Violeta Bermúdez
| Violeta Bermúdez | |
|---|---|
.png) | |
| Premiérka Peru | |
| Ve funkci: 18. listopadu 2020 – 28. července 2021 | |
| Prezident | Francisco Sagasti |
| Předchůdce | Ántero Flores Aráoz |
| Nástupce | Guido Bellido |
| Narození | 12. srpna 1961 (62 let) Lima |
| Alma mater | Národní univerzita svatého Marka Papežská katolická univerzita v Peru |
| Profese | advokátka a politička |
| Commons | Violeta Bermúdez |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Violeta Bermúdez Valdivia (* 12. srpna 1961 Lima, Peru) je peruánská právnička, spisovatelka a diplomatka, která byla v letech 2020–2021 peruánskou premiérkou. Během své kariéry pracovala v různých oblastech správy věcí veřejných, od významných pozic v peruánské vládě až po spolupráci s nevládními organizacemi zaměřenými na řádnou správu věcí veřejných, lidská práva a prosazování rovnosti žen a mužů. Zastávala funkce v Agentuře Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a pracovala v kabinetech prezidenta Alejandra Toleda a premiérky Beatriz Merino.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Bermúdez se narodila v Limě. Vystudovala práva a politologii na Národní univerzitě svatého Marka (bakalářský titul) a ústavní právo na Papežské katolické univerzitě v Peru (magisterský titul).[1]
Účastnila se národních a mezinárodních konferencí o demokracii, lidských právech a genderu, zastupovala peruánské nevládní organizace na II. světové konferenci o lidských právech (Vídeň, 1993) a na IV. světové konferenci o ženách, která se konala v Pekingu v roce 1995.[2]
Od dubna 1997 do ledna 2002 působila jako koordinátorka pro lidská práva v Agentuře Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj, kde zastupovala Peru.[3]
Dne 24. ledna 2002 ji prezident Alejandro Toledo jmenoval náměstkyní ministra pro podporu žen a lidský rozvoj a zasloužila se o schválení legislativy na Fóru rovnosti a sociální spravedlnosti.[2] V červenci 2003 se stala šéfkou kabinetu poradců premiérky Beatriz Merino, z této pozice odešla o několik měsíců později v prosinci téhož roku.[3]
Od roku 2003 vyučovala na Katolické univerzitě, byla členkou správní rady významné peruánské feministické nevládní organizace Movimiento Manuela Ramos a pracovala jako nezávislá konzultantka.[2]
V letech 2012 až 2017 byla ředitelkou projektu pro decentralizaci Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj zaměřeného na posílení decentralizovaného veřejného řízení v Peru prostřednictvím zlepšení institucionálních kapacit regionálních a místních samospráv pro poskytování lepších služeb občanům.[2]
Dne 18. listopadu 2020 prezident Francisco Sagasti jmenoval Bermúdez premiérkou Peru,[4] kde nahradila kvůli rostoucím sociálním nepokojům v zemi Ántera Florese Aráoze. Je pátou ženou v historii Peru, která zastávala funkci premiérky. Během svého působení ve funkci prozatímní peruánské premiérky se zaměřila na identifikaci klíčových problémů, které potřebují reformu, a snažila se vytvářet různorodé koalice, které usilují o řešení založená na demokratických ideálech.[5] Jako premiérka dohlížela na 18 ministerstev a koordinovala jejich činnost, zavedla celostátní očkovací kampaň proti covidu a prosadila 13 vládních zákonů, včetně zákona o zřízení oddělení pro trestné činy proti životnímu prostředí v rámci ministerstva životního prostředí.[1]
Je autorkou knihy Género y poder. La igualdad política de las mujeres (Gender a moc. Politická rovnost žen), v níž rozvíjí základní principy rovnosti pohlaví a navrhuje paritu jako nedílnou součást práva na politickou účast.[3]
Je provdaná za právníka Samuela Abada Yupanquiho.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Violeta Bermudez. www.dai.com [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Violeta Bermúdez. Vital Voices [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c VIOLETA BERMÚDEZ VALDIVIA [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Violeta Bermúdez jura como presidenta del Consejo de Ministros [online]. 2020-11-19 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Violeta Bermudez. Vital Voices [online]. 2021-02-04 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Violeta Bermúdezová na Wikimedia Commons
