Václav Koc z Dobrše

Václav svobodný pán Koc z Dobrše
Erb rodu Koců z Dobrše
Nejvyšší hofmistr arcivévody Bedřicha
Ve funkci: 1898 – 1903
Předchůdce	Oswald Wolkenstein-Trostburg
Nástupce	Anatol Bigot de Saint-Quentin
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní podmaršál (1897), generálmajor (1893)
Narození	28. dubna 1842 Praha
Úmrtí	11. června 1912 (ve věku 70 let) Újezd Svatého Kříže
Místo pohřbení	hřbitov Újezd Svatého kříže
Choť	Marie z Lützowa (od 1870)
Rodiče	Christian Kotz von Dobrz a Aglaja z Auerspergu
Děti	Jindřich Koc z Dobrše
Příbuzní	Vilém Koc z Dobrše (sourozenec) Karel Kristián Koc z Dobrše (vnuk)
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav svobodný pán Koc z Dobrše (Wenzel Freiherr Kotz von Dobrz/Dobrsch) (28. dubna 1842 Praha – 11. června 1912 Újezd Svatého Kříže) byl český šlechtic, politik, rakouský generál a dvořan. V armádě dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršálka a byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. Byl též poslancem českého zemského sněmu a nakonec členem panské sněmovny. V západních Čechách vlastnil velkostatky Újezd Svatého Kříže a Bělá nad Radbuzou.

Životopis

Pocházel ze starobylého českého rodu Koců z Dobrše, narodil se jako prostřední ze tří synů vysokého státního úředníka Kristiána Koce z Dobrše (1806–1883) a jeho manželky Aglaji, rozené princezny Auerspergové (1812–1899), po matce byl synovcem dvou rakouských ministerských předsedů Karla Auersperga a Adolfa Auersperga. V roce 1858 vstoupil do armády jako kadet a rychle postupoval v hodnostech, nakonec byl jmenován generálmajorem (1893) a polním podmaršálem (1897). Byl též c.k. tajným radou a komořím a od roku 1898 nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. V roce 1899 převzal po matce správu rodového majetku, velkostatek Újezd Svatého Kříže, k němuž patřila také Bělá nad Radbuzou. Velkostatek měl rozlohu bezmála 4 000 hektarů půdy a jeho hodnota byla vyčíslena na 825 000 zlatých. V doplňovacích volbách byl v roce 1903 zvolen poslancem českého zemského sněmu, téhož roku byl penzionován v armádě. Krátce před smrtí byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny (únor 1912).

Řády a vyznamenání

Během vojenské služby získal několik ocenění, později díky službě u dvora arcivévody Bedřicha, který byl bratrem španělské královny Marie Kristýny, obdržel mimo jiné vysoká vyznamenání ve Španělsku.

Rakousko-Uhersko

• Řád železné koruny I. třídy (1903)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny III. třídy (1891)
• Válečná medaile (1879)

Zahraničí

• velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko)
• velkokříž Vojenského záslužného kříže (Španělsko)
• Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
• velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko)
• velkokříž Řádu Takova (Srbsko)
• Řád červené orlice II. třídy (Německo)
• Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
• komandér Řádu Leopolda (Belgie)
• Řád svaté Anny III. třídy (Rusko)
• rytíř Řádu čestné legie (Francie)

Rodina

V roce 1870 se v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Lützowovou (1847–1880), sestřenicí významného bohemisty Františka Lützowa. Z jejich manželství se až po deseti letech narodil jediný syn Jindřich (1880–1956), při jehož porodu Marie zemřela. Po ovdovění se Václav Koc oženil podruhé v roce 1882 s hraběnkou Jindřiškou Krakovskou z Kolovrat (1859–1908), dcerou českého poslance Jindřicha Krakovského z Kolovrat.

Zemřel ve věku 70 let na dnes již neexistujícím zámku v Újezdě Svatého Kříže, kde byl také pohřben.

Jeho bratři Vilém Koc z Dobrše (1839–1906) a Karel Koc z Dobrše (1844–1901) byli poslanci českého zemského sněmu a říšské rady.

Odkazy

Externí odkazy

• Rodokmen Koců z Dobrše dostupné online
• Služební postup Václava Koce z Dobrše v armádě in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Oesterreichisches Staatsarchiv, Wien, 2007; s. 92 dostupné online
• Václav Koc z Dobrše na webu rakouského parlamentu dostupné online

Portály: Česko | Lidé | Rakousko