URL[editovat | editovat zdroj]

Adresy URL se nejčastěji vyskytují v odkazech webových stránek (http), ale jsou taktéž použity pro přenos souborů (ftp), u e-mailů (mailto), u přístupů k databázi (JDBC) a v mnoho dalších aplikacích.

Většina webových prohlížečů zobrazuje URL adresu webové stránky nad touto stránkou v adresním řádku. Typická adresa může mít tvar http: //www.příklad.com/index.html s identifikací protokolu (http), hostitelské stránky (www.příklad.com) a jména souboru (index.html).

Historie[editovat | editovat zdroj]

URL byla definována v dokumentu RFC 1738 v roce 1994 Timem Berners-Lee, tvůrcem World Wide Webu a URI, pracovní skupinou z organizace Internet Engineering Task Force (IETF), jako výstup spolupráce, která začala na zasedání v roce 1992 pod názvem Birds of a Feather. Formát spojuje již existující systém názvů domén (vytvořený v roce 1985) se syntaxí cesty souboru , kde se používají lomítka k oddělení adresářů a názvů souborů. Existovaly konvence, kde by názvy serverů mohly být předpřipraveny k vyplnění cest, kterým by měla předcházet dvojité lomítka ( // ). Berners-Lee později vyjádřil politování nad používáním teček k oddělení částí doménového jména v URI s přáním, aby použil lomítka v celém textu a také řekl, že dvojtečka byla zbytečná u URI a taktéž lomítka před názvem domény. Stručný návrh specifikace HTML (1993) odkazoval na "univerzální" vyhledávače zdrojů, což bylo odloženo mezi červnem 1994 (RFC 1630) a říjnem 1994.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku URL na anglické Wikipedii.