Wikipedista:Kamanova 427634

Význam ruské mentality

Ruská mentalita (povaha) vyplývá především z historie a kultury Ruska, což má vliv na vnímání Rusů sebe sama i na to, jak jej vnímá český národ. Je důležité zohlednit díla ruských klasiků (Dostojevskij, Gorkij, Šolochov, Afanasjev, Tolstoj aj). Některá díla těchto autorů totiž navazují na názory související s kulturou Ruska (Rusko pod nadvládou Turků, Velké schizma, Anexe na Ukrajině aj.) Je potřebné vidět ruskou problematiku jinak, dívat se více do knih a relevantních článků (zn. vhodný, náležitý), historických podkladů. Je dobré si uvědomit, že se jedná o stát s hlubokou historií, která jej spojuje s Evropou a světem obecně. A to nejméně už od 11. století, kdy došlo k rozdělení Východu a Západu na církev pravoslavnou a církev katolickou. tzv. Velké schizma. Je evidentní, že Rusko dnes vnímáme jako suverénní stát s velkou mocí, která jasně hýbe světem. Správná myšlenka, že s Ruskem lze vézt dialog a umíme s ním komunikovat (v politickém a mezinárodním měřítku) a to prostřednictvím smluv a paktů, jasně souvisí s ruskou problematikou. Článek vychází z historie a současného stavu Ruska a chce dokázat, že Rusko je a bude stále aktuální, protože je ještě pořád součásti evropského kontinentu, ač se sami Rusové považují za kontinent asijský.

V posledním měsíčníku časopisu MUNI (květen 2015), jež vydává Masarykova univerzita v Brně byl rozhovor s profesorem Ivo Pospíšilem (brněnský vědec, filozof, odborník na Rusko, působící na brněnské Masarykově univerzitě na katedře Slavistiky). Rusko se podle profesora bojí a vždy se obávalo něčeho, o čem některé evropské státy nepřemýšlí. Historie se také podle profesora stále opakuje, což je logické, když se podíváme na stále se opakující historické momenty (války, hospodářské a sociální krize, atentáty, bankroty, hladomor). Toto vše spolu jednoznačně souvisí a vytváří přítomnost, budoucnost a minulost Ruska a Evropy. Díky historii si lépe můžeme odpovědět na otázky, které poukážou na současné problémy Ruska.

Každý odborník, který věří, že by Rusko mohlo své moci využít proti sobě a světu počítá s tím, že musí o Rusku mít něco přečteno a něco o něm vědět. Ruský básník a spisovatel Tjutčev v jedné knize napsal:,,Rozumem Rusko nepochopíš.“[2] Možná díky tomu, že se v Rusku setkává největší nesnášenlivost mezi lidmi a velké politické problémy, dějící se dech beroucí události, právě tam bude velmi silný odkaz na čest, hrdost a kulturní bohatství. Jejich kulturu a literaturu dnes stavíme na hluboko postavených základech spojených s Evropou v několika desítkách let až staletí (prastará Eurasie, období Kyjevské Rusi, Evropa ve středověku, novověku a období 20. století - Stalin, Lenin, komunismus, SSSR - Sovětský svaz). Uměním a literaturou se vlastně můžeme dozvědět něco více o jakékoliv zemi a pochopit jedince (obyvatele, příslušníka) daného národa.

Autor převážně 19. století Fjodor Michajlovič Dostojevskij ve svých knihách prezentoval Rusko tehdy jako národ křehký, slabý a svobodný. Součástí jedné z Dostojevského knih Běsi jsou především jeho politické názory na sociální situaci v tehdejším Rusku. Tyto myšlenky můžeme převést i do dnešní doby za předpokladu, že si uvědomíme, že se historie neustále opakuje. S Ruskou historií je neodmyslitelně spjato tzv. Velké schizma. Je to jedna z nejvýznamnějších událostí v ruské historii vůbec. Tím, že se Západ politicky a sociálně začal vyvíjet obrovskou rychlostí oproti Východu (Rusko, Bělorusko, Ukrajina aj.) se za dob vlády Kateřiny II. a Petra I. Velikého stalo Rusko samo sobě nebezpečné. A to z toho důvodu, že došlo postupně k dezintegraci (antonymum od slova integrace, rozpad, rozklad ) a také k společenskému odvrácení se od tehdejší Evropy.

Když dnes vidíme Rusko nejen roztroušené a nekompaktní (zn. netvoří celek), všímáme si, že dělá chyby. Zjistíme, že Rusko neví, jestli má ještě smysl zůstávat součástí Evropy a jednat s Evropou a světem. Je vidět, že Rusko je určitě velmi problematická země, a to jasně kvůli tomu, že jsou značně dynamickým a těžko pochopitelným národem. Ve své pestré historii vidí stále hodně důležitých momentů a jsou na ni hrdí, my v ní nacházíme spoustu klíčových událostí, které nám odpoví na spoustu důležitých otázek. Tyto momenty již navždy změnily ráz celého Ruska. Co je ale ještě důležité zmínit jsou jejich reakce na současnou problematiku. Takové věci vidíme převážně v jejich kultuře, která se vyvíjí a ukazuje to důležité zejména v posledních pár letech a měsících (krymská anexe) a v současné světové, mezinárodní politice.[3]

Jasnou snahou článku je vidět Rusko takové jaké je a poukázat na jeho historii a kulturu. Rusko jako takové není pouze pozlátkem, je jednoznačně nebezpečné, ale stále někdy láká svojí složitostí a pestrostí.

POVOLNÝ, David. Všichni bychom si měli přát důstojné a stabilní Rusko: osobnosti. Muni.cz.: měsíčník Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005-, (5): 10 - 11. ISSN 1801-0806.

[2] GAZDA, Jiří. Klíčové pojmy slovanských areálů. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 7., ISBN 978-80-210-5010-5.

PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2015, 12 s, 245 s, 246 s. ISBN 978-80-7429-534-8.;

DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michaljovič. Starosvětské lásky: Plachá. 2. vyd. Jarmila Fromková, Emanuel Frynta, Taťjana Hašková, Zdeňka Psůtková, Jaroslav Šanda a Jan Zábrana. Pavel Hrach. Kamila Kostková. Praha: Lidové nakladatelství, 1984, 324 s. 2. 26-023-86.;

POSPÍŠIL IVO: Střední Evropa a Slované (Problémy a osobnosti). Vyd. 1. Brno: Vydavatelství MU, 2006, s. 73, s. 17, s. 29 ISBN 80-210-47174-9.

[3] Viz KAMANOVÁ, Martina. I v Dostojevském čteme o povaze Ruska. Brno, 2015. seminární práce. st. 10 - 11

Doporučená literatura:

DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michaljovič. Starosvětské lásky: Plachá. 2. vyd. Jarmila Fromková, Emanuel Frynta, Taťjana Hašková, Zdeňka Psůtková, Jaroslav Šanda a Jan Zábrana. Pavel Hrach. Kamila Kostková. Praha: Lidové nakladatelství, 1984, 324 s. 2. 26-023-86.

GAZDA, Jiří. Klíčové pojmy slovanských areálů. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 7., ISBN 978-80-210-5010-5

GAZDA Jiří: Slované a Evropa na počátku 21. století. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4487-6.

PANČENKO M. Alexandr: Metamorfózy ruské kultury. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. ISBN 978-80-7465-007-9.

POSPÍŠIL IVO: Střední Evropa a Slované (Problémy a osobnosti). Vyd. 1. Brno: Vydavatelství MU, 2006, s. 73, s. 17, s. 29 ISBN 80-210-47174-9.

POSPÍŠIL IVO: Základní okruhy filologické a literárněvědné metodologie a teorie (elementy, materiály, úvahy, pojetí, texty). Vyd. 1. Prešov: Vydavatelství Michala Vaška, 2010, ISBN 978-80 8105-191-3.

PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2015, 12 s, 245 s, 246 s. ISBN 978-80-7429-534-8.

SERGEJEVA Alla: РУССКИЕ: стереотипы поведения, традиции, ментальность. Moskva: 2007.

SLÁDEK Karel: Mystická teologie východoslovanských křesťanů. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. ISBN 978-80-87378-23-6.

SOLOVJOV Vladimír: Vybrané stati II. Mytologický proces Prvobytné pohanství. Vyd. 1, Olomouc: Centra Aletti, 2007. ISBN 978-80-86715-92-6.

ŠÁMAL Zdeněk: Objektiv z Ruska. Vyd. 1. Praha 4: Česká televize – Edice ČT, 2008. ISBN 978-80-7404-003-0.