Tovéř
| Tovéř | |
|---|---|
.JPG) Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Olomouc |
| Obec s rozšířenou působností | Olomouc (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′24″ s. š., 17°19′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 657 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,06 km²[2] |
| Katastrální území | Tovéř |
| Nadmořská výška | 247 m n. m. |
| PSČ | 783 16 |
| Počet domů | 212 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tovéř 18 783 16 Dolany u Olomouce ou@tover.cz |
| Starosta | Miroslav Majer |
| Oficiální web: www | |
  Tovéř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552089 |
| Kód části obce | 28487 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tovéř (někdy chybně uváděná jako Toveř) je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde 657[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Už nejstarší doklady mají víceméně dnešní podobu, která asi vznikla zkrácením z původního Toběvěř odvozeného z osobního jména Toběvěr (jméno osady tedy označovalo Toběvěrův majetek).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1203, kdy je zmíněna v listině vydané moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Ve vlastnictví obce se vystřídala řada feudálních pánů, nejdéle (404 let) vlastnil Tovéř klášter kartuziánů z Dolan. Roku 1850 se Tovéř stala samostatnou obcí olomouckého okresu. Ve 20. letech dvacátého století byla v obci zavedena kanalizace později i elektrická síť. Na konci druhé světové války proběhly u Tovéře střety Rudé armády s německými oddíly.
V průběhu padesátých let dvacátého století prošla sedlácká obec kolektivizací. Proti té se postavil protikomunistický odbojář Miloslav Štědrý.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 253 | 242 | 273 | 274 | 303 | 324 | 421 | 337 | 443 | 400 | 369 | 390 | 464 | 563 | 618 |
| Počet domů | 34 | 38 | 35 | 38 | 39 | 45 | 66 | 84 | 95 | 103 | 104 | 122 | 143 | 176 | 212 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1869–1950 Tovéř byl obcí v okrese Olomouc (1869–1910), posléze v okrese Olomouc-venkov (1921–1930) a později v okrese Olomouc-okolí. V letech 1961–1990 patřil jako část obce k Dolanům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí opět v okrese Olomouc.[7]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014.[8]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kaple svatého Cyrila a Metoděje[editovat | editovat zdroj]
Kaple je vystavěna na obdélníkovém půdorysu s půlkruhovým závěrem. Fasáda je členěna lizénami, v bocích prolomena párem oken s půlkruhovým záklenkem, okna lemována štukovými šambránami. Střecha je sedlová (nad závěrem valbová), trojúhelníkový štít je lemován zubořezem a prolomen kruhovým otvorem.
Po roce 1945 prováděl drobné a udržovací práce dolanský farář za pomoci věřících občanů. Až v devadesátých letech dvacátého století byla obnovena fasáda kaple a po roce 2000 upraveno její okolí.
Kamenný kříž[editovat | editovat zdroj]
Kamenné kříže se zpravidla stavěly na konci nebo na začátku obce nebo tam, kde se stalo nějaké neštěstí. V Tovéři stával kamenný kříž na křižovatce u hospody vedle kaštanu, neboť tam historicky končila původní obecní zástavba. Uvedený kaštan narušoval statiku kříže, a tudíž byl za působení starosty Ladislava Slezáka přemístěn k polní cestě, též zvané Třináctka (u rybníka směrem na Dolany). Během rozšiřování zástavby obce byl na čas uložen v depozitáři a později postaven u kaple.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice[editovat | editovat zdroj]
Hranolový podstavec s nápisovými deskami stojí na dvou pískovcových stupních, na něm je osazen pískovcový sloup ukončený korintskou hlavicí. Vrchol je sochařsky řešená kompozice sousoší Nejsvětější Trojice. Vytesaný nápis na nápisové desce: "Ke cti nejsvětější Trojice Boží z vděčnosti Antonínu Foukalovi a Veronice, manželce jeho, postaveno na památku od Ignáce Vyjídáka a manželky jeho Františky z Toveře z čís. 9 a 23 léta Páně 1880 a od velebného pána P. Jana Stáhla, faráře a rady konsistoriálního, postaveno."
Boží muka[editovat | editovat zdroj]
Boží muka z druhé poloviny 18. století stojí východně od obce při cestě do Dolan. Jedná se o drobnou barokní stavbu.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Miloslav Štědrý[editovat | editovat zdroj]
Původním povoláním byl chemik, autor mnoha zlepšovacích návrhů v oblasti chemie, člen Československé strany národně socialistické. Protikomunistický bojovník a významný představitel 3.odboje na Olomoucku.
Narodil se 29. ledna 1914 v Tovéři u Olomouce.[9]
František Šnajdr[editovat | editovat zdroj]
Malíř, výtvarný umělec a fotograf František Šnajdr se narodil 1. září 1914 v Tovéři u Olomouce.[9]
Vladimír Boudník[editovat | editovat zdroj]
Grafik a malíř. Blízký přítel spisovatele Bohumila Hrabala a hlavní aktér Hrabalovy novely Něžný barbar. Narodil se v Praze 17. března 1924, syn tovéřského rodáka Josefa Boudníka. Od otcova úmrtí v roce 1927 žil Vladimír až do roku 1932 v Tovéři u prarodičů. V Dolanech absolvoval i 1. a 2. třídu obecné školy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 598.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 578.
- ↑ Udělené symboly – Tovéř [online]. 2014-04-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Významné osobnosti | www.tover.cz. www.tover.cz [online]. [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tovéř na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Tověř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Tovéř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
