Wikipedie:Diskuse o smazání/Traťový úsek Brno hlavní nádraží - Brno Židenice
Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.
Diskuse skončila výsledkem sloučeno do článku Trať 260 --Ria (diskuse) 17. 11. 2016, 18:57 (CET)
Navrhovatel navrhuje současný článek smazat, respektive sloučit jeho obsah do článků Trať 260 a Brněnský železniční uzel s ohledem téma úseku nijak nevynikajícího žádnou zvláštností a navíc neozdrojovaného s nevyjasněnou encyklopedickou významností.[odpovědět]
Další argumenty zmíněné v diskusi:
- sloučit pod hlavičku tratě 260 a Brněnský železniční uzel;
- článek je v rámci Brněnského železničního uzlu významný;
- vést dostatek informací v článku tratě, pod jejíž hlavičkou je úsek veden, a z článků souběžně vedených tratí adekvátně prolinkovat;
- jiné úseky mohou mít samostatný článek pro jiný než železniční význam;
- významnost úseku v rámci systému MHD, IDS;
- větší zájem o speciální článek, než nadřazený článek o uzlu, vytvoření soustavy článků o úsecích může být zajímavější, než rozvoj nadřazeného článku o uzlu;
- nebezpečí roztříštěnosti a nesystematičnosti zakládání speciálních článků a nebudováním článku všeobecného.
Článek byl v průběhu diskuse ozdrojován.
Při rozhodování nutno vyjít ze základního předpokladu, že každý traťový úsek v České republice nemůže mít v rámci české Wikipedie vlastní článek. Nejprve tedy je nutné se zaměřit na vymezení, jaký traťový úsek má právo na existenci samostatného článku.
Z argumentů zmíněních v diskusi a následující úvahy vychází, že samostatný článek se věnuje traťovému úseku, který:
- je od počátku samostatnou stavbou, nebo soustavou staveb (zpravidla s určitým názvem) a který vystupuje svojí významností; článek se danému úsek mnohdy věnuje spíše z hlediska dané „stavby“ a její architektury a urbanistického pojetí, spíše než z hlediska úseku trati jako takového – např.: Pražská spojovací dráha, Negrelliho viadukt, Holešovická přeložka, Železniční jižní spojka (Praha), Hrabovská spojka i Vítkovská trať
- je natolik významný, že se jako samostatná stavba jeví, ač historicky jeho vývoj nemusel být takto jednoznačný; je významný (též rozsahem) v rámci soustavy článků věnovaných určitému železničnímu uzlu apod.
Informace o ostatních traťových úsecích by měly být zahrnuty v článcích věnovaných nadřazené trati, nebo v případě souběhu více tratí, tratí historicky nejstarší, nebo nejvýznamnější.
V našem případě se jedná úsek, který je významný souběhem tří tratí, spojením se stanicí Brno hlavní nádraží, vytížeností vzhledem k propojení významných směrů přepravy a celkovým významem v rámci struktury města Brna a jeho železničního uzlu.
V případě propracované a rozsáhlé struktury článků věnovaných železniční infrastruktuře v Brně a okolí, by snad bylo přípustné, aby článek existoval jako samostatný. V aktuálním stavu je ale podstatně rozsáhlejší, než články tematicky nadřazené, navíc na něj z nich není nikterak odkazováno (a rovněž ano z jakéhokoliv jiného článku). Jako vhodný postup se proto jeví sloučení do jiného nadřazeného článku. Nabízí se volba mezi články Brněnský železniční uzel a jednoho z tratí v úseku. V tomto případě převáží při výběru ze tří článků o tratích argumenty pro Trať 260, která je historicky nejstarší, dnes koridorová a zbylé dvě využily úseku až následně.
Vezmeme-li v úvahu hierarchii uzel > tratě do něj spadající > jejich úseky, dostaneme se k závěru, že článek by měl být součástí článku Trať 260. Toto pojetí umožňuje vložit do článku případně další nějakým způsobem zajímavé úseky. V případě, že by byl obsažen naopak v článku Brněnský železniční uzel, již by případný výčet úseků v článku o trati nebyl úplný, nebo se část o diskutovaném úseku stala duplicitní. Také v rámci celé republiky lze předpokládat informace o případných významných úsecích v článcích tratí, které nevedou navíc skrze žádný uzel, tedy v rámci unifikace a zachování hierarchie by mělo být voleno takto. Doplnění poměrně rozsáhlého textu o vybraném úseku do článku o Trati 260 lze považovat také jako impuls k dalšímu rozvoji tématu této významné železniční trati.
V článcích o zbylých dvou tratích vedených v úseku je vhodné dobrý způsobem zmínit daný úsek, ve kterém jsou tratě vedeny souběžně, okomentovat jej (z hlediska významnosti) a odkázat na informace v článku věnovaném „hlavní“ trati v úseku. Podobně se doporučuje upravit výpis tratí v článku o Brněnském železničním uzlu a v něm zmínit i příslušné významné úseky tratí a případně odkázat na jejich oddíly v článcích o tratích. I toto opatření by mohlo prospět k rozvoji článku o zajímavém tématu, který by se mohl do budoucna rozšířit o schéma tratí v uzlu a více informací věnovaných jeho současnému a budoucímu vývoji.
Propojením odkazy, vytvořením určité hierarchie a soustavy vzájemně propojených článků a rozvojem článku rozhodně nezůstane upozaděn a do budoucna by naopak mohl být, jakožto článek zastřešující, sledovanějším (i s ohledem na rozsáhlou veřejnou diskusi o jeho budoucnosti a existenci souvisejících článků) než článek o daném úseku, jak bylo též zmíněno. Vytvoření nadřazeného, zastřešujícího a prolinkovaného článku vede k systematičnosti a zabraňuje roztříštěnosti. Dále bylo uvažováno nad zachováním přesměrování, pokud bude článek o trati vhodně prolinkován v rámci současných článků, není pravděpodobně důvod, přesměrování může ale ulehčit vyhledávání a orientaci v systému, ovšem každý traťový úsek by nejspíše neměl mít vlastní přesměrování, věc zůstává ovšem na zvážení individuálních případů.
Proto se rozhoduje článek sloučit do článku Trať 260 a z ostatních souvisejících článků po úpravách vhodným způsobem odkazovat.
Do budoucna by se další postupy mohly odvíjet od vývoje celé skupiny článků věnovaných tématu a jejich rozsahu – tak aby oddíly o úsecích nebyly delší a ve významné převaze oproti dalšímu obsahu v článcích o tratích – jak bylo zmíněno již dříve, v rámci soustavy podrobných článků by se mohl změnit náhled editorů na věc.
(Autorovi bude nabídnuta spolupráce při práci na článcích ohledně Brněnského železničního uzlu a jejich systematizaci.)
Traťový úsek Brno hlavní nádraží - Brno Židenice[editovat | editovat zdroj]
- Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
- Diskusi otevřel(a)
- Harold (diskuse) 28. 8. 2016, 23:15 (CEST)[odpovědět]
- Uzavření diskuse
- standardní: týden po zahájení
Doporučená řešení[editovat | editovat zdroj]
- Smazat, resp. relevantní a důležité informace sloučit do článku Brněnský železniční uzel. Extrémně podrobný článek o dvoukilometrovém úseku železniční tratě v centru Brna, který nevyniká žádnou zvláštností, nebo nejsem si o žádné vědom. Informace nezdrojovány. Zásadně pochybuji o jeho encyklopedické významnosti - uvedená literatura je zcela obecného charakteru, věnuje se brněnskému železničnímu uzlu jako celku, případně nádražím, nikoliv tomuto úseku. Úsek je (dle veřejného JŘ) součástí tratí 250, 260 a 340, dle historického vývoje patří trati na Českou Třebovou (260). Rozmělnění informací do několika článků, nebo jejich několikanásobné uvedení, nepovažuji za vhodné, proto by bylo asi lepší vložit do článku o brněnském železničním uzlu, kde můžou být podrobnější informace i o ostatních železničních úsecích v Brně. --Harold (diskuse) 28. 8. 2016, 23:15 (CEST)[odpovědět]
- Sloučit - Pokud trať patří pod hlavičku tratě 260, tak nevidím nejmenší důvod, proč mít zvláštní článek o jejím, byť významném úseku. Proto navrhuji oddělení, rektifikaci a sloučení informací do článků Trať 260 a Brněnský železniční uzel a smazání článku, jenž je tématem tohoto DoSu.--Z.Johny (diskuse) 29. 8. 2016, 14:39 (CEST)[odpovědět]
- Ponechat - Článek má smysl, zahrnuje tři trati, které se za odbočkou Brno Židenice osamostatňují. Slouží jen přepravě osob a tím je v rámci uzlu v kontrapozici k traťovému úseku Brno Židenice - Brno dolní nádraží. Je to úsek zásadního významu pro brněnský železniční uzel a je vhodné o něm udržovat informace v samostatném celku. --Petrhol (diskuse) 1. 9. 2016, 12:31 (CEST)[odpovědět]
- Vážený kolego, při vší úctě, s Vámi nesouhlasím. Pokud je trať vedena pod jendou hlavičkou, tak by mělo být přiměřené množství údajů o ní v rámci jejího článku a ostaní (peážní) tratě adekvátně prolinkovány. Klidně v rámci tratě 260 může být samostatný odstavec ohledně diskutovaného článku a nakonec můžeme ponechat i redir na tento samotný odstavec. Jinak ale dospějeme do stavu dokonalé roztříštěnosti a nepřehlednosti. Samozřejmě kolega ŠJů dobře poznamenal, že např. Negrelliho viadukt si zaslouží vlastní článek, ale to především kvůli jinému, než právě železnčnímu významu. --Z.Johny (diskuse) 2. 9. 2016, 16:30 (CEST)[odpovědět]
Komentáře[editovat | editovat zdroj]
Jestliže by diskuze skončila s výsledkem „ponechat“, bylo by na místě opravit název článku… --Valdemar (diskuse) 29. 8. 2016, 12:41 (CEST) Opraveno. --Valdemar (diskuse) 29. 8. 2016, 19:53 (CEST)[odpovědět]
Z hlediska popisu i urbanistické významnosti v rámci města určitě může mít smysl, aby existoval článek třeba i o takto krátkém úseku trati. Ostatně v Praze třeba máme taky články Pražská spojovací dráha, Negrelliho viadukt, Holešovická přeložka, Železniční jižní spojka (Praha), Hrabovská spojka i Vítkovská trať (dobře, ty tři poslední ještě ne, ale měli bychom je mít). Ovšem když tak čtu ty neozdrojované termíny jako "oficiální traťové pojmosloví" nebo "drážní techniogické členění" (hádám že to má znamenat technologické), připadají mi tak trochu bezobsažné a vycucané z palce a nějak mi z toho není jasné, jestli tento úsek má nějakou specifickou identitu či historii a proč má být vymezen právě takto. Ale vyčlenění tohoto úseku do samostatného článku může být užitečné k tomu, aby se podrobné informace nemusely dublovat v článku o brněnském železničním uzlu a v článcích o tratích, do kterých tento úsek patří buď historicky, nebo z hlediska dnešních tabulek jízdních řádů. Zdá se, že autor článku má i nějakou vizi, jak brněnský uzel zpracovávat. Opravdu by se s ním nedalo domluvit, spíš než si rozšlapávat bábovičky a rovnou navrhovat na smazání? --ŠJů (diskuse) 1. 9. 2016, 20:09 (CEST)[odpovědět]
- Prosím, zkus si příště odpustit ty bábovičky. K věci: Já nepopírám, že se dají napsat i bezproblémové články konkrétních úsecích. Ty pražské jsou dobrý příklad, v Brně by myslím nebyl problém s článkem o nákladním průtahu (viz níže) nebo třeba se Svitavskou pobřežní dráhou. Jinak toho moc není (ještě mě napadá černovická spojka, ale na samostatný článek nevím... a židenická spojka, která je nyní součástí nákladního průtahu), přece jenom Brno není Praha. Úsek Hlavní - Židenice je však naprosto běžným, nijak nevynikajícím, byť provozně velmi zatíženým úsekem trati s triviální historií: 1849 zprovozněn, 1856-1858 zdvoukolejněn, 1885-1962 z něj odbočovala stará Tišnovka, 1967 elektrifikován. --Harold (diskuse) 2. 9. 2016, 19:34 (CEST)[odpovědět]
Omlouvám se, že jsem první vysvětlení vložil do jiné diskuze (přímo k článku) O encyklopedické významnosti jsem přesvědčen. Neplýtval bych jinak pro nic za nic časem, kterého nemám právě nazbyt. Pokud to zatím neplyne z článku samého v příštích dnech přispěji jasným ozdrojováním i vysvětlením, aby to bylo jasné všem, tedy i těm, které to nenapadne z věci samé. Úsek má samostatné, hierarchicky významné postavení v rámci uzlu a jako úsek sui generis také funguje. Podobné je to s úsekem Brno dolní nádraží - Židenice (nákladní průtah). Jak vidno ˇBrněnský železniční uzel (jako celek), který jsem v dobré víře založil, nevyvolává tak velkou poptávku. Považoval bych proto za značně nešťastné přenášet informace z tohoto článku do něj. Úvodem jen zcela stručně připomínám, že úsek slouží mimo jiné jako jeden staniční úsek (quasi) S-Bahnu, kde dosahuje podstatně lepších časových přepravních parametrů než městská doprava a to v poměru 1ː4. Také je důležitým prvkem ve vztahu železnice-město a faktografickým podkladem pro pozorování tohoto vztahu. Proto ty "mimořádně podrobné parametry". Pochopitelně (pro futuro) chybí ještě články k nákladnímu průtahu, žel. stanicím Brno Židenice, Brno Královo pole a Brno Horní Heršpice. Zdá se mi nyní, že vznikem těchto článků by vznikla mnohem užitečnější encyklopedická služba, než rozvíjet dále článek o uzlu jako celku, který - jak vidno - nebudí zájem po celkovém pohledu na uzel. Hodná pozornosti je i aktuální oprava původního viaduktu aby vyhověla současné dopravní námaze. To se týká jen a pouze tohoto úseku. Velmi důležité jsou směrové parametry tratě, aby byly snadno dostupné k nahlédnutí. Znovu také připomínám, že jde o úsek v husté a poměrně stabilizované zástavbě města a jako takový se charakterově liší od jiných úseků. Pokud má smysl samostatný článek Brno dolní nádraží (jako že má) stejný smysl má tento funkční prvek.
Cením si příspěvku ŠJů a pčipomenutí úsecích nebo prvků v Pražském uzlu. Chtěl jsem to učinit i sám až mi to čas dovolí. Nyní ještě poznamenám, že termíny z prstu vycucané nejsou a budou řádně zdrojovány až budu mít o víkendu čas. S úctou--Jan Sapák (diskuse) 2. 9. 2016, 07:25 (CEST)[odpovědět]
- Zdravím, encyklopedická významnost se prokazuje zdroji a nesmí se plést s obecnou významností, která je dána mnoha faktory, jež zmiňujete, včetně značné vytíženosti úseku. Obecně jsem rád, že články o železnici vznikají, ale je potřeba se na to dívat i trochu s odstupem a nechtít popsat, s nadsázkou, každou výhybku nebo hektometrovník. Proti článku o nákladním průtahu přes Dolní nádraží bych osobně nic nenamítal, přece jenom je to, pokud mě paměť neklame, víceméně novostavba ze 60. let v trase původních tratí. Doporučoval bych však, abyste článek koncipoval o celém průtahu, tedy Horní Heršpice - Dolní - Židenice, nikoliv jenom o jeho severní části. K uzlu bych jen podotkl, že Vaše představa, že napíšete článek a vrhne se na něj dalších deset editorů, aby jej rozšířili, nemá s českou Wikipedií moc co společného, takto to možná funguje na největších Wikipediích. Tady přece jenom pravidelně píše jen pár desítek lidí a obvykle se jednomu tématu věnuje jeden, nebo dva lidé. Sám jsem měl článek o uzlu v plánu, ale zvládl jste ho vytvořit rychleji. Podle pár kousků nějaké literatury bych ho asi dokázal o něco rozšířit, avšak zkrátka momentálně se na wiki věnuji jiným tématům. Snad v budoucnu. Každopádně článek o uzlu je podle mě ideální místo, kde by mohly být podrobněji popsány traťové úseky nacházející se uvnitř hranic města Brna. --Harold (diskuse) 2. 9. 2016, 19:34 (CEST)[odpovědět]