Kovanice (zámek)
| Kovanice | |
|---|---|
 Brána do zámeckého areálu | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 17. století |
| Stavebník | Václav Březský z Ploskovic |
| Poloha | |
| Adresa | Kovanice,  Česko |
| Souřadnice | 50°10′15,19″ s. š., 15°4′29,83″ v. d. |
  Kovanice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42064/2-1845 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kovanice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici jihovýchodně od Nymburka ve Středočeském kraji. Zámek na místě starší tvrze byl založen v renesančním slohu Václavem Březským po roce 1585. Během následujících staletí se majitelé sídla často měnili. Patřili k nim mimo jiné příslušníci rodů Kaplířů ze Sulevic, Bubnů z Litic nebo Morzinů. V 17. století byl zámek barokně přestavěn. Jeho areál včetně ohradní zdi s pilířovou bránou je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prvním panským sídlem v Kovanicích byla snad už ve 13. století tvrz, ve které mohl bydlet Sudomír z Kovanic připomínaný roku 1266. V letech 1318–1323 vesnice s tvrzí patřila Bohuslavě z Klučova a roku 1376 vdově Elišce z Lichtenburka.[2] V padesátých letech 15. století zemřeli Kryštof z Věžek a jeho sestra Markéta, takže se Kovanice staly odúmrtí, kterou roku 1459 získal Petr ze Snětu, byť část vesnice si nejspíše nárokoval také Vítek z Kunštátu. V roce 1548 vesnici vlastnili bratři Jan a Zikmund Chvalovští z Ledec a roku 1570 bratři Jan Zikmund a Václav ze stejného rodu. Majetek po Janovi († 1577) a Zikmundovi zdědil Janův syn[2] Karel Chvalovský. Kovanice mu patřily ještě roku 1581, ale krátce potom zemřel. Jeho dcera Anna Alžběta zemřela roku 1583 a vesnice připadla jejím tetám Markétě a Veronice, které statek v roce 1585 prodaly Václavovi Březskému z Ploskovic.[3]
Václav Březský starou tvrz rozšířil o renesanční zámek. Poté se v krátké době vystřídalo mnoho majitelů. Václav Březský statek prodal Karlovi z Biberštejna, ale ten krátce poté zemřel a sídlo zdědil jeho syn Adam z Biberštejna. Od něj tvrz roku 1594 koupila nymburská měšťanka Anna Hlavnicová se synem Martinem Hlavnicem. Jeho podíl v roce 1600 zdědil nezletilý syn, za něhož majetek spravovala babička Anna. Roku 1603 Kovanice prodala Barboře Křinecké ze Žerotína na Rožďalovicích. Její synové August a Karel Jindřich Křinečtí vedli po matčině smrti spor o majetek s Kašparem Melicharem ze Žerotína, který skončil roku 1609 Kašparovým vyplacením. Bratří vzápětí po vyřešení sporu statek prodali Johaně Švihovské ze Sloupna.[3]
Některý z majitelů během 17. století zámek přestavěl v barokním slohu.[2] Po Johaně Švihovské zámek zdědila dcera z prvního manželství Alena Střelová z Rokyc, která se provdala za Karla Krakovského z Kolovrat. Ten zemřel okolo roku 1629 a jejich synové Kryštof Jindřich a Jan Dorota panství roku 1630 prodali Václavovi Kaplíři ze Sulevic. Václav na zámku sídlil tři roky a potom jej prodal Petrovi Štirnskému ze Štirnu. Ve druhé polovině 17. století se ve vlastnictví zámku v roce 1668 vystřídali hrabě Ludvík z Colloredo-Waldsee s hrabětem Ferdinandem Ignácem Matyášem Gallasem. Hned následujícího roku statek koupil Jan Petr Hubryk z Hernštorfu a od něj v roce 1676 Bohuslav Vratislav Jezberovský z Olivové hory. Bohuslav zemřel roku 1679 a Kovanice po něm zdědila nezletilá dcera Angelina Markéta, které statek patřil do roku 1691. Dalším majitelem se stal hrabě Pavel Tomáš z Morzinu († 1697), jehož potomkům Kovanice patřily do začátku 18. století.[3]
Na začátku 18. století Kovanice od Pavla Morzina koupil hrabě Jan Václav z Bubna a Litic, od kterého je roku 1730 převzal hrabě Maxmilián Lažanský. Během válek o rakouské dědictví zámek roku 1744 vydrancovalo pruské vojsko. Po Lažanských ve třetí čtvrtině 18. století Kovanice získali Antonín a Kateřina z Rychtrů. Buď Lažanští nebo Rychtrové nechali upravit interiéry prvního patra ve stylu rokoka. Roku 1835 byl součástí zámeckého hospodářského dvora pivovar.[2]
Roku 1845 kovanický zámek koupil svobodný pán Jiří Šimon ze Siny, který jej připojil k poděbradskému panství. Zámek ztratil sídelní funkci a po roce 1854 v něm po určitou dobu fungovala škola.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Dochovaná podoba kovanického zámku pochází z poloviny 18. století.[4] Hlavní jednopatrová budova zámku má dvanáct okenních os.[2] Zdi jsou podepřené mohutnými opěráky a fasády člení barokní prolamované nadokenní římsy. Dovnitř se vstupuje bosovaným půlkruhovým portálem.[4] Nádvorní strana se do dvora otevírá křížově sklenutou arkádou. Na opačné straně bývaly v omítce patrné renesanční sgrafita. Přízemní prostory jsou částečně zaklenuté křížovými klenbami, ale ve dvou místnostech býval renesanční dřevěný strop. V pěti místnostech prvního patra se dochovala rokoková nástropní zrcadla. Štuky byla vyzdobena také zámecká kaple.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-21]. Identifikátor záznamu 154208 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 223.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Poděbradsku, s. 24–25.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kovanice, s. 124.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovanice na Wikimedia Commons
