Wikipedista:Premek1946/Pískoviště

Gustav Johannes Wied (6. března 1858 Holmegård v Branderslev u Nakskova – 24. října 1914 Roskilde) byl dánský spisovatel a sociální aktivista.

Životopis

Mládí

Byl synem Carla Augusta Wieda (1822–1914) a Cathaririy roz. Boesen (1931–1910). Jeho sourozenci byli: Olga (1857–1859), Otto (1859–1941), Alexandra (1860–1952), Paul (1860–1915), Kaja (1864–1864), Jens (1866–1927), Svend (1867–1928), John a Carl. V letech 1887–1890 žil se spisovatelkou Nathalií Larsenovou (1855–1925). R. 1896 se oženil s Alicí Tuteinovou (1869–1958), se kterou měl: Johana (1894–1945), Inger (1896–1972), Søna (1897–1897) a Jacoba (1900–1971).

Svatbou se dostal do kontaktu se svým tchánem Ferdinandem Tuteinem v Høgholtu ve Vendsysselu, který se stal důležitým zdrojem jeho charakteristik a kritiky buržoazie. Tutein byl údajně inspirací pro hlavní postavu románu Fædrene ede druer.

V mladém věku přišel do Kodaně, kde se stal asistentem knihkupce u C. A. Reitzels Boghandel. V létě a na podzim roku 1884 pracoval jako vychovatel na panství Overgård u Mariager Fjordu, kde mimo jiné katalogizoval zámeckou knihovnu. Při práci vychovatele se pečlivě připravoval na maturitní zkoušky; složil je v roce 1886 a následující rok absolvoval kurz filozofie.

Autorství

Wied debutoval jako Peter Idealist v roce 1887 pamfletem Nogle Aforismer i Anledning af Interpellationen i Storeheddinge og dens Følger o ministru kultury Jacobu Scaveniovi. Scavenius byl právě odhalen, že vyhledal kodaňskou prostitutku, a pamflet nemilosrdně zesměšňuje ministrovu dvojí morálku.

V roce 1889 vydal Wied svou první hru En hjemkomst, et sørgespil. Další hra, En Bryllupsnat z roku 1892, je o babičce, která chce zabít svého vnuka. Setkala se s takovou nevraživostí, že byla při premiéře zrušena. Barnlige Sjæle z roku 1893 byla charakterizována jako sbírka mimořádně odvážných povídek.

Byl známý jako sociální kritik a využíval každé příležitosti, aby si rýpl do buržoazie. Často přispíval do časopisu København, který vydával Ove Rode. V roce 1892 byl za povídku, kterou v časopise otiskl, odsouzen Nejvyšším soudem ke 14 dnům vězení za nepřípustné vyjadřování. Jednalo se o povídku De unge og de gamle (povídka byla mírně upravena a přetištěna ve sbírkách Barnlige Sjæle a Fra Land og By [1907]). Svůj pobyt ve vězení Tugt- og Børnehuset v Christianshavnu popsal Wied v románu Ungdomshistorier (1895), v němž autor Gunnar Warberg ztvárnil samotného Wieda.

Jeho satira a cynický humor se výrazně projevily v románech Livsens Ondskab (1899), Slægten (1898), Knagsted (1902) a Pastor Sørensen og Co (1913).

Za výtěžek z komedie Første Violin (1898) si v Roskilde postavil dům podle svého přání. Dům byl rozdělen na dvě samostatné části, jednu pro rodinu a jižní část pro jeho pracovnu. Dveře mezi oběma oddělenými částmi byly po okrajích obšity kůží. Po jedné návštěvě spisovatel Walter Christmas označil dům jako Kastellet a Wied od té doby tento název pro svůj dům důsledně používal.

V posledních letech se jeho příjmy snižovaly a trpěl silnými bolestmi žaludku; právě tato kombinace vedla k jeho rozhodnutí „se vším skoncovat“. Dne 24. října 1914 požil smrtelnou dávku kyanidu draselného.

Gustav Wied psal básně, divadelní hry a tzv. satyrské hry, hry s důkladnými popisy interiérů, nálad a myšlenek postav. Satyrské hry jsou obnovou dánské literatury Gustava Wieda. Jeho největší satyrská hra Dansemus vyšla v roce 1905. Její motto zní: „Ano, všichni tančíme pro vyšší Lirekasse, Vaše Excelence“. Hra byla uvedena v aarhuském divadle v roce 2001. Jeho nejoblíbenější hrou byla „Skærmydsler“, která byla uvedena s Gentle Daimim a Jytte Abildstrømovou v divadle posledně jmenované. Později ve Folketeatret v Oslo s Malene Schwartzovou a Sonjou Oppenhagenovou.

Ocenění a vyznamenání

Společnost Gustava Wieda byla založena v roce 1938.

V Roskilde se nachází „Vinárna Gustava Wieda“.

Po Gustavu Wiedovi je v Dánsku pojmenováno několik ulic: Gustav Wieds Vej v Aarhusu, Frederikshavnu, Silkeborgu, Ebeltoftu, Næstvedu, Grenå a Søborgu. Gustav Wiedsvej v Nakskově.

Jeho portrét, namalovaný Valdemarem Schønheyderem Møllerem, visí v tzv. uměleckém vlysu v jídelně Brøndum ve Skagens Museum a další od Michaela Anchera je k vidění v jídelně v Anchers Hus.

Dílo

• En Hjemkomst (skuespil) – 1889
• Silhuetter (noveller) – 1891
• En Bryllupsnat (skuespil) – 1892
• Barnlige Sjæle (noveller) – 1893
• Slægten – 1898 filmatiseret i 1978
• Livsens ondskab – 1899 (filmatiseret i 1941 (Thummelumsen) og indspillet som tv-serie i 1971 (Livsens Ondskab))
• Thummelumsen (skuespil) – 1901 (filmatiseret i 1941 (Thummelumsen))
• Skærmydsler – 1901
• Den gamle Pavillon (skuespil) – 1902
• Knagsted – 1902 (indspillet som tv-serie i 1971 (Livsens Ondskab))
• Dansemus (skuespil) – 1905
• To Gange to er fem (skuespil) - 1906?
• Fædrene æde druer – 1908
• Circus Mundi (fortællinger) – 1909
• Kærlighed – Fire Idyller (skuespil) – 1909
• Ærtehalm (skuespil) – 1909
• Pastor Sørensen og Co. – 1913
• Imellem Slagene (fortællinger & skuespil) – 1914
• Digt og virkelighed (erindringsbog) – 1914

V češtině

• Súčtování: komedie o jednom jednání – přeložil Hugo Kosterka. Praha: J. R. Vilímek, 1911
• 2 x 2 = 5: satirická hra ve čtyřech dějstvích – př. Ot. Popelka. Praha: J. R. Vilímek, 1913
• První housle: veselohra o 3 dějstvích – Jens Petersen a Gustav Wied; př. Josef Milčín. Praha: Šolc a Šimáček, 1915
• Snění – úvod František Sekanina, in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 94; př. Jaroslav Pšenička. Praha: J. R. Vilímek, 1916
• Veselé dějiny – př. Hugo Kosterka. Praha: Čsl. podniky tiskařské a vydavatelské, 1920
• Světem humoru: sborník z humoru cizího a domácího. Díl IV. – sestavil Gustav Pallas [Mark Twain, Rudyard Kipling, W. M. Thackeray, Gustav Wied, J. L. K. Grimm, W. K. Grimm, Svatopluk Čech, Prokop Chocholoušek, Jaromír John, Šimon Lomnický z Budče, Mikuláš Dačický z Heslova, J. V. Sládek]. Praha: Bedřich Stýblo, 1922

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav_Wied na dánské Wikipedii.

Literatura

• Gustav Wied-Puslerier – Andreas Friberg. København: Sever. stát Bogforlag, 1944
• Johs. Brøndum Nielsen, Gustav Wied i Breve, Gyldendal, 1946
• Eddie Salicath, Omkring Gustav Wied, Rosenkilde og Baggers Forlag, 1946
• Sven Houmøller, Gustav Wied. En Bibliografi. Forord af Soya, 1948. (Gustav Wied Selskabets Skrifter, 3.)
• Knut Ahnlund, Den unge Gustav Wied, Gyldendal, 1964
• Danske noveller fra Herman Bang til Gustav Wied: en antologi – redigeret af Carl Bergstrøm-Nielsen. København: Gyldendal,1971
• F. J. Billeskov Jansen, Gustav Wied: den mangfoldige digter, Spektrum, 1997
• Bo Nygaard Larsen, Wied jul: en biografi om Gustav Wied, Habengut, 2002. (Gustav Wied Selskabets skrifter, ny samling nr. 10)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Premek1946/Pískoviště na Wikimedia Commons

• Gustav Wied Selskabet – officiel website
• Samlede værker online og Forfatterportræt Arkiveret 13. juli 2020 hos Wayback Machine på Arkiv for Dansk Litteratur
• Gustav Wied på Bibliografi.dk
• Gustav Wied på Dansk Forfatterleksikon
• Gustav Wied på Internet Movie Database (engelsk)
• Gustav Wied på Filmdatabasen
• Gustav Wied på danskfilmogtv.dk
• Gustav Wied på Scope
• Gustav Wied på Svensk Filmdatabas (svensk)
• Gustav Wied på The Movie Database (engelsk)
• Gustav Wied på Encyclopædia Britannica Online (engelsk)
• Gustav Wied på gravsted.dk
• Gustav Wied på Forfatterweb.dk