Leopold Doležal

Leopold Doležal
Narození	27. října 1913 Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. srpna 1952 (ve věku 38 let) Věznice na Cejlu Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Leopold Doležal (27. října 1913 Brno – 30. srpna 1952 Věznice na Cejlu) byl český strojní zámečník, protinacistický a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu k trestu smrti a v roce 1952 popraven.

Životopis

Narodil se v roce 1913 v Brně do německé rodiny. Otec Emilian pracoval jako holič, matka Adela byla v domácnosti. Žil v brněnských Židenicích. Vyučil se strojním zámečníkem, přičemž působil v brněnské zbrojovce. V letech 1931 až 1933 byl automechanik v opravně automobilů, poté v rámci povinné vojenské služby působil v letech 1933 až 1935 jako svobodník u dělostřelectva. V letech 1936 až 1937 poté působil jako pořádkový policista ve Vítkovicích. V březnu 1937 se přestěhoval zpět do Brna, kde začal pracovat jako strážník státní policie v brněnských Židenicích. Jeho koníčkem bylo chování akvarijních rybiček. Byl členem akvaristického spolku Pterofylum. Byl dvakrát ženatý, poprvé v letech 1938 až 1944 se svou ženou Věrou, od roku 1945 pak se svou ženou Ludmilou. Měl dceru Evu.

Druhá světová válka

Během druhé světové války ve svém působení u policie pokračoval. Od roku 1941 přitom působil v nově zřízeném dopravním oddílu. Byl členem odbojové organizace Vojenská orlice. V rámci své činnosti pomáhal odbojářům, když pomáhal skrývat zbraně a předával zprávy z vězení. V srpnu 1942 ukryl tři zbraně přechovávané rotmistrem Augustinem Losem, v jehož domě gestapo vykonávalo domovní prohlídku. Vzhledem k tomu, že v té době panovalo na území Protektorátu Čechy a Morava stanné právo, tím riskoval udělení trestu smrti. Augustinu Pokornému pak nosil do vězení potraviny a zasadil se rovněž o zrušení podání trestního oznámení na jeho ženu. Varoval rovněž zaměstnance nedaleké hospody, že se nacisté chystají jej zatknout kvůli nelegálnímu poslechu zahraničního rozhlasu. V únoru 1944 se stal vrchním četnickým strážmistrem.

Po válce

Po konci války se stal členem tělovýchovné jednoty Sokol. Nastoupil rovněž do nově vytvořeného Sboru národní bezpečnosti. Se svou ženou Ludmilou se přestěhoval do Černovic. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Brzy po komunistickém převratu v roce 1948 začal působit v protikomunistickém odboji, s nímž jej měl seznámit jistý živnostník, kterého znal. V rámci své odbojové činnosti začal pracovat pro britskou zpravodajskou službu. Dva týdny ve svém bytě pomáhal ukrýt agenta této služby Josefa Kolíska. Zpravodajské službě poskytoval zprávy bezpečnostního charakteru a v červnu 1950 pomáhal vyzvednout a převést do Brna zakopané vysílačky. Skutečnost, že byl příslušníkem SNB, a měl tak například přístup ke služebnímu vozu SNB, mu při jeho činnosti pomáhala. V září 1949 přestal působit jako vrchní četnický strážmistr.

V říjnu 1950 byl agent Kolísek zastřelen a Doležal z pozice příslušníka SNB identifikoval v márnici jeho tělo, což zřejmě na místě vyvolalo podezření. Zatčen byl nedlouho poté, 4. listopadu 1950 v rámci Akce Kozel. Během výslechů se snažil zapírat co nejdéle, aby svým spolupracovníkům v odboji získal čas na útěk ze země. Za zločiny velezrady a vyzvědačství byl v politickém procesu odsouzen k trestu smrti. Žádosti o milost od prezidenta Klementa Gottwalda nebylo vyhověno a v srpnu 1952 tak byl Doležal v brněnské Věznici na Cejlu popraven. Stal se tak posledním popraveným v této věznici. V soudním procesu bylo odsouzeno dalších 25 osob k dlouholetým trestům odnětí svobody včetně několika doživotích trestů.

Odkazy

Reference

Autoritní data	AbARTP: 86762

Portály: Česko | Historie | Lidé