Schmirn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schmirn
Schmirn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 407 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Schmirn
Schmirn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha62,6 km²
Počet obyvatel875 (2020)[1]
Hustota zalidnění14 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.schmirn.tirol.gv.at
E-mailgemeinde@schmirn.tirol.gv.at
Telefonní předvolba05279
PSČ6154
Označení vozidelIL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schmirn je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. Žije zde 875[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Schmirn se nachází v údolí Schmirn (Schmirntal), východním úbočí údolí Wipptalu. Obec sahá od Sankt Jodok k hřebenu Tuxských Alp na severu, na jihovýchodě se táhne k Tuxskému hřbetu Zillertalských Alp s Olpererem (3476 m n. m.) a na jihu k hřebeni Vals.

Obec má rozlohu 62,7 km². Z toho 8,2 % tvoří zemědělská půda, 0,2 % zahrady, 42 % vysokohorské pastviny a 29 % lesy.[2]

Údolím protéká potok Schmirnbach, který se vlévá do potoka Valser Bach v obci Sankt Jodok.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Kasern, Obern, Madern, Glinzen, Hochmark, Wildlahner, Toldern, Siedlung, Schmirn, Egg, Antritt, Aue, Entwasser, Neder, Rohrach, Brandach, Unterwiel, Schmirn, Sankt Jodok, Lorleswald, Muchnersiedlung.

Sídelní oblast je charakterizována rozptýlenými domy (rotte), osadami a samotami, přičemž centrum obce představuje čtvrť Schmirn. Jižní část Sankt Jodoku patří k obci Vals.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí s obcemi Navis na severu, Wattenberg na severovýchodu, Tux na východu, Finkenberg na jihovýchodu, Vals na jihu a Steinach am Brenner na západě.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území obce bylo využíváno již v době před římskou okupací jako pastvina od Tuxu přes Tuxer Joch. Svědčí o tom bronzová tabulka nalezená v roce 1890.

První písemná zmínka o Schmirnu pochází z roku 1249, kdy je uváděna jako Vallis Smurne. Premonstrátský klášter Wilten, založený ve 12. století, zde měl od středověku majetek a vlastní listinu Güter zu Schmirn und Vals (zboží ve Schmirnu a Valsu).[4] To pravděpodobně vychází z vulgárního latinského názvu pole Smurna ('bažinatá, bahnitá oblast').[5] Poté, co bylo využíváno jako pastvina, byly ve středověku vybudovány Schwaighof. Spojení s okolním světem bylo možné pouze cestou přes Tuxer Joch nebo strmou horskou stezkou přes Sankt Jodok. .

Schmirn je od roku 1811 samostatnou obcí. Protože cesta přes Tuxer Joch byla hojně navštěvovaná, patřil Hintertux až do roku 1926 k obci Schmirn. V roce 1955 bylo údolí elektrifikováno a v roce 1972 byla vybudována přístupová cesta.[6]

V roce 2012 byl Schmirn zařazen na seznam horolezeckých obcí Rakouského alpského svazu.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Blason: v zeleném poli bílý kostel na černém kopci.[7]

Znak byl obci udělen v roce 1980 a zobrazuje poutní kostel Panny Marie Pomocné v Kalten Herberge.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schmirn na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. Ein Blick auf die Gemeinde Grinzens. www.statistik.at [online]. STATISTIK AUSTRIA, 2020-12-31 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  3. a b Tirol Atlas tiroLexikon / Alpenmodul, Schmirn. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  4. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner, 2009. 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. XXXVIII. 
  5. ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2009. 650 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0449-0, ISBN 3-7030-0449-5. OCLC 455592524 S. 198. 
  6. FRITZ, Michael. Schmirn. geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  7. Tiroler Wappen: Schmirn. wappen.tiroler-landesmuseen.at [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]