Kostel svatého Vavřince a Štěpána (Račice)
| Kostel svatého Vavřince a Štěpána v Račicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Spořice |
| Lokalita | Račice |
| Souřadnice | 50°24′56,39″ s. š., 13°20′48,15″ v. d. |
  Kostel svatého Vavřince a Štěpána | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Kadaň |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Svatý Štěpán |
| Zánik | 1982 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | J. Kr. Kosch |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1736 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Vavřince a Štěpána stával v zaniklých Račicích v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval filiálním kostelem ve farnosti Kralupy u Chomutova.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První kostel v Račicích je zmíněn již v roce 1352.[2] Barokní kostel byl postaven podle plánů J. Kr. Kosche v roce 1736.[3] Zbořen byl v roce 1982 v důsledku rozšiřování těžby hnědého uhlí v lomu Nástup.[2] Architektonické články ze zbořeného kostela byly převezeny ke kostelu ve Vtelně a františkánskému klášteru v Kadani.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní bezvěžový kostel měl obdélný půdorys se zaoblenými východními nárožími, ze kterého uprostřed severní a jižní strany vybíhala mělká ramena. Presbytář zaklenutý plackovou klenbou byl čtvercový. Stěny kostela byly členěné slepými arkádami, jónizujícími pilastry, vylomenou římsou a oválnými okny s plošným rámcem. V západní části lodi stála kruchta podepřená dvěma pilíři.[3]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář tvořila architektura s točenými sloupy a akantovými ornamenty. Doplňovaly je sochy svatého Vavřince a svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1700. Boční oltáře byly zasvěcené svatému Janu Nepomuckému (z roku 1674) a svaté Markétě (z doby okolo roku 1760). Oba zdobily obrazy F. Kronholze z let 1852 a 1853. K zařízení patřily také pískovcová barokní křtitelnice z doby okolo roku 1730 a pozdně gotická socha Madony.[3] Část vybavení byla zničena místními obyvateli již v sedmdesátých letech dvacátého století. Dřevěné součásti lidé dokonce využívali k vytápění domů. Zachráněna byla jen plastika Madony z doby okolo roku 1400, která byla umístěna v galerii v Litoměřicích.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 97.
- ↑ a b Kostel sv. Vavřince a Štěpána [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Račice, s. 198.
- ↑ PACHNER, Jaroslav. Spořice 2010. Spořice: Obec Spořice, 2010. 110 s. Kapitola Račice, s. 88–93.
- ↑ LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 13.