Wikipedista:HonzaG18F/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Neutronové hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hustota[editovat | editovat zdroj]

Hustota neutronových hvězd je různá ,ale její hustota je cca 1015 g/cm3 . Třeba kvárková hvězda má hustotu cca 1017 g/cm3 . Nebo preonová hvězda má hustotu 1027 g/cm3 .

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Neutronová hvězda má místo supernovy vznikne tzv. hypernova. Neutronová hvězda než vlastně tou neuronovou hvězdou je ,tak projde několikati stádii:

Mlhovina[editovat | editovat zdroj]

Plyn a prách obsahují chemické ,které vznikly v supenovách.

Vznik mlhoviny[editovat | editovat zdroj]

Mlhovina vznikla ze supernov pokud hvězda měla méně než 2 sluneční hmotnosti.

Protohvězda[editovat | editovat zdroj]

Když se materiál z mlhoviny začne na sebe gravitačně působit tak se smrští.

Hlavní posloupnost[editovat | editovat zdroj]

Hvězda spaluje vodík značka H a ve svém jádře vytváří helium značka He .

Obr[editovat | editovat zdroj]

Když hvězdě dojde vodík, začne spalovat helium a vytvářet uhlík a kyslík. Zároveň se hvězdě zvětšuje poloměr.

Veleobr[editovat | editovat zdroj]

Velký nárůst poloměru v pokročilém stádiu vývoje hvězdy. Hvězda postupně spaluje těžší prvky v posobě jdoucích vrstvách.

Supernova[editovat | editovat zdroj]

Jádro hvězdy se zhroutí a zbyte této hvězdy je odvržen.

Neutronová hvězda[editovat | editovat zdroj]

Jestliže se hmotnost původní hvězdy pohybuje víc než 2 hmotnosti Slunce, vznikne neutronová hvězda.

Konec života neutronové hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Když obrovská hvězda vybuchne vyzáří záření před všechny spektra tomu se říká hypernova.

Oproti supernově je tenhle jev jen u neutronových hvězd.

Pulzující hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Pulzující efekt[editovat | editovat zdroj]

Elektrony proudí z magnetických pólů neutronové hvězdy ,které neodpovídají pólům rotační osy. To způsobuje ,že otáčející se paprsky

zdánlivě opisují povrch kuželu. Pokaždé ,když se jeden z nich během své cyklické trajektorie natočí k Zemi ,zaznamenáme pulz.

První zachycený pulzar[editovat | editovat zdroj]

Původní záznam signálu přijetého z pulzaru CP 1919 objeveného severoirskou astrofyzičkou Jocelyn Bellovou Burnellovou v roce 1967.

Dnees víme ,že zdrojem signálu je pulsar, jehož pravidelnost ale původně vedla k domněnce ,že jde o mimozemský signál ,a k jeho pojmenování

LGM-1 (Little Green Men-1, tedy Malí zelení mužíčci-1)

Slunce[editovat | editovat zdroj]

Hodnoty:[editovat | editovat zdroj]

Velikost:[editovat | editovat zdroj]

Hmotnost:1,9891x1030 kg

Průměr:1 392 000 km

Objem:1,4123x1018 km3

Hustota:1411 kg/m3

Energie:[editovat | editovat zdroj]

Svítivost:3,827x1026W

Teplota:[editovat | editovat zdroj]

Jádro: 15 500 000 oC

Povrch: 5 500 oC

Sluneční cyklus:[editovat | editovat zdroj]

Sluneční minimum:[editovat | editovat zdroj]

Nastává když je slunečních skvrn málo a aktivita tedy zářivost je malá.

Galaxie[editovat | editovat zdroj]

Počet[editovat | editovat zdroj]

před 6 000 000 000 let[editovat | editovat zdroj]

eliptických: 6%

čočkových: 13%

spirálních: 31%

nepravidelných: 52%

Teď[editovat | editovat zdroj]

eliptických: 3%

čočkových: 15%

spirálních: 72%

nepravidelných: 10%

Spirální[editovat | editovat zdroj]
spirální s příčkou:[editovat | editovat zdroj]

spirální s příčkou: 66%

četná ramena: 60%

dvě ramena: 10%

bez ramen[editovat | editovat zdroj]

bez definovaných ramen: 30%