Přeskočit na obsah

SMS Gefion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SMS Gefion
SMS Gefion
Základní údaje
Vlajka
Typnechráněný křižník
Jméno podleSMS Gefion
Zahájení stavby1892
Spuštěna na vodu31. května 1893
Uvedena do služby27. června 1894
Osudsešrotován 1923
PředchůdceKaiserin Augusta
NásledovníkHela
Takticko-technická data
Výtlak3746 t (standardní)
4275 t (plný)
Délka109,2 m (na vodorysce)
110,4 m (celková)
Šířka13,2 m
Ponor6,27 m
Pohon6 kotlů, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
9000 ihp
Palivo860 t uhlí
Rychlost19 uzlů
Dosah3500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka212
Pancíř25–40mm paluba
30mm velitelská věž
Výzbroj10× 105mm kanón (10×1)
6× 50mm kanón (6×1)
2× 450mm torpédomet (2×1)

SMS Gefion byl nechráněný křižník Německého císařského námořnictva. Byl určen pro službu v německých koloniích. Do služby byl přijat roku 1894. Od roku 1916 byl využíván jako plovoucí kasárna. Po první světové válce byl přestavěn na obchodní loď Adolf Sommerfeld, ale jeho služba v této roli byla krátká. Roku 1923 byl sešrotován.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Základní uspořádání plavidla

Křižník postavila německá loděnice Schichau-Werke v Danzigu. Kýl byl založen roku 1892. Dne 31. května 1893 byl Gelfion spuštěn na vodu a 27. června 1894 byl přijat do služby.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Gefion

Křižník chránil lehký ocelový pancíř. Paluba měla sílu 25–40 mm a velitelská věž měla sílu 30 mm. Chráněn byl i pohonný systém. Výzbroj představovalo deset 105mm/32 kanónů SK L/35 C/91, šest 50mm/37 kanónů SK L/40 C/92 a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo šest cylindrických kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 9000 ihp, roztáčející dva lodní šrouby. Neseno bylo 860 tun uhlí. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti dvanáct uzlů.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V letech 1901–1904 byl křižník modernizován.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c GEFION cruiser - corvette (1894) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 257. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]