Wikipedista:Xennophilius/Pískoviště
 Arachnocampa luminosa | |
|---|---|
 larvy v jeskyních na Novém Zélandu | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (arthropoda) |
| Třída | hmyz (insecta) |
| Řád | Dvoukřídlí (diptera) |
| Čeleď | Keroplatidae |
| Rod | Arachnocampa |
| Binomické jméno | |
| Arachnocampa luminosa Skuse, 1890 | |
Arachnocampa luminosa (česky bedlobytka novozélandská) je dvoukřídlý hmyz z čeledě Keroplatidae. Je endemitem Nového Zélandu. Larvy i dospělci jsou bioluminiscenční. Žijí v jeskyních, temných lesích nebo také na stromech.
Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]
Druh byl objeven roku 1871, vědci jej považovali za příbuzného světlušek, v roce 1886 však bylo zjištěno, že se nejedná o brouka, ale dvoukřídlý. Oficiálně byl popsán roku 1890.
Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]
Většinu života tráví v larválním stádiu a to mezi 6–12 měsíci, v závislosti na dostupnosti potravy. Když larva vyleze z vejce, je 3-5 mm dlouhá, ale v průběhu larválního stádia vyroste do velikosti zhruba 3 cm. Tělo larvy je měkké, hlava pevná. Když se z larvy stane kukla, tak visí dolů ze střechy jeskyně na hedvábném vlákně, které sama vytvoří. Období kukly trvá 1-2 týdny. Jediným účelem dospělého jedince je rozmnožování, dospělý jedinec nepřijímá potravu a žije jen několik dní. Partnera si samci i samice hledají pomocí luminiscence. Jsou to špatní letci a většinou zůstávají ve stejné jeskyni. Samice naklade vajíčka, ze kterých se o zhruba 20 dnů později líhnou larvy a celý cyklus se opakuje.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Larva má na stropě hnízdo z hedvábí, které má zhruba 70 hedvábných vláken 30-40 cm dlouhých. U lesních jedinců jsou vlákna mnohem kratší, maximálně 5 cm. Světlo vydávané larvou má přilákat kořist. V noci to v jeskyni vypadá, jako kdyby nahoře svítily hvězdy. Mezi kořist Arachnocampy luminosy patří jepice, chrostíci, mouchy, motýli a dokonce i malí plži a mnohonožky. Kořist se do hedvábných vláken chytí a larva ji poté sní. Když jsou populace velké, může nastat i kanibalismus. Vydávání světla je výsledkem chemické reakce luciferinu a enzymu luciferáza. Díky výskytu v jeskyních má Arachnocampa luminosa málo predátorů, ale loví ji sekáči a nebezpečí pro ni představují parazitické plísně. Největší nebezpečí však představuje ničení přirozeného prostředí ze strany lidí.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Xennophilius/Pískoviště na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Xennophilius/Pískoviště na Wikimedia Commons
Taxon Arachnocampa luminosa ve Wikidruzích
