ve věku 88 let) Praha Česko |
| Povolání | spisovatel, scenárista, dramaturg, redaktor, prozaik, básník, ponocný, korektor, dramatik a herec |
| Témata | literatura, editace a filmová scenáristika |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alexandr Kliment (30. ledna 1929 Turnov – 22. března 2017 Praha)[1], vlastním jménem Alexandr Klimentiev (otec byl ruským emigrantem), byl především prozaik, ale také publicista, autor rozhlasových her a dramaturg československého filmu.
Jako nemálo jiným bylo tomuto autorovi za normalizace znemožněno publikovat na domácí půdě. Jeho díla mohla vycházet pouze v zahraničí či v samizdatu, a byl tak donucen vystřídat mnohé běžné, až podřadné profese, než se stal spisovatelem z povolání.
Debutoval v časopise Mladý svět a v Host do domu, přispíval i do Literárních novin, Listů, Plamenu, Kulturní tvorby aj. a v roce 2006 byl oceněn za životní zásluhy o rozvoj o českou literaturu Cenou Ladislava Fukse.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Alexandr Kliment byl synem ruského emigranta Alexandra Ivanoviče Klimentieva (Klementěva, 1899–??). Otec vstoupil v květnu 1918 do československých legií a s nimi se dostal do Československa.[3] Matka pocházela ze statku v Příšovicích, otec se stal brusičem drahých kamenů.
Alexandr Kliment studoval medicínu, dějiny umění a Akademii výtvarných umění, studia však nedokončil. Po vojně pracoval v letech 1953–1959 jako redaktor, poté se stal autorem na volné noze. V roce 1960 mu vyšla úspěšná próza Marie.[4]
Po roce 1968 neemigroval, publikovat však od roku 1970 nemohl. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Vystřídal různá zaměstnání jako noční vrátný nebo recepční. Pravidelné povolání ztratil a žil ze zahraničních honorářů. K práci korektora se vrátil až v roce 1984.[4] Až do roku 1990 jeho díla vycházela pouze v samizdatových edicích nebo v zahraničí.[1]
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
Byl mistrem psychologického ztvárnění postav v běžných každodenních i v neočekávaných situacích. V letech 1970–1989 vycházela jeho díla výhradně v zahraničí.
Dílo Alexandra Klimenta se vyznačuje zájmem o všední osudy lidí, lidské vztahy a niterné životy. Zabývá se mravními a citovými problémy, osamělostí jedince, tím má blízko k psychologické próze. Autorovi protagonisté mají často blízký vztah k domovu, žijí v úzkosti a frustraci a mají potřebu žít v souladu sami se sebou.
Charakteristický je pro Klimentovu tvorbu metaforický jazyk a střídaní různých časových linií a rovin reality se snovým životem a imaginárními rozhovory.[2]
Novely[editovat | editovat zdroj]
- Marie (1960)
- Setkání před odjezdem (1963)
Povídky[editovat | editovat zdroj]
- Hodinky s vodotryskem (1965) – výroční cena nakladatelství Mladá fronta
Romány[editovat | editovat zdroj]
- Nuda v Čechách (1979, vydalo Sixty-Eight Publishers, Toronto; 1990 Československý spisovatel)
- Šťastný život (1981, vydalo Sixty-Eight Publishers, Toronto, česky Kruh, Hradec Králové, 1990)
- Modré pohádky pro malé i velké děti (vydal Český spisovatel, 1994)
Poezie[editovat | editovat zdroj]
- Těžká voda (1961)
- Šálek čaje v polostínu (2016)[5]
Filmové scénáře[editovat | editovat zdroj]
Názory[editovat | editovat zdroj]
V roce 1999 publikoval příspěvek v knize Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima, kde popsal své chápání feminismu.[7] Ten vnímá jako hnutí, které je proti přirozenosti žen: „Feminismus tím, že je ofenzivní a že se organizuje, působí proti přirozenosti ženy. Žena nemůže být nikdy ofenzivní. Vždycky bude v obraně, i kdyby měla platit stará dobrá poučka zkušených šachistů, že útok je nejlepší obrana.“[8] Kliment považuje ženy za obětavé, trpělivé, milé, půvabné a milosrdné bytosti, jimž je cizí abstrakce: „Láska, cit, půvab, oběť, mateřství, odpuštění, milosrdenství, trpělivost, osobní vztah ke květinám. To je žena, nikoli abstraktní, nýbrž v každodenní konkrétnosti (…). Tyto vlastnosti tvořící ženu žádný zákon, žádné hnutí, žádná organizace, žádná publicistika, žádná kampaň nezaručí, nevyvolá, nepropojí, nezpopularizuje, nezmobilizuje“.[9] Rozdělení genderových rolí, v nichž žena je vždy v podřízené pozici, je předmětem, který vlastní muž, vnímá autor jako přirozený stav věci, s nimž feminismus nic nezmůže: „Rozumný člověk nedostává nic a bere si, co chce, neboť zbavit se hladu neznamená zbavit se chuti. Ze svých potřeb činí nároky a z nároků si uzákoňuje práva asi tak, jako když poslanci parlamentu hlasují o vlastních platech. Tento vlastnický a kořistnický princip se promítá i do vztahů mezi mužem a ženou. Otroctví, harém a právo první noci jsou jen některé příklady pouze zdánlivě historické. Mužská vynalézavost a hravost si i v liberálním prostředí dovede obnovovat tyto instituce, které jsou nepostižitelné žalobou a které mají tak rafinovanou podobu, že se jeví pro ženy jako žádoucí a vytoužené. Královna krásy je otrokyní mužské poroty. (…) S tímhle feminismus nic neudělá.“[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Alexandr Klementějev v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ a b Paměť národa:Alexandr Kliment. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19.
- ↑ Motýl v barvách ještě bizarnějších a verše nejen pro milovníky čaje. Vltava [online]. 2016-05-26 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Marie (1964) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ KLIMENT, Alexandr. Deštníkový efekt. In: Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima, M. Chřibková, J. Chuchma, E. Klimentová (eds.). Praha: One Woman Press, 1999. S. 97–105.
- ↑ KLIMENT, Alexandr. Deštníkový efekt. In: Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima, M. Chřibková, J. Chuchma, E. Klimentová (eds.). Praha: One Woman Press, 1999. S. 103.
- ↑ KLIMENT, Alexandr. Deštníkový efekt. In: Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima, M. Chřibková, J. Chuchma, E. Klimentová (eds.). Praha: One Woman Press, 1999. S. 104.
- ↑ KLIMENT, Alexandr. Deštníkový efekt. In: Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima, M. Chřibková, J. Chuchma, E. Klimentová (eds.). Praha: One Woman Press, 1999. S. 100–101.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Osoba Alexandr Kliment ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Kliment
- Alexandr Kliment na portálu Paměť národa
- Medailon na Portálu české literatury
- Alexandr Kliment ve Slovníku české literatury po roce 1945
