Ubald Kolařík
Ubald Kolařík | |
---|---|
Narození | 17. května 1886 Česká Skalice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. prosince 1970 (ve věku 84 let) Praha Československo |
Povolání | Generál zeměpisné služby, odborný spisovatel. |
Příbuzní | Rudolf Kolařík (1877-1951), ředitel Bartoňovy textilní továrny, v letech 1917-1919 starosta města. (bratr) Doc. MUDr. Vladimír Vlach, CSc., (1919–1998), přední český neurolog, primář dětské neurologie Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči (zeť) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ubald Kolařík (17. května 1886 Česká Skalice – 20. prosince 1970 Praha) byl generál zeměpisné služby a odborný spisovatel (vojenské dějiny a geografie).[1][2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v České Skalici 17. května 1886, kde vychodil obecnou školu. Později vystudoval gymnázium v Hradci Králové, poté odešel do Prahy. Tam vystudoval filozofickou a přírodovědnou fakultu na Karlově Univerzitě (historie a zeměpis).[1]
S 98. pěším plukem ve Vysokém Mýtě se účastnil 1. světové války a posléze bojů na obranu československého státu při zabezpečování hranic. Byl třikrát vážně zraněn. Byl mu udělen Československý válečný kříž za statečnost a bojové zásluhy. Stal se jedním ze zakladatelů Československého vojenského zeměpisného ústavu. S kolektivem spolupracovníků vytvořil mapy, které měly světovou úroveň. Psal i do mnoha časopisů a je autorem mnoha (několik desítek) článků o historii, geografii a přírodě, zabýval se i bojišti v České Skalici a okolí.[1] Jeho velmi zajímavý článek Babiččino údolí očima Aloise Jiráska a Boženy Němcové vyšel v Turistickém věstníku v roce 1941.
V letech 1957–1960 byl předsedou České geografické společnosti.[3]
Během 2. světové války aktivně participoval na ilegální činnosti odbojové skupiny Bílá Hora, zúčastnil se i Pražského povstání. O letních prázdninách pravidelně navštěvoval Českou Skalici, kde žilo mnoho jeho přátel a rodáků.[1]
V roce 1960 byl po politickém procesu obviněn z velezrady a odsouzen na dvanáct let vězení. Odsouzeni byli i další obžalovaní, převážně z České Skalice. V roce 1962 se dostal na svobodu díky amnestii. Plně rehabilitován byl až po smrti v roce 1991 u Okresního soudu v Hradci Králové.[1]
Důstojnické hodnosti[editovat | editovat zdroj]
29. prosince 1928 major zeměpisné služby [4]
26. března 1931 podplukovník zeměpisné služby [4]
02. října 1945 plukovník zeměpisné služby [4]
18. října 1948 generál zeměpisné služby [4]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Revoluce husitská. Historická epištola k českému vojákovi (1919)
- Vývoj vojenské geografie československé (1928)
- Česká Skalice (1424, 1758, 1866) (1934)
- Košickem po stopách pluku Aloise Jiráska (1935)
- Zeměpis použitý ve vojenství (1950)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e RNDr. Ubald Kolařík - Oficiální stránky města Česká Skalice. www.ceskaskalice.cz [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné online.
- ↑ search.mlp.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ www.klaudyan.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kolařík, Ubald : K. Valka.cz [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné online.
- Českoslovenští generálové
- Čeští spisovatelé
- Čeští geografové
- Čeští kartografové
- Kartografové 20. století
- Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
- Osobnosti Bílé hory
- Osobnosti Pražského povstání
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918
- Narození 17. května
- Narození v roce 1886
- Narození v České Skalici
- Úmrtí 20. prosince
- Úmrtí v roce 1970
- Úmrtí v Praze