Portativ

Klasifikace

Portativní varhany (z latinského slovesa portare, "nosit"), známé také v italském Trecentu jako organetto, jsou malé píšťalové varhany, které se skládají z jedné řady píšťal, někdy uspořádaných ve dvou řadách, na které se hraje, když jsou připoutány k interpretovi v pravém úhlu. Interpret jednou rukou manipuluje s měchem a druhou rukou mačká klávesy. Portativní varhany postrádají zásobník, který by uchovával zásobu dechů, a proto vydávají zvuk pouze při ovládání měchů. Nástroj se běžně používal v evropské světské hudbě od 12. do 16. století[1].

Je známo, že na nástroj hrál italský skladatel Francesco Landini. Na nástroj opět hrají interpreti v důsledku obrody staré hudby. Byla pro něj napsána i některá současná hudba, například José María Sánchez-Verdú,[2] v moderní anglické lidové hudbě ho používala i Dolly Collins.

Terminologie

Portativní varhany se nazývají také portativní varhany, portativní varhany nebo jednoduše portativní, portatifní či portativní.

Konstrukce

Portativní varhany jsou konstruovány jednoduše, aby byly co nejvíce přenosné. Píšťaly jsou uspořádány na malé obdélníkové skříni a jsou zásobovány dechem jedním nebo dvěma měchy umístěnými vzadu nebo pod nástrojem. Řada píšťal je na obou koncích podepřena sloupky a šikmou tyčí. Dřívější typ klávesnice na portativu se skládá z jednoho tlačítka pro každou píšťalu. Po stisknutí tlačítka se ozve zvuk příslušné píšťaly. Tlačítko se vrátí do normální polohy pomocí rohové pružiny. Renesanční nástroje používají klaviatury podobné renesančním cembalům[3].

Definice

V této části nejsou uvedeny žádné zdroje. Pomozte prosím tuto sekci vylepšit přidáním citací spolehlivých zdrojů. Materiál bez zdrojů může být napaden a odstraněn. (Červen 2017) (Přečtěte si, jak a kdy odstranit tuto zprávu)

Portativ je v zásadě menší nástroj než varhanní pozitiv, který má více řad píšťal a větší klaviaturu. Portativ by také neměl být zaměňován s regálem, malým klávesovým nástrojem, který obsahuje místo dmychadel řadu krátkých rákosových píšťal.

V praxi se však od doby oživení malých varhan hnutím varhanní reformy začaly nazývat portativy také malé pozitivy s basovým rejstříkem, na které se hraje oběma rukama, zejména pokud se jejich uspořádání píšťal nebo celkové uspořádání podobá pravému portativu. Jednou z nejznámějších moderních zastánkyň tohoto druhu "velkých portativních" varhan byla Dolly Collinsová, která doprovázela svou sestru zpěvačku Shirley Collinsovou na mnoha albech tradičních anglických lidových písní.

Historie

Na této miniatuře z šansoniéry Vatican Reg. lat. 1490 hraje trouvère Perrin d'Angicourt na portativní varhany.

K polovině 13. století se na miniaturách iluminovaných rukopisů objevují portativy s moderními, vyváženě působícími klávesami. Příkladem může být španělský rukopis známý jako Cantigas de Santa Maria,[4] který obsahuje 51 miniatur instrumentalistů. Z polohy palce varhaníka na těchto miniaturách je zřejmé, že klávesy jsou stisknuté, aby se rozezněly tóny. Je zde devět píšťal a devět kláves, což postačuje pro diatonickou stupnici C dur o rozsahu jedné oktávy s přidaným béčkem[3].

Středověké portativní varhany, tak hojně používané ve 14. a 15. století, byly oživením těch, které používali Římané a jejichž exemplář vykopávaný v Pompejích v roce 1876 se uchovává v Museo Archeologico Nazionale Napoli. Skříň měří 14,5 palce (37 cm) na 9,33 palce (23,7 cm) a obsahuje devět píšťal, z nichž nejdelší měří pouze 9,75 palce (24,8 cm); šest z píšťal má v krátké vzdálenosti od horního okraje podlouhlé otvory podobné těm, které jsou provedeny v gambových píšťalách moderních varhan, aby jim dodaly rákosový charakter, a také cuambovým píšťalám čínských šengů, což jsou ústní varhany vybavené volnými rákosy. Z popisu těchto pozůstatků C. F. Abdy Williamsem[5] se zdá, že uvnitř skříně byla nalezena bronzová deska o rozměrech 11,5 palce (29 cm) krát 2,75 palce (7,0 cm) s 18 obdélníkovými štěrbinami uspořádanými ve třech řadách tak, aby tvořily vandykes, a u ní ležely tři malé bronzové destičky široké právě tak, aby mohly projít štěrbinami; tato deska možná tvořila součást mechanismu pro posuvníky kláves[3].

Malý nástroj, který je často považován za syrinx na kontorním medailonu Sallustově v Cabinet Impérial de France v Paříži, může být určen pro miniaturní portativ[3].