Přeskočit na obsah

Portál:Rostliny/Systematika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), dohromady tvořící skupinu zelených rostlin (Viridiplantae či Chloroplastida), a dále tři méně početné skupiny, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin: ruduchy, glaukofyty a nově objevená Rhodelphidia, tvořená jednobuněčnými bičíkatými predátory, jejichž plastid ztratil schopnost fotosyntézy.

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější recentní skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromu: játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Právě evoluční vynález cévních svazků umožnil zvětšení a pevninské rozšíření suchozemských rostlin; z primitivnějších linií rostlin cévnatých přežívají plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů a jejich životní cyklus představuje rodozměna s výraznou rolí haploidního gametofytu.

Největšího druhového rozšíření dosáhla vývojová větev semenných rostlin s potlačeným gametofytem a převládajím diploidním sporofytem. Ze dvou evolučních větví primitivních kapraďosemenných rostlin přežily a vyvinuly se vývojově nejpokročilejší a nejpočetnější současné skupiny: Rostliny nahosemenné svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi „živoucí fosílie“. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako „nižší dvouděložné“, a dále na dvě velké monofyletické třídy: jednoděložné a pravé dvouděložné. Více…