Pokoj v krajině (Modrava)
| Pokoj v krajině | |
|---|---|
 „Pokoj v krajině“ (2014) | |
| Základní údaje | |
| Autor | architekt Jan Šépka |
| Rok vzniku | 2009 |
| Datum odhalení | podzim 2010 |
| Popis | |
| Rozměry | 6 × 3 m |
| Materiál | ocelové pozinkované profily, pororoštové díly, ohýbané dráty |
| Umístění | |
| Umístění | soutok Modravského potoka a Roklanského potoka |
| Stát |  Česko |
| Adresa | Modrava, centrální parkoviště |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′29,25″ s. š., 13°29′47,24″ v. d. |
  Pokoj v krajině Pokoj v krajině na šumavské Modravě na mapě České republiky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_22.jpg)
Pokoj v krajině je kovová instalace stavby nebo soch pod širým nebem[1] na šumavské Modravě (okres Klatovy, Plzeňský kraj) navozující dojem „venkovního obývacího pokoje“. Deset kovových křesel s trojicí stolků na platformě je označováno také jako „odpočinkové místo“ (odpočívadlo),[2] neboť poskytuje turistům celoročně volně přístupné[3] pohodlné posezení, doplněné i emoční simulací komfortu obývacího pokoje obklopeného krajinou,[4] přírodou a čerstvým horským vzduchem.[2] Tento „objekt klidového místa“ se nachází několik metrů za severním okrajem centrálního parkoviště v šumavské obci Modrava u soutoku Modravského potoka a Roklanského potoka tam, kde vzniká řeka Vydra.[4] Autorem návrhu z roku 2009 je český architekt Jan Šépka.[2] Instalace objektu na místo určení proběhla na podzim roku 2010.[5]
Podrobněji[editovat | editovat zdroj]
O projektu[editovat | editovat zdroj]
Projekt vznikl na základě zadání obce Modravy a Správy Národního parku Šumava[4] a byl od samého počátku navrhován v úzké spolupráci s dodavatelem a statikem.[6]
Základní ideou „pokoje v krajině“ je zamyšlení nad tím, kde končí anebo začíná krajina a naopak, kde je hranice teritoria, jež si vymezuje člověk.[5] Návštěvník „pokoje v krajině“ sice vstupuje do určitého simulovaného komfortu obývacího pokoje, ale přitom stále zůstává obklopen přírodou v jeho bezprostředním okolí.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Objekt představuje mobilní (do podkladu neukotvenou) nízko nad terénem situovanou pochozí zpevněnou plochu (platformu) inspirovanou rostlinnou formou listu.[4][5] Nepravidelnost výšek terénu, na němž je platforma pouze „položena“, je vyrovnávána devíti nezávislými, výškově nastavitelnými (rektifikovatelnými[6]) opěrami.[4] Sestava („list“) zabírá plochu asi 6 x 3 metry a je rozdělena do dvou čtverců a devíti trojúhelníků.[4][3][p 1] Jednotlivé díly pochozí plochy[5] jsou vyrobeny ze standardně prodávaných pororoštových dílů o rozměrech 2 x 3 metry,[4] které jsou kladeny na ocelové profily.[5][p 2] Společně s tvarem listu vytváří dojem „obytného pokoje“ i přítomnost deseti venkovních křesílek a tří stolků[4] volně přemístitelných po „podlaze pokoje“.[4]
Všechny díly objektu byly vyrobeny předem v dílně a jednotlivé dílce platformy byly na místě instalace smontovány během jediného dne.[4][3][p 3] Celý objekt je navržen s maximální mírou transparentnosti z materiálů odolných šumavským povětrnostním podmínkám.[4] Stolky i křesla jsou stejně jako „podlaha pokoje“ masivní, aby odolaly nejen šumavskému klimatu, ale i případnému nešetrnému zacházení ze strany návštěvníků.[2] Jsou zhotoveny z ohýbaných drátů a dostatečně hmotné – jedno křeslo má hmotnost asi 40 kilogramů,[3] stolek o něco více.[4]
Původní návrh „pokoje v krajině“ počítal s tím, že po obvodu „podlahy“ pokoje budou (kolmo k platformě) rozmístěny čiré plexisklové desky, na nichž budou umístěny informační panely a které zároveň budou poskytovat dočasným „hostům v pokoji“ i příjemné závětří.[2] Na fotografiích odpočinkového místa ze začátku června 2011 jsou transparentní plexisklové desky[1] jasně patrné, ale v době pořizování úvodní fotografie (rok 2014) již v reálné instalaci v terénu chyběly.[2]
Názory veřejnosti[editovat | editovat zdroj]
V době studie a realizace tohoto projektu (roky 2009 až 2010) se rovněž počítalo s tím, že na území Národního parku Šumava (konkrétně v okolí Modravy) budou následně (v roce 2011)[7] instalována tři[7][3] obdobná odpočinková místa (rovněž zhotovená z těžkých ocelových pozinkovaných profilů)[7][3] s informacemi pro návštěvníky a turisty.[8] Počítalo se s tím, že jejich návrhem bude pověřena architektonická projekční kancelář „Šépka architekti“.[3]
- Další klidové místo mělo dle záměru vyrůst (v roce 2011) ve Filipově Huti a to v místě, odkud je panoramatický výhled na šumavský hraniční horský pás, jemuž dominuje bavorská hora Roklan.[7][3]
- Další odpočívadlo pak mělo být umístěno asi 3 km severozápadním směrem od Modravy v oblasti zaniklé samoty Rybárna (dnes je v místě bývalé lesovny a hájovny soukromý rekreační objekt) v údolí Roklanského potoka v nadmořské výšce 1 000 m na červeně značené turistické cestě vedoucí z Modravy na Javoří Pilu.[7][3]
- Záměrem tehdejšího vedení Modravy bylo do třetice pokusit se prosadit umístění dalšího takovéhoto klidového místa do oblasti turisticky atraktivní samoty Březník v údolí Luzenského potoka asi 7,5 km jihovýchodně od Modravy v nadmořské výšce mezi 1 150 až 1 170 m.[7] V této lokalitě ale nemá Modrava vlastní pozemek a odpočívadlo by tak muselo být umístěno na území pod správou Národního parku Šumava.[3]
Realizace kovových odpočinkových zón ve volné přírodě nebyla tehdy (roky 2009, 2010) obecně dobře přijímána ze strany odpovědných funkcionářů z oddělení ochrany ekosystémů Správy NP Šumava.[7][3] Ti preferovali jako materiál především dřevo, ale byli ochotni tolerovat použití kovu nanejvýše v zastavěném území, pokud se jedná o obecní pozemek a pokud místně příslušný stavební úřad posoudil, že na instalaci objektu není potřeba povolení jako na stavbu.[7][3]
Zvolené místo pár metrů[1] od centrálního parkoviště na Modravě bylo realizováno jako první[8] a stalo se okamžitě centrem pozornosti.[2] Konzervativní (menšinová) část návštěvníků Šumavy takto neotřele působící odpočívadlo (přezdívané jako „obývák“) přijala s nelibostí, protože preferuje spíše klasickou tj. rustikální podobu obdobných posezení již realizovaných v NP Šumava a to na základě premisy, že v žádném národním parku nejsou podobné „novoty“ přípustné.[2] Naopak naprostá většina turistů si toto netradičně pojaté místo odpočinku v průběhu doby oblíbila a opakovaně jej při svých návštěvách Modravy využívá.[2]
Vybrané stavební a ekonomické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Lokalita: Modrava, Šumava, Česko[4]
- Investor: obec Modrava zastoupená starostou Ing. Antonínem Schubertem[4]
- Autor: architektonický ateliér „Šépka architekti“ (Jan Šépka)[4]
- Dodavatel: Jaroslav Prošek; umělecké kovářství, zakázková kovářská a zámečnická výroba;[5] Zbečno u Křivoklátu (výroba dílů trvala 6 měsíců)[4]
- Projekt: rok 2009[4]
- Realizace: rok 2010[4]
- Cena za instalaci: 700 000 Kč[4][3]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 2012: Czech and Slovak Galvanizing Award 2012 za realizaci instalace „Pokoj v krajině“ v šumavské Modravě[9][8]
- 2012: Bronzová medaile na A'Design Award za židli a stůl (součást instalace „Pokoj v krajině“) v šumavské Modravě[9][8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Trojúhelníková forma sama o sobě vytváří statickou tuhost, a proto nepotřebuje žádné další „zavětrování“.[6]
- ↑ Pororošt (tzv. „pórovaný rošt“) je označení pro ocelový pozinkovaný materiál, na kterém nic nemrzne a voda jím protéká dolů, kam je také shora dobře vidět.[4]
- ↑ Výsledná platforma byla svařena do dvou kusů - jednak kvůli možnosti transportu, ale také z hlediska zinkování.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MORAVEC, Luboš. Odpočívadlo Modrava – obývací pokoj ve volné krajině Modravy na Šumavě [online]. cestovatelský portál iTRAS [cit. 2020-11-23]. Luboš Moravec (provozovatel cestovatelského portálu iTRAS). Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i nes; Novinky. Pokoj v krajině slouží jako výjimečné odpočívadlo v srdci Šumavy. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-12-18 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ČTK; dk. Novou atrakcí Modravy je obývací pokoj v přírodě. Klatovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2010-11-29 [cit. 2020-11-23]. Modrava – Další odpočinková místa by měla vzniknout ve Filipově Huti nebo u Javoří pily.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Pokoj v krajině [online]. www stavba web cz, 2010-11-24 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Pokoj v krajině - klidová a informační plocha na Modravě [online]. www Šumava net [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Pokoj v krajině [online]. archi web [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h ČTK; iDNES.cz. Šumava láká na novou atrakci: obývák u Modravského potoka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-11-19 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Pokoj v krajině [online]. www Šépka architekti cz [cit. 2020-11-23]. Studie: 2009; realizace: 2010; autoři: Jan Šépka. Dostupné online.
- ↑ a b Jan Šépka (* 29. 10. 1969) [online]. Archi WEB [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Jak se „Pokoj v krajině“ stavěl (fotografická reportáž)