Tujetsch
| Tujetsch | |
|---|---|
 Pohled na Sedrun | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°41′0″ s. š., 8°46′ v. d. |
| Nadmořská výška | 1450 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Surselva |
  Tujetsch Tujetsch, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 133,91 km² |
| Počet obyvatel | 1 237 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 9,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7187 Camischolas 7188 Sedrun 7189 Rueras |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tujetsch (německy Tavetsch) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se v údolí Předního Rýna, asi 60 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1450 metrů. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Území obce leží v oblasti zvané Cadi na Předním Rýnu, nejvýše položené části regionu Surselva. Rozkládá se od průsmyku Oberalppass až za vesnici Bugnei a je tak nejzápadnější obcí kantonu Graubünden. Sousedí s kantony Uri a Ticino.
Tujetsch se skládá z těchto jedenácti místních částí (pořadí podle polohy v údolí): Tschamut, Selva, Dieni, Rueras, Zarcuns, Camischolas, Gonda, Sedrun, Bugnei, Surrein a Cavorgia.
Jezero Tomasee (2345 m n. m.) je považováno za pramen Předního Rýna (rétorománsky Rein anteriur). Z ledovců na území obce je největší ledovec Maighels.
V obci se nachází také chata Maighelshütte (2310 m n. m.) a hora Crispalt (3076 m n. m.).
Historie[editovat | editovat zdroj]
-20140426-IMG_0028.jpg)
Četné megality a kameny podél starých cest pro mezky, které slouží k orientaci, ukazují, že přechody přes Tujetschský průsmyk byly důležité již v pravěku. Po založení kláštera v Disentisu v 8. století bylo zalesněné údolí vykáceno a vznikly zde roztroušené zemědělské osady.[2] Ve 12. století se Walserové přestěhovali přes průsmyk Oberalppass a usadili se v horní části Tujetsche. Teprve v 18. století se horští zemědělci postupně stěhovali do údolí a vytvářeli jednotlivé vesnice. Sedrun, kde byl v roce 1205 vysvěcen farní kostel, se stal hlavní vesnicí Tujetsche. Vesnice s názvem Tujetsch však nikdy neexistovala.[2]
Nejmenší švýcarské plemeno ovcí, Tavetsch, pochází z Tujetsche. Zvířata, jejíž poslední exempláře uhynuly v roce 1954 v zoologické zahradě Lange Erlen v Basileji, se podobala malým, robustním ovcím z období neolitu, u nichž byly samice také rohaté. Nadace ProSpecieRara se od roku 1984 zabývá opětovným šlechtěním ovcí Tavetsch s nekříženými ovcemi z Vrinu a Medelu.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1718 | 1835 | 1850 | 1900 | 1950 | 1960 | 1980 | 2000 | 2003 | 2010 | 2020 | |||||
| Počet obyvatel | 832 | 1 121 | 979 | 810 | 1 122 | 1 957 | 1 855 | 1 525 | 1 739 | 1 732 | 1 183 | |||||
Obyvatelé obce hovoří převážně jazykem tuatschin, jedním ze surselvských dialektů rétorománštiny.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází železniční trať bývalé společnosti Furka-Oberalp-Bahn (dnes součást Matterhorn Gotthard Bahn), vedoucí z Disentisu do Andermattu. Trať byla otevřena roku 1926 a je elektrifikována střídavou soustavou 11 kV 16,7 Hz. Železnice je jediným zimním spojením na západ, kantonální silnice č. 19 přes průsmyk Oberalp je totiž v zimním období uzavřena.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tujetsch na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c COLLENBERG, Adolf. Tujetsch [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-05 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tujetsch na Wikimedia Commons - (německy) (rétorománsky) [1] – oficiální stránky
