Wikipedista:MegaLuxie/Pískoviště

Materiály používané v 60. letech v nábytkové tvorbě

V 60. letech 20. století došlo k mnoha proměnám v oblasti politiky, kultury, ale i ve vývoji nábytku a materiálů používaných pro jeho výrobu. Toto období je charakteristické uvolněním společnosti, což mělo vliv i na design a materiály v nábytkářství.

60. léta byla svědkem kulturní a společenské revolty mládeže, která byla rozčarována konzumním způsobem života svých rodičů, což vedlo k experimentování s novými formami uměleckého vyjádření, včetně designu nábytku​​. To znamenalo přijetí odvážnějších designů, experimenty s materiály a v neposlední řadě i odklon od tradičních forem k hledání nových, originálních řešení.

Přestože konkrétní informace o nových materiálech používaných v 60. letech pro výrobu nábytku nebyly přímo dostupné, je jasné, že období bylo bohaté na inovace. Designéři a výrobci nábytku experimentovali s plastem, kovem, sklem a různými typy dřeva, často s využitím nových technologií a výrobních procesů. Tyto experimenty byly motivovány touhou po vytvoření moderního, funkčního a esteticky přitažlivého nábytku, který by odrážel ducha doby.

Plast

V 60. letech se plast stával stále významnějším materiálem ve výrobě nábytku, což reflektovalo rostoucí zájem o inovativní, lehké a snadno tvarovatelné materiály. Nábytek z plastu byl oblíbený pro svou praktičnost a možnost experimentování s barvami a formami. Příkladem mohou být židle Ka 237 s plastovým sedákem a opěrákem, podpírané chromovanými kovovými nohami, které nezabíraly moc místa a bylo možné je snadno skladovat na sebe​​. Tento trend zrcadlil širší společenské změny, kdy designéři hledali nové způsoby, jak vyjádřit moderní životní styl a reagovat na měnící se potřeby v bydlení a interiérovém designu.

Používání plastu v nábytku tak symbolizovalo odvahu experimentovat a překračovat tradiční hranice materiálů a designu, což bylo v souladu s celkovým duchem doby, kdy se v kultuře a politice projevovalo určité uvolnění​​. Tento materiál umožňoval vytvářet nábytek, který byl nejen funkční, ale i vizuálně zajímavý, což přispělo k jeho popularitě nejen v Československu, ale i v dalších zemích po celém světě. Tento vývoj v oblasti materiálů a designu nábytku je příkladem, jak se nábytek stal nejen užitkovým předmětem, ale i prostředkem k vyjádření osobního stylu a estetických preferencí, což je trend, který pokračuje i v dnešní době.

Typické plastové materiály zahrnovaly polypropylen, ABS a akryl.

Laminát

Lamináty se začaly využívat jako povrchový materiál pro nábytek. Tyto laminované materiály byly cenově dostupné a nabízely širokou škálu barev a vzorů. Byly často používány k výrobě povrchů stolů, skříní a polic.

Sklo s kovovou povrchovou úpravou

Sklo s metalickým povrchem bylo populární v 60. letech pro výrobu stolků a dekorativních prvků. Tento materiál přidal moderní a luxusní vzhled do interiérů. Kombinace skla s chromovaným kovem byla typická pro tento styl.

Sklolaminát (GRP)

Vlákno sklolaminátu se začalo používat pro výrobu moderního a futuristického nábytku. Tento materiál umožnil tvorbu organických tvarů a inovativních designů. GRP byl často používán k výrobě sedacího nábytku, stolů a dekorativních prvků.

Lakovaný nábytek

V 60. letech se začal masově vyrábět nábytek s lakovanými povrchy. Tento trend odrážel touhu po moderním a minimalistickém designu. Lakovaný nábytek byl oblíbený pro svůj lesklý a elegantní vzhled.

Polyesterové textilie

Polyesterové tkaniny se staly oblíbenou volbou pro potahy sedacího nábytku v 60. letech. Tyto materiály byly odolné a snadno udržovatelné. Barevné a vzorované polyesterové textilie byly charakteristické pro design tohoto období.

Dřevo

Využívalo se i dřevo. Každý národ dřevo využívá trochu jinak. Skandinávci se řadí v této době mezi designérskou špičku a hojně využívají ratan nebo překližku.

Další využívané materiály

Zpěněný latex, silon, polyuretan, kokosové vlákno, papír,..

Typický nábytek této doby

Nábytek z 60. let nás zavádí do doby, kdy komunismus ovlivňoval nejen politiku, ale také design a interiéry. V tomto období byly malometrážní byty běžné, a proto se nábytek musel přizpůsobit omezenému prostoru. Zde je pohled na některé oblíbené materiály a kusy nábytku z 60. let:

Obývací stěna “Královna”: Tento kompaktní nábytek byl nepříliš subtilním korpusem, který těsně vyplňoval celou stěnu v obývacím pokoji. Byl funkční a umožňoval uložení většiny předmětů.

Křeslo 366 od Józefa Chierowského: Malý, čalouněný kus nábytku s dřevěnou konstrukcí, který byl velmi pohodlný a oblíbený v dobách komunismu.

Rozkládací pohovka: Slavná rozkládací pohovka byla praktickým řešením pro malé byty. Její rozměry a kompaktní design ji činily ideální volbou.

Židle Ka: Jednoduché, lehké židle byly populární. Často byly vyrobeny z dřeva a měly minimalistický design.

Knihovny a prosklené vitríny: Kompaktní knihovny a vitríny byly vhodné pro ukládání knih a dekorativních předmětů.

TV stolek se dvěma zásuvkami: Malý stolek na televizi byl praktickým doplňkem obývacího pokoje.