Přeskočit na obsah

Památník zapadlých vlastenců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou
Zimní pohled na bývalou paseckou faru, dnes Památník zapadlých vlastenců, součást Krkonošských muzeí Správy KRNAP
Zimní pohled na bývalou paseckou faru, dnes Památník zapadlých vlastenců, součást Krkonošských muzeí Správy KRNAP
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoPaseky nad Jizerou
AdresaPaseky nad Jizerou 121
ZakladatelJosef Waldmann
Založeno1958
Původní účel budovyKatolická fara
Vyhledávané exponátyHousle výrobců z Krkonošské houslařské školy, Škrabálkův mechanický betlém, historická opona paseckých ochotníků
NávštěvníciPrůměrně 5000 (2022/2023) (v roce 2022: 4982, 2023: 4939)
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník zapadlých vlastenců, jedna z expozic Krkonošských muzeí Správy KRNAP, zaměřená na písmáctví, krkonošskou houslařskou školu, ochotnické divadlo a život v západních Krkonoších v 19. a první polovině 20. století, se nachází v obci Paseky nad Jizerou v západních Krkonoších v sousedství kostela sv. Václava z konce 18. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Památník zapadlých vlastenců vznikl v roce 1958[1] v prostorách bývalé farní budovy zásluhou několika paseckých nadšenců v čele se sbormistrem a místním horákem Josefem Waldmannem a díky ochotným dárcům vzácných rodinných památek původně jako literární památník věnovaný památce písmáka, houslaře a učitelského pomocníka Věnceslava Metelky. Jeho osobností se inspiroval Karel Václav Rais ve svém románu Zapadlí vlastenci. Samotná budova fary hraje v románu významnou roli, zobrazená na řadě autentických ilustrací Adolfa Kašpara.[2]

Zájem veřejnosti vedl k postupnému rozšiřování sbírek a výstavních prostor. V roce 1975 byla otevřena nová expozice, seznamující návštěvníky s bohatými kulturními tradicemi obce. V roce 1979 se stala součástí Krkonošských muzeí Správy KRNAP a byla doplněna stálou výstavou krkonošské houslařské školy[3][4][5][6], která představuje Věnceslava Metelku jako zakladatele a Paseky jako kolébku zdejšího, později světoznámého, houslařství. Unikátní sbírka hudebních nástrojů zahrnuje práce prvních paseckých houslařů a jejich žáků až po současné houslaře ze slavných rodů Pilařů a Špidlenů.[1]

Roku 2005 byla vlastivědná expozice přebudována tak, aby poskytovala hlubší a bohatší informace z historie, spolkového života, živností, řemesel a průmyslu obce od 19. do poloviny 20. století. Vedle ukázky tkalcovského řemesla na dvou ručních stavech je i dnes možné nahlédnout do tajů soustružnické dílny vybavené dřevoobráběcím soustruhem a souborem nářadí z konce 19. století. Dokladem lidového umění je pohyblivý betlém bratří Škrabálků z počátku 20. století.[1]

V letech 2017 a 2018 proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu a celá výstavní expozice bvla modernizována. Projekt byl oceněn 3. místem v soutěži Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2018.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Památník zapadlých vlastenců. internetová stránka Správy Krkonošského národního parku. [online]. Správa Krkonošského národního parku [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  2. RAIS, Karel. Zapadlí vlastenci. Praha: Albatros, 1974. 278 s. 
  3. ŽŮRKOVÁ, Tereza. Písmák Věnceslav Metelka, zakladatel krkonošské houslařské školy [online]. Národní muzeum, 2022-01-12 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  4. REJMONTOVÁ, Markéta. Krkonošská houslařská škola, bakalářská práce [online]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta umění, 2014-04-23 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  5. PILAŘOVÁ, Eliška. Počátky české houslařské školy v Pasekách nad Jizerou souvisí s písmákem Věnceslavem Metelkou. Český rozhlas Hradec Králové [online]. Český rozhlas, 2021-02-13 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  6. VOJTA, Pavel. Stavba houslí a osobnost Václava Lance, diplomová práce [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2011 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  7. Výsledky Ceny Gloria musaealis za rok 2018. Internetové stránky Asociace muzeí a galerií ČR [online]. Asociace muzeí a galerií ČR, 2019-05-16 [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]