Společnost kreditních karet

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

„Společnost kreditních karet” je sociologický koncept poprvé popsán americkým sociologem Georgem Ritzerem, podle něhož je kreditní karta předmětem vyjadřujícím podstatu americké společnosti a nosičem americké kultury napříč světem. Ritzer tento koncept popsal ve své monografii Expressing America: A Critique of the Global Credit Card Society, vydané v roce 1995. Knihu sám autor označuje jako “sociologickou analýzu a kritiku role kreditních karet v současné společnosti”.[1]

Přínos kreditních karet[editovat | editovat zdroj]

Ritzer na koncept kreditní karty pohlíží kriticky, ale připouští, že jsou v jistých aspektech pro společnost přínosné. Jde zejména o:

  • praktičnost jejího užívání – transakce nejsou časově omezené, uživatel není limitován geograficky, výhoda využívání virtuálně
  • lepší organizaci osobních financí – přehled výdajů, lépe přístupné informace
  • zpřístupnění úvěru nižším sociálním vrstvám
  • vyšší transparenci a dohledatelnost transakcí
  • jedná se o relativně bezpečný prostředek k uchovávání peněz – napomáhá ke snížení penězi motivované trestné činnosti
  • zvyšuje množství transakcí v ekonomice – umožňuje lidem utrácet více peněz, než ve skutečnosti vlastní, ulehčuje transakci[2]

Rizika užívání kreditních karet[editovat | editovat zdroj]

Kreditní karty a úvěr[editovat | editovat zdroj]

Prvním ze zásadních problémů spojených s celospolečenským užíváním kreditních karet je podle Ritzera fakt, že bezhotovostní způsoby transakce mají tendenci distancovat spotřebitele od transakce samotné – virtuální, “neviditelná” platba kreditní, či debetní kartou se spotřebiteli jeví méně jako útrata, než když platí hotově. Tento fenomén Ritzer nazývá “pokušení k nerozvážnosti”. Tato vlastnost bezhotovostního platebního styku se pak stává nebezpečnou zejména ve spojení s užíváním kreditních karet, protože zde navíc spotřebitel utrácí na dluh, což si často buď neuvědomuje, nebo nepřipouští.[3]

Tato zdánlivá nerealita dluhů vzešlých z užívání kreditních karet spojená s rychlostí, kterou spotřebiteli kreditní karty dovolují utrácet, je zároveň podle Ritzera tím, co často přivádí uživatele kreditních karet do hlubokých finančních potíží.[4]

Dále Ritzer kritizuje způsob, jak je systém kreditních karet nastaven a jakým banky své karty propagují. Často potenciální uživatele lákají na mizivé, nebo nulové počáteční sazby, a opomíjejí často až neuvěřitelně vysoké úroky účtované v případě nesplacení dluhu v bezúročné lhůtě.[5] Zároveň také často spotřebitele nabádají k žádání o větší množství kreditních karet, než by sám potřeboval, a podílejí se tak podle Ritzera na prohlubování problému.[6]

Podvody spojené s kreditními kartami[editovat | editovat zdroj]

Ritzer připouští, že postupný posun společnosti od hotovostních k bezhotovostním platbám má celkově pozitivní efekt na redukci “zločinných machinací” s penězi. Zároveň ale upozorňuje, že tento posun dal vzniknout úplně novým formám podvodů. Jde podle něj zejména o:

  • krádeže kreditních karet (či platebních údajů) – krádeží kreditní karty lze poškozenému napáchat podstatně více škody než krádeží hotovosti
  • falšování kreditních karet – existují způsoby, kterými může spotřebitel obejít kritéria pro vydání nové kreditní karty
  • krádež identity – je možné zažádat o kreditní kartu ve jménu jiné osoby, žadatel pak čerpá výhody plynoucí z užívání karty, zatímco dluh se přičítá poškozenému[3]

Zároveň také poukazuje na pochybné praktiky společností vydávajících a provozujících kreditní karty. Zde jde zejména o:

  • neadekvátní výše úroků a poplatků – po prvním měsíci, během nějž se k dluhu na kreditní kartě nepřičítá úrok, úroky a poplatky skokově rostou, přičemž jejich výše nezřídka přesahuje i 20 % – podle Ritzera lze takové úroky považovat za “lichvářské”
  • vykořisťovatelské či netransparentní praktiky vůči spotřebiteli – Ritzer zde uvádí především zavádějící reklamní praktiky či účtování úroku neplatičům podstatně dříve, než řádným plátcům[4]

Kreditní karty a soukromí[editovat | editovat zdroj]

Dalším velkým problémem ve společnosti kreditních karet je soukromí koncových uživatelů. Sám George Ritzer ve své knize zmiňuje citát z knihy Charge It: Inside the Credit Card Conspiracy (1980), ve kterém Terry Galanoy přirovnává banky a jiné instituce k “Velkému bratrovi”, jelikož se stávají "vševidoucími, vševědoucími a jsou schopny vše kontrolovat".[7]

Kreditní karty poskytují mnoho informací o jejich uživatelích a banky s těmito informacemi nakládají všemožně. Data jsou sbírána a uchovávána nejen o užití kreditních karet a splácení dluhů, ale také o osobních informacích. Tyto data poté banky poskytují třetím stranám nebo je prodávají dále za účelem zisku. Ve většině případů však zákazník není obeznámen s těmito manipulacemi s jeho daty, v lepším případě obeznámen je, avšak neví, jak se proti těmto praktikám bránit.[8]

I přesto, že stále větší množství peněžních operací je prováděno stroji, také neúmyslná chybovost je stále na místě. V minulosti se stalo nespočetněkrát, že lidem se stejným jménem byl odepřen úvěr, či jiná služba kvůli tomu, že došlo k záměně identit a druhý jmenovaný neměl dostatečnou legitimitu k obdržení služby.[9]

Kreditní karty a mcdonaldizace[editovat | editovat zdroj]

George Ritzer propojuje fenomén kreditních karet s konceptem mcdonaldizace, který sám popsal ve své dřívější publikaci The McDonaldization of Society (1993)[10]. Zde definuje mcdonaldizaci jako rozšíření Weberova konceptu racionalizace a rozděluje ji na čtyři nejdůležitější aspekty, kterými podle Ritzera disponují i kreditní karty:

  • vypočitatelnost - definujícími aspekty kreditní karty jsou její limit, úroková sazba a provozní poplatky, které jsou ze své podstaty kvantifikovatelné[11]
  • efektivita - kreditní karta je sama o sobě zjednodušením a zefektivněním procesu získávání či poskytování úvěru[12]
  • předvídatelnost - spotřebitel může podle Ritzera jak při zařizování, tak při užívání kreditní karty očekávat stejnou úroveň služeb[13]
  • substituce lidského faktoru za technologii - transakce kreditní kartou se odehrává převážně v digitálním prostoru, lidský faktor má minimální vliv[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Preface, s. xi. 
  2. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola The Advantages of Credit Cards, s. 4. 
  3. ↑ a b RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Card Debt, s. 85. 
  4. ↑ a b RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Card Debt, s. 92. 
  5. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Card Debt, s. 71. 
  6. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Card Debt, s. 70. 
  7. ↑ GALANOY, Terry. Charge It: Inside the Credit Card Conspiracy. New York: Putnam Pub Group, 1980. Dostupné online. ISBN 9780399125553, ISBN 0399125558. S. 18. In RITZER, George. Expressing America: A Critique of the Global Credit Card Society [online]. Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1995, s. 108 [cit. 2022-12-01]. ISBN 9781452246666. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/techlib-ebooks/detail.action?docID=997038. 
  8. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Secrecy, Privacy, and credit cards, s. 115. 
  9. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Secrecy, Privacy, and Credit Cards, s. 111. 
  10. ↑ GEORGE, Ritzer. The McDonaldization of society: an investigation into the changing character of contemporary social life. [s.l.]: Pine Forge Press, 1993. ISBN 0-8039-9076-6, ISBN 978-0-8039-9076-0. OCLC 898920440 
  11. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Cards, Fast-Food Restaurants, and Rationalization, s. 137. 
  12. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Cards, Fast-Food Restaurants, and Rationalization, s. 142. 
  13. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Cards, Fast-Food Restaurants, and Rationalization, s. 144. 
  14. ↑ RITZER, George. Expressing America: a Critique of the Global Credit Card Society. 1. vyd. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 978-1-4522-4666-6, ISBN 1-4522-4666-1. OCLC 809773838 Kapitola Credit Cards, Fast-Food Restaurants, and Rationalization, s. 146. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Společnost_kreditních_karet&oldid=23647970“