Ruské vměšování do evropské politiky
Případ Voice of Europe byl jednou z mnoha odhalených operací ovlivňujících evropskou politiku. V roce 2024 Česká tajná zpravodajská služba (BIS) odhalila ruskou státem financovanou proruskou vlivovou síť s veřejným kanálem Hlas Evropy za použití pravicové- křídlo a euroskeptičtí politici, aby ovlivnili Evropské volby a další volby. Síť je podezřelá, že podplatila několik evropských politiků z různých zemí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle zprávy vydané 28. března 2024 BIS, kterou zveřejnil Český Denník N, Rusko zaplatilo stovky tisíc eur prostřednictvím své krajní pravice se sídlem v Pražské politika|pravicová rétorika]] Web "Hlas Evropy" určený evropským politikům (především z Nizozemska, Belgie, Německa, Francie, Maďarska a Polska) za účelem ovlivnění evropských voleb ve prospěch postojů proti Ukrajině a EU prostřednictvím pravicových euroskeptiků politiků.
Mezi příklady politiků údajně zapletených do kampaně patří nizozemské FvD vůdce strany Thierry Baudet, s nímž poskytl rozhovor „Voice of Europe“, a Belgičan Filip Dewinter z Vlaams Belang party. Baudet sám systematicky popíral přijímání takových darů, zejména během parlamentní debaty o vystoupení z EU.
Podle citátu vysokého českého představitele, který zveřejnil Denník N, „Hlavním účelem Hlasu Evropy bylo šířit rámec, že mír je možný pouze tehdy, když se Ukrajina vzdá práva bránit svou suverenitu a integritu“. Podle BIS „Hlas Evropy“ řídil Viktor Medvedčuk, bývalý ukrajinský oligarcha, který byl mnoho let blízkým přítelem ruského prezidenta Putina. Medvedčuk byl Českou republikou okamžitě zařazen na sankční seznam, stejně jako jeho blízký spolupracovník Artem Marchevsky.
Hlas Evropy byl také zařazen na seznam sankcí, což znamená, že všechna finanční aktiva byla zmrazena. Zpravodajský web může nadále fungovat, ale peníze již nelze převádět na osoby, které jsou k němu přidruženy.
Zprávy "Voice of Europe" uvedly, že cizinci jsou zodpovědní za více než polovinu všech závažných zločinů ve Frankfurtu, Německo a že kampaň francouzského prezidenta Macrona na ruské nebezpečí podle nedávných průzkumů není pro francouzské voliče přitažlivé. Le Monde oznámil, že DGSI vyšetřuje proruskou kampaň k evropským volbám v červnu příštího roku.[1]
Web[editovat | editovat zdroj]
Web má své kořeny v Nizozemsku. Podnikatel napojený na stránky v té době „spolupracoval s“ krajně pravicovým vůdcem Thierry Baudet v roce 2016 „na uskutečnění ukrajinského referenda,“ napsal nizozemský list s odkazem na nezávazné hlasování, ve kterém se nizozemští voliči postavili proti dohoda o politickém přidružení mezi Ukrajinou a EU.[2]
V roce 2023 byl Voice of Europe znovu spuštěn a od té doby měl adresu poblíž Václavského náměstí v Praze. V březnu 2024 převzal všechny akcie společnosti polský podnikatel Jacek Jakubczyk v právní formě s.r.o.
Zapojení politici[editovat | editovat zdroj]
Stránka YouTube Voice of Europe vyvolává přehlídku zákonodárců EU, z nichž mnozí patří k ultrapravicovým euroskeptickým stranám. Souhlasí s opozicí proti Zelené dohodě, předpovídají brzký kolaps Unie nebo zaútočí na Ukrajinu.[2]
- Thierry Baudet, Dutch FvD. Baudet was interviewed by the "Voice of Europe" and systematically denied receiving donations, notably during a parliamentary debate on an exit from the EU.
- Filip Brusselmans,[3] Belgian politician and political activist.
- Petr Bystron, German AfD, candidate for European Elections 2024. In April 2024 the Munich Public Prosecutor's Office initiated preliminary investigations because of possible bribery of elected officials. According to Die Zeit, Public Prosecuter Office suspected that 20,000 euros were handed over at a meeting between Bystron and employees of Russian propaganda in Prague.[4]
- Filip Dewinter, Vlaams Belang party
- Matteo Gazzini, Italian Forza Italia, former Lega Nord. He gave Voice of Europe an interview and participated in a panel debate alongside other MEPs. He denied being offered or taking any money.[2]
- Maximilan Krah, German AfD, top-candicate for European Elections 2024 and already MEP.
Vyšetřování a vládní reakce[editovat | editovat zdroj]
České ministerstvo zahraničí udělilo sankce oligarchovi Viktor Medvedčuk i samotnému Hlasu Evropy a osobě jménem Artem Pavlovič Marchevskyi, o které se předpokládá, že se na operaci podílela.[2]
Polské bezpečnostní služby prohlásily, že provedly prohlídky v rámci přeshraničního vyšetřování ve Varšavě a Tychy v západním Polsku. Místní média citovala prohlášení bezpečnostních služeb, podle kterých úřady zabavily 48 500 EUR a 36 000 USD.[2]
Politické reakce[editovat | editovat zdroj]
"Kreml využívá riskantní obchody, které se vydávají za média [a] za peníze kupuje skrytý vliv," řekla místopředsedkyně české Evropské komise Věra Jourová.[2]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Česká tajná služba: Rusko vyplatilo hotovost spřáteleným nizozemským a evropským politikům [online]. [cit. Chyba: neplatný čas]. [https ://www.parool.nl/wereld/tsjechische-geheime-dienst-rusland-betaalde-cash-aan-bevriende-nederlandse-en-europese-politici~bcb86a89/?referrer=https://www.google.nl/ Dostupné online]. (nizozemsky)
- ↑ a b c d e f Skandál s ruským vlivem otřásá EU [online]. 2024-03-29 [cit. Chyba: neplatný čas]. Dostupné online.
- ↑ Het federaal parket heeft een onderzoek geopend naar Russische inmenging in het Europees Parlement. Dat heeft premier Alexander De Croo vrijdag gezegd.. De Tijd. April 12, 2024. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ DEUTSCHLANDFUNK.DE. Affäre um prorussische Desinformation - Generalstaatsanwaltschaft München nimmt Vorermittlungen im Fall Bystron auf [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (německy)
Šablona:Ruské vměšování do voleb ve Spojených státech v roce 2016Šablona:Dezinformace