Walter Reder
| Walter Reder | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 4. února 1915 Jeseník |
| Úmrtí | 26. dubna 1991 (ve věku 76 let) Vídeň |
| Bydliště | Vídeň (1928–1931) Linec (od 1932) |
| Alma mater | Handelsakademie Linz (od 1932) SS-Junkerschule Braunschweig (1935–1936) |
| Povolání | voják |
| Ocenění | Německý kříž ve zlatě Rytířský kříž Železného kříže |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Walter Reder (4. února 1915 Jeseník – 26. dubna 1991 Vídeň) byl rakouský SS Sturmbannführer ve službách Třetí říše a držitel Rytířského kříže Železného kříže.[1] Po druhé světové válce byl usvědčen z válečných zločinů.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Walter Reder pocházel z měšťanské konzervativní rodiny. Po skončení první světové války a pádu Rakousko-Uherské monarchie se rodina přestěhovala ze slezského Jeseníku do Garstenu u Steyru. Po úpadku otcovy firmy se Walter Reder musel přestěhovat k tetě do Vídně. kde navštěvoval gymnázium. V roce 1932 se přestěhoval do Lince a ve stejném roce vstoupil do Hitlerjugend.[3]V roce 1933 byl přijat do SS, které byly v Rakousku zakázány. Netajil se svou příslušnosti k SS, následně byl zatčen a uvězněn. V roce 1934 byl vyloučen ze školy. V červnu 1934 uprchl z vězení do Německa. Připojil se k rakouské legii a ve stejném roce získal německé občanství. Následující rok začal navštěvovat školu pro důstojníky SS v Braunschweigu. V roce 1936 byl zařazen v hodnosti Untersturmfürer (odpovídá poručíkovi) k jednotkám SS Totenkopfverbände v Dachau.[4] [5]Účastnil se anšlusu Rakouska v řadách SS a následně v roce 1939 obsazení zbytku Československa. Jeho jednotka se podílela na invazi do Polska. Se svou jednotkou působil ve Francii při jejím obsazení. V roce 1941 působil na východní frontě jako velitel roty a praporu, u Moskvy byl raněn a následně se v roce 1942 vrátil nejprve do Ruska. Jeho divize byla ve stejném roce přemístěna do Francie, kde se podílela na obsazení jižní části. V roce 1943 se na východní frontě účastnil bitvy o Charkov, ve které byl raněn a přišel o levou paži. Byl vyznamenán Rytířským křížem a povýšen na Sturmbannführera. Jeho prapor se stal součásti 16. divize tankových granátníku SS„Reichsführer“[6]. Byl velitelem SS-Panzer-Aufklärungs-Abteilung 16 (16. pancéřový průzkumný oddíl SS). Jeho oddíl bojoval v roce 1944 v Itálii severně od Florencie s partyzány. Na jeho přímý rozkaz došlo k vyvraždění 770 civilistů z oblastí Marzabotto, Grizzana Morandi a Monzuno[7]. Po válce byl v roce 1948 vydán do Itálie. V roce 1951 byl vojenským soudem v Boloňi odsouzen na doživotí. Trest si odpykával ve městě Gaeta u Neapole. V roce 1984 vyjádřil lítost občanům Marzabotta. V roce 1985 Waltera Redera propustili a zbytek života dožil ve Vídni.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Reder na německé Wikipedii.
- ↑ Veit Scherzer: Ritterkreuzträger 1939–1945. Die Inhaber des Eisernen Kreuzes von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündete Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchivs. 2. Auflage. Scherzers Militaer-Verlag, Ranis/Jena 2007, ISBN 978-3-938845-17-2, S. 616.
- ↑ Reder, Walter : R. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Barbara Tóth: Der Handschlag. Die Affäre Frischenschlager-Reder. S. 24–25
- ↑ Barbara Tóth: Der Handschlag. Die Affäre Frischenschlager-Reder. S. 25–28
- ↑ Carlo Gentile: I crimini di guerra tedeschi in Italia 1943–1945. S. 314
- ↑ Carlo Gentile: I crimini di guerra tedeschi in Italia 1943–1945. S. 315
- ↑ http://m.cves.cz/assets/File.ashx?id_org=2190&id_dokumenty=2018. m.cves.cz [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Christian Reder: Deformovaná buržoazie. Mandelbaum Verlag, Vídeň-Berlín 2016 ISBN 978-3-85476-495-3.
- Barbara Tóth : Handshake. Frischenschlager-Rederova aféra. Disertační práce na vídeňské univerzitě ve Vídni 2010 ( plný text [PDF; 1.5 MB], 10. Červen 2010).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Reder na Wikimedia Commons
