Třída Naresuan
| Třída Naresuan | |
|---|---|
 Naresuan (FF 421) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Thajské královské námořnictvo |
| Typ | fregata |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2019) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2900 t (plný) |
| Délka | 120 m |
| Šířka | 13 m |
| Ponor | 3,8 m |
| Pohon | CODOG |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | 4000 nám. mil při 18 uzlech |
| Posádka | 150 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 4× 37mm kanón typu 76 (2×2) 32× ESSM (8×4 VLS MK 41) 8× Harpoon (2×4) 6× 324mm torpédomet Mk.32 (2×3) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | Saab Sea GIRAFFE AMD Thales LW-08 |
| Sonar | DE-1160 |
Třída Naresuan (či též třída F25T) je třída raketových fregat Thajského královského námořnictva. Jedná se o komplexně přepracované čínské fregaty typu 053H2G (v kódu NATO: Jiangwei I), vybavené západní elektronikou a výzbrojí. Objednány byly především díky své nízké ceně. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Námořnictvo je provozuje od roku 1995.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Čínská loděnice China State Shipbuilding Corporation postavila v Šanghaji celkem dvě fregaty této třídy, pojmenované Naresuan a Taksin. Thajsko fregaty získalo za velmi příznivou cenu, obě jednotky však po dokončení trpěly nízkou kvalitou výroby a velmi nízkou odolností v boji.[1]
Jednotky třídy Naresuan:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Naresuan (FF 421) | červenec 1991 | prosinec 1993 | leden 1995 | aktivní |
| Taksin (FF 422) | květen 1991 | září 1994 | říjen 1995 | aktivní |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Fregaty nesou 3D vyhledávací radar Saab Sea GIRAFFE AMD, vyhledávací radar Thales LW-08 a radar pro řízení palby Thales STIR. K vyhledávání ponorek slouží trupový sonar DE-1160.[2]
Hlavňovou výzbroj fregat tvoří jeden 127mm kanón Mk 45 Mod 2 v dělové věži na přídi a dva čínské dvouúčelové 37mm dvojkanóny typu 76. K ničení hladinových lodí slouží dva čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery pro protilodní střely Harpoon.[2] Na přídi fregaty se nachází osminásobné vertikální vypouštěcí silo Mk 41. V něm byly původně neseny protiletadlové řízené střely Sea Sparrow v počtu 32 kusů (do jedné buňky sila se vejde pouzdro obsahující čtyři střely). V lednu 2013 americká vláda odsouhlasila dodání mnohem modernějších řízených střel ESSM s dosahem přes 27 km. Těch fregaty ponesou stejný počet.[3] K ničení ponorek slouží dva trojité 324mm torpédomety amerického typu Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Mk.46 a Mk.50. Na zádi fregat je přistávací plocha a hangár pro uložení jednoho protiponorkového vrtulníku.[2]
Pohonný systém je koncepce CODOG. Tvoří ho dvě plynové turbíny General Electric LM2500 pro bojovou činnost a dva diesely MTU 20V1163 TB83 pro plavbu ekonomickou rychlostí. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů. Dosah je 4000 námořních mil při 18 uzlech.[2]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V rámci modernizace, kterou v letech 2011–2014 provedla společnost Saab, fregaty dostaly nový bojový řídící systém 9LV Mk4, systém řízení palby CEROS 200 a nový datalink. Díky datalinku jsou schopny efektivní spolupráce s thajskými stíhacími letadly JAS 39 Gripen a letadly pro včasnou výstrahu Saab 340 AEW&C.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NARESUAN (TYPE 25T) (FFG) Frigate [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Naresuan Class Guided-Missile Frigates, Thailand [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thai Navy to purchase Evolved SeaSparrow missile from Raytheon [online]. Naval-technology.com [cit. 2013-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Naresuan na Wikimedia Commons
