Zdeněk Kasík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdeněk Kasík
Datum narození25. dubna 1952 (72 let)
StátČeskoslovensko
Přezdívka„Kása“
Sportovní informace
Klub / DojoTJ Spartak Praha Vršovice (1966-69)
TJ Praha Vršovice 1870 (1969-91)
Judo Sokol Praha Vršovice (1991-)
TrenéřiMiloš Tůma (Vrš.)
Technický stupeň7. Dan (ČSju, 2022)
Účast na LOHjako trenér: 1996, 2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023

Zdeněk Kasík (* 25. dubna 1952) je český mistr bojových umění (7. Dan, ČSJu)[1], profesionální trenér juda, bývalý zápasník–judista a středoškolský pedagog.

Trenérská a funkcionářská práce[editovat | editovat zdroj]

S judem začínal v roce 1966 ve 14 letech v klubu Spartak Praha Vršovice pod vedením Miloše Tůmy a aktivně se judu věnoval při škole jako oddílový závodník. Vystudoval pražskou FTVS se specializací na trenéra judo.

Trenérské práci se začal systematicky věnovat od druhé poloviny sedmdesátých let dvacátého století v jednom z pražských tréninkových středisek mládeže (TSM).[2] V první polovině osmdesátých let dvacátého století byly v Československu zřizovány osmileté sportovní školy.[3] Na sportovní škole Nad štolou v Praha 7 byl od roku 1984 zaměstnán jako profesor tělesné výchovy s aprobací na judo. Jeho svěřenci byli zváni do juniorské reprezentace, kterou vedl v osmdesátých letech jako šéftrenér Josef Letošník.[4] Mezi jeho první velmi úspěšné svěřence patřil Petr Šedivák. Jeho trenérský otisk si nesl později například Roman Karger, Petr Jákl ml., Petr Lacina, Jaromír Musil, z žen Lucie Chytrá a jeho mezinárodně nejúspěšnější svěřenec Jaromír Ježek.

V květnu 1993 byl jmenován šéftrenérem mužské reprezentace namísto Vladimíra Bárty a v roce 1996 se svým svěřencem Petrem Lacinou účastnil olympijských her v Atlantě.[5] Na pozici šéftrenéra reprezentace ho od roku 1997 vystřídal Michal Vachun.[6] V dalších letech se opět více věnoval trénování mládeže. Do seniorské reprezentace a na mezinárodní pódium – olympijské hry se vrátil po více než 10 letech s Jaromírem Ježkem. V roce 2012 přivedl ke kvalifikaci na olympijské hry v Londýně vedle Jaromíra Ježka také Jaromíra Musila.

Funkcionářské práci se věnoval především v domovském oddíle Judo Sokol Praha Vršovice a na Pražském svazu Judo. Mezi českou judistickou komunitou je ceněn také pro své znalosti v oblasti historie českého (československého) juda. Je spoluautorem publikace 80 let juda v České republice z roku 2016.

Jako trenér se řídí filosofií: Když neumíš tak tě naučím, jestli nemůžeš pomužu ti, ale pokud nechceš tak za mnou nechoď.
— pořad České televize Ippon, 1. 10. 2020

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://evidence.czechjudo.org/EasyUserDetail.aspx?id=38852
  2. Československý sport. 1982-3-5, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  3. Stadion č. 28 /1987. 1987-7-14, s. 12. ISSN 0038-8920. 
  4. Československý sport. 1989-2-2, s. 6. ISSN 0323-1224. 
  5. Právo. 1993-05-12, s. 16. ISSN 0032-6569. 
  6. Hradecké noviny. 1997-01-10, s. 20. ISSN 1210-602X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]