Wikipedista:Karin.spisak/Pískoviště
Kateř Tureček[editovat | editovat zdroj]
Kateř Tureček se identifikuje jako nebinární osoba a v písemném projevu upřednostňuje genderově neutrální tvary. Z toho důvodu používáme v článku příponu "-x" na konci sloves a přídavných jmen a genderově neutrální tvary podstatných jmen.[1]
Kateř Tureček (*1993, Kyjov, Česká Republika) je filmové režiséřství, věnuje se taky pedagogice a angažuje se v queer aktivismu. Studovalx teorii a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého v Olomouci a absolvovalx magisterské studium na Katedře dokumentární tvorby na FAMU.
Život[editovat | editovat zdroj]
Tureček prožilx dětství v Kyjově a přesto, že vyrůstat v malém jihomoravském městě je pro transgender osobu obtížné, se označilx za "nejvíce kyjovského člověka ever".[1] I skrze vlastní uměleckou tvorbu si našxlx cestu zpět ke svému rodišti. V současnosti tam mají neformální uměleckou skupinu, ve které je například Barbora Lungová nebo Marie Čmelíková, a ve spojení jsou taky s fotografem Miroslavem Tichým.[1] Spojuje je velmi expresivní estetika, což Tureček přisuzuje vlivu kyjovského folklóru, rituálnosti či barev.[1]
Dlouhodobě se staví kriticky vůči FAMU. Přeje si, "aby komunikovala ven i jiný věci než to, že někdo vyhraje nějakou soutěž nebo cenu. Na té škole vznikají skvělé filmy, které ale nejspíš nikdo neuvidí", myslí si.[1]
Filmová tvorba a aktivismus[editovat | editovat zdroj]
Tvorba Kateř Tureček je silně autorská. Věnuje se zejména tabuizovaným společenským tématům. V rozhovoru na otázku, zda je film Lidi (2022) aktivistický, se Tureček vyjádřilx: "Jestli vnímáš, že to, že jsem nebinární člověk, je nějakým způsobem politikum, tak v tu chvíli ano – je to aktivistické."[2] Své filmy má ve zvyku uchopovat velmi konceptuálně a udělat si spoustu rešerší na dané téma před natáčením scén.[1] Ve svých dokumentech upřednostňuje spíš participující přístup než čistě observační metodu.[3] Kromě toho, že nezaujaté pozorování Tureček moc nebaví, považuje taky vědomé vstupování do reality za etičtější.[3]
Spolupracuje rovněž s různými neziskovými organizacemi. Je například součástí výboru organizace Trans*parent, která se kromě šíření osvěty taky usiluje o prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob.[4] Další spoluprácí je audiovizuální platforma Remízek na podporu biologické rozmanitosti založená Kryštofem Zvolánkem.[5]
Snímky Kateř Tureček Iluze (2018) a Lidi (2022) byly nominovány na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v kategorii Česká radost na cenu Nejlepšího českého dokumentárního filmu.
Lidi (2022)[editovat | editovat zdroj]
Kromě toho, že se jedná o nejvíce autorský počin Tureček[3], film taky mění dosavadní elitářský přístup k filmařině a snaží se ho lidskostí přiblížit co nejširšímu publiku.[1] Tureček si myslí, že se jedná o emancipující dílo, protože jde o první český film o transgender lidech natočený transgender člověkem.[1] Před jeho natáčením sepsalx manifest, ve kterém jasně stanovilx, že chce pro film stoprocentní kvóty a emancipovat jej i v kontextu lidí, kteří se podílejí na jeho tvorbě.[1] Každá z postav dostala do ruky svoji vlastní kameru, aby mohla zprostředkovat své vidění reality.[3] Tímto způsobem je zajištěna emancipace v prostoru a demokratičnost toho, kdo co vnímá.[3] Podle Tureček je čistý a konvenční film elitní záležitost a svým dílem se tak vymezuje proti hierarchickému filmovému systému, kapitalismu i cis-heteronormativitě.[1]
Z formálního hlediska je film mozaikovitě zpracován a obsahuje mnoho volných asociací.[3] Ke ztvárnění vnitřního prožívání queer postav například používá 3D animaci.[3] Její pomocí zrekonstruovali také vystoupení Miloše Zemana na Letenské pláni na podzim roku 1989 skrze fiktivní postavu Mili Zemanů.[3] Použití pravěké symboliky naráží zase na to, že kolonizace vymítila všechny gendery kromě mužského a ženského, přitom staré civilizace pravděpodobně nevěděly, že existuje muž a žena.[1] Spojuje se i s aktuální potřebou kmenovosti, protože emancipovat se osamotě je pro queer lidi extrémně obtížné.[3] Silným motivem ve filmu je také folklór, na který Tureček tentokrát volí pozitivnější optiku než ve své předchozí filmové tvorbě.[1]
Pro autorství bylo jednou z nejdůležitějších věcí vytvořit bezpečný prostor pro marginalizované skupiny na setu.[1] Proto každý natáčecí den začínal popovídáním si o tom, jak se všichni mají, a končil feedbackem, s jakými pocity lidé z práce odcházejí.[1]
Proč se cítím jako kluk? (2019)[editovat | editovat zdroj]
Dokument Proč se cítím jako kluk? (2019) je krátkometrážní film, který otevírá společenskou debatu o coming outu a institucionálním uznání práv transgender lidí.[6] Jeho protagonista, šestnáctiletý Ben, se vypořádává s překážkami, před které ho jako trans chlapce vyrůstajícího v malé vesnici na Vysočině staví společnost.[6] Tureček si pohrává se samotným médiem a ukazuje, jak je pro Bena jediným útěkem ke štěstí online svět či klíčovací technologie, která pomáhá ztvárnit jeho představy o vysněné budoucnosti.[7]
Dnes se Tureček staví k filmu kriticky. Je názoru, že stejně řada dalších dokumentů nahlíží na život transgender člověka spíše přes všechny problémy, kterými si prochází, a zachycuje více dysforii než euforii.[1] Z pohledu Tureček byl tento přístup přímo transfobní.[3] To se v novějším filmu Lidi (2022) pokusilx změnit.
Iluze (2018)[editovat | editovat zdroj]
Film je pojat jako počítačová hra, která je strukturována do několika levelů.[8] Diváctví se při procházení jednotlivými levely hry postupně odkrývají aspekty současné maďarské společnosti a politiky Viktora Orbána zprostředkované skrze každodenní scény.[8] Snímek vznikl jako osobní reportáž během ročního studijního pobytu Tureček v Budapešti.[8]
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
- Lidi (2022)
- Rumunská čítanka (2020)
- Proč se cítím jako kluk? (2019)
- Iluze (2018)
- Tradice (2017)
- Na králíka (2016)
- Lenko (2016)
- Strip (2015)
- Bezobratlí (2015)
- Metrix (2013)
- Márfi (2012)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o REFRESHER. Kateř Tureček: Nebinarita mi odpověděla na mnoho otázek. Můj vztah k filmu se změnil. refresher.cz [online]. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Ji.hlava Talks: Kateř Tureček, režisérx filmu Lidi / 26th Ji.hlava IDFF. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Klacek — Kateř Tureček: Dokument dokáže přesáhnout naši šedivou realitu. Klackoviště [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Kdo jsme [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ŘIČICOVÁ, Hana. Jak se máte? Kateř Tureček. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Proč se cítím jako kluk? | filmy online - dafilms.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Appio Digital. Proč se cítím jako kluk? | DOKweb. dokweb.net [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c S.R.O, Appio Digital. Iluze | DOKweb. dokweb.net [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Kateř Tureček v Česko-Slovenské filmové databázi
- Kateř Tureček v informačním portálu Institutu dokumentárního filmu