Projekt 20360
Projekt 20360 Projekt 20360OS Projekt 20360M | |
---|---|
Obecné informace | |
Uživatel | Ruské námořnictvo |
Typ | muniční loď |
Lodě | 4 |
Osud | aktivní (2021) |
Technické údaje projektu 20360 | |
Výtlak | 1540 t (standardní) 1985 t (plný) |
Délka | 61,5 m |
Šířka | 15,8 m |
Ponor | 3,5 m |
Pohon | 2 elektromotory |
Rychlost | 10,5 uzlu |
Posádka | 23 |
Ostatní | autonomie 10 dní |
Technické údaje projektu 20360M | |
Výtlak | 1540 t (standardní) 2500 t (plný) |
Délka | 77 m |
Šířka | 15,8 m |
Ponor | 3,5 m |
Pohon | 2 elektromotory |
Rychlost | 14 uzlů |
Dosah | 3000 nám. mil |
Posádka | 32 |
Letadla | 1× vrtulník |
Ostatní | autonomie 30 dní |
Projekt 20360 je třída muničních lodí ruského námořnictva. Celkem byla objednána stavba čtyř jednotek této třídy. Prototyp byl do služby přijat roku 2010.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Objednána byla stavba čtyř jednotek této třídy. Ruská loděnice Okskaya sudoverf ve městě Navašino v letech 2006–2007 rozestavěla dvě jednotky projektu 20360. První byla do služby přijata roku 2010, přičemž druhá byla dokončena roku 2016 jako experimentální loď pro zkoušky torpéd a námořních min projektu 20360OS.[1] Loděnice Vympel v Rybinsku má postavit ještě dvě další plavidla vylepšeného modelu projekt 20360M.[2]
Jednotky projektu 20360:
Jméno | Verze | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|---|
VTR-79 | Projekt 20360 | Navašino | 30. března 2005 | září 2009 | 16. prosince 2010 | aktivní |
Viktor Čerokov | Projekt 20360OS | Navašino | 2007 | 2016 | 19. července 2016 | rozestavěná jako projekt 20360, aktivní |
Gennadij Dmitrijev | Projekt 20360M | Vympel, Rybinsk | 2017 | 1. června 2021[3] | ve stavbě | |
Vladimir Pyalov | Projekt 20360M | Vympel, Rybinsk | 2018 | ve stavbě |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Projekt 20360[editovat | editovat zdroj]
Pohonný systém tvoří tři diesel-generátory, každý o výkonu 318 kW a dva elektromotory Deutz F8M1015MC, každý o výkonu 600 hp, roztáčející dva lodní šrouby s pevnými lopatkami. Manévrovací schopnosti zlepšuje příďové dokormidlovací zařízení. Nejvyšší rychlost dosahuje 10,5 uzlu.[1]
Projekt 20360OS[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo je vybaveno čtyřmi torpédomety.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Seagoing armament transport Project 20360 Dubnyak Project 20360M [online]. Russian-Ships.info [cit. 2017-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seagoing armament transport: Project 20360M [online]. Russian-Ships.info [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia gets Project 20360M ship and Project 03182 tanker [online]. Navyrecognition.com [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky)