Wikipedie:Pod lípou (pravidla)/archiv 2015-01

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tato diskusní stránka je archivovaná.
Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Imagevio

Není toto imagevio?--Juandev (diskuse) 7. 1. 2015, 13:16 (CET)

Globální pravidlo zablokování

Nedávno umístila nadace Wikimedia Foundation na metu pravidlo o globálním blokování. Ve zkratce: když porušíte Podmínky užití, mžete být zablokování jednou pro vždy na všech projektech lidmi z Nadace. Nadace se vymiňuje, že nebude uvádět dvody bloku. Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to prováděcí předpis Podmínek užití.--Juandev (diskuse) 17. 1. 2015, 21:46 (CET)

Rozcestníky

Jen dávám na vědomí, že u doporučení Wikipedie:Rozcestníky se řeší formální podoba. A přidal jsem tam ještě podnět vypuštění zbytečných odkazů a vymezení, co všechno do rozcestníku zařazovat a jakou tomu dát podobu. Matěj Orlický (diskuse) 9. 7. 2014, 15:03 (UTC)

Rozcestníkové šablony a kategorie

Opet bych otevrel toto tema, poukazal na nej:

Náhodou jsem narazil na sablonu {{Rozcestník - mykologie}}, ktera mne celkem zaskocila - mel jsem za to, ze jsme opustili pristup anglicke WP, ze nemame / nechceme mit rozcestinovou sablonku ke kdejakemu delenicku. A kdyz se podivame do kategorie:Wikipedie:Rozcestníky, nejak se nam tam opetovne rozmnozily. Jako podezrele vnimam tyto rozcestnikove kategorie a jejich sablonky:

Mozna jsou prave tyto kategorie/sablony vseobecne schvalene a prijate jako primerena rovnovaha slozitosti vs. ucelnosti, ja toto rozhodnuti ale nikde nenasel, ne na Wikipedie:Rozcestníky. Vlastne jsem ani nedohledal popis puvodniho odstranovani rozcestniku, co probehlo pred nejakymi tusim dvema lety. Tedy se predem omlouvam za pripadny falesny poplach, ale jasne mi to neni.

Prosim:

  • o nejake explicitni uvedeni primo pozadovanych rozcestniku (kategorii+sablon), ktere tu jiz predpokladam schvalene z drivejska,
  • a naopak i o explicitni odmitnuti pokusu o vytvoreni dalsich novych takovych, ze opravdu jsou odmitnuty jako nezadouci.

Tedy mi jde o konstatovani stavu. A to bych predpokladal prave na strance Wikipedie:Rozcestníky... Diky. --Franta Oashi (diskuse) 12. 4. 2015, 21:45 (CEST)

No a pokud se nemylim, predpokladanym vysledkem nejspis bude
  • odstraneni / nahrazeni referenci na ty prebytecne / nechtene rozcestnikove sablonky v rozcestnikovych strankach, predelani na obycejne sablonky {{Rozcestník}}.
  • smazani techto sablonek samotnych,
  • zruseni i jejich kategorii. (a naopak potvrzene rozcestnikove kategorie oznacit jako {{Údržbová kategorie}}, s uvedenim plnici sablonky)
Mohl jsem na to rovnou udelat i nejake TfD, ale to uz by bylo konkretni reseni, nejdrive se tu ovsem chci zeptat na rozhodnuti, nez se rovnou poustet do nejake hura-akce. Proto diky predem za objasneni. --Franta Oashi (diskuse) 12. 4. 2015, 21:45 (CEST)
Minimálně kostel a sakrální stavba jsou zde již po dlouhá léta.
Zde se tlučou dva principy: snaha mít to aspoň trochu rozškatulkované (místopis, kostel, loď, dva znaky...), jenže ve chvíli, kdy nějkaký rozcestník patří do více kategorií (např. název sídla i lidské příjmení) narážíme na nevhodnost dvou šablon v jednom rozcestníku a pak se musí dát jedna a zakategorizovat ručně do druhé (nebo obou) kategorií.
Myslím, že nejvhodnějším řešením bude Wikipedie:ŽOK. JAn (diskuse) 13. 4. 2015, 07:55 (CEST)


Stanovení počtu členů AV

Na diskusi Pravidel arbitráže je předložen návrh na stanovení počtu členů Arbitrážního výboru. Děkuji za pozornost. --Okino (diskuse) 25. 1. 2015, 15:30 (CET)

Při té příležitosti ještě dodávám, že už předtím tamtéž zazněl návrh nově upravit i rozhodování o případné podjatosti arbitrů. Navrhovatel jen opomněl informovat na dalších příslušných místech. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2015, 15:49 (CET)

Rozdíl mezi 3. názorem a ŽOKem (řešení konfliktů)

Jaký je rozdíl mezi 3. názorem a ŽOKem? V šabloně {{Řešení sporů}} je ŽOK umístěn pod vyjednáváním. Nícméně pro mne je to to samé. V obou případech zanechávají "jiní" wikipedisté svůj názor na danný problém, nebo spor. Žádné vyjednávání v ŽOKu nevidím.

Kam by třeba zapadala potřeba získat komentář/názor na určitou věc? Já si myslím, že nyní to lidé házejí do obou procedur.

Na druhou stranu na stránce Wikipedie:Řešení sporů je to řazeno jinak a oba nástroje jsou v sekci Vyjednávání. I tak ale na mne ŽOK vůbec nepůsobí jako vyjednávání. To co je tam totiž pod Vyjednáváním je pro mne spíše, zjišťováním informací a názorů a teprve Mediace je Vyjednávání.

Samozřejmě už při sebrání názorů jiných, může jedna strana na základě tohoto ustoupit. Pokud k tomu nedojde je možné přistoupit k vyjenávání (mediaci) a pokud se ani to nepodaří, pak je tam Arbitráž.

Ještě bych měl dotaz, jaká je resp. má či nemá být úloha správců při řešení problémů a sporů. Z Wikipedie:Řešení sporů vyplývá, že vlastně správci by nemuseli být součástí řešení. Že jejich úloha je jen řešit, lépe řečeno tlumit negativní důsledky konfliktů. Tzn. zamykat stránky, kde dochází k častým změnám (např. revertační válka), blokování editorů, kteří se soustavně dopouštějí osobních útoků různého charakteru apod. To mne vyplývá i z toho předchozího odstavce, kde o správcích není ani zmínky.

Dalo by se pak říct, že správci jsou policií a arbitři soudci? A i v tomto vidím úlohu správců upozaděnou, protože důkazy, respektive další informace, posudky (což jsou v našem případě názory) zajišťuje hlavně komunita, nebo je vyžaduje arbitr od komunity.--Juandev (diskuse) 19. 2. 2015, 13:42 (CET)

IMHO není řazení jednotlivých nástrojů v doporučení úplně příhodné, nebo spíš neodpovídá doporučenému postupu od jednoho nástroje k druhému. Prostě pro různé situace se použije nejvhodnější z nabízených nástrojů. Jinak ovšem souhlasím, že ŽoK i Třetí názor jsou součástí vyjednávání. Wikipedisté, kteří mají na věc nějaký názor, jej vyjádří a diskutují o něm. Mediace se od toho liší tím, že zprostředkovatel pouze pomáhá s průběhem vyjednávání, ale sám není jeho účastníkem.
Co se týká rozdílu mezi 3T a ŽoK, tak ten je v celé proceduře: Žádostí o třetí názor jen poutáme pozornost k diskusi probíhající u konkrétního článku a chceme vyjádření dalších názorů a nápadů na řešení. Oproti tomu v ŽoKu řešíme problém, který může být i širší povahy a řešíme ho na samostatné podstránce. Protože ŽoK tu byl dřív než 3T, mám dojem, že doplnění zjednodušeného nástroje 3T nebylo úplně zohledněno v proceduře ŽoKu, který by teď měl být určen asi jen k řešení složitějších situací - užitečný je třeba úvodní souhrn situace, který může dosavadní spor zpřehlednit.
Mám ale pocit, že mnoho wikipedistů skutečné nemá v jednotlivých nástrojích přehled a správně je nevyužívá. Podobně ostatně dochází k mylným volbám Nástěnky správců / Potřebuji pomoc / Pod lípou. Možná to chce nějaké zpřehlednění všech těch nástrojů a maximální zjednodušení jejich užití.
Co se týká správců, ty opravdu chápu zjednodušeně jako jako policii, ale ani ne jako vyšetřovatele sbírající důkazy, nýbrž spíš jako vykonavatele nutných represivních opatření (blokování uživatelů, zamykání stránek). Případné vyšetřování pro potřeby rozhodnutí arbitrážního výboru může přeci vést kterýkoli zkušený wikipedista, správcovská opravnění k tomu nejsou potřebná. --Bazi (diskuse) 19. 2. 2015, 14:32 (CET)

Pravidla ke správcům

Ještě se jednou vracím (viz výše) ke správcům. Abych to pochopil správně. Prošel jsem si stránky Wikipedie:Správci a Wikipedie:Žádost o práva správce a neřekl bych je tam někde napsáno co správci musí a nesmí. První dokument spíše popisuje možnosti toho co správci se svými nástroji mohou dělat. Druhý dokument se zabývá volbou a odvoláváním (je závazným pravidlem), ale toho co musí a nesmí tam moc uvedeného není.

Když si vzpomenu na volby správců, tak to je o tom že většinou lidé nevstupující do konfliktů jsou snadněji voleni. Na druhou stranu lidé vstupující a řešící konflikty dobře jsou určitými editory voleni a toto je považováno za potřebnou věc. Nikde ale nevyplývá, že řešení konfliktů by bylo správcovskou povinnéstí, ba co víc že by to bylo žádoucí.

Na druhou stranu je vzdycháno a kritizováno, pokud správci nic nedělají z pozice správců. Ale kde je napsáno, že musí dělat a kde je napsáno co musí dělat?

Pak jsou tu také očekávání od správců, která ale nejsou zakotvena v žádném dokumentu. Zdá se tedy, že činnost správců je postavena pouze na očekávání. Zdá se, že se vychází z principu otevřených dobrovolnických komunit typu "můžeš". Můžeš dělat tohle a tohle. Můžeš není musíš. A proto tu nikde není napsáno co správci musí. Na druhou stranu tu nikde není napsáno co správci nesmí. Zřejmě se vychází z obecných dokumentů pro všechny editory (jako je Wikipedie:Žádné osobní útoky) apod. Nevím jestli je tu někde zakotveno, že správci nemají zneužívat práva třeba k protlačování svého (což už se tu v historii také stalo)?--Juandev (diskuse) 19. 2. 2015, 14:40 (CET)

Já se domníval, že wikipedie je dobrovolný projekt a tudíž na něm nikdo nic nemusí. Tím spíše správci, neboť těm byla dána důvěra (tedy těm naposledy zvoleným, netýká se to těch v pionýrských dobách nejasným způsobem dosazených - zbyl z nich vůbec někdo?). Na druhou stranu, pokud správce (nebo v jiných funkcích: byrokrat, steward, atd.) neuspokojuje očekávání komunity, že bude využívat speciální práva ve prospěch komunity a především ve prospěch projektu a jeho kvality, nemusí být/zůstat správcem (byrokratem, arbitrem, atd.). Další věc je, že zatím je celkem jasné, jak někomu důvěru projevit (=zvolit), zatímco poněkud méně je jasné (nikoliv však zcela nejasné), jak projevit ztrátu důvěry, či jak se zachovat, když správce zneužívá svůj větší vliv na kvalitu projektu jiným, než v současných pravidlech naznačených případech "provinění". Totiž, správce (ale stejně i řadový editor) může být "potrestán" za např. vandalizmus či podobná extrémní pochybení (což je ale i tak dost málo pravděpodobné), méně už je ošetřeno, jak postupovat, pokud poškozuje wikipedii mnohem méně definovatelným způsobem (vytváření dusné atmosféry, "nenapadnutelné" odrazování začátečníků (i mírně pokročilých/ostřílených), pronásledování/stalking názorových oponentů (skupin)), či z různých očividně jasných, ale písemně těžko popsatelných důvodů široce neoblíbených/komunitě překážejících [správců/byrokratů/arbitrů atd.]. Je třeba respektovat fakt, že všichni, i správci (a pod.) rozvíjíme wikipedii dobrovolně, proto už z principu nelze nadekretovat, co ten či onen musí. --Kusurija (diskuse) 19. 2. 2015, 18:38 (CET)

Díky za reakci. Pokud píšete, že jsou správci si výceméně rovni běžným editorům, pak nevyhovující vlastnosti správců lez asi řešit stejným způsobem, jako by byli běžnými editory. Tedy způsoby jako 3N, ŽOK, Mediace či arbitráž.--Juandev (diskuse) 19. 2. 2015, 18:59 (CET)

Blokování čistě vandalských účtů na neurčito

Navrhl jsem změnu pravidla. --Tchoř (diskuse) 2. 3. 2015, 19:26 (CET)

Definice NPOV

V závazném pravidle Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu chybí úvodní definice. Navrhl jsem ji v Diskuse k Wikipedii:Nezaujatý úhel pohledu#Chybějící definice. –Matěj Orlický (diskuse) 4. 4. 2015, 11:12 (CEST)

Mazání stránek

Často nacházím odkaz na neexistující stránu a pak zjistím, že byla (někdy i opakovaně) smazána. Domnívam se, že je lepší "nedokonalá" stránka než žádná.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 31.186.186.86 (diskuse)

Já se naopak domnívám, že stránky s obsahem typu „Ahoj, já jsem Pepa“ nebo „Franta je největší debil“, popřípadě „Kočka je zvíře.“ tu nemají co dělat.--Zdenekk2 (diskuse) 2. 6. 2015, 11:22 (CEST)
Nedokonalé stránky jsou skutečně v drtivé většině ponechávány, nekvalitní překlady jsou obvykle dopřekládávány, formálně nedostatečné články jsou doupravovány. Musí ovšem splňovat alespoň minimální parametry. Kromě výše uvedených příkladů vizte taky Wikipedie:Subpahýl, Wikipedie:Propagační článek a Wikipedie:Encyklopedická významnost. --Bazi (diskuse) 2. 6. 2015, 12:13 (CEST)

Významnost posvěcená soutěží

Dobrý den, myslím, že by bylo fér, aby byl jako významný člověk, jenž zaslouží své heslo, brán ten, který se umístí v minimálně celonárodně významné soutěži, ať už sportovní, či umělecké. Tedy sportovní mistrovství ČR,kulturní a vědecké ceny jako Český lev, (bývalé) ceny Alfréda Radoka, mezinárodní filmové festivaly apodob... U lidí mě přijde nespravedlivé, že se po tak velkém úspěchu ještě musí čekat, až (jestli vůbec) se nějaký redaktor uráčí něco bližšího napsat a z toho potom čerpat. Myslím, že když je někdo natolik posvěcen autoritou, zaslouží si o sbě dát vědět a i to prospívá povědomí o oné soutěži.

Určitě by se dalo diskutovat a udělat seznam, které soutěže jsou relevantní v různých oborech. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Wocicko (diskuse)

Pro jistotu, je to otevřené jako obecná diskuse, což je dobře, ale na druhou stranu by mělo být jasné, že je to výsledek diskuse o článek Magdaléna Mikulová, otevřené zde. --Okino (diskuse) 5. 6. 2015, 15:32 (CEST)
Obecně o této problematice pojednává doporučení, Wikipedie:Významnost (lidé), která již zčásti zohledňuje ocenění při presumování encyklopedické významnosti (např. „Publikovaní autoři, editoři nebo fotografové, kteří obdrželi více nezávislých recenzí nebo ocenění svých děl...“). Diskusi a návrhy na změny by bylo nejlépe vést tam. Připomínám však s odkazem na doporučení Wikipedie:Články o žijících lidech, že údaje o žijících osobách by měly být zvlášť pečlivě dokládány nezávislými zdroji, což může být problém i bez ohledu na otázku encyklopedické významnosti.--RPekař (diskuse) 5. 6. 2015, 15:49 (CEST)

Já to myslela jako obecnou otázku, v tomhle vůbec nejde o zmíněné heslo - kolega Okina se mě snaží schodit jako nějakého narcise. V pohodě, nezlobím se na něho. Jen mě překvapuje, že podle toho, co mi sdělil Okina, je pro wiki jako autorita brané "ukacané" médium, které se rozhoupe s někým udělat rozhovor. Když někdo například získá Nobelovu cenu, jediné, co o něm Nadace řekne, bude jeho jméno na stránkách, což by potom bylo "jen" triviální zprávou. Je jistě třeba rozlišit od důležitých či méně důležitých ocenění (jak mi Okina opět sdělil, ža takových diplomů má doma kdekdo haldu), ale myslím, že jsou jisté celonárodní soutěže, které prostě mají velkou váhu, a toto ocenění by mělo zapadnout jen pro to, že se nikdo nerozhodl udělat a publikovat interview? To je přece padlé na hlavu! Také Okina psal něco o infromoanosti před propagací: wiki pokrývá velkou spoustu oborů, vemte si, že se začínající divadelník či divadelní kritik chce podívat na současné špičky svého oboru, a jediné, co najde je jmenný seznam lidí, kteří dostali nějakou cenu. Takže už se nemá šanci dozvědět (protože média s těmito lidmi těžko říci proč rozhovor neudělala a ani heslo nevzniklo) co jsou zač, zůstává tedy žalostně neinformovaný... Já myslela, že wiki jako nezávislá organizace je tu pro to, aby vykrývala mezery, která vytváří média a ne že na nich staví. (Wocicko (diskuse))

(po dvojnásobném editačním konfliktu s RPekařem a anonymem) Umístění v soutěži samo o sobě neznamená významnost. Napsal o té soutěži např. nějaký významný deník článek a věnoval jednotlivým laureátům více než jednu dvě věty? Pak to jde (s přimhouřením oka) brát jako první nezávislý netriviální zdroj. Ještě jeden takový, raději podrobnější, a může být "vyhráno".
Kromě toho autor komentáře nepochopil princip Wikipedie: v ní nejde o to, jestli se nějaký redaktor uráčí něco napsat: v ní to může napsal kdokoliv, pokud se drží pravidel. Wocicko to zkusil(a), článek na první pohled nevypadá špatně – je tam sice dost např. neencyklopedických formulací jako "její krev je už šest staletí pražská", ale to by se spravilo. Nicméně se ukázalo, že článek neodpovídá jednomu ze základních pravidel Wikipedie, kterým je Významnost. Pokud se ta nedoloží (přičemž hlavní tíha je především na bedrech toho, kdo článek napsal), pak mi je kolegy(ně) líto, ale její práce tady být nemůže. --Packa (diskuse) 5. 6. 2015, 16:08 (CEST)

Díky Packovi. Pro Boha vy neznáte cenu Alfréda Radoka? To je jako Český lev, ale týká se to divadla :-) Jestli o tom psal deník nevím, nečtu noviny, ale pokud ne, měl by...(opět jsme u toho, co je významné podle vás určují média) A opět říkám, tady nejde o můj článek, ale o princip, který je opravdu, opravdu zvláštní, v tomto ohledu. (Wocicko (diskuse))

Nevím, co Vám na principu psát na základě publikovaných zdrojů na předmětu článku nezávislých přijde tak zvláštního.
V momentě kdy od tohoto principu upustíme, bude Wikipedie zavalena biografickými články o osobách, které se domnívají že jsou významné a o firmách, které se potřebují zviditelnit i když v oboru nic neznamenají.
Jedudědek (diskuse) 5. 6. 2015, 16:52 (CEST)
PS.: Cenu Alfréda Radoka znám, i když se o divadlo příliš nezajímám. Dokonce jsem zvládl zaregistrovat i Ceny divadelní kritiky. O Anonymní dramatické soutěži vyhlašované Aura-Pont jsem dnes slyšel poprvé (teda nejen o té soutěži, i o jejím vyhlašovateli). A když jsem se pokusil dohledat nějaké zdroje, tak se ani nedivím. Zatímco o prvních dvou je nezávislá publicita celkem obstojná, o Aura-Pont nikdo nic nepíše. Teda abych nekřivdil, našel jsem jeden článek v Blesku. To, že se pořadatel odkazuje na tradici cen Alfréda Radoka z jeho ceny ještě nedělá respektovanou a uznávanou. Tu dělá právě až ta nezávislá publicita s ní spojená. A nemusí to být nutně v masmédiích, klidně postačí oborová periodika. Jedudědek (diskuse) 5. 6. 2015, 16:52 (CEST)
Ten princip „encyklopedické významnosti“ není ani tak o tom, jestli uznáme, že je osobnost reálně významná, že je hodná ocenění. Jde především o to, že všechny informace na Wikipedii by měly být ověřitelné z věrohodných zdrojů, takže nelze psát o tématu nebo o osobě, o níž zatím nikdo nic uceleného seriózního nenapsal. Hrozilo by velké riziko, že by takové informace byly buď vyloženě smyšlené, nepravdivé, anebo třeba jen zavádějící, nepřesné. Skutečnost, že někdo obdržel cenu, se pak nepoměřuje podle toho, jestli je to cena významná a zasloužená, ale chápeme ji jako určitou indícii, jako předpoklad toho, že o dané osobě někdo něco opravdu napsal, z čehož lze pro Wikipedii čerpat informace. Ačkoli tedy tomu říkáme „encyklopedická významnost“, jde o kritérium určené pro naše potřeby, a nemusí nutně vypovídat o skutečné významnosti či bezvýznamnosti osoby v reálném světě. --Bazi (diskuse) 5. 6. 2015, 17:07 (CEST)

Tak ještě naposled, jen abych obhájila čest sebe a svých kolegů pro: Jedudědek

Problém je, že když je někdo oceněn, patrně v oboru něco znamená a já bych třeba chtěla vědět kdo to je, jaké má vzdělání, co ještě udělal a nemohu se to dozvědět... viz třeba hromada červených jmen ve více jak dvacetileté historii Cen AR.

Nelíbí se mi, že kdyby se přejmenovala nějaká fotbalová soutěž, všichni by to věděli a psali se o tom články, takže jsou lidi, kteří prostě doplácí na to, že o jejich práci není mediální zájem. To je nespravedlivé. K čemu je encyklopedie, když v ní jsou jen "známí" lidé?

Chápu vaše zmatení, ale nemusíte hned vidět to nejhorší, tedy že si vymýšlím.

Agentura Aura Pont spolupořádala s Nadací Alfréda Radoka po celou dobu existence cen Alfréda Radoka jednu z kategorií, tedy cenu za nejlepší původní českou hru. Jelikož byla Cena AR kvůli vnitřním neshodám v nadaci zrušena, plynule přešla v ceny, které dávají dva dlouholetí spolupořadatelé cen AR - pro ty inscenační kategorie časopis Svět a divadlo a pro kategorii nových her Aura Pont. Čili Svět a divadlo a Aura Pont pokračují v tom, co už léta pro Nadaci AR dělali, když se nadace rozpadla, dělají to sami za stejných podmínek... Čili ano, je to "Radok" průběh, podstata i význam je stejný, jen jméno jiné. K tomu se dají dohledat tiskové zprávy na webu Aura Pontu i články v odborných teatrologických periodikách. Je škoda, že se tu musím obhajovat, což je samo o sobě podezřelé, před dvěma lety by to byl Radok a vše by bylo jednodušší, ale co se dá dělat... pokrok nezastavíte. Aspoň teď víte, jak je to s cenami :-) Není zač! Mějte se blaze. Wocicko

Průběh a podstata možná stejné jsou, jen ty ohlasy…
Ale tak jak píše níže kolega Matěj Orlický, nemusí o vás psát v Lidových novinách či mluvit v ČT, stačí ty oborové publikace. Když je to ten Radok, tak o tom určitě nemlčeli.
Jedudědek (diskuse) 5. 6. 2015, 21:13 (CEST)
Dobrý den. Myslím, že si to zbytečně berete osobně, sama jste psala, že to chcete řešit obecně. Pokud někdo ve svém oboru něco znamená, jistě se v dané oborové literatuře/časopisu/ročence o něm něco najde, i kdyby v masmédiích po něm neštěkl pes. Matěj Orlický (diskuse) 5. 6. 2015, 19:30 (CEST)

Co je matoucí, je fakt, že laureáti byli oznámeny právě dnes. Takže i ten ohlas podle všeho bude, první zprávičky už Týden - a Blesk ;-) - od ČTK převzaly. Takže přece jen asi kolegyni trochu křivdíme, protože to asi opravdu málokdo z nás mohl vědět. Na podstatě argumentace to samozřejmě nic nemění, do článku jsem to už zapracoval. --Okino (diskuse) 5. 6. 2015, 21:21 (CEST)

Kategorizace – doplnění podložeností zdroji

Návrh Wikipedie:Kategorizace doplnit o Diskuse k Wikipedii:Kategorizace#Určující vlastnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 6. 2015, 18:52 (CEST)

Významnost a velký počet externích odkazů

Procházím kvůli posouzení významnosti heslo Jitka Klett (založil Jitka Klett). Je zde asi 45 externích odkazů. Prošel jsem jich zatím 10 a zatím jsem žádný nevyhodnotil jako NNVZ. Otázkou je, jestli lze spravedlivě požadovat, aby editoři trávili svůj čas procházením všech takových odkazů, nebo zda by stačilo projít dejme tomu prvních 10 (čímž by se přenesla část zodpovědnosti na vkladatele odkazů, který by musel provést určitý předvýběr). V tom smyslu by se mohlo doplnit Wikipedie:Encyklopedická významnost nebo Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje. --Jvs 12. 6. 2015, 18:21 (CEST)

Já bych v souladu s Wikipedie:Externí odkazy všechny odkazy odstranil jako příliš početné a nerelevantní a požadoval vložení jen omezeného počtu vyhovujících. Matěj Orlický (diskuse) 12. 6. 2015, 18:46 (CEST)
Zatím se to maže docela rychle… --12. 6. 2015, 18:59 (CEST), Utar (diskuse)

Pravidlo o změnách varianty závěrečných sekcí

Oznamuji návrh změny dílčího pravidla o možnosti změn varianty závěrečných sekcí v článcích (Diskuse k Wikipedii:Vzhled a styl#Změny varianty závěrečných sekcí). Uvítám proto vyjádření k návrhu. --Vlout (diskuse) 16. 6. 2015, 16:32 (CEST)

Omezení debat v DoSech

Byla navržena úprava doporučení ohledně Diskusí o smazání, aby se částečně omezilo nadměrné debatování a snad trochu zefektivnil tento nástroj. Vyjádřit se můžete zde: Diskuse k Wikipedii:Diskuse o smazání#Omezení sekce Doporučená řešení. --Bazi (diskuse) 16. 7. 2015, 15:10 (CEST)

Loga organizací

Při diskusi s autory BioLibu by souhlasili se zveřejněním loga BioLibu, ale ne pod CC - "logo by tam bylo hezké, ale není tam na výběr nějaká jiná licence, která by se hodila právě na sdílení logotypů, nějaký "fair use" či něco takového? Nevím, zda by uvolnění loga BioLibu v CC-BY licenci nemohlo podnikavce vést k tomu, že ho mohou použít jak se jim zlíbí, třeba jako potisk trička. Což je jen takový trochu paranoidní příklad, jednak se to nestane a jednak by mi to asi ani nevadilo." Poradíte mi někdo, jak toto udělat?. Díky.

Ještě jeden dotaz na toto téma - koukal jsem, jakým způsobem je toto na Wikipedii řešeno například pro logo Karlovy Univerzity a s překvapením jsme zjistil, že loga UK jsou na Commons jako "volné dílo" autora Kamalanand Karel Černík - což je ovšem v příkrém rozporu s předpisy Karlovy Univerzity, která stanoví dosti přísná pravidla pro používání různých typů loga - viz http://www.cuni.cz/UK-5312-version1-or072013priloha.pdf - strana 11. Mně to skoro připadá na to, že by ta loga měla být navržena na smazání. Na druhou stranu, že by logo UK nemohlo být na Wikipedii? Poradí mi někdo?

--Jirka Dl (diskuse) 3. 8. 2015, 08:25 (CEST)

Tato věc byla již odpovězena na Diskuse k nápovědě:Obrázky#Ochranná známka. --Beren (diskuse) 3. 8. 2015, 09:12 (CEST)
Praktická poznámka: W. Commons označuje známky commons:template:Trademarked a ochrana před tiskaři triček tkví v zákoně o ochranných známkách, ne autorském zákoně. Nota bene: Z hlediska autorskoprávního je řada známek podle výklad W. Commons PD (srv. Google, možná by se to mohlo týkat i Univerzity Karlovy, vzhledem k tomu, že je to kresba pár století staré pečeti). --marv1N (diskuse) 3. 8. 2015, 21:16 (CEST)

Vzhled a styl

Vzhledem k neuspokojivému stavu pravidla Vzhled a styl (stručně: úvod neodpovídá obsahu) jsem v diskuzi navrhl variantní řešení problému. --Vlout (diskuse) 22. 9. 2015, 10:59 (CEST)

Přejmenování Transkripce

Ještě navrhuji přejmenovat Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen a názvů na Wikipedie:Přepis latinských a řeckých jmen – kratší a počeštěné bude myslím přívětivější. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 10. 2015, 13:19 (CEST)

V tomto případě myslím, že je transkripce na místě, je to jasně definovaný odborný termín, který výstižně popisuje, o co na stránce jde, zatímco „přepis“ může nabývat vícero, i trochu zavádějících významů. Nemám proti přejmenování zásadní výhradu, ale nepociťuji k němu ani pádný důvod, takže v takovém případě bych zachoval status quo. --Bazi (diskuse) 6. 10. 2015, 13:58 (CEST)
Návrh vychází z předpokladu, že v daném kontextu je význam jednoznačný a že nejširší cílová skupina čtenářů ocení český výraz více než odborný termín. Navíc se v textu tento termín nevyskytuje (nevyskytoval). --Matěj Orlický (diskuse) 6. 10. 2015, 14:17 (CEST)
Nepřítomnost termínu v textu byla vhodně vyřešena, díky za to. --Bazi (diskuse) 6. 10. 2015, 14:22 (CEST)

Neměla by se řešit Kategorie:Wikipedie:Transkripce jako celek? (Přejmenování mi nevadí, podkud se bude týkat celé kategorie.) --Jann (diskuse) 6. 10. 2015, 14:53 (CEST)

Díky za připomínku. Souhlasím. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 10. 2015, 15:09 (CEST)

Vlastně bych raději ještě zjednodušil úplným vypuštěním transkripce: Wikipedie:Latinská a řecká jména, Wikipedie:Arabština, atd. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 10. 2015, 17:59 (CEST)

Hmm, raději bych zachoval popisné názvy Přepis XY. Bude pak na první pohled zřejmé o co jde.--Jann (diskuse) 8. 10. 2015, 18:58 (CEST)

Pojmenování Psaní dat a Psaní let

Názvy těchto dvou doporučení se mi zdají zavádějící, viz Diskuse k Wikipedii:Psaní dat#Přejmenování. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 10. 2015, 11:12 (CEST)

Přesunuto na Wikipedie:Články o datech a Wikipedie:Články o rocích. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 10. 2015, 10:11 (CEST)

Biografie

Provedl jsem úpravy Wikipedie:Biografie pro lepší přehlednost a logičtější uspořádání, s některými drobnými doplněními pro lepší porozumění. Věřím, že smysl doporučení se v ničem nezměnil, ale kvůli rozsahu a také námitce kolegy Herigony zde raději oznamuji. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 10. 2015, 20:40 (CEST)

Ona námitka: Diskuse s wikipedistou:Matěj Orlický#Úpravy v doporučeních. --19. 10. 2015, 20:57 (CEST), ~~

Nejnižší možná kategorie a výjimky

Domnívám se, že by bylo záhodno upřesnit výklad. Viz Diskuse k Wikipedii:Kategorizace#Sekce "Nejnižší možná kategorie a výjimky". --Vachovec1 (diskuse) 22. 10. 2015, 13:50 (CEST)

Články o rocích

Na Diskuse k Wikipedii:Články o rocích probíhají debaty o způsobu zařazení seznamů Narození, Úmrtí a případně Výročí. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 10. 2015, 10:53 (CET)

Ne jen diskuse, ale návrh přesunutí dlouhých seznamů do samostatných článků. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 10. 2015, 11:07 (CET)

Fix link

V jakém doporučení máme zakotveno, že po přejmenování stránky je potřeba provést fixlink?--Juandev (diskuse) 11. 11. 2015, 11:30 (CET)

Pokud někde něco takového je, tak doufám, že nějak česky a popisně, třeba „napřímení odkazů“.--Tchoř (diskuse) 11. 11. 2015, 23:55 (CET)
Aniž bych něco dohledával myslím, že žádné doporučení s napřimováním odkazů není. Fixovat po přesunu výskyty v heslech je dobré, ale nikoli povinné. Naopak nutná vždy byla oprava dvojitých přesměrování. Ale potom co kolega před nějakou dobou zapomněl dvojité rediry opravit, jsem zjistil, že to provedl bot, takže je to zřejmě zautomatizované.--Kacir 12. 11. 2015, 00:10 (CET)
Upravit odkazy je krajně žádoucí v případě, že přejmenováváme stránku proto, abychom na původním umístění vytvořili něco jiného (např. symetrický rozcestník). V ostatních případech to zpravidla bude vhodné, ale i zde je žádoucí používat hlavu; některé odkazy je lepší ponechat nenapřímené (např. pokud je šance, že na místě redirectu časem vznikne článek, který bude pro daný odkaz relevantnější). Jinak se mi osvědčilo najít si nejprve výskyt v navigačních šablonách - občas stačí dvě nebo tři úpravy, a seznam odkazů na přesměrování se smrskne ze stovky na pár výskytů.--Shlomo (diskuse) 12. 11. 2015, 07:28 (CET)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Pod_lípou_(pravidla)/archiv_2015-01&oldid=14891460“