Tetrafluorberylnatany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tetrafluorberylnatany jsou soli obsahující tetrafluorberylnatanový anion BeF 2−
4
 . Anion má tvar čtyřstěnu a podobnou velikost i vnější elektronovou strukturu jako síranový anion. Mnoho síranů má tak svůj tetrafluorberylnatanový analog; příklady jsou langbeinity a Tuttonovy soli.

Vlastnosti a struktura[editovat | editovat zdroj]

Délka vazby Be-F bývá od 145 do 153 pm. Vazba je sp3 hybridizovaná, přičemž je delší než sp vazba u plynného BeF2.[1] V trifluorberylnatanech se ve skutečnosti vyskytují čtyřstěnné molekuly BeF4 uspořádané do trojúhelníků, takže tři atomy fluoru jsou společné dvěma čtyřstěnným centrům, což vede ke vzorci Be3F9.[2]

V tetraberylnatanech se mohou čtyřstěnná centra různě otáčet; při pokojové teplotě k otáčení nedochází, při nárůstu teploty se začínají objevovat rotace kolem tříčlenné osy (procházející přes atom berylia a jeden atom fluoru), potenciálová bariéra má přitom hodnotu 52 kJ/mol. Při vyšších teplotách se pohyb stává izotropickým (nezávislým na otáčení kolem osy), s potenciálovou bariérou 61 kJ/mol.[1]

Podobnou strukturu mají ve stejných pozicích také hořčík a zinek, například u tetrafluorhořečnatanů (MgF 2-
4
 ) a tetrafluorzinečnatanů (ZnF 2-
4
 ), tyto ionty však nejsou stabilní.[2]

Biologické účinky tetrafluorberylnatanů spočívají v inhibici F-ATPáz, enzymů syntetizujících adenosintrifosfát (ATP)mitochondriích a bakteriích. Reagují s adenosindifosfátem (ADP), protože mají podobnou strukturu jako fosforečnanový anion, čímž blokují F1 podjednotky enzymu a znemožňují jeho další fungování.[3]

Příklady solí[editovat | editovat zdroj]

název chemický vzorec molární hmotnost číslo CAS krystalografická soustava hustota teplota tání rozpustnost ve vodě v g/100 ml
tetrafluorberylnatan lithný Li2BeF4 98,89 2,167[4] 472 °C[5]
tetrafluorberylnatan lithný - monohydrát Li2BeF4.H2O 116,89 tetragonální a=5,74 c=4,88 přes 23[6] 1,944[4]
tetrafluorberylnatan lithný - trihydrát Li2BeF4.3H2O hexagonální a=9,90 c=5,53[6]
tetrafluorberylnatan sodný Na2BeF4 130,985333 13871-27-7 ortorombická[7] 2,47 575 °C 1,33 @0° 1,44 @20° 2,73 @90°[8]
tetrafluorberylnatan draselný K2BeF4 163,20 7787-50-0 ortorombická a = 569,11 pm, b = 727,8 pm, c = 989,6 pm[9][2] 2,64[9]
tetrafluorberylnatan draselný - dihydrát K2BeF4.2(H2O) 199,233
tetrafluorberylnatan amonný (NH4)2BeF4 121,0827 14874-86-3 ortorombická a = 0,591 nm, b = 0,764 nm, c = 1,043 nm 1,71 d 280 °C[10] 32,3 při 25 °C[11]
tetrafluorberylnatan rubidný Rb2BeF4 255,941 ortorombická a = 587 pm, b = 764,9 pm, c = 1018,4 pm[9] 3,72[9]
tetrafluorberylnatan cesný Cs2BeF4 350,8167 ortorombická a = 803 pm, b = 1081 pm, c = 62,2 pm 4,32
tetrafluorberylnatan thalný Tl2BeF4 493,7724 ortorombická[12] 6,884[12]
tetrafluorberylnatan stříbrný Ag2BeF4 300,7422
tetrafluorberylnatan hořečnatý MgBeF4 109,3108
tetrafluorberylnatan hořečnatý - hexahydrát MgBeF4.6H2O hexagonální 1,849[6]
tetrafluorberylnatan vápenatý CaBeF4 125,08 2,959[13]
tetrafluorberylnatan strontnatý SrBeF4 172,6 ortorombická a = 0,5291 nm, b = 0,6787 nm, c = 0,8307 nm 3,84
tetrafluorberylnatan barnatý BaBeF4 222,333 4,17[4]
tetrafluorberylnatan radnatý RaBeF4 311,005795
tetrafluoroberylnatan manganatý - hexahydrát MnBeF4.6H2O hexagonální 1,982[6]
tetrafluorberylnatan hexaaquaželeznatý FeBeF4.6H2O[14] Pmn21 a = 771 pm, b = 1354 pm, c = 542 pm 2,038[6]
tetrafluorberylnatan heptaaquaželeznatý FeBeF4.7H2O[13] 1,894
tetrafluorberylnatan heptaaquanikelnatý NiBeF4.7H2O[13]
tetrafluorberylnatan hexaaquanikelnatý NiBeF4.6H2O[13] hexagonální[6]
tetrafluorberylnatan heptaaquakobaltnatý CoBeF4.7H2O[13] 1,867
tetrafluorberylnatan hexaaquakobaltnatý CoBeF4.6H2O[13] hexagonální[6] 1,891
tetrafluorberylnatan pentaaquaměďnatý CuBeF4.5H2O[13]
tetrafluorberylnatan hexaaquazinečnatý ZnBeF4.6H2O hexagonální 2,120[6]
tetrafluorberylnatan heptaaquazinečnatý ZnBeFe4.7H2O[13]
tetrafluorberylnatan kademnatý CdBeF4.8/3H2O[13]
tetrafluorberylnatan kademnatý - hexahydrát CdBeF4.6H2O trigonální 2,202[6]
tetrafluorberylnatan olovnatý PbBeF4 292,2 6,135[4]
tetrafluorberylnatan hydrazinia N2H6BeF4 119,0668 a = 0,558 nm, b = 0,7337 nm, c = 0,9928 nm, α = 90°, β = 98,22°, γ = 90°[9]
tetrafluorberylnatan triglycinu (NH2CH2COOH)3.H2BeF4 312,221 2396-72-7 monoklinická[15][16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tetrafluoroberyllate na anglické Wikipedii.

  1. a b EMELÉUS, Harry Julius; SHARPE, A. G. ADVANCES IN INORGANIC CHEMISTRY AND RADIOCHEMISTRY. [s.l.]: Academic Press, 1972-12-06. Dostupné online. ISBN 9780080578637. S. 271–275. 
  2. a b c SIMONS, J.H. Fluorine Chemistry. [s.l.]: Elsevier, 1954-01-01. Dostupné online. ISBN 9780323145435. S. 5. 
  3. Joel Lunardi; Alain Dupuis; Jerome Garin; Jean-Paul Issartel; Michel Laurent; Andre Peinnequin; Pierre Vignais. Adenine Nucleotides in Cellular Energy Transfer and Signal Transduction. [s.l.]: UNESCO, 1992. ISBN 9783034873154. Kapitola Fluoroaluminum and Fluoroberyllium Complexes as Probes of the Catalytic Sites of Mitochondrial F1-ATPases, s. 59–69. 
  4. a b c d RÂY, Nirmalendu Nath. Fluoberyllate und ihre Analogie mit Sulfaten. I. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1931, s. 289–300. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19312010126. 
  5. DOUGLAS, Thomas B.; WILLIAM H. PAYNE. Measured Solid Enthalpy and Derived Thermodynamic Properties of and Liquid Lithium Tetrafluoroberyllate, Li2BeF4 from 273 to 900 K. Journal of Research of the National Bureau of Standards Section A. Washington, D.C.: Institute for Basic Standards, National Bureau of Standards, May 20, 1969. 
  6. a b c d e f g h i SHARP, D. W. A.; RUSSELL, D. R.; MOSS, K. C. The lattice constants of some metal-fluoroborate hexahydrates. Acta Crystallographica. 1961-03-10, s. 330. ISSN 0365-110X. DOI 10.1107/S0365110X61001133. (anglicky) 
  7. FURUHASHI, Koushi; JUNKO HABASAKI; ISAO OKADA. A molecular dynamics study of the structures and dynamic properties of molten NaBeF3and Na2BeF4. Molecular Physics. 1986, s. 1329–1344. ISSN 0026-8976. DOI 10.1080/00268978600102761. Bibcode 1986MolPh..59.1329F. 
  8. PERRY, Dale L. Handbook of Inorganic Compounds, Second Edition. [s.l.]: Taylor & Francis, 2011-05-19. ISBN 9781439814611. S. 394. 
  9. a b c d e VILLARS, P. AtomWork Materials Database [online]. Nationional Institute of Materials Science [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 
  10. ANDREEV, A. A.; A. N. D’YACHENKO, R. I. KRAIDENKO. Fluorination of beryllium concentrates with ammonium fluorides. Russian Journal of Applied Chemistry. 2011, s. 178–182. ISSN 1070-4272. DOI 10.1134/S1070427208020043. 
  11. DYACHENKO, A.N.; KRAYDENKO, R.I.; PETLIN, I.V.; MALYUTIN, L.N. The Research of (NH4)2BeF4 Solution Purification Effectiveness. Procedia Engineering. 2016, s. 51–58. DOI 10.1016/j.proeng.2016.07.624. 
  12. a b DA SILVA, Iván; CRISTINA GONZÁLEZ-SILGO; JAVIER GONZÁLEZ-PLATAS; JUAN RODRÍGUEZ-CARVAJAL; MARÍA LUISA MARTÍNEZ-SARRIÓN; LOURDES MESTRES. Powder neutron diffraction of Tl2BeF4at six temperatures from room temperature to 1.5 K. Acta Crystallographica Section C. 2005, s. i113–i116. ISSN 0108-2701. DOI 10.1107/S010827010503249X. PMID 16330826. 
  13. a b c d e f g h i RÂY, Nirmalendu Nath. Fluoberyllate und ihre Analogie mit den Sulfaten. II. Fluoberyllate einiger zweiwertiger Metalle. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1932, s. 257–267. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19322050307. (German) 
  14. KADUK, J. A. International Tables for Crystallography Volume H Powder diffraction. Redakce Gilmore C. J.. [s.l.]: [s.n.], 2019. Kapitola Section 4.9.4. Chemical reasonableness, s. 496–508. 
  15. ZAREMBOVSKAYA, T. A.; V. M. VARIKASH; P. A. PUPKEVICH. Thermal expansion of triglycine fluoroberyllate crystals near the ferroelectric transition point. Soviet Physics Journal. 1972, s. 920–922. ISSN 0038-5697. DOI 10.1007/BF00912245. Bibcode 1972SvPhJ..15..920Z. 
  16. GHAZARYAN, V.V.; FLECK, M.; PETROSYAN, A.M. New chemical analogs of triglycine sulfate. Journal of Crystal Growth. September 2014, s. 857–862. DOI 10.1016/j.jcrysgro.2013.11.054. Bibcode 2014JCrGr.401..857G.