Rosenau (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rosenau
Rosenau (19. září 2005)
Poloha
AdresaRosenau Schloss 1, Zwettl, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky55536
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Rosenau je zámek ve stejnojmenné obci západně od Zwettlu ve Waldviertelu (Lesní čtvrti) v (Dolních Rakousích).

Zámek byl v průběhu let několikrát přestavován a opravován a změnil několikrát majitele.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1593 za pánů z „Greißů“ byl čtyřhranný dvůr renesančně uzavřen.

Mezi lety 1720 a 1803 byl Rosenau v majetku šlechtického rodu Schallenbergů. Prvním vlastníkem byl Leopold Kryštof hrabě z Schallenbergu, který v roce 1720 koupil panství. Plány na přestavbu vypracoval barokní rakouský stavitel Joseph Munggenast (1680-1741) a zřídil tu prostory pro zednářskou lóži. Mimo to v té době vznikla do dnešního dnů zachovaná správa panství. Kromě správy panství zde vznikl také starobinec s nemocnicí, myslivna, později vozovna, kostel s farou a obecná škola. V roce 1803 Josef hrabě Schallenberg zámek prodal.

Ernst Christoph Georg August hrabě Hardenberg, vyslanec hannoverského krále ve Vídni, koupil panství Rosenau. Jeho synovec baron Andreas, ekonom v roce 1832 panství prodal. Roku 1863 zámecká paní Creszentia Stummer, vdova po obchodníkovi Carlu Stummerovi z Brna panství prodala. O pět let později získal zámek i dvůr drážní technik rytíř Mathias von Schönerer (1807-1881).

Georg Heinrich rytíř von Schönerer (1842-1921) v roce 1883 zdědil panství a vedl až do své smrti v roce 1921. Pro dobro usídleného obyvatelstva se statek i s okolím stal sociálním a hospodářským zázemím. Jeho dcera spravovala dědictví až do roku 1928. V roce 1943 převzali obec i zámek Němci. V letech 1943-1945 byl zámeckým pánem baron Lazarini-Zobelsperg.

Po válce pustošila zámek sovětská vojska, která zámek jako zástupce okupační mocnosti konfiskovali a po skončení okupace v roce 1955 zámek převzal zpět baron Lazarini-Zobelsperg. Vlastník zámek v roce 1964 prodal spolkové zemi Dolní Rakousy.

Po značných investicích zemské správy byl dnem 26. září 1974 zahájen provoz zámeckého hotelu a restaurace. O rok později bylo v zámku zřízeno muzeum rakouských svobodných zednářů.

Muzeum svobodných zednářů[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Schallenberg byl předním úředníkem u dvora Marie Terezie (1717-1780) a přišel tam do úzkého kontaktu se svobodnými zednáři. Hrabě své panství uzpůsobil pro potřebu svobodného zednářství. Svobodným zednářem byl také manžel Marie Terezie František I. Štěpán Lotrinský (1708-1765) – založil v zámku lóži, kde bydleli projíždějící bratři. Je velmi pravděpodobné, když ne zcela prokazatelné, že se slavný svobodný zednář Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) na cestách z Vídně do Prahy na zámku Rosenau zastavoval.

V 18. století přestavoval zámek do dnešní podoby skvělý stavitel Joseph Munggenast a malíři Paul Troger, Daniel Gran (1694-1757) a "vlašský malíř perspektiv" Rincolin, který je v Rosenau pohřben. Po smrti Schallenberga v roce 1800 následovali vlastníci - mezi jinými známý pro svůj protižidovský postoj pověstný Georg rytíř von Schönerer (1842-1921) - uvědomil si zvláštní význam zámku, jako místo svobodných zednářů. Symbolické obrazy byly zakryty a přemalovány.

Teprve v roce 1972, když zámek a sídlo statku i s okolními obcemi převzala dolnorakouská zemská vláda před obavou zkázy a použila veřejné prostředky, aby se napravily dřívější obnovy svobodozednářskými symboly. Od 23. dubna 1975 byl zahájen provoz zednářského muzea. Již v prvním roce navštívilo muzeum 35 000 návštěvníků pro blízkost turistické stezky.

Kromě zapůjčených materiálů od velké lóže Rakouska a také exponáty z německého muzea svobodných zednářů v Bavorsku, z vídeňského chrámu a z dolnorakouského zemského muzea se zde ukazují veřejnosti. Nejvíc exponátů je od členů výzkumné lóže Forschungsloge Quatuor Coronati. Podařilo se také vystavit předměty vypůjčené od soukromých vlastníků a anglické velké lóže.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Rosenau na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kleine Chronik von Schloß Rosenau von Edith und Wilhelm Wagesreither (1. Aufl. 1964, 2. erw. Aufl.1972, 3. neubearb. Aufl. 1976, 4. Aufl. 1989)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]