Wikipedista:Kolarp/Pískoviště/Obraz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vytvoření 2D obraz fotoaparátem mobilního telefonu. Displej mobilního telefonu ukazuje, jaký obraz bude vytvořen.
Naskenovaný obraz definice slov Image a Imagery ze slovníku Glossographia Anglicana Nova Thomase Blounta z roku 1707.
SAR Radarový obraz pořízený raderem SIR-C/X-SAR na palubě raketoplánu Space Shuttle Endeavour ukazuje vulkán Teide. Město Santa Cruz de Tenerife je viditelné jako purpurová a bílá oblast v pravé části spodního okraje ostrova. Lávové proudy okolo vrcholového kráteru mají odstíny zelené a hnědé, zatímco vegetační zóny jsou purpurové, zelené and žluté oblasti na úbočích vulkánu.

Obraz je to, co vnímáme zrakem (vizuálně).

Lidský zrak je schopen zachycovat elektromagnetické vlnění o vlnových délkách 380-760 nm[Pozn 1] (tzv. viditelné světlo), zaostřit obraz předmětů ve vzdálenosti 25 centimetrů až nekonečno na sítnici oka, a díky řadě chemických a elektrochemických jevů předat zrakové počitky do mozku, který nám zprostředkovává barevný, trojrozměrný (prostorový) a pohyblivý obraz, který však je nestálý, prchavý, a lidé se jej snaží uchovat pomocí různých technik jako malba, kresba, trojrozměrnými výtvory, různými metodami tisku, fotografií, filmem, hologramem nebo metodami počítačové grafiky. Vizuální reprezentace nemusí používat všechny schopnosti zrakového systému; obraz může být plošný (dvojrozměrný), černobílý a/nebo nepohyblivý.

Mentální obraz existuje v mysli jednotlivce, jako něco co si pamatuje nebo představuje. Obsah obrazu nemusí být skutečný; může jít o abstraktní koncept, např. graf, funkci nebo imaginární entitu. Různí vědci psychologických a sociálních věd, např. Slavoj Žižek a Jan Berger, ukázali možnost přizpůsobení mentálních obrazů pro ideologické účely.

Charakteristiky[editovat | editovat zdroj]

přičemž různé spektrální složení světla (rozložení intezit různých vlnových délek) vnímá jako barvy. Díky vidění oběma očima (binokulární vidění) vnímá člověk i hloubku obrazu (relativní vzdálenost předmětů). Pro zaznamenání obrazu lidským zrakem je nutná určitá doba trvání obrazu. Menší změny obrazu vnímá člověk jako pohyb (pohyblivý obraz).

Pohyblivý, trojrozměrný (díky binokulárnímu vidění) a barevný obraz.

Obrazem může být plošný nebo prostorový vjem zrakového systému, který nese informace. Obraz může být vytvořen např. fotograficky nebo jiný dvourozměrný obraz, který se podobá nějakému předmětu. V oblasti zpracování signálu je obraz distribuovaná amplituda barev.[1]

V optice může termín “obraz” konkrétně znamenat dvojrozměrný obraz.

Znamým příkladem jsou černobílé obrazy, které používají citlivost zrakového systému na jas ve všech vlnových délkách, bez použití barev. Černobílá vizuální reprezentace něčeho je Nepohyblivý obraz, přestože plně nevyužívá schopnosti zrakového systému člověka.

Obrázky jsou typicky nepohyblivé, ale v některých případech může být pohyblivý nebo animovaný.

Obraz může být dvojrozměrný, např. fotografie nebo obrazovka displej nebo trojrozměrný, např. socha nebo hologram. Může být zachycen optickým zařízením – např. fotoaparátem nebo kamerou, zrcadlem, čočkami, dalekohledy, mikroskopy, atd. a přirozený objekty a jevů, např. lidským okem nebo vodou.

Slovo 'obraz' se také používá v širší smyslu pro jakýkoli dvourozměrný obrázek např. Mapa, graf, Kruhový diagram, painting nebo banner. V tomto širším smyslu mohou být obrazy vykresleny manuálně, např. jako kresba, malba, carving, vykreslený některou z metod tisku nebo počítač grafický technologie nebo vyvinut kombinací metod.

Nestálý obraz je takový, který existuje omezenou dobu. Může se jednat o zrcadlení předmětu zrcadlem, projekce camerou obscurou nebo scéna zobrazována na obrazovce. Pevný obraz, také nazývaný pevný copy, je takový, který je zaznamenán materiálním předmětem, např. Papír nebo Textilie fotografií nebo jiným digitálním procesem.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

Obrázky perpetuated v veřejný vzdělávání, media i populární kultura mají hluboký vliv na vytváření takových mentálních obrazů:

“Co dělá jim tak výkonný je, že obcházejí oblasti vědomé mysli, ale místo toho přímo cílí na podvědomí a emoce, tedy evading přímý zkoumání pomocí/skrz contemplative vyvozování. By doing tak takový axiomatický obrazy říct nás co budeme touha (liberalismus, v snímek: crunchy honey-flavored cereals a čerstvě vylisovaný pomerančová šťáva v pozadí předměstského rodinného domku) a z co budeme obstain (communism, v snímek: neživotné davy mužů a strojní vybavení marching směrem k určitý perdition doprovázený tóny Soviet ruský/ština songs). Co dělá tyto obrazy tak výkonný je, že je pouze of relativní menší relevance pro stabilizaci takových obrázků, zda skutečně zachycují a odpovídají s více vrstvám reality nebo ne.“[2] - David Leupold, sociologist.

Vývoj syntetických akustických technologií a vytvoření zvukového výtvarného umění vedlo k zvážení of možnosti of zvuk-obraz vytvořený up of ireducibilní phonic substance za lingvistický nebo musicological analýza.

Statický nebo pohyblivý[editovat | editovat zdroj]

Statický obraz nakreslený tužkou

je jediný statický obraz.[3][4] Toto fráze se používá ve fotografii, ve vizuálních mediích a Informační technologie pro zdůraznění, že jeden není hovoříme o movies nebo v velmi přesný nebo pedantic technický zapisování např. standardní.

Pohyblivý obraz je typicky film film) nebo video, včetně digitálního videa. Může se také jednat o animovaný obraz např. zoetrope.

Nepohyblivý rámec je Nepohyblivý obraz odvozené z jeden rámec of pohyblivý jeden. V protikladu, film Nepohyblivý je fotograph převzaté na množina of film nebo televize program během produkce, používán pro propagační účely.

Dvojrozměrný (2D)[editovat | editovat zdroj]

Dvojrozměrný (2D) obraz je vizuální reprezentace něčeho, co je reprezentováno pouze pomocí dvou prostorových rozměrů. Mnoho 2D obrazy jsou v tvar obdélníků. Obvyklý postup, kterým se 2D obrazy historicky zobrazovány, se nazývá rasterization. I po roce 2000 jsou 2D obrazy nejobvyklejším typem obrazu.

Trojrozměrný (3D)[editovat | editovat zdroj]

Trojrozměrný (3D) obrazy jsou méně běžné než dvourozměrné. Trojrozměrné obrazy zprostředkovávají zrakovému systému vnímání hloubky na přesněji portray vizuální informace. Běžný fyzický tvary 3D obrazů zahrnuje holograms.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Imagery.

V literatura, imagery je „mentální obraz“ který se odvolává na do významy/smysly.[5]Šablona:Example needed Může oba být figurative a literal.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Různé zdroje udávají různé hodnoty; může to být způsobeno určením hranice mezní citlivosti a rozdíly mezi různými lidmi. Viz PRAMACOM a Reichl & Všetička 2003, kapitola Spektrální citlivost

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Image na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CHAKRAVORTY, Pragnan, 2018. What is a Signal? [Lecture Notes]. IEEE Signal Processing Magazine. Září 2018, roč. 35, čís. 5, s. 175–77. DOI 10.1109/MSP.2018.2832195. S2CID 52164353. Bibcode 2018ISPM...35e.175C. 
  2. ↑ LEUPOLD, David. Image and ideology [online]. Medium, 2020-04-08 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ KAREN WOODCOCK. Static Image. www.slideshare.net. 2011-06-26. Dostupné online. 
  4. ↑ National archives [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Chris Baldick. The Oxford Dictionary of Literary Terms. [s.l.]: Oxford University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-19-920827-2. S. 165–. 
  • REICHL, Jaroslav; VŠETIČKA, Martin, 2003. Encyklopedie fyziky [online]. 2003. Dostupné online. 
  • Spektrální citlivost lidského oka [online]. PRAMACOM-HT, spol. s r.o.. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Kolarp/Pískoviště/Obraz&oldid=23506629“