Wikipedista:Tominiko/Malgaši
| Malgaši (Malagasy) | |
|---|---|
 Děti z etnika Betsileo
Etnika vysočiny ("Haut-plateau"): Merina • Sihanakové • Betsileo • Zafimaniry Etnika pobřeží ("Côtiers"): Antambahoaka • Tanosy • Antesaka • Betsimisaraka • Mahafaly • Sakalava • Antankarana • Tsimihety • Antandroy • Bara • Tanala • Bezanozano • Vezo • Antefasy • Makoa | |
| Populace | |
| 20 653 556 (odhad 2009) [1] | |
| Země s významnou populací | |
 Madagaskar 20 653 556
| |
| Jazyk(y) | |
| Úřední jazyky: malgaština, francouzština | |
| Náboženství | |
| animisté, katolíci, protestanté, muslimové |
Malgaši jsou etnická skupina obyvatel, kteří žijí na ostrově Madagaskar. Jsou to míšenci negroidní a mongoloidní rasy. Původními obyvateli Madagaskaru byli pralesní lidé[zdroj?], kteří se kolem jedenáctého století našeho letopočtu zcela smísili s přistěhovalci z Indonésie, především s Bornea, kteří začali na ostrov přijíždět již kolem třetího století před naším letopočtem. Noví obyvatelé vyspělých námořních civilizací začali v horách pěstovat rýži, kterou si s sebou přivezli na svých vahadlových člunech. [2] Kultura Malgašů byla do jisté míry ovlivněna kulturou arabskou a Bantuy. První státy zde vznikaly kolem 14. století. Většina Malgašů praktikuje tradiční náboženství, která se prolínají s křesťanstvím (45%) a islámem (10-15%).
Etnika Malgašů[editovat | editovat zdroj]
Malgašové se dělí do mnoha etnických podskupin, nejčastěji se udává kolem dvaceti subetnik. Hlavní jsou vysokohorští Merinové, Sihanakové a Betsileové, kteří žijí v okolí hlavního města Antananariva, a pobřežní obyvatelé zvaní francouzsky Côtiers. Horské skupiny mají zřetelné mongoloidní rysy, zatímco Côtiers jsou černoši a potomci až pozdějších osadníků z Afriky. Merinové sehráli v historii zásadní úlohu při formování madagaskarského státu Imerina.
Mezi horskými a pobřežními etniky se často vyskytují etnické třenice.[3][4]
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Jednotlivá subetnika mají různé návyky, liší se například různými Fady. Fady jsou místní tabu, týkající se hlavně uctívání předků, která omezují životy Malgašů, jejich chování.[5]
Převážná část Malgašů jsou animisté, kteří věří v místní duchy, podle jejich víry nesmí člověk zabít na ostrově všudypřítomného lemura, protože to přináší smůlu.[2][6] Zbylých 45% Malgašů jsou křesťané (převážně protestanté a katolíci) a malá menšina jsou muslimové. Křesťanství je však zčásti ovlivněno místními zvyky a dodržováním tabu.
Jazyk[editovat | editovat zdroj]
Jazykem Malgašů je malgaština. Navzdory etnické různorodosti mluví většina obyvatel stejným jazykem a místní nářečí se od sebe příliš neliší. Malgaština patří do malajsko-polynéské jazykové rodiny. Dříve se zapisovala písmem sorabe, což je derivát arabského písma, od 19. století se však zapisuje latinkou. Patří k baritským jazykům původem z jižního Bornea, odkud také zřejmě pocházela hlavní vlna osadníků směřující na Madagaskar.
Původ malgaštiny[editovat | editovat zdroj]
Holandský námořník a obchodník Frederick de Houtman publikoval roku 1603 slovník „Spraek ende woordboek, in de Maleysche en Madagaskarsche talen“, v němž položil vedle sebe malajské a malgašské výrazy a jasně tak ukázal jejich podobnost a příbuznost. Již od první poloviny 17. století se srovnávací studie malajštiny a malgaštiny stávaly stále přesnější a propracovanější. Roku 1708 publikoval jiný Holanďan Hadrian Reland jasná a systematická srovnání. Od té doby se příbuznost obou jazyků považuje za všeobecně prokázanou. Zhruba o 130 let později řadí W. V. Humboldt malgaštinu do indonéské větve malajskopolynézské jazykové rodiny (zvané někdy také austronéská). Zásadním krokem kupředu pak byla až práce Otto Christiana Dahla Malgache et Maanjan (1951). Dahl zjistil dosud nebývalou podobnost jazyka Maanjanců z Bornea s malgaštinou jak ve fonologii a syntaxi tak ve slovní zásobě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malagasy people na anglické Wikipedii.