Stolzenwörth (zřícenina hradu)
| Stolzenwörth | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Puchberg am Schneeberg,  Rakousko |
| Souřadnice | 47°48′5,04″ s. š., 15°57′39,96″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Stolzenwörth, sídlo pánů z Stolzenwörthu v Dolních Rakousích, ještě není archeologickým výzkumem probádáno.
Ve starší literatuře 19. a 20. století se předpokládá, že se na „Romaikogelu“, malém návrší v dnešním městyse Puchberg am Schneeberg, se nacházel hrad.
Nejnovější průzkumy připouští sice existenci stavby na Romaikogelu, odmítají však název Stolzenwörth. Skutečně by mohl hrad stát na „Haussteinu".
Hausstein v katastrálním území Stolzenwörth, je název stejnojmenného panství, malá skála na pomezí místní obce Grünbach am Schneeberg severozápadně od „Klaus“ u „Grünbacherského“ sedla.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V pozdních letech 20. století řídil rakouský historik Franz Hampl (1910-2000), na úpatí Haussteinu pokusné výkopy, kde odhalil středověké nálezy.[1]
Na základě archeologických nálezů se připouští pevnostní zařízení před 1100 lety jako možná sídlo pánů ze Stolzenwörth/Grünbachu v Puchberském sedle.[2]
Panství Stolzenwörth[editovat | editovat zdroj]
První zmínka v dokumentech byla kolem roku 1180 s „Heinricusem de Stolzenwerde“, kde rod „Stolzenwörthů“ v dokumentu Babenberků, v letech 976 až 1246 markrabě a vévoda v této oblasti byl znám. Naproti tomu norimberský purkrabí vystavil dne 16. listopadu 1298 lenní list na „Ulrich von Perigow", manžela „Hedwich von Stolzenberd". Z toho vyplývá, že se u Stolzenwörthu všechna jednání týkala léna.
Od šlechty Pergauerů přešlo panství na Hohenfeldery. Poté směnil oblast s hrady Schrattenstein a Rothengrub (zřícenina hradu) zase několikrát se měnil majitel až konečně prostřednictvím kupního dopisu z 23. května 1556 na šlechtický rod Hoyosů.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burgruine Stolzenwörth na německé Wikipedii.
- ↑ Falko Daim, Elisabeth Ruttkay: Die Grabungen von Franz Hampel am Hausstein bei Grünbach am Schneeberg, Niederösterreich. In: Archaeologia Austriaca, 65, 1981, S. 35-51.
- ↑ Thomas Kühtreiber: Ein spätmittelalterlicher Steigbügel von der Römerstraße/Weinfurt, Gem. Schwarzau/Gebirge, Niederösterreich. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie Österreichs, Beiheft 6, 2003, S. 237.
- ↑ Blätter des Vereins für Landeskunde von Niederösterreich, Neue Folge, II. Jahrgang 1868, S. 182.